PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Seminář ze sociálních dějin od pol. 18. století do současnosti I - AHS110097
Anglický název: Seminar to Social History from the middle of the 18th Century untill now I
Zajišťuje: Ústav hospodářských a sociálních dějin (21-UHSD)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2021
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / 65 (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc.
Mgr. et Mgr. Bohumír Bernášek
doc. JUDr. PhDr. Jakub Rákosník, Ph.D.
Vyučující: Mgr. et Mgr. Bohumír Bernášek
prof. PhDr. Jiří Štaif, CSc.
Anotace -
Poslední úprava: PhDr. Barbora Štolleová, Ph.D. (21.09.2021)
Seminář přiblíží studentům současné moderní sociální dějiny (SD) potom, co prošly kulturním, lingvistickým a prostorovým obratem. Důraz bude položen na konfliktní a spolupracující (kolaborativní) ideální typ společenských vztahů, roli konfliktů a krizí v jejich vývoji, interakce mezi různými společenskými zájmy, legitimitu společenského uspořádání a roli konsenzu, moci a násilí v jejím udržování, proměnách a změnách. Dále půjde o roli různých stratifikací v utváření společenských vztahů, tj. "tříd", genderu, etnicity a kultury, jakož i různých emancipačních hnutí. Dále to bude kulturní zakotvení těch hodnost, jimiž se lidé řídí jako historičtí aktéři. V tomto smyslu budou se studenty probírány a diskutovány klíčové pojmy a koncepty současných moderních SD, viz sylabus.

Výuka je primárně prezenční, v závislosti na vývoji epidemiologické situace a pokynů vedení FFUK je však třeba počítat s případnými přechody na distanční formu. Distanční forma předpokládá kombinaci samostudia, konzultací a videokonferencí O případných změnách budou studenti vždy informováni prostřednictvím mailu.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: PhDr. Barbora Štolleová, Ph.D. (21.09.2021)

prezenční forma: aktivní účast na semináři, max. tři omluvené nepřítomnosti, úspěšné absolvování závěrečného testu.

distanční forma: na základě samostudia, účast v rámci videokonference popř. formou písemné práce (referátu), testu

Literatura
Poslední úprava: PhDr. Barbora Štolleová, Ph.D. (19.09.2023)

Základní literatura:

- L. Abramsová, Zrození ženy. Evropa 1789-1918. Brno 2005

- J. Machačová a J. Matějček, Nástin sociálního vývoje českých zemí 1781-1914. Opava 2002 (a další vydání)
- J. Machek, Populární kultury v českých zemích. Praha 2017
- J. Osterhammel, Die Verwandlung der Welt: eine Geschichte des 19. Jahrhuderts. München 2009
- J. Rákosník, M. Spurný, J. Štaif, Milníky moderních českých dějin. Krize konsenzu a legitimity v letech 1848 – 1989. P. 2018
- M. Rappot, Evropa 19. století. Praha 2011
- D. Schwanitz, Vzdělanost jako živý dialog s minulostí. P. 2013
- P. N. Stearns, European Society in Upheaval. Social History since 1750, 2. vyd., New York 1975


- Richard J. Evans, The Pursuit of Power. Europe 1815 – 1914. Toronto 2016


- L. Fialová, P. Horská ad., Dějiny obyvatelstva českých zemí. P. 1996 a další vyd.
- J. Horský, M. Hroch (eds.), Sto let. Hodnota svobody, nebo cena za nezávislost? Praha 2018
- M. Hroch, Národy nejsou dílem náhody. Příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. P. 2009

- J. Keller, Teorie modernizace. P. 2007

- M. Lenderová ad.,  Z dějin české každodennosti. P. 2009

- J. Machačová a J. Matějček, Nástin sociálního vývoje českých zemí 1781-1914. Opava 2002 (a další vydání)
- J. Machek, Populární kultury v českých zemích. Praha 2017

- A. Paulinyi, Průmyslová revoluce. O původu moderní techniky. P. 2002

- V. Průcha a kol., Hospodářské a sociální dějiny Československa I - II. Brno 2004, 2009

- J. Purš, Průmyslová revoluce. Vývoj mojmu a koncepce. P. 1973

- J. Rákosník, M. Spurný, J. Štaif, Milníky moderních českých dějin. Krize konsenzu a legitimity v letech 1848 – 1989. P. 2018

- L. Storchová a kol., Koncepty a dějiny.  proměny pojmů v současné historické vědě. P. 2014 
- O. Urban, Kapitalismus a česká společnost, 2. vyd., P. 2003

Doporučená literatura:

- B. Anderson, Představy společenství. Úvahy o původu a šíření nacionalismu. P. 2008

- K. Bade, Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou století. P. 2005 
- Encyclopedia of European Social History I-VI., ed. P. N. Stearns, Detroit
2001
- E. Heczková, Píšící Minervy. Vybrané kapitoly z dějin české literární kritiky. P. 2009

- M. Kučera, Kultura v českých dějinách 19. století. P. 2011
- M. Lenderová ad., Z dějin české každodennosti. P. 2009
- I. Šedivý, Češi, české země a Velká Válka. Praha 2014
- J. Štaif, Obezřetná elita. Česká společnost mezi tradicí a revolucí 1830 – 1851. Praha 2005
- O. Urban, česká společnost 1848 – 1918. Praha 1982

- Stará dělnická Praha. Život a kultura pražských dělníků 1848-1939, eds. A. Robek, M. Moravcová, J. Šťastná, P. 1981
- Radmila Švaríčková Slabáková ad., Konstrukce maskulinní identity v minulosti a současnosti. P. 2012

Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Barbora Štolleová, Ph.D. (19.09.2023)

Předmět aktuálně vyučován prof. Štaifem a Mgr. Bernáškem, akademický rok 2023/2024:

V semináři budou konkrétně se studenty probírána a dis, akademický rok tována následující témata.

Sylabus, prof. Štaif

 TÉMATA ZIMNÍHO SEMESTRU

(Každé téma zabírá cca 1-2 setkání)
- Co jsou sociální dějiny: od dějin nižších vrstev, přes strukturální dějiny, po lingvistický a kulturní obrat
- Současné sociální dějiny a příbuzné obory
- Teorie modernizace, konfliktualismus a konsensualismus v interpretaci dějin společnosti
- Sociální souvislosti protoindustrializace a průmyslové revoluce
- První demografický přechod/demografická revoluce
- Sekularizace a vědecká revoluce, odkouzlení světa
- Nacionalismus

TÉMATA LETNÍHO SEMESTRU

(Každé téma zabírá, cca 1- 2 setkání, na přání studentů je možno vložit i další témata) 
- Politické štěpení moderní společnosti (cleavages)
- Sociální stratifikace
- Totalitarismus, revizionismus, post-revizionismus
- Každodennost a konzum
- Gender History

Sylabus, Mgr. Bernášek

Seminář doplňuje stejnojmennou přednášku. V zimním semestru je pozornost věnována historiografii a fenoménům spjatým se společenskou modernizací, která tvoří osu sociálně historického chápání tohoto období. Seminář formou diskuze nad zadanými texty nabízí prostor k debatě a podrobnému seznámení se s vybranými tématy.

Podmínky atestace

Eseje (rozsah 3 normostrany) a 85% úspěšnost v zápočtovém testu, který proběhne prezenční či distanční formou v závislosti na aktuální epidemiologické situaci.

 

Distanční forma výuky

Distanční výuka bude probíhat v čase semináře prostřednictvím MS Teams. Podrobnosti k přihlášení budou zveřejněny podle aktuální epidemiologické situace nejpozději tři dny před zahájením výuky na stránce předmětu v SIS a zapsaným studentům zaslány mailem.

 

Seznam témat a doporučené literatury

 

1.           Úvod do sociálních dějin. Místo sociálních dějin v systému historické vědy. Okolnosti jejich vzniku a jejich inspirátoři. Geneze sociálních dějin. Metody a témata sociálních dějin.

              LITERATURA:

              HARRINGTON, Austin a kol. Moderní sociální teorie: základní témata a myšlenkové proudy. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 495 s.

JINDRA, Zdeněk, ŠTAIF, Jiří a SVÁTEK, František. Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin. Svazek 1., O předmětu bádání, genezi a historiografii oboru. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1997. 161 s.

STORCHOVÁ, Lucie a kol. Koncepty a dějiny: proměny pojmů v současné historické vědě. Vyd. 1. V Praze: Scriptorium, 2014. 449 s.

 

2.           Stručný přehled historiografie sociálních dějin do 2. světové války (USA, Velká Británie, Německo, Francie).

              LITERATURA:

IGGERS, Georg G. Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 177 s.

JINDRA, Zdeněk, ŠTAIF, Jiří a SVÁTEK, František. Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin. Svazek 1., O předmětu bádání, genezi a historiografii oboru. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1997. 161 s.

 

3.           Stručný přehled historiografie sociálních dějin po 2. světové válce (USA, Velká Británie, Německo, Francie).

              LITERATURA:

IGGERS, Georg G. Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 177 s.

JINDRA, Zdeněk, ŠTAIF, Jiří a SVÁTEK, František. Úvod do studia hospodářských a sociálních dějin. Svazek 1., O předmětu bádání, genezi a historiografii oboru. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1997. 161 s.

 

4.           Sociální struktura.

              LITERATURA:

              STORCHOVÁ, Lucie a kol. Koncepty a dějiny: proměny pojmů v současné historické vědě. Vyd. 1. V Praze: Scriptorium, 2014. 449 s.

              GIDDENS, Anthony. The Class Structure if the Advanced Societies. London: Hutchinson Univ. Library, 1973. 336 s.

 

5.           Rodina, Hajnalova linie a modely rodiny.

              LITERATURA:

HAJNAL, John. European marriage pattern in historical perspective.

In: Glass, D.V. ; Eversley, D.E.C. Population in History. Arnold, Londres.

LIVI BACCI, Massimo. Populace v evropské historii. Překlad Tomáš Tatranský. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 272 s.

MITTERAUER, Michael. Sozialgeschichte der Familie. Kulturvergleich und Entwicklungsperspektiven. 1. Aufl. Wien: Braumüller, 2009. 155 S.

 

6.           Demografická revoluce.

              LITERATURA:

DOKOUPIL, Lumír et al. Přirozená měna obyvatelstva českých zemí v 17. a 18. století. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 1999. 141 s.

HORSKÁ, Pavla, MAUR, Eduard a MUSIL, Jiří. Zrod velkoměsta: urbanizace českých zemí a Evropa. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2002. 352 s.

LIVI BACCI, Massimo. Populace v evropské historii. Překlad Tomáš Tatranský. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 272 s.

PAVLÍK, Zdeněk. Nástin populačního vývoje světa. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1964. 307 s.

 

7.           Protoindustrializace.

              LITERATURA:

KLÍMA, Arnošt. Manufakturní období v Čechách. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1955. 523, [1] s.

MYŠKA, Milan. Problémy a metody hospodářských dějin: metodické problémy studia dějin sekundárního sektoru. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. 252 s. (Kapitola o protoindustrializaci).

MYŠKA, Milan. Proto-industriální železářství v českých zemích: robota a jiné formy nucené práce v železářských manufakturách. V Ostravě: Ostravská univerzita, [1992]. 164 s.

 

8.           Průmyslová revoluce.

LITERATURA:

LANDES, David S. Bohatství a bída národů: proč jsou někteří tak bohatí a někteří tak chudí. Překlad Emílie Harantová. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: BB art, 2004. 632 s.

LANDES, David S. The unbound Prometheus: technological change and industrial development in western Europe from 1750 to the present. Cambridge: Cambridge University Press, 1969. 9, 566 s.

MYŠKA, Milan. Problémy a metody hospodářských dějin: metodické problémy studia dějin sekundárního sektoru. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2010. 252 s.

WEBER, Max. The Protestant ethic and the spirit of capitalism. 1st. pub. in Routledge classics. London: Routledge, 2001. xlii, 271 s.

 

9.           Politické revoluce.

              LITERATURA:

DAVIES, James C.: Toward a Theory of Revolution. American Sociological Review. Vol. 27, No. 1 (Feb., 1962), pp. 5-19. (http://www.jstor.org/stable/2089714?seq=1#page_scan_tab_contents)

GIDDENS, Anthony a SUTTON, Philip W., ed. Sociologie. Vyd. 1. Praha: Argo, 2013. 1049 s.

LENSKI, Gerhard Emmanuel. Power and Privilege: A Theory of Social Stratification. University of North Carolina Press, 1966. 495 s.

HUNT, Lynn. Francouzská revoluce: politika, kultura, třída. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007. 269 s.

MOORE, Barrington: Injustice: The Social Bases of Obedience and Revolt. M. E. Sharpe, 1978. 540 s.

TILLY, Charles. Die europäischen Revolutionen. München: C.H. Beck, 1993. 368 s.

TILLY, Charles. Politika kolektivního násilí. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2006. 278 s.

TILLY, Charles. Social movements, 1768-2004. Boulder: Paradigm, 2004. x, 194 s.

 

10.         Sekularizace.

              LITERATURA:

BÖCKENFÖRDE, Ernst-Wolfgang a HANUŠ, Jiří, ed. Vznik státu jako proces sekularizace: diskuse nad studií Ernsta-Wolfganga Böckenfördeho. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006. 149 s.

FASORA, Lukáš, ed., HANUŠ, Jiří, ed. a MALÍŘ, Jiří, ed. Sekularizace českých zemí v letech 1848-1914. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007. 139 s.

FASORA, Lukáš, ed., HANUŠ, Jiří, ed. a MALÍŘ, Jiří, ed. Sekularizace venkovského prostoru v 19. století. Vyd. 1. Brno: Matice moravská pro Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura, 2009. 271 s.

MCLEOD, Hugh. Náboženství a lidé západní Evropy (1789-1989). 1. vyd. Brno: CDK (Centrum pro studium demokracie a kultury), 2007. 215 s.

MCLEOD, Hugh. Sekularizace v západní Evropě (1848-1914). 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2008. 367 s.

RÉMOND, René. Náboženství a společnost v Evropě. Překlad Anna Hánová. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 273 s.

 

11.         Modernizace a modernizační teorie.

LITERATURA:

GIDDENS, Anthony. Důsledky modernity. Překlad Karel Müller. 3. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. 158 s.

HLAVAČKA, Milan. Co je to modernizace? In: KLADIWA, Pavel, ed. a ZÁŘICKÝ, Aleš, ed. Město a městská společnost v procesu modernizace 1740-1918: výstup z vědeckého semináře ..., pořádaného katedrou historie a Centrem pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd České republiky v Praze ve dnech 6. a 7. listopadu 2008 v prostorách auly Ostravské univerzity. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2009

KELLER, Jan. Teorie modernizace. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007. 194 s.

12.         Teorie kolektivní paměti.

              LITERATURA:

ASSMANN, Jan. Kultura a paměť: písmo, vzpomínka a politická identita v rozvinutých kulturách starověku. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2001. Obzor; sv. 33.

FRANÇOIS, Etienne. Místa paměti. Lieux de mémoire. Erinnerungsorte. In: Český časopis historický = The Czech Historical Review. Praha: Academia, 2009. Roč. 107, č. 3.

FERENCOVÁ, Michaela et al. Paměť města: obraz města, veřejné komemorace a historické zlomy v 19.-21. století. Vyd. 1. Brno: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, pracoviště Brno, 2009.

HALBWACHS, Maurice, NAMER, Gérard, ed. a JAISSON, Marie, ed. Kolektivní paměť. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. Klas: klasická sociologická tradice; sv. 5.

ŠUBRT, Jiří. PFEIFEROVÁ, Štěpánka. Kolektivní paměť jako předmět historicko-sociologického bádání. In: Historická sociologie: Časopis pro historické sociální vědy 1/2010. Kolín: Nezávislé centrum pro studium politiky, 2010.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Seminář M. Spurného v akademickém roce (2017/18):

I.- II. Národy a nacionalismus

Velkým tématem příčin vzniku a interpretacemi národního hnutí, národů a nacionalismu se
budeme zabývat v několika cvičeních. Vedle seznámení s tématem a hlavními interpretačními
proudy půjde zejména o konkrétní pojetí jednotlivých významných historiků a sociologů
zabývajících se problematikou moderního národa.

Texty a (poměrně rozsáhlá) literatura budou upřesněny v rámci semináře

 

III.Multietnicita v českých zemích (1848-1938)

Podstatné aspekty a interpretace fungování multietnické společnosti v éře moderního
nacionalismu

Literatura:

Balcar, Jaromír; Pozemková reforma v období první československé republiky, in: Dějiny a současnost, 6/2000, str.
27-31
Cohan, Gary B.; Němci v Praze 1861-1914, Praha 2000
Cornwall, Mark, Evans, R.J.W.; Czechoslovakia in a Nationalist and Fascist Europe 1918-1948, Oxford 2007
Harna, Josef, Šebek, Jaroslav (ed.); Státní politika vůči německé menšině v období konsolidace politické moci v

Československu v letech 1918-1920 (edice pramenů), Praha 2002

Kárník, Zdeněk; České země v éře první republiky (1.-3. díl), Praha
Jesenská, Milena; Nad naše síly. Češi, Židé a Němci 1937-1939, Praha 1997
Kořalka, Jiří; Češi v habsburské říši a v Evropě 1815-1914, Praha 1996
Křen, Jan; Konfliktní společenství, Torronto 1989
Rádl, Emanuel; Válka Čechů s Němci, Praha 1928

 

IV. Občanská společnost

Definice, teorie a možné role občanské společnosti v liberálně demokratickém systému; étos
solidarity, nezávislosti na politice i trhu, veřejného zájmu. Kritika občanské společnosti jako
nelegitimní nátlakové a zájmové struktury, exkluzivity a nástroje antidemokratické lobby.
Exkurz: Občanská společnost a revoluce roku 1989 v Evropě.

Povinné texty:

Kocka, Jürgen; Civil society from a historical perspective, in: Kean, J.; Civil society. Berlin Perspectives

Literatura:

Gowewinkel, D. - Rucht., D. - van der Dahle, W. - Kocka, J.; Zivilgesellschaft - national und transnational, Jahrbuch
des WZB 2003
Havel, V.; Moc bezmocných, Praha 1990
Hrubec, M.; Demokracie, veřejnost a občanská společnost, Praha 2004
Fehr, H.; Unabhängige Öffentlichkeit und soziale Bewegungen. Fallstudien über Bürgerbewegungen in Polen und
der DDR, Opladen 1996
Habermas, J.; Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti, Praha 2000
Hildemeier, M. - Kocka, J. - Conrad, C. (vyd.); Europäische Zivilgesellschaft und Ost und West, Frankfurt a.M. 2000
Kean, J.; Civil society: old images, new visions, Cambridge 1998
Kocka, Jürgen; Civil society from a historical perspective, In: European Review, Vol 12, No. 1, 2004, str. 65-79
Schattan, V. - Coello, P. - Von Lieres, B.; Mobilizing for democracy: citizen action and the politics of public
participation
Skovajsa, M.; Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice
Strnadová, L.; Současné podoby občanské společnosti: kritická perspektiva, Plzeň 2008

 

 

V.               Století migrace (1848-1948)

 

V druhé polovině 19. století byly masové migrace za prací a obživou charakteristické, a to dokonce více než pro století 20. Jednalo se zejména o vnitrostátní pracovní migrace v průmyslu a zemědělství, masový exodus do Nového světa a o koloniální migrace). Všechny tyto procesy probíhaly masově přinejmenším do první světové války a často pokračovaly v i po ní. V meziválečném období se zaměříme zejména na pokusy o restrikci migrace.

V druhé části semináře se zaměříme na migrace nucené, typické naopak pro století 20. Vedle přehledu evropských nucených migrací od balkánských válek na počátku (Bulharsko) po balkánské války na konci (býv. Jugoslávie) 20. století se soustředíme zejména na různé interpretace největší nucené migrace známých dějin lidstva, totiž vysídlení cca 12 milionů německy hovořících obyvatel ze středovýchodní Evropy po druhé světové válce.

 

Povinné texty:

Ther, Philipp; A century of forced migrations, in: Ther, Philipp – Siljak, Ana  (hg.); Redrawing Nations. Ethnic Cleansing in East-Central Europe, 1944-1948, Lanham aj. 1997, str. 43-72

nebo

Krauss, M.; Vysídlení sudetští Němci v Bavorsku po roce 1945, in: Schneider, M. – Scholl-Schneider, S. – Spurný, M.; Sudetské příběhy, Praha 2010, str. 30-51

nebo

Spurný, M.; Společnost v Sudetech po roce 1945, in: Schneider, M. – Scholl-Schneider, S. – Spurný, M.; Sudetské příběhy, Praha 2010, str. 74-91  

 

Literatura:

Bade, K.; Evropa v pohybu (Evropské migrace dvou staletí); Praha 2004

Bade, K.; Deutsche im Ausland – Fremde in Deutschland: Migration in Geschichte und Gegenwart, München 1992

Castles, S. – Miller, M.; The age of migration: international population movementsin the world, Basingstoke 2009

Otmer, J.; Migration im 19. Und 20. Jahrhundert, München 2010

Steidl, A.; European mobility: internal, international and transatlantic moves in the 19th and early 20th centuries, Göttingen 2009

Arburg, A. v.; Als die Deutschen weg waren – was nach der Vertreibung geschah; Ostpreussen, Schlesien, Sudetenland, Hamburg 2007

Bessel, R. – Haake, C.; Removing peoples: forced removal in the modern world, Oxford 2009

Brandes, D. - Sundhausen,H. -   Troebst, S. (Hg.); Lexikon der Vertreibungen. Deportation, Zwangsaussiedlung und ethnische Säuberung im Europa des 20. Jahrhunderts. Böhlau Verlag. Wien-Köln-Weimar 2010

Schneider, M. – Scholl-Schneider, S. – Spurný, M.; Sudetské příběhy, Praha 2010

Spurný, M; Flucht und Vertreibung. Ende des Krieges in Sachsen, Niederschlesien und Nordböhmen, Dresden 2008

Ther, P. – Siljak, A.  (vyd.); Redrawing Nations. Ethnic Cleansing in East-Central Europe, 1944-1948, Lanham aj. 1997

Ther, P.; Deutsche und polnishce Vertriebene. Gesellschaft und Politik in der SBZ/DDR und in Polen 1945-1956, Göttingen 1998

 

 

 

VI.                 Ve stínu krize

 

Dopady velké hospodářské krize na každodennost v USA a v Evropě.

 

Literatura:

Rákosník, Jakub a Noha, Jiří. Kapitalismus na kolenou: dopad velké hospodářské krize na evropskou společnost v letech 1929-1934. Vyd. 1. Praha: Auditorium, 2012

Rákosník, Jakub. Odvrácená tvář meziválečné prosperity: nezaměstnanost v Československu v letech 1918-1938. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2008

Vodička, Milan. Den, kdy došly prachy: jak velká krize ve 30. letech změnila životy lidí a na co se máme připravit my. Vyd. 1. Praha: Práh, 2009

Smiley, Gene. Nový pohled na velkou hospodářskou krizi: přehodnocení jejích příčin a následků. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009

Holman, Robert et al. Velká deprese: sborník textů. Vyd. 1. Praha: CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2004

 

 

VII.Fašismus a nacismus I (klasické teorie)

Začneme teorií totalitarismu H. Arendtové, v jejímž rámci se soustředíme na problematiku kořenů a příčin nacismu. Přes další teorie a interpretace zejména německého fašismu se dostaneme až k Detlefu Peukertovi a jeho vysvětlení konce Výmarské republiky, které souvisí s teoriemi krize moderny.

Povinné texty:

Arendt, H.; Původ totalitarismu I-III, Praha 1996 /úryvek/
Falter, J.; Hitlers Wähler, München 1991 /úryvek/

Literatura:

Arendt, H.; Původ totalitarismu I-III, Praha 1996
Bracher, K. D.; Die Auflösung der Weimarer Republik. Eine Studie zum Problem des Machtverfalls in der
Demokratie, Villingen 1971
Bracher,K.D.-Funke, M.-Jacobsen, H.A. (vyd.); Deutschland 1933-1945, neue Studien zur Nationalsozialistischen
Herrschaft, Bonn 1992
Broszat, M., Möller, H. (vyd.); Das Dritte Reich - Machtstruktur und Geschichte, München 1983
Falter, J.; Hitlers Wähler, München 1991
Childers, T.; The Nazi Voter - The Social Foundation of Fascism in Germany, 1919-1933, Chapel Hill and London
1983
Mosse, George L.; The Crisis of German Ideology - intellectual origins of the Third Reich, London 1966
Winkler, Heinrich August; Mußte Weimar scheitern? Das Ende der ersten Republik und die Kontinuität der
deutschen Geschichte, München 1991

 

VIII. Fašismus a nacismus 2 (jednání, aktéři, každodennost)

Budeme si všímat především otázek každodennosti v prostředí italského i německého fašismu,
včetně každodennosti válečné, a to na základě přístupů tří historiků, jimž jde o zachycení
sociální dynamiky na základě jednání "běžných" lidí: D.Peukerta, A. Lüdtkeho a S. Reichardta.

Povinné texty:

Lüdtke, A.; People Working: Everyday Life and German Fascism, in: History Workshop Journal, 50/2000, str. 75-92
Peukert, D.; Inside Nazi Germany (Conformity, Opposition and Racism in Everyday Life), London 1987 (něm. orig.
Köln am Rhein 1982) /jedna kapitola/

Literatura:

Blasius, D.; Weimars Ende - Bürgerkrieg und Politik, 1930-1933, Göttingen 2005
Lüdtke, A.; People Working: Everyday Life and German Fascism, in: History Workshop Journal, 50/2000, str. 75-92

Peukert, D.; Inside Nazi Germany (Conformity, Opposition and Racism in Everyday Life), London 1987 (něm. orig.

Köln am Rhein 1982)
Reichardt, S.; Praxeologie und Faschismus. Gewalt und Geminschaft als Elemente eines praxeologischen
Faschismusbegriffs, in: Hörning, K.H., Renter, J. (Hg.); Doing Culture - Neue Positionen zum Verhältnis von Kultur u.
sozialer Praxis, Bielefeld 2004, str. 131-143

 

IX.Fašismus a nacismus 3 (holocaust)

V rámci interpretace a teorií pokusu o totální likvidaci židovského etnika v Evropě je třeba se ještě jednou vrátit ke klasičtějším autorům, a to zejména nehistorikům - H. Arendtové (teorie totalitarismu a Eichmann v  Jeruzalémě) a Z. Baumannovi (modernita a holocaust). Z historických pokusů se vedle slavné studie Ch. Browninga "Obyčejní muži" (a kontroverzního vyhrocení jeho tezí u D.Goldhagena) dotkeneme německého  "Historikerstreitu", zejména diskuzí, které vedl Martin Broszat se Saulem Friedländerem.

Povinné texty:

Bauman, Z.; Modernita a holocaust, Praha 2010 /úryvek/
Browning, Ch.; Obyčejní muži. 101. Záložní policejní prapor a "konečné řešení" v Polsku, Praha 2002 /úryvek/

Literatura:

Arendt H.; Eichmann v Jeruzalémě: zpráva o banalitě zla, Praha 1995
Arendt, H.; Původ totalitarismu I-III, Praha 1996
Browning, Ch.; Obyčejní muži. 101. Záložní policejní prapor a "konečné řešení" v Polsku, Praha 2002
Bauman, Z.; Modernita a holocaust, Praha 2010
Goldhagen, D. J. ; Hitlerovi ochotní katani, Praha 1997
Schneider, W. (vyd.); Vernichtungspolitik; Eine Debatte über den Zusammenhang von Sozialpolitik und Genozid im
nationalsozialistischen Deutschland, Hamburg 1991

 

X.Stalinismus (klasické interpretace a jejich revize)

Na počátku připomenu totalitaristickou interpretaci zejména sovětské diktatury v období stalinismu (Arendtová, Brzezinski), větší část cvičení budeme ale věnovat možnostem vícevrstevnatého zachycení stalinského systému, tedy porozumění, jež vychází především z díla historiků generace "revizionistů". Ti se (spíše než na teror a ideologickou indoktrinaci) soustředili na zachycení sociální dynamiky a vnitřní legitimizace diktatury.

Povinné texty:

Brzezinski, Zbigniew; The permanent purge: politics in soviet totalitarianism, Cambridge (USA) 1956 /úryvek/
Fitzpatrick, S.; Everyday Stalinism - Ordinary Life in Extraordinary Times, New York 1999 /úryvek/

Literatura:

Brunnbauer, U.; Die sozialistische Lebensweise. Ideologie, Gesellschaft, Familie und Politik in Bulgarien (1944-
1989), Wien (a j.) 2007
Fitzpatrick, S. (ed.); Stalinism-New Directions, London/New York 2000
Fitzpatrick, S.; Everyday Stalinism - Ordinary Life in Extraordinary Times, New York 1999
Friedrich, C. - Brzezinski, Z. : Die Algemeinen Merkmale der totalitären Diktatur, In: Totalitarismus im 20.
Jahrhundert. Eine Bilanz der internationalen Forschung, Bonn 1999
Plaggenborg, S.; Die wichtigsten Herangehensweisen an den Stalinismus in der westlichen Forschung, In:
Plaggenborg, S. (Hg.); Stalinismus: neue Forschungen und Konzepte, Berlin 1998
Wipperman, W.; Totalitarismustheorien. Die Entwicklung der Diskussion von den Anfängen bis heute. Darmstadt,
1997

 

XI.Stalinismus jako civilizace - nejnovější interpretace

Interpretace Stalinismu se (od každodennosti a sociální dynamiky) v posledních dvou desetiletích vracejí také k některým "klasickým" tématům, jako je role ideologie, charakter utopického projektu, otázka tříd,  národnostní problematika nebo represe a teror. Autoři těchto novějších teorií a interpretací, tzv. postrevizionisté, ovšem tato témata nahlížejí z jiné perspektivy než stoupenci totalitaristické teorie a představují tak svým způsobem syntézu dvou protichůdných interpretačních pólů.

Literatura:

Fitzpatrick, Sheila (ed.); Stalinism - New Directions, London and New York 2000
Hellbeck, Jochen; Revolution on my Mind. Writing a Diary under Stalin, London 2006
Goldman, Wendy; Terror and Democracy in the Age of Stalin. The Social Dynamics of Repression, New York 2007
Goldman, Wendy; Inventing the enemy. Denunciation and Terror in Stalin's Russia, Cambridge et al. 2011
Kotkin, Stephen; Magnetic Mountain - Stalinism as a Civilisation, 1997

 

XII.               Města pro nový věk

 

Sociální problémy průmyslových měst 19. století, vize ideálního města jako reakce, moderní urbanismus a architektura 1. poloviny 20. století (globální kontext), specifika československého prostředí

 

Literatura:

Benevolo, Leonardo: Die sozialen Ursprünge des modernen Städtebaus, Gütersloh 1971.

Bennett, Michael – Teague, David W.: The Nature of Cities (Ecocriticism and Urban Environments), Tucson 1999

Bodenschatz, Harald – Post, Christianne: Städtebau im Schatten Stalins: Die internationale Suche nach der sozialistischen Stadt in der Sowjetunion 1929–1935, Berlin 2003

Conrads, Ulrich: Programme und Manifeste zur Architektur des 20. Jahrhunderts, Braunschweig 1981

Harris, Chauncy D.: Cities of the Soviet Union, Chicago 1970.

Hardy, Dennis: Utopian England (Community Experiments 1900–1945), London – New York 2000

Meller, Helen B.: Towns, plans and society in modern Britain, Cambridge 1997.

Meller, Helen: European cities, 1890–1930s : history, culture, and the built environment, Chichester [a.j.] 2001

Spurný, Matěj; Most do budoucnosti, Karolinum, Praha 2016.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK