|
|
|
||
|
Návrat výuky na univerzitu oslavíme seminářem, ve kterém si položíme otázku, jež je tak či onak zodpovídána v každém filosofickém semináři: co to znamená myslet? Východiskem nám budou dva klasické texty: Heideggerova stejnojmenná kniha "Co znamená myslet?" a Nietzschovo stěžejní dílo "Tak pravil Zarathustra". Ve svém prvním poválečném přednáškovém kurzu vystoupil Heidegger před své posluchače se zlomyslným tvrzením, že nikdo z nich, přednášejícího nevyjímaje, nemyslí – protože žádný západní člověk zatím nikdy ve vlastním smyslu nemyslel. Promýšlením tohoto tvrzení, které trvalo dva semestry, chtěl své posluchače – a později také čtenáře – myšlení učit. V pozadí přitom strašila Heideggerova celoživotní teze, že filosofická tradice si pouze tak či onak představuje, co jsoucí je, místo toho, aby přemýšlela o tom, co to znamená, že jsoucí vůbec je. Ve svém filosofickém opus magnum líčí Nietzsche v postavě Zarathustry rovněž myslitele, který přichází v okamžiku dějinné krize vyjádřené výrokem „Bůh je mrtev“, aby učil myšlení par excellence. Na stránkách knihy proto sledujeme Zarathustrovu proměnu z kazatele „nejvyšší myšlenky“ nadčlověka v učitele „nejpropastnější myšlenky“ věčného návratu téhož. Oba dva texty se protnou, když si Heidegger vezme k ruce Nietzschův výrok „poušť roste“, aby v jeho světle vyložil dějinný okamžik, ve kterém se moderní člověk nachází.
V semináři však nebudeme pouze vykládat provokativní teze o myšlení či provokativní myšlenky samé, nýbrž budeme se také ptát po jejich vlastních myšlenkových předpokladech. Na otázku „co to znamená myslet?“ nebudeme tak u Heideggera a Nietzscheho pouze hledat odpověď, nýbrž obrátíme ji rovněž vůči nim samým. To nám umožní nejen konfrontovat jejich filosofické pozice, ale také rozvinout otázky, které tato konfrontace otevírá: Kdo je to člověk, jenž myslí? Co jsou to dějiny, v jejichž vleku člověk myslí? Co je to čas, který myslícího člověka k jeho dějinám poutá? Především ale, ptáme-li se „co to znamená myslet?“, ptáme se také vždy – co je to filosofie? Seminář bude mít blokovou formu a odehraje se ve třech víkendových sezeních na přelomu října a listopadu (viz harmonogram níže). Tato forma si sice od účastníků žádá jisté odhodlání, na druhou stranu nám ale umožní intenzivně číst a diskutovat významné a obtížné texty: ze "Zarathustry" slavná místa o nadčlověku a věčném návratu téhož, z "Co znamená myslet?" klíčová místa pro Heideggerovo pozdní dílo. Harmonogram semináře: PÁ 08.10. 12:30 – 14:05 : Intro / organizace NE 31.10. 9:30 – 12:30 a 14:00 – 17:00 : Heidegger SO 06.11. 9:30 – 12:30 a 14:00 – 17:00 : Nietzsche NE 07:11. 9:30 – 12:30 a 14:00 – 17:00 : Nietzsche / Heidegger > Outro Podrobný program semináře je k dispozici na Moodlu. Poslední úprava: Kvapil Ondřej, Mgr., Ph.D. (22.10.2021)
|
|
||
|
Účast a referát. Poslední úprava: Kvapil Ondřej, Mgr., Ph.D. (22.10.2021)
|
|
||
|
Základní texty:
HEIDEGGER, Martin. Was heißt Denken?. GA 8. Frankfurt a. M.: Vittorio Klostermann, 2002. Anglicky: What is Called Thinking?. New York: Harper & Row, 1968. Tr. by Fred D. Wieck and J. Glenn Gray. Část česky: Co znamená myslet? Praha: OIKOYMENH, 2014. Přel. P. Fischer a I. Chvatík. NIETZSCHE, Friedrich. Also sprach Zarathustra. KSA 4. Berlin: de Gruyter, 1999. Česky: Tak pravil Zarathustra. Praha: Vyšehrad, 2021. Přel. O. Fischer.
Rozšiřující texty:
HEIDEGGER, Martin. Nietzsche I & II. GA 6.1/2. Frankfurt a. M.: Vittorio Klostermann, 1996 & 1997. HEIDEGGER, Martin. Vorträge und Aufsätze. GA 7. Frankfurt a. M.: Vittorio Klostermann, 2000. Některé z textů česky in: Věda, technika a zamyšlení. Praha: OIKOYMENH, 2004. Přel. J. Michálek, J. Kružíková a I. Chvatík & Básnicky bydlí člověk. Praha: OIKOYMENH, 2020. Přel. I. Chvatík. NIETZSCHE, Friedrich. Die fröhliche Wissenschaft. KSA 3. Berlin: de Gruyter, 1999. Česky: Radostná věda. Praha: Aurora, 2001. Přel. V. Koubová. NIETZSCHE, Friedrich. Jenseits von Gut und Böse. KSA 5. Berlin: de Gruyter, 1999. Česky: Mimo dobro a zlo. Praha: OIKOYMENH, 2021. Přel. V. Koubová. Poslední úprava: Kvapil Ondřej, Mgr., Ph.D. (23.09.2021)
|
|
||
|
Žádné. Poslední úprava: Kvapil Ondřej, Mgr., Ph.D. (23.09.2021)
|