Fichtova filosofie náboženství - AFS500349
|
|
|
||
|
Záměrem kursu je četba a analýza Fichtova spisu Návod k blaženému životu. Návod k blaženému životu či také náboženská nauka představuje Fichtův berlínský přednáškový cyklus z roku 1806, který Fichte v témže roce v Berlíně vydal. Spis je významným dokumentem pozdní Fichtovy filosofie, kterou lze v současné interpretaci tzv. německého idealismu považovat za jedno z jeho vyústění neredukovatelné na obě jeho další podobně svébytná vyústění v Hegelově a pozdní Schellingově filosofii. Východiskem pozdní Fichtovy filosofie je bytí (Sein) pojímané jako absolutno, resp. Bůh. Subjektivita – Já a vědomí – spadá na stranu manifestace bytí, kterou Fichte nazývá existence (Existenz, Dasein). Bytí jako absolutno je základem subjektivity. Toto Fichtovo pozdní pojetí lze v současné debatě považovat za důležitý příklad problematiky „nedisponovatelného základu subjektivity“ (rozvíjené Dieterem Henrichem). Spis Fichte koncipuje jako populární shrnutí výsledků své pozdní filosofie, resp. pozdního vědosloví, na jehož základě interpretuje lidský život a dynamiku v sebeporozumění lidského života. Kvůli svébytné argumentaci se však spis může jevit i jako populárně pojaté vědosloví. Kromě výkladu vztahu absolutna a subjektivity obsahuje výklad pěti náhledů vědomí na svět. Z nich nejnižším je smyslový náhled na svět, mezi náhledy na svět patří i morální náhled na svět, předposledním je náboženský náhled na svět, který je vlastním tématem spisu, a završujícím pátým je (podobně jako v Hegelově Fenomenologii ducha) po náboženském stanovisku následující náhled filosofie.
Podmínkou pro udělení zápočtu je aktivní účast v semináři a vypracování protokolu nebo seminární práce. Ze zdravotních důvodů doc. Karáska začne kurz pouději. O začátku kurzu budete informováni. Primární literatura: J. G. Fichte, Anweisung zum seeligen Leben. Fichtův text bude k dispozici v překladu J. Kuneše. Sekundární literatura: Asmuth, Ch., Das Begreifen des Unbegreiflichen. Philosophie und Religion bei Johann Gottlieb Fichte 1800-1806, Stuttgart 1999. Jaenecke, J. N., Fichtes Darstellung der genetischen Phänomenologie in der Anweisung zum seligen Leben, in: Fichte-Studien 52 (2023), str. 197–218. Henrich, D., Dies Ich, das viel besagt. Fichtes Einsicht nachdenken, Frankfurt am Main 2019. Seyler, F., Fichtes „Anweisung zum seligen Leben“. Ein Kommentar zur Religionslehre von 1806, München 2014. Pecina, B., Fichtes Gott. Vom Sinn der Freiheit zur Liebe des Seins, Tübingen 2007. Poslední úprava: Karásek Jindřich, doc. Dr. phil. habil., Dr. (30.01.2026)
|