PředmětyPředměty(verze: 850)
Předmět, akademický rok 2019/2020
   Přihlásit přes CAS
Umělecké dílo mezi Heideggerem a Gadamerem - AFSV00325
Anglický název: Heidegger and Gadamer on the Work of Art
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Ondřej Kvapil
Vyučující: Mgr. Ondřej Kvapil
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Ondřej Kvapil (19.09.2019)
Heidegger i Gadamer spojují otázku po podstatě uměleckého díla s otázkou po podstatě pravdy: dílo činí dílem to, že nás oslovuje a něco podstatného nám říká, resp. zjevuje; přičemž co je to pravda, vychází podstatným způsobem najevo právě na uměleckém díle. Navzdory sdílenému výkladovému schématu se však obě analýzy umění v rozhodujících bodech vydávají opačným směrem. Gadamer rehabilituje mimetickou úlohu umění, kterou Heidegger kategoricky odmítá. Heidegger spojuje působnost díla s dějinnou podobou světa, které dílo přísluší, zatímco Gadamer ji nachází v jeho stálé současnosti a síle působit dějinami napříč. Abychom prověřili nosnost obou koncepcí, neomezíme se v semináři pouze na interpretaci klasických textů, ale konfrontujeme je s uměleckými formami a konkrétními díly, které si oba autoři sami nevolí a které jim příliš nejdou na ruku.

Vtip obou úvah o umění nicméně spočívá v tom, že jejich jediným ani primárním cílem není najít odpověď na otázku po podstatě uměleckého díla. Pro Heideggera představují analýzy v Původu uměleckého díla prostředek ke kritice vlastní pozice z Bytí a času, Gadamer se v Pravdě a metodě uměním zabývá proto, aby demonstroval šíři hermeneutického problému, který překračuje pouhou interpretaci textu. Otázka po podstatě pravdy, ve kterou tyto analýzy ústí, tak nakonec sama slouží k znovu-položení otázky po bytí, resp. k odhalení univerzální řečovosti všeho rozumění. V semináři proto využijeme problému uměleckého díla k tomu, abychom pronikli do centra jak tzv. Heideggerovy pozdní filosofie, tak Gadamerovy filosofické hermeneutiky a zproblematizovali základní předpoklady obou pozic. Tím rozvineme základní filosofické otázky, které se na popředí jejich konfrontace otevírají: pravdy a řeči, dějin a dějinnosti, našeho porozumění bytí a naší smrtelnosti.

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Ondřej Kvapil (12.09.2019)

Účast a referát.

Literatura
Poslední úprava: Mgr. Ondřej Kvapil (19.09.2019)

Primární texty:

 

HEIDEGGER, Martin. Der Ursprung des Kunstwerks. In: Holzwege. GA 5. Frankfurt a. M.: Vittorio Klostermann, 1977. Česky: Původ uměleckého díla. Praha: OIKOYMENH, 2016. Přel. I. Chvatík.

HEIDEGGER, Martin. Vom Wesen der Wahrheit. In: Wegmarken. GA 9. Frankfurt a. M.: Vittorio Klostermann, 1976. Česky: O pravdě a bytí. Praha: Mladá fronta, 1993. Přel. J. Němec.

HEIDEGGER, Martin. Hölderlin und das Wesen der Dichtung. In: Erläuterungen zur Hölderlins Dichtung. GA 4. Frankfurt a. M.: Vittorio Klostermann, 1981.

HEIDEGGER, Martin. Einführung in die Metaphysik. GA 40. Frankfurt a. M.: Vittorio Klostermann, 1983.

HEIDEGGER, Martin. Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis). GA 65. Frankfurt a. M.: Vittorio Klostermann, 1989.

 

GADAMER, Hans-Georg. Wahrheit und Methode. Grundzüge einer philosophischen Hermeneutik. GW 1. Tübingen: Mohr Siebeck, 2010. Česky: Pravda a metoda. Nárys filosofické hermeneutiky. Praha: Triáda, 2010. Přel. D. Mik.

GADAMER, Hans-Georg. Die Wahrheit des Kunstwerks. In: Hegel, Husserl, Heidegger. GW 3. Tübingen: Mohr Siebeck, 1987. Česky: Pravda uměleckého díla. In: PETŘÍČEK, Miroslav (ed.). Myšlení o divadle II. Praha: Hermann a synové, 2003. Přel. M. Petříček.

GADAMER, Hans-Georg. Die Kunst als Aussage. GW 8. Tübingen: Mohr Siebeck, 1993. Část česky: GADAMER, Hans-Georg. Aktualita krásného. Praha: Triáda, 2003. Přel. D. Filip.

 

 

Výkladová literatura:

  

COLTMAN, Rod. The Language of Hermeneutics: Gadamer and Heidegger in Dialogue. New York, 1998.

DAHLSTROM, Daniel O.  Heidegger's Concept of Truth. Cambridge, 2001.

DERRIDA, Jacques. La vérité en peinture. Paris, 1978.

DOSTAL, Robert J. Gadamer's Relation to Heidegger and Phenomenology. In: DOSTAL, Robert J. (ed.). The Cambridge Companion to Gadamer. Cambridge, 2002.

ESPINET, David / KEILING, Tobias (Hrsg.). Heideggers Ursprung des Kunstwerks. Ein kooperativer Kommentar. Frankfurt a. M., 2011.

FIGAL, Günter (ed.). Hans-Georg Gadamer: Wahrheit und Methode. Berlin, 2007.

FIGAL, Günter. The Doing of the Thing Itself. Gadamer's Hermeneutic Ontology of Language. In: DOSTAL, Robert J. (ed.). The Cambridge Companion to Gadamer. Cambridge, 2002.

FIGAL, Günter / GANDER, Hans-Helmuth. Dimensionen des Hermeneutischen. Heidegger und Gadamer. Frankfurt a. M., 2005.

FRINGS, Manfred S. Heidegger and the Quest for Truth. Chicago, 1968.

GRONDIN, Jean. Von Heidegger zu Gadamer: Unterwegs zur Hermeneutik. Darmstadt, 2001.

von HERRMANN, Friedrich-Wilhelm. Heideggers Philosophie der Kunst. Frankfurt a. M., 1994.

KERN, Andrea. Der Ursprung des Kunstwerkes. Kunst und Wahrheit zwischen Stiftung und Streit. In: Dieter Thomä (Hrsg.). Heidegger Handbuch. Stuttgart, 2003.

PÖGGELER, Otto. Die Frage nach der Kunst. Von Hegel zu Heidegger. Freiburg, 1984.

PÖGGELER, Otto. Heidegger und die Kunst. In: JAMME, Christoph (Hrsg.). Kunst − Politik − Technik. München, 1992.

SCHAPIRO, Meyer. The Still Life as a Personal Object. A Note on Heidegger and van Gogh. In: SIMMEL, Marianne L. (Ed.). The Reach of Mind. New York, 1968.

TRAWNY, Peter. Über die ontologische Differenz in der Kunst. Ein Rekonstruktionsversuch der Überwindung der Aesthetik bei Martin Heidegger. In: Heidegger-Studien 10, 1994.

WRATHALL, Mark A. Heidegger and Unconcealment: Truth, Language, and History. Cambridge, 2011.

YOUNG, Julian. Heidegger's Philosophy of Art. Cambridge, 2001.

Vstupní požadavky
Poslední úprava: Mgr. Ondřej Kvapil (12.09.2019)

Žádné.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK