Sociologie a filosofie fyziky: odpustit si a zapomenout - AFSV00424

• Anglický název: Sociology and Philosophy of Physics: Forgive and Forget
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2024
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D.

Anotace

Pokud bylo někdy v dávné minulosti poukazováno na to, že sociologie věnovala jen málo své pozornosti studiu vědy, platí dnes sociologie vědy naopak za jeden z nejvýznamnějších sociologických podoborů. Tomu napomohla mj. skutečnost, že tato disciplína nezůstala uzavřena v úzkém prostoru vymezeném jejím primárním výzkumným zájmem, ale dokázala vstoupit do kritického dialogu jak s etablovanými východisky obecné sociologie, tak s filosofií, jejíž výsadní postavení na poli reflexe vědy účinně zpochybnila. V minulých vydáních semináře jsme se podrobně věnovali zejména období největšího rozkvětu sociologie vědy a vědeckého poznání, za něž bývá považována poslední třetina 20. století. Rozvětvení jejího badatelského programu a jeho reformulace, které lze pozorovat po odeznění „vědeckých válek“ na konci 90. let, jsme pak v minulém semestru vyložili jako „konec sociologické revoluce“, jen málo pozornosti jsme ale věnovali tomu, jak na tento obrat zareagovala – a jak jinak ke konci sociologické revoluce přispěla – filosofie vědy. V nadcházejícím semestru se budeme zabývat právě touto otázkou, a to znovu se zvláštním zřetelem k sociologické a filosofické reflexi fyziky.

Poslední úprava: Maršálek Jan, Mgr., Ph.D. (01.02.2024)

Deskriptory

Seminář je koncipován jako badatelský, studenti a studentky jsou vítáni.

Před každým setkáním semináře je třeba nastudovat zadané texty, k nímž se váže následná diskuse.

 

Garant kurzu (pro studenty UK):

Mgr. Jan Maršálek, PhD. (FLÚ AV ČR)

[e-mail]

 

Koncepce, příprava a vedení kurzu:

Doc. Zdeněk Konopásek, PhD. (CTS UK/AV ČR)

Mgr. Jan Maršálek, PhD. (FLÚ AV ČR)

Mgr. Lukáš Hadwiger Zámečník, PhD. (Univerzita Palackého v Olomouci)

 

Místo konání semináře:

Zasedací místnost Kabinetu pro studium vědy, techniky a společnosti (214a), Filosofický ústav AV ČR, Jilská 1, Praha 1, 2. patro.

 

Čas konání semináře:

Seminář má čtrnáctidenní periodicitu s počátkem 22. 2. 2024, 14:30 – 17:00 hod. (začátek semináře je načasován tak, aby se studenti FF stihli přemístit do Jilské ul.)

 

Poslední úprava: Maršálek Jan, Mgr., Ph.D. (01.02.2024)

Podmínky zakončení předmětu

Účast na semináři nevyžaduje absolvování jeho minulých vydání, přínosný však bude jen pro ty jeho frekventanty, kteří budou ochotni před každým setkáním důkladně prostudovat zadanou literaturu a zapojit se v průběhu semináře do společných debat.

Podmínkou pro udělení zápočtu ze semináře je:

(1) aktivní účast na seminářích (tj. zapojení se do diskusí nad zadanými texty a účast alespoň 80%),

(2) krátké a zcela stručné shrnutí alespoň jednoho z textů, který je podkladem pro debatu na semináři,

(3) napsání krátké práce na jedno ze zadaných či domluvených témat

Poslední úprava: Maršálek Jan, Mgr., Ph.D. (01.02.2024)

Sylabus

Harmonogram

Texty a další materiály k prostudování postupně doplňujeme/upřesňujeme dle potřeby semináře.

Seminář je naplánován s malým přesahem přes trvání výukového semestru, na případné úpravě se s frekventanty semináře domluvíme.

 

 

22. 2. 2024 – Jilská 1, místnost 214a, začátek v 14:30 hod.

 

Představení semináře, shrnutí hlavních výsledků jeho dřívějších vydání (2022-2023), uvedení do problematiky s oporou v Noretta Koertge, A House Built on Sand. Exposing Postmodernist Myths About Science. Oxford University Press, 1998.

 

Doporučená četba na úvod:

 

J. Maršálek, „Sociologie vědy pod útokem fyziků aneb o jedné vzpouře výzkumného předmětu: Science Wars.“ Československý časopis pro fyziku 73(4), 2023: 262-266.

L. Hadwiger Zámečník, Teorie humanitních věd. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2023. Kap. 3.1.3 Vědecké války a jejich následky, s. 145-156.

 

 

7. 3. Problém metody I (s účastí prof. L. Kvasze)

 

J. Baggott, Farwell to Reality. How Modern Physics Has Betrayed the Search for Scientific Truth. Pegasus Books, New York – London, 2014. Chap. 1: The Supreme Task. Reality, Truth, and the Scientific Method.

Jan Maršálek, „Descartova metoda na roztrhání. Komentář ke knize Descartes Nikétés Ladislava Kvasze.“ Filosofický časopis 71(4), 2023, 725-740.

Ladislav Kvasz, „Descartova metoda (na roztrhání) mezi sociologií vědeckého poznání a filosofií vědy: odpověď Janu Maršálkovi.“ Filosofický časopis 72(1), 2024, rukopis.

 

 

21. 3. Problém metody II

 

Jutta Schickore, Nora Hangel, „‘It might be this, it should be that…‘ uncertainty and doubt in day-to-day research practice.“ European Journal of Philosophy of Science (2019), 9:31.

Theodore Arabatzis, „On the Inextricability of the Context of Discovery and the Context of Justification“ In: Schickore, J., Steinle, F. (eds), Revisiting Discovery and Justification. Archimedes, vol 14. Springer, Dordrecht, 215-230. 

 

4.4. Problém metody III

 

Margaret Morisson, „Physical Models and Biological Contexts.“ Philosophy of Science, Vol. 64, 1997, pp. S315-S324. 

A.F. Chalmers, “Maxwell's methodology and his application of it to electro-magnetism.“ Studies in History and Philosophy of Science, Volume 4, Issue 2, 1973, 107-164.

nebo

Nancy Nersessian, “Maxwell and ‘the Method of Physical Analogy’: Model-Based Reasoning, Generic Abstraction, and Conceptual Change.” In D. B. Malament (ed.), Reading Natural Philosophy. Essays in the History and Philosophy of Science and Mathematics. Open Court, Chicago 2002, 129-166.

 

18. 4. Problém demarkace I

 

Larry Laudan, "The Demise of the Demarcation Problem." In Robert S. Cohen & Larry Laudan (eds.), Physics, Philosophy and Psychoanalysis: Essays in Honor of Adolf Grünbaum. D. Reidel, 1983, pp. 111-127.

Thomas Nickles, „The Problem of Demarcation. History and Future.“ In Massimo Pigliucci, Maarten Boudry (eds.), Philosophy of Pseudoscience: Reconsidering the Demarcation Problem. University of Chicago, 2013, pp. 101-120.

Sven Owe Hansson, "Science and Non-science." In Paul Humphrey (ed.), Oxford Handbook of Philosophy of Science, 2016, 485-505.

 

 

2. 5. Problém demarkace II

 

Thomas F. Gieryn, “Boundary-Work and the Demarcation of Science from Non-Science: Strains and Interests in Professional Ideologies of Scientists.” American Sociological Review 48, no. 6 (1983): 781–95. https://doi.org/10.2307/2095325.

Bart Simon, „Undead Science: Making Sense of Cold Fusion after the (Arti)Fact.“ Social Studies of Science , Feb., 1999, Vol. 29, No. 1 (Feb., 1999), pp. 61-85

 

 

16. 5. Problém demarkace III

 

Felicity Mellor, "Between Fact and Fiction: Demarcating Science from Non-Science in Popular Physics Books." Social Studies of Science 33, no. 4 (2003): 509-38. 

[Text 2 bude doplněn podle potřeby semináře] 

 

30. 5. Závěry

 

Seminář je naplánován s malým přesahem přes trvání výukového semestru, na případné úpravě se s frekventanty semináře domluvíme.

 

 

 

 

 

Poslední úprava: Maršálek Jan, Mgr., Ph.D. (04.02.2024)