VS Vybrané problémy univerzitních dějin ve 14.-20. století - AHS111050
|
|
Rozvrh Nástěnka
|
||
|
Poslední úprava: UCDZILYN (26.09.2014)
Garanti: doc. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D. - PhDr. Blanka Zilynská, Ph.D. Vyučující: pracovníci Ústavu dějin Univerzity Karlovy Cíl: Účast na semináři dá zájemcům prostor pro bližší seznámení s prameny specifickými pro univerzitní prostředí a nabídne témata pro metodicky zajímavou a inovativní badatelskou práci. Anotace - sylabus: Seminář je vypisován jako výběrový, resp. bakalářský nebo diplomní. Zájemci o témata z dějin Karlovy univerzity nebo univerzitních dějin obecně, příp. z dějin školství, se dohodnou na schůzce, která bude ohlášena začátkem semestru, na tématu, které hodlají zpracovávat, a podle zvoleného tématu budou kontaktováni s příslušným odborníkem z ÚDAUK nebo jiného pracoviště. Obsah semináře bude závislý na skladbě zájemců a jejich zaměření. Proto jen ukázkově uvádíme některé příklady možného nasměrování seminární práce: Pražská univerzita ve středověku (PhDr. Blanka Zilynská, Ph.D.) Pražská univerzita byla první univerzitou ve střední Evropě. Sehrála na přelomu 14. a 15. století zásadní roli při formování českého reformního hnutí a z jejích příslušníků se rekrutovaly nejvýznamnější osobnosti husitské revoluce. Témata seminárních prací se mohou týkat role univerzity ve společnosti, akademické samosprávy a jejích představitelů a dalších osobností spojených s univerzitou, stejně jako textů svázaných s výukou nebo akademické peregrinace. Pražská univerzita a městské školství v raném novověku (doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc.; PhDr. Marek Ďurčanský, Ph.D.) Oč více stála pražská utrakvistická univerzita před r. 1622 na periferii moderních proudů soudobého vědeckého myšlení, o to významnější roli hrála v životě značné části tehdejší české společnosti. Po mnoho desetiletí pro ni zajišťovala přísun inteligence, ať už se absolventi uplatnili jako preceptoři ve šlechtických službách, nebo hledali obživu jako učitelé či písaři, z nichž se posléze obvykle stávali měšťané zastávající důležitá místa v samosprávě českých měst. Výraznou proměnu vnějšího postavení i vnitřních poměrů univerzity přinesla bělohorská porážka, spojení Karlovy univerzity s jezuitskou akademií a 150 let správy Karlo-Ferdinandovy univerzity jezuity. Seminář by měl zájemce mj. seznámit s možnostmi konfrontace pramenů z hlediska univerzity ústřední provenience (univerzitní úřední knihy) s prameny regionálními (městské knihy). Zároveň by měl akcentovat rozdíl mezi předbělohorským a pobělohorským systémem vzdělávání, jejichž odlišnost kryje určité rysy kontinuity. Pražské univerzity v procesu národní emancipace (dlouhé 19. století) (doc. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D; PhDr. Milada Sekyrková, CSc.) Osvícenské reformy přinesly důležitý posun v chápání univerzitních studií, otevřely cestu ke vzdělání v Praze studentům dalších konfesí a přivedly nové pedagogy. Proces národního uvědomování v průběhu dlouhého 19. století, završený vznikem samostatného československého státu v roce 1918, vedl mj. k narůstajícímu významu vzdělání i v praktickém fungování celé společnosti, a tím rostoucímu zájmu o vzdělání, na konci 19. století korunovaný povolením studia dívek na některých fakultách univerzity. Zároveň se vyostřovaly národnostní problémy mezi českým a německým obyvatelstvem. Rozdělení univerzity na českou a německou v 80. letech 19. století bylo vyjádřením tohoto stavu v rovině intelektuálního vypořádání se s nemožností fungovat současně v rámci jedné instituce. První světová válka opět výrazně zasáhla do života univerzity, přivedla ještě více dívek a zasáhla do struktury studovaných oborů. Na konci války stáli studenti, a především pedagogové univerzity v čele s T. G. Masarykem v prvních řadách mezi zakladateli samostatného Československa. Pražské univerzity v meziválečném období a v moci totalitních režimů (doc. PhDr. Petr Svobodný, Ph.D.; Mgr. Petr Cajthaml, Mgr. Jakub Jareš) Vývoj Univerzity Karlovy a do r. 1945 i Německé univerzity po roce 1918 odráží složité proměny středoevropské společnosti ve 20. století. Přirozený vývoj obou pražských univerzit byl ovlivňován hlubokými politickými zvraty. V meziválečném období se česká Univerzita Karlova stala první mezi rovnými v systému stávajících i nových československých vysokých škol. Německá univerzita v Praze si jako instituce národnostní menšiny v ČSR uchovala své místo v síti německojazyčných vysokých škol v zahraničí. V letech 1939-1945 se poměr mezi pražskými univerzitami opět dramaticky proměnil v důsledku politických událostí (uzavření českých vysokých škol; nacifikace německých vysokých škol a jejich převzetí do říšského systému) se všemi důsledky pro instituce i jednotlivce (čistky, perzekuce - odboj - přizpůsobení - kolaborace). Vývoj Univerzity Karlovy ve druhé polovině 20. století ovlivnila postupná (sebe)stalinizace, ztráta autonomie, politická kontrola a politizace samotného univerzitního vzdělávání. Výzkum tohoto období otevírá celou řadu otázek týkajících se vztahu univerzit ke státu, politice a společnosti. Zároveň se otevírá řada témat týkajících se proměny role samotné vysokoškolské vzdělanosti v podmínkách moderní společnosti, konkurenceschopnosti pražských vysokých škol a jejich postavení v evropském akademickém světě. * * * Univerzitní archiv nabízí pro 19. a 20. století velmi bohatou pramennou základnu pokrývající dějiny vědy a výuky (profil osobností, vědeckých škol, vývoj oborů, ústavů a klinik, fakult), dějiny institucionálního vývoje a vnitřní správy a samosprávy univerzity, fungování studentských spolků a politického života na vysokých školách (archivy organizací KSČ) i obsáhlý materiál pro statistický a prosopografický výzkum skladby studentů a s tím spojená témata sociální. Atestace: Zápočet je udělován za aktivní práci v průběhu semestru, výsledná klasifikace za zpracování seminární, bakalářské nebo diplomní práce. Elektronické kódy: Nové akreditace: AHS111050 ; AHS333069 AHS100502 = bc. LS 2. ročníku (1. semestr bc. semináře) zap. AHS100402 = bc. ZS+LS 3. ročníku (2.-3. semestr bc. semináře) zap.+Zk AHS240029 = mgr. II. cyklu a navaz. (zap.+Zk.) Literatura: Teorie/metodologie Svatoš Michal, Místo "dějin vzdělanosti" v poválečné české historiografii, Práce z dějin Archivu Akademie věd, A, 7, Praha 2002, s. 13-22 Zilynská Blanka, Prameny a pomůcky ke studiu dějin vzdělanosti. Bilance a desiderata, tamtéž, s. 23-35 Celková zpracování a práce zahrnující více období De Ridder Symoens Hilde - Rüegg Walter (ed.), A History of the University in Europe I-III, Cambridge 1991, 1996, 2004 Rüegg Walter (Hg.), Geschichte der Universität in Europa I-III, München 1993, 1996, 2004 Hlaváčková L. - Svobodný P., Dějiny pražských lékařských fakult 1348-1990, Praha 1993 Kavka František (red.), Stručné dějiny University Karlovy, Praha 1964 Kavka František - Petráň Josef (red.), Dějiny Univerzity Karlovy I-IV, Praha 1995-1998 Mouralová Blanka (Hg.), Die Prager Universität Karls IV. Von der europäischen Gründung bis zur nationalen Spaltung, Potsdam 2010 Petráň Josef, Nástin dějin filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Praha 1983 Svobodný Petr - Hlaváčková Ludmila, Pražské špitály a nemocnice, Praha 1999 K jednotlivým obdobím Středověk Kadlec Jaroslav, Katoličtí exulanti čeští doby husitské, Praha 1990 Kaminsky Howard, The University of Prague in the Hussite Revolution: The Role of Masters, in: Universities in Politics, Baltimore-London 1972, s. 79-106 Kejř Jiří, Pražská právnická univerzita, Praha 1995 Kejř Jiří, Sporné otázky v bádání o Dekretu kutnohorském, AUC-HUCP 3/1, 1962, s. 83-122 Kejř Jiří, Mistři pražské univerzity a kněží táborští, Praha 1981 Moraw Peter, Die Universität Prag im Mittelalter. Grundzüge ihrer Geschichte im europäischen Zusammenhang, in: Die Universität zu Prag, München 1986, s. 9-134 Nodl Martin, Dekret kutnohorský, Praha 2010 Stočes Jiří, Pražské univerzitní národy do r. 1409, Praha 2010 Šmahel František, Die Prager Universität im Mittelalter. The Charles University in the Middle Ages. Gesammelte Ausätze. Selected Studies, Leiden-Boston 2007 Raný novověk Bobková-Valentová Kateřina, Každodenní život učitele a žáka jezuitského gymnázia, Praha 2006 Čornejová Ivana, Kapitoly z dějin pražské univerzity 1622-1773, Praha 1992 Čornejová I. - Svatoš Michal, Die Universität Prag im 16. und 17. Jhdrt. Eine Wende, in: Aspekte der Bildungs- und Universitätsgeschichte. 16. bis 19. Jahrhundert, hgg. v. K. Mühlberger - J. Maisel, Wien 1993, s. 40-60 Hemmerle J., Die Prager Universität in der neueren Zeiten, in: Bohemia Sacra. Das Christentum in Böhmen 973- 1973, hgb. v. F. Seibt, Düsseldorf 1974, s. 414-426 Pešek Jiří, Pražská univerzita, městské latinské školy a měšťanské elity předbělohorských Čech (1570-1620), ČČH 89, 1991, s. 117-136 Pešek Jiří, Univerzitní správa městských latinských škol v Čechách a na Moravě na přelomu 16. a 17. století, AUC-HUCP 30, 1990, č. 2, s. 41-58 19. století AUC-HUCP 22, 1982 - tematické číslo k rozdělení pražské univerzity 1882 Hoffmann, D., Ernst Mach - působení na pražské univerzitě a postavení v českém národnostním konfliktu, HUCP 32/1-2, 1994, s. 81 - 100. Havránek, J., František Palacký a Univerzita Karlova, HUCP 21/1, 1981, s. 67 - 81 Havránek, J., The Education of Czechs and Slovaks under Foreign Domination 1890 - 1918. In: Schooling, Educational Policy and Ethnic Identit. Dartmouth - New York 1991, s. 235 - 261. Havránek, J., Od latiny k národním jazykům na pražských školách, HUCP 36-38/1-2, 2004, s. 49 - 54 Hlaváčková, L., Budování klinických pracovišť české lékařské fakulty v době rozdělení pražské univerzity I-II, Sborník lékařský 85, 1983, s. 59-63, 105-115, 147 - 159 Janko, J., Štrbáňová, S., Věda Purkyňovy doby, Praha 1988 Kolář P., Geschichtswissenschaft in Zentraleuropa. Die Universitaten Prag, Wien und Berlin um 1900, Leipzig 2008. Krejčová, H., Soupis fondů profesorů a docentů pražské univerzity uložených v Literárním archivu PNP. In: ZAUK 4, 1982, s. 100 - 121. Lemberg Hans (Hg.), Universitäten in nationaler Konkurrenz. Zur Geschichte der Prager Universitäten im 19. und 20. Jahrhundert, München 2003 Lentze, H., Die Universitätsreform des Ministers Graf Leo Thun-Hohenstein, Wien 1962 Loužil, J., Bernard Bolzano, Praha 1982 Shore, P., Jewish Students at the Prague University, 1782 - 1822, HUCP 33-34/1-2, 2007, s. 97 - 111. Skilling, H. G., The Partition of the University in Prague. Slavonic and East European Review 27, 1949, s. 430 - 449. Skilling, H.G., T. G. Masaryk. Proti proudu 1882 - 1914, Praha 1995 Strnadová, V., Posluchači filozofického studia na Univerzitě Karlově v první polovině 19. století, HUCP 13/1-2, Praha 1973, s. 137 - 148 Zilynská, B., Duchoňová, J., J. E. Purkyně v dokumentech Archivu Univerzity Karlovy, Praha 1987. 20. století Blažek Petr - Eichler Patrik - Jareš Jakub a kol., Jan Palach ´69, Praha 2009 Connelly John, Zotročená univerzita: sovětizace vysokého školství ve východním Německu, v českých zemích a v Polsku v letech 1945-1956 [z anglického originálu přeložil Jan Kuklík], Praha 2008 Connelly John - Grüttner, Michael (ed.): Zwischen Autonomie und Anpassung. Universitäten in den Diktaturen des 20. Jahrhunderts, Paderborn, Ferdinand Schöngh 2003 [anglické vydání 2005] Glettler Monika - Míšková Alena (Hgg.), Prager Professoren 1938-1948. Zwischen Wissenschaft und Politik, Essen 2001 Holý Jiří - Volná Katka (edd.), Tato fakulta bude rudá! Katedra české literatury FF KU očima pamětníků a v dokumentech, Praha 2009 Leikert Jozef, Černý pátek sedmnáctého listopadu, Praha 2000 Lemberg Hans (Hg.), Universitäten in nationaler Konkurrenz. Zur Geschichte der Prager Universitäten im 19. und 20. Jahrhundert, München 2003 Mates Pavel, Vývoj organizace a řízení československých vysokých škol v letech 1918-1983, Praha 1984 Míšková Alena, Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu 1945, Praha 2002 Otáhal Milan - Vaněk Miroslav, Sto studentských revolucí: studenti v období pádu komunismu - životopisná vyprávění, Praha 1999 Otáhal, Milan, Studenti a komunistická moc v českých zemích 1968-1989. Praha 2003. Pasák Tomáš, 17. listopad 1939 a Univerzita Karlova, Praha 1997 Pousta Zdeněk, Perzekuce studentů Univerzity Karlovy po roce 1948, in: Škola a město, Praha 1994, s. 237-242 (Documenta Pragensia, sv. 11) Pažout Jaroslav, Mocným navzdory. Studentské hnutí v šedesátých letech 20. století, Praha 2008 Studenti psali revoluci, Praha 1990 Svobodný Petr, Periferie nebo centrum? Místo fakultních nemocnic v rámci zdravotnictví a vysokého školství středoevropské metropole, Documenta Pragensia XX, Praha 2002, s. 425-447 Urbášek Pavel - Pulec Jiří a kol., Kapitoly z dějin univerzitního školství na Moravě v letech 1945-1990, Olomouc 2003 Urbášek Pavel, Vysokoškolský vzdělávací systém v letech tzv. normalizace, Olomouc 2008 Věda a vysoké školy. Koncepce a argumenty k podílu vysokých škol na tvorbě vědní politiky ČR, Praha 1993 Volná Katka - Jareš Jakub - Spurný Matěj - Pinerová Klára, Prověřená fakulta. KSČ na FF UK v letech 1969-1989. Edice dokumentů, Praha 2009 Zilynská Blanka, Karlova univerzita v letech 1938-1945 v dokumentech Archivu UK, in: II. setkání archivářů vysokých škol České republiky (Sborník referátů), ed. Eva Peterková, Brno, Veterinární a farmaceutická univerzita s. d. (2000), s. 20-37 Zilynská Blanka, Cesta k ovládnutí českých univerzit komunistickou stranou (1945-1948), AUC-HUCP 36-38, 1996-98 (vyšlo 2004), s. 73-86 Časopisy AUC - HUCP (Praha) History of Universities (Oxford) Jahrbuch für Universitätsgeschichte (Berlin) |