Sociologie a filosofie fyziky: konflikty, křivdy, usmíření - AFS500276

• Anglický název: Sociology and Philosophy of Physics: conflicts, grievances, reconciliations
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Další informace: https://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=13317
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D.; Mgr. Ondřej Švec, Ph.D.

Anotace

čeština

Poslední úprava: Mgr. Ondřej Švec, Ph.D. (31.01.2022)

Bylo-li v minulosti opakovaně poukazováno na to, že sociologie věnovala jen málo své pozornosti studiu vědy, platí dnes naopak sociologie vědy za jeden z nejvýznamnějších sociologických podoborů. Důvodem k tomu je i skutečnost, že tato disciplína nezůstala uzavřena v úzkém prostoru vymezeném jejím primárním výzkumným zájmem, nýbrž dokázala vstoupit do kritického dialogu s etablovanými východisky obecné sociologie, jejíž samotné základy se tak staly předmětem nových diskusí. Za období největšího rozkvětu sociologie vědy a vědeckého poznání bývají považována 70. a 80. léta 20. století – i my se na ně ostatně budeme v našem semináři soustředit nejvíce. „Věda“ však byla sociologií reflektována i dříve, a to nejednou i jejími „klasiky“. Během svého postupného sociologického opracovávání přitom prošel výzkumný předmět „věda“ významnými proměnami, které do značné míry určovaly vztah sociologie vědy k filosofii, jež si na řešení otázky lidského vědění tradičně činila nárok. Při našem studiu několika reprezentativních epizod sociologické reflexe fyziky budeme proměnlivému vztahu mezi sociologií a filosofií věnovat zvláštní pozornost, přičemž propůjčíme hlas oběma těmto oborům, abychom tak mohli lépe rozpoznat jak jejich partikulární východiska a závazky, tak také možnosti jejich spolupráce.

angličtina

Poslední úprava: Mgr. Ondřej Švec, Ph.D. (03.02.2022)

Reputed as neglected for a long time, the sociology of science and scientific knowledge constitutes nowadays one of the most prominent sociological sub-disciplines. Its mode of inquiry goes far beyond the investigations of its particular object for it also intervenes into general sociology whose very foundations it discusses and transforms. Although we commonly situate the spectacular development of the sociology of science in the 1970s and 1980s, there is little doubt that “science” wasn’t absent from sociological reflections long before these decades. Within the long run of its sociological appropriation, the research object “science” underwent nonetheless substantial transformations that have also impacted on sociology’s relation to philosophy that has traditionally grounded its expertise in dealing with the question of human knowledge, and stressed such proficiency as one of its pivotal epistemic assets. In our study of several representative episodes of sociological inquiring into physics, we will pay special attention to this changing relation between sociology and philosophy of science, and give voice to both of these disciplines in order to better seize their respective commitments and collaborative potentials.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D. (16.04.2022)

Doporučená obecná literatura bude doplněna. Texty k nastudování budou průběžně uváděny v oddílu "Sylabus" níže.

 

Vědecká objektivita

 

Studii Ondřeje Švece "Proměny objektivity v dějinách vědy" najdete v Tomáš Dvořák a kol., Současné přístupy v historické epistemologii. Filosofia, Praha 2013, s. 73-99.

  

Testování teorií

 
K problematice testování teorií, jak je zpracována v analytickém proudu filosofie vědy, srov. Lukáš Zámečník, Nástin filozofie vědy. Empirické základy vědy v analytické tradici. Host, Brno 2015, s. 49-69 pro "syntaktickou filosofii vědy", 119-144 pro "sémantickou filosofii vědy" a 183-194 pro "pragmatickou filosofii vědy".

 

Klasická Hempelova Filosofie přírodních věd vyšla česky: Carl Gustav Hempel, Filosofie přírodních věd. Pavel Mervart/Ostravská univerzita, Ostrava-Červený Kostelec 2016.

 

Vytváření konsensu

 

Diskusi Shapinovy a Schafferovy teze o absenci "literární technologie" u T. Hobbese najdete v Jan Maršálek, "Hobbesova literární technologie závaznosti rozumu", Teorie vědy/Theory of Science, vol. 34, č. 1 (2017), s. 7-29.

 

Metody výuky

Poslední úprava: Mgr. Jan Maršálek, Ph.D. (10.02.2022)

Vedení kurzu:

Seminář bude probíhat pod vedením interdisciplinárního týmu složeného ze Zdeňka Konopáska (Science and Technology Studies; CTS UK/AV ČR), Jana Maršálka (filosofie a sociologie vědy; FLÚ AV ČR), Ondřeje Švece (historická epistemologie; FF UK) a Lukáše Zámečníka (filosofie vědy; UPOL)

Místo konání semináře:

Zasedací místnost Filosofického ústavu AV ČR, Jilská 1, Praha 1, 1. patro

Čas konání semináře:

Seminář má čtrnáctidenní periodicitu s počátkem 23. 2. 2022, 14:30 – 17:00 hod.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Ondřej Švec, Ph.D. (03.02.2022)

Podmínkou pro udělení zápočtu ze semináře je:

(1) aktivní účast na seminářích (tj. zapojení se do diskusí nad zadanými texty a účast alespoň 80%)

(2) krátké a zcela stručné shrnutí jednoho z textů, který je podkladem pro debatu na semináři.

(3) zápis z proběhlého semináře, v němž budou formulována hlavní stanoviska, jež byla předmětem debaty, argumenty na jejich podporu a námitky, které proti nim byly vzneseny (max 1NS)

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Ondřej Švec, Ph.D. (23.04.2022)

23. 2.   Zahájení semináře + testování teorií I

(1) Harry M. Collins – Trevor J. Pinch, “Two Experiments that Proved the Theory of Relativity” in The Golem: What Everyone Should Know about Science. Cambridge: Cambridge University Press, 1993, s. 27-55. Prosíme o nastudování zejm. 2. části této kapitoly, jež je věnována Eddingtonovu experimentu (v našem elektronickém vydání knihy na s. 55-67).

(2) Carl Gustav Hempel (1966), "Crucial Tests" in The Philosophy of Natural Science. Prentice-Hall, 1966, s. 25-28. 

 

 

9. 3.     Testování teorií II

(1) Trevor Pinch, “Theory Testing in Science. The Case of Solar Neutrinos: Do Crucial Experiments Test Theories or Theorists?“, Philosophy of the Social Sciences, Vol. 15, 1985, s. 167-187.

(2) Imre Lakatos, “Introduction: Science and Pseudoscience” in Philosophical Papers, Vol. I: The Methodology of Scientific Research Programmes. (J. Worrall – G. Currie, eds.), Cambridge: Cambridge University Press, 1978, s. 1-7.

 

 

23. 3.   Replikace experimentů I

(1) Collins, H. M., "Son of Seven Sexes: The Social Destruction of a Physical Phenomenon." Social Studies of Science 11, no. 1, 1981: 33-62. 

(2) Radder, Hans, “Experimental Reproductibility and the Experimenters’ Regress.” PSA: Proceedings of the Biennial Meeting of the Philosophy of Science Association, 1992: 63-73.

 

  

6. 4.     Replikace experimentů II

(1) Mulkay, Michael. “The Scientist Talks Back: A One-Act Play, with a Moral, about Replication in Science and Reflexivity in Sociology.” Social Studies of Science 14, no. 2, 1984: 265–83.

(2) Hacking, Ian, "Experimentation and scientific realism", in Representing and Intervening, 1983: 252-267.

(3) Franklin, A. and Howson, C. “Why Do Scientists Prefer to Vary Their Experiments,” Studies in History and Philosophy of Science, 15 (1984), 51-62.

 

 

20. 4.   Vědecké kontroverze/vytváření konsensu I

(1) Steven Shapin and Simon Schaffer, Leviathan and the Air-Pump. Hobbes, Boyle, and the Experimental Life, chapter II: "Seeing and Believing: The Experimental Production of Pneumatic Facts", Princeton University Press, Princeton 1985, pp. 22-79.

(2) Hacking, Ian, "Experimentation and scientific realism", in Representing and Intervening, 1983: 252-267.

 

 

4. 5.     Vědecké kontroverze/vytváření konsensu II

(1) M. Heidelberger, „Theory-Ladenness and Scientific Instruments in Experimentation.“ In H. Radder (Ed.), The Philosophy of Scientific Experimentation Pittsburgh, PA: University of Pittsburgh Press, 2003, str. 138-151.

(2) Knorr-Cetina, Karin. „How Superorganisms Change: Consensus Formation and the Social Ontology of High-Energy Physics Experiments“ Social Studies of Science 25, no. 1 (1995), str. 119-47.

 

18. 5.   Konstrukce a dekonstrukce kvarků I

(1. 6.   Pro ty, kdo nebudou mít dost I: Konstrukce a dekonstrukce kvarků II)

(15. 6. Pro ty, kdo nebudou mít dost II: Fyzici čtou STS)

 

 

5. - 7. 7.  Setkání s prof. Harry Collins

Vstupní požadavky

Poslední úprava: Mgr. Ondřej Švec, Ph.D. (31.01.2022)

Účast na semináři sice nevyžaduje jako rekvizitu pokročilé znalosti ve fyzice, intelektuálně přínosný však bude jen pro ty jeho frekventanty, kteří budou ochotni před každým setkáním důkladně prostudovat zadanou literaturu a zapojit se v průběhu semináře do společných debat o podmínkách, postupech a procesech fyzikálního bádání 20. století.