PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Kcv České dějiny novověku (1500-1918) - AHS100022
Anglický název: Czech History of the Modern Period (1500-1918)
Zajišťuje: Ústav českých dějin (21-UCD)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: zimní
Body: 4
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
letní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Je zajišťováno předmětem: AHS111019
Další informace: http://80471 Maur, E.
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: PhDr. Jan Zdichynec, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Soubory Komentář Kdo přidal
stáhnout ČESKÉ DĚJINY RANÉHO NOVOVĚKU Holy sylabus.doc Sylabus Holy prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D.
stáhnout Sylabus Mikulec.doc Sylabus Mikulec prof. PhDr. Jiří Mikulec, CSc.
Sylabus
Poslední úprava: UCDZDICH (01.10.2014)

České raně novověké dějiny (od počátku 16. do konce 18. století): seminář[1]

 

Sylabus - ZS 2014/2015

Vyučující: PhDr. Jan Zdichynec, PhD.

 

Cíl předmětu

Cvičení doplňuje souběžně konanou kursovní přednášku a je určeno především posluchačům prvních a druhých ročníků oboru historie (jedno- i dvouoborovým). Cílem cvičení je seznámit studenty s vybranými problémy českých raně novověkých dějin, s aktuální historiografií a některými moderními metodologickými přístupy, které se jim věnují. Velký důraz je kladen na práci s dobovými prameny, buď ve staročeském originále nebo v převodech do moderní češtiny, ale i na prezentaci jednotlivých témat v rámci referátů.

 

Anotace předmětu

Předmět se věnuje základním problémům českých raně novověkých dějin (16.-18. století) v kontextu středoevropského vývoje, a to především z oblasti státoprávní, společenské, církevní, kulturní a hospodářské.

Každé z cvičení je pevně tematicky vymezeno. Zahajuje je referát jednoho ze studentů na základě doporučené novější literatury (student zpracuje nejméně dva tituly podle doporučení; rozsah 10-15 minut).[2] Referát má stručně představit dané téma, přičemž je třeba, aby student předeslal základní myšlenky a nakonec shrnul své závěry. Následuje společné zhodnocení referátů a diskuse nad textem odborné literatury, který je předem na každou hodinu zadáván všem studentům (rozsah cca 15-20 stran). Představu o probírané problematice konečně doplní společná práce s autentickými prameny a pokus o jejich interpretaci.

 

Kódy

●pro studenty archivnictví kód AHS100206

pro posluchače jednooborového studia historie kód AHS 111019

pro posluchače dvouoborového studia historie kód AHS 222019

 

Atestace

Zápočet ("započteno") z tohoto předmětu v zimním i v letním semestru je povinný pro všechny studenty, kteří zahájili studium v roce 2011/2012 a později (stejně jako postupné získání zápočtů z předmětu české středověké dějiny a z předmětu české moderní a soudobé dějiny).

-                      zápočty udílejí všichni vyučující, kteří vedou cvičení, resp. semináře k českým raně novověkým dějinám (tj. Holý, Hrbek, Zdichynec); vyučující, kteří tento předmět nevedou, tyto atestace neudílejí (tj. Čechura, Koldinská).

 

Podmínky udělení zápočtu: aktivní účast na semináři, sledování zadaných textů, ústní prezentace referátu a jeho odevzdání v písemné formě v obou semestrech (souvislý písemný projev, minimálně 5, maximálně 8 normostran), test, resp. esej na konci každého semestru.

 

Zkouška

● pro studenty jednooborového studia historie kód AHS 111008

● pro studenty prvního ročníku dvouoborového studia historie kód AHS 222008

◦všichni vyučující vypisují své termíny elektronicky (navíc mohou připravit i papírové zápisové archy)

◦zkoušejí všichni vyučující, kteří vedou přednášky a cvičení, resp. semináře k českým raně novověkým dějinám (tj. Čechura, Holý, Koldinská, Mikulec, Zdichynec)

 

●při zkoušce vyučující vychází ze seznamu literatury, který by měl obsahovat nejméně 20 položek (možno využít vyváženě monografie i odborné studie), které rovnoměrně pokrývají celé období raného novověku (jedna otázka se vztahuje k době předbělohorské, druhá k pobělohorské, důraz bude kladen i na základní přehled po dějepisectví k danému problému)

 

 

 

Tematické okruhy

Zimní semestr 2014/2015

 

●Uvedena jsou témata jednotlivých seminářů.

●Pod "kolonkou" text následuje odkaz na text, který by před hodinou měli prostudovat všichni studenti. Sken tohoto textu dostanou studenti e-mailem v dostatečném předstihu.

●Pod "kolonkou" referát je uvedeno téma referátu a doporučená literatura k němu.          

1. datum platí pro středeční, 2. pro čtvrteční termín. Změna programu je možná.

 

1) 1.10./2. 10. Úvodní hodina: prameny a přístupy k dějinám raného novověku

 

2) 8.10./9. 10. odpadá (účast na konferenci, možno nahradit účastí na středečním semináři)

 

3) 15.10./16. 10. Zemská zřízení Českého království v 16. století

Text: Jaroslav Pánek, Český stát a stavovská společnost na prahu novověku ve světle zemských zřízení, in: Vladislavské zřízení zemské a počátky ústavního zřízení v českých zemích (1500-1619), usp. Karel Malý - Jaroslav Pánek, Praha 2001, s. 13-25

 

4) 22.10./23.10. Nástup Habsburků. Vztahy mezi panovníkem a stavy 1526-1547. Zemské sněmy, zemské úřady 

Text: Josef Petráň, Rok 1547 v českých dějinách, s. 5-10; Jaroslav Pánek, První krize habsburské monarchie, s. 11-28, obojí in: Stavovský odboj roku 1547. První krize habsburské monarchie, Sborník příspěvků z konference konané v Pardubicích ve dnech 29. a 30. září 1997, ed. Petr Vorel, Pardubice - Praha 1999; Jan Kapras, Právní dějiny zemí koruny české I, Dějiny státního zřízení. Doba předbělohorská, Praha 1913, s. 436-452

 

Referát: Nástup Habsburků; klíčové problémy vztahu mezi panovníkem a stavy 1526-1547

Dop. lit.: Petr Vorel, Velké dějiny zemí Koruny české, VII: 1526-1620, Praha 2005, s. 7-42, s. 134-148; Josef Janáček, České dějiny I/2, Doba předbělohorská 1526-1547, Praha 1968,1971 a 1984, s. 54-63 (česká opozice), s. 79-86; jeden ze svazků edice Sněmy české (dostupné z http://www.psp.cz/eknih/snemy/v010/index.htm)

 

5) 29.10. / 30. 10. Struktura stavovské obce. Česká šlechta v době předbělohorské

Text: Petr Vorel, Velké dějiny zemí Koruny české, VII, s. 88-110; Jan Dobeš - Zdeňka Hledíková - Jan Janák, Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost, Praha 2005, s. 85-117

 

Referát: Česká šlechta v době předbělohorské: vymezení šlechty, urozenost atd.

Dop. lit.: Václav Bůžek - Josef Hrdlička - Pavel Král - Zdeněk Vybíral, Věk urozených, Šlechta v českých zemích na prahu novověku, Praha - Litomyšl 2002, s. 7-34 (historiografie), a zvláště s. 54-72; Petr Maťa, Svět české aristokracie, 1500-1700, Praha 2004, s. 9-66

 

6) 5. 11. / 6. 11. Města v českých zemích 16. století

Text: Jaroslav Pánek, Města v politickém systému předbělohorského českého státu, in: Česká města v 16.-18. století, Sborník příspěvků z konference v Pardubicích 14. a 15. listopadu 1990, Práce Hist. Ústavu AV, řada C-Miscellanea, sv. 5, Praha 1991, s. 15-36; Michaela Hrubá, Erbovní měšťané - "urozená" vrstva předbělohorských českých měst? (Životní styl erbovních rodin na příkladu Mrázů z Milešovky v Litoměřicích), in: V komnatách paláců - v ulicích měst. Sborník příspěvků věnovaných Václavu Ledvinkovi k šedesátým narozeninám, ed. Kateřina Jíšová a kol., Praha 2007, s. 245-257

 

Referát: Města v raném novověku. Typy měst, jejich uspořádání. Urbanizace Čech.

Dop. lit.: Jaroslav Miller, Uzavřená společnost a její nepřátelé. Město středovýchodní Evropy (1500-1700), Praha 2006, s. 17-46; 168-214 (s důrazem na urbanizaci, demografii; dále městskou ústavu), doplnit o: Eduard Maur, Urbanizace Čech v raném novověku, in: Historická demografie 25, 2001, s. 5-64

 

7) 12. 11. / 13. 11. Církevní poměry Čech a Moravy 16. století (nekatolická vyznání)

Text: Josef Válka, Tolerance či koexistence? (K povaze soužití různých náboženských vyznání v českých zemích v 15. až 17. století), s. 237-248; týž, Politika a nadkonfesijní křesťanství Viléma a Jana z Pernštejna, s. 249-260, obojí v: Josef Válka (sebrané stati), Husitství na Moravě, náboženská snášenlivost, Jan Amos Komenský, Brno 2005

 

Referát: Náboženský vývoj 16. století z optiky nekatolíků. Česká konfese. Jednota bratrská.

Dop. lit.: Josef Macek, Víra a zbožnost jagellonského věku, Praha 2001, zvláště s. 41-159; 286 - 354, 385 - 416; Rudolf Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, Praha 1957; Amedeo Molnár (ed.), Českobratrská výchova před Komenským, Praha 1956; František Hrubý, Zápas Čechů s Habsburky o náboženskou toleranci, in: Co daly naše země Evropě a lidstvu (red. Vilém Mathesius), Praha 1939, s. 156-167; Jaroslav Pánek, Zápas o Českou konfesi (Slovo k historii 30), Praha 1991; Jaroslav Pánek, Zápas  o Českou konfesi, Slovo k historii, Praha 1991; Jiří Just - Zdeněk R. Nešpor - Ondřej Matějka, Luteráni v českých zemích v proměnách staletí, Praha 2009

 

8) 19. 11. / 20. 11. Církevní poměry Čech a Moravy 16. století (katolická církev)

Text: Robert J. W. Evans, Vznik habsburské monarchie, 1550-1700, Praha 2003, s. 19-31, 1. odstavec, a 61-68, 2. odstavec

 

Referát: Vliv tridentského koncilu na české prostředí. Obnovení pražského arcibiskupství.

Dop. lit.: Jaroslav Kadlec, Přehled církevních dějin, I-II, Praha 1991, Hubert Jedin, Malé dějiny koncilů, Praha 1990; František Kavka - Anna Skýbová, Husitský epilog na koncilu tridentském a původní koncept rekatolizace Čech, Praha 1968, zvl. s. 159-194; Anna Skýbová, Obnovení pražského arcibiskupství, Antonín Brus z Mohelnice a koncil tridentský, in: Pražské arcibiskupství 1344-1994, sborník statí o jeho působení a významu v české zemi, redd. Zdena Hledíková - Jaroslav V. Polc, Praha 1994, s. 114-128

 

9) 26. 11. / 27. 11. Dvorské prostředí a kultura. Dvůr Rudolfa II.

Text: Petr Vorel, Velké dějiny zemí Koruny české, VII, Praha - Litomyšl 2005, s. 229-238; Josef Petráň, Dějiny hmotné kultury, II/1, Kultura každodenního života od 16. do 18. století, s. 79-95

 

Referát: buď představit knihu: Václav Bůžek, Ferdinand Tyrolský, Praha 2006

nebo: Dvůr Rudolfa II. Petr Vorel, Velké dějiny zemí Koruny české, VII, s. 341-381 + Josef Janáček, Rudolf II. a jeho doba, Praha 1987 a další vydání, s. 231-244, 356 sq. (případně pro intelektuální dějiny Robert J. W. Evans, Rudolf II. a jeho svět. Myšlení a kultura ve střední Evropě 1576-1612, Praha 1997)

 

10) 3. 12. / 4. 12. Český humanismus

Text: Jaroslav Kolár, K typologii české historické prózy z období humanismu, Folia historica bohemica 11, 1987, s. 345-362; Ivo Hlobil - Eduard Petrů, Humanismus a raná renesance na Moravě, Praha 1992, s. 9-15; 27-29; 95-96

 

Referát: Charakteristika humanismu. Latinská (nebo česká) větev humanismu v českých zemích.

Dop. lit.: Lucie Storchová, Paupertate styloque connecti. Utváření humanistické učenecké komunity v českých zemích, Praha 2011; Milan Kopecký, Český humanismus, Praha 1988; Kol., Slovník latinských spisovatelů, Praha 2004 (obecniny podle: Josef Macek, Italská renesance, Praha 1965; Peter Burke, Italská renesance, Praha 1996, Eugenio Garin, Renesanční člověk a jeho svět, Praha 2003)

 

11) 10. 12. / 11. 12. Hospodářské dějiny doby předbělohorské. Poddanský "stav" v době předbělohorské

Text: Přehled dějin Československa, I/2, 1526-1848, redd. Jaroslav Purš - Miroslav Kropilák, Praha 1982, s. 23-40

 

Referát: Hlavní vývojové tendence hospodářství doby předbělohorské

                Dop. lit.: Petr Vorel, Velké dějiny zemí Koruny české VII, s. 157-167, 214-228, 242-254, 303-313; Václav Ledvinka, Feudální velkostatek a poddanská města v předbělohorských Čechách, in: Česká města v 16.-18. století. Sborník příspěvků z konference v Pardubicích 14. a 15. 11. 1990, red. J. Pánek, Praha 1991, s. 95-120; Jaroslav Čechura, Dominium Smiřických - protokapitalistický podnikatelský velkostatek předbělohorských Čech, ČČH 90, 1992, s. 508-538; Josef Petráň, Poddaný lid v Čechách na prahu třicetileté války, Praha 1964; Alois Míka, Poddaný lid v Čechách v první polovině 16. století, Praha 1960

 

12) 17. 12. / 18. 12. Cesty a cestování v raném novověku

Texty: Milena Lenderová, Cestovatel, in: Člověk českého raného novověk, edd. Václav Bůžek - Pavel Král, Praha 2007, s. 239-254

 

Referát: obecné představení fenoménu podle: buď Jaroslav Pánek, Výprava české šlechty do Itálie v letech 1551-1552, České Budějovice 22003 nebo Cesty a cestování v životě společnosti (Acta univ. Purkynianae, Philosophica et historica III), Ústí nad Labem 1997, edd. Lenka Bobková - Michaela Neudertová (zde především Jaroslav Pánek, Cestování jako modernizační činitel středověké a raně novověké společnosti (Problémy a úkoly českého výzkumu) nebo Jaroslav Pánek, Čeští cestovatelé v renesanční Evropě, in: Český časopis historický 88, 1990, s. 661-682

Nebo: představit konkrétní cestopis: buď Jiří Daňhelka, Příhody Václava Vratislava z Mitrovic, Praha 1950; nebo Jak staří Čechové poznávali svět, připravila Zdeňka Tichá, Praha 1986; Kryštof Harant z Polžic (cestopis ve více edicích, přijatelná i ta z r. 1988); Oldřich Prefát z Vlkanova, Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny, ed. Hana Bočková, Praha 2003; Lucie Storchová (ed.), Mezi houfy lotrův se pustiti …, české cestopisy o Egyptě 15.-17. století, Praha 2005

 

13) 7. 1./8. 1. Postavení ženy v tradiční společnosti se zřetelem k českým poměrům

Text: Miroslava Melkesová, "Skrze něž Pán Bůh svět, církev i nebe množí ..." Raněnovověké venkovské šestinedělky, porodní báby a kmotry, in: Milena Lenderová - Kateřina Čadková - Jana Stráníková (edd.), Dějiny žen aneb evropská žena od středověku do poloviny 20. století v zajetí historiografie (= IV. pardubické bienále), Pardubice 2006

 Referát: Postavení ženy ve společnosti českých zemí raného novověku.

Dop. lit.: Josef Janáček, Ženy české renesance, Praha 1977 a další vydání; Marie Koldinská, Každodennost renesančního aristokrata, Praha - Litomyšl 2001, s. 31-56, 117-135; Jana Ratajová - Lucie Storchová (edd.), Nádoby mdlé, rozumu nemající? Diskursy panenství a vdovství v české literatuře raného novověku, Praha 2008; Jana Ratajová - Lucie Storchová, Žena není příšera, ale nejmilejší stvoření Boží. Diskursy manželství v české literatuře raného novověku, Praha 2009

 

14) 10. 1. Shrnutí. Zápočtový test/esej

 

LS 2014/2015
Návrhy témat:

1) "Mýtus Bílé hory". Historiografické pohledy na dobu pobělohorskou. Obnovené zřízení zemské.

2) Pobělohorská rekatolizace: její možnosti a nástroje

3) Pobělohorský exil (17. a 18. století)

4) Šlechta doby pobělohorské. Konfiskace

5) Demografický vývoj českých zemí v 17. a 18. století. Poddanské obyvatelstvo

6) Čarodějnické procesy. Lidová kultura

7) Barokní vzdělanost. Pražská univerzita

8) Písemná kultura doby barokní. České barokní dějepisectví

9) Vedlejší země Koruny české v raném novověku.

10) Absolutismus a centralizace. Reformy Marie Terezie

11) České a moravské osvícenství

12) Patenty Josefa II. a jejich širší souvislosti

13) Etnické a národnostní problémy českých zemí raného novověku



[1] Název předmětu dle akreditace platné od zimního semestru 2011/2012; dřívější název: české dějiny novověku I.

[2] Tj. ne více než 6 stran, písmem 12, řádkováním 1,5, minimálně 5 stran (9 tisíc znaků).

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK