PředmětyPředměty(verze: 850)
Předmět, akademický rok 2019/2020
   Přihlásit přes CAS
Bolesti a slasti v antické filosofii - AFS500218
Anglický název: Pains and Pleasures in Ancient Greek Philosophy
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2019
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. MUDr. Štěpán Špinka, Ph.D.
Vyučující: doc. MUDr. Štěpán Špinka, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: doc. MUDr. Štěpán Špinka, Ph.D. (11.10.2019)
Upozornění: Seminář začíná až 11. 19. 2019

Cílem semestrálního semináře je představit a prodiskutovat způsob pojetí slastí a bolestí u vybraných antických filosofů a filosofických škol. Předmětem našeho zájmu bude především Platón, Aristotelés, epikurejci, stoa, Plótínos, v menší míře také někteří další novoplatonici a jiní autoři.

Seminář bude vycházet z vybraných pasáží primárních textů. Při jejich interpretaci se soustředíme na následující okruhy otázek:
1.Co jsou podle tohoto kterého autora či školy bolesti a slasti a jaké druhy slastí a bolestí je zapotřebí rozlišovat? Jak širokou paletu zkušeností a fenoménů je vhodné nazvat slastmi a bolestmi a jaký vokabulář pro označení této palety jednotliví autoři a školy používají? Který typ bolestí a slastí (či strastí a radostí) je pro toho kterého autora či školu paradigmatický a slouží mu jako primární vodítko pro pochopení ostatních druhů slastí a bolestí?
2.Jak je u toho kterého autora či školy pochopen vztah bolestí a slastí? Na který pól tohoto vztahu klade ta která filosofie důraz?
3.Jaký je podle nich vztah slasti a dobra, ale také zla a bolesti? Jakou roli hrají slasti a bolesti v dobrém lidském životě? Které slasti jsou nutnou součástí dobrého život a jakých bolestí či slastí je naopak zapotřebí se vyvarovat? A proč tomu tak je?
4.Jaký je vztah slasti a bolesti k (dalším) emocím na straně jedné, aktivitám a habitům vnímání, mínění, vědění a nazírání na straně druhé.
5. Jaké jsou ontologické, biologické a antropologické předpoklady a předporozumění tohoto kterého pojetí slasti a bolesti a jakou roli toto jejich pojetí hraje v celku jejich filosofie?

Seminář určen nejen studentkám a studentům magisterského studia, ale také studujícím bakalářského studia se zájmem o antickou filosofii. Seminář lze zapsat magisterský kurz, nebo jako volitelných předmět.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. MUDr. Štěpán Špinka, Ph.D. (18.09.2019)

Podmínkou udělení zápočtu je aktivní účast na semináři a převzetí patronátu nad jedním semestrálním sezením a v něm probíranými texty. 

Literatura
Poslední úprava: doc. MUDr. Štěpán Špinka, Ph.D. (11.10.2019)

Základní sekundární literatura (tituly pokrývající více než jednoho autora či školu):

J. C. B. Gosling, C. C. W. Taylor, The Greeks on Pleasure, Oxford 1982

G. van Riel, Pleasure and the Good Life. Plato, Aristotle and the Neoplatonists, Leiden 2000

D. Wolfsdorf, Pleasure in Ancient Greek Philosophy, Cambridge 2013

J. Warren, The Pleasures of Reason in Plato, Aristotle, and the Hellenistic Hedonists, Cambridge 2014

Sylabus
Poslední úprava: doc. MUDr. Štěpán Špinka, Ph.D. (12.10.2019)

18. 10.  Platón, Ústava 580c–588a      Jan Nekolný

25. 10.  Platón, Filébos 31b–36c         Miroslav Lžičař, Šimon Němec

1. 11.    Platón, Filébos 36c–44d         Václav Hejný

8. 11.    Platón, Filébos 50e–55c; 62d–64a; 66a[1]        Marie Kolaříková

15. 11.  Aristotelés, Etika Nikomachova X, 2 (1172b9–1174a2)[2]      Adam Horyna

22. 11.  Aristotelés, Etika Nikomachova X, 3–4 (1174a13–1175a21) (omlouvám se, jméno se mi nezdařilo přečíst)

29. 11.  Aristotelés, Etika Nikomachova X, 5 (1175a21–1176a29)[3]  Stela Chvojková

6. 12.    Epikúros I: Cicero: O nejvyšším dobru a zlu[4] I.29–33; 37–46; DL[5]  X.127–132 (z Listu Menoikeovi); DL X.121a       Barbora Adamcová, Václav Spěvák

13. 12.  Epikúros II: Kyriai doxai 3–5; 8–12; 18–21; 26; 29–30 (viz DL X.139–149); Vatikánské gnomologium 4; 33; 37; 42; 59; 73; 81[6]                    Jan Brebera

20. 12.  Stoa: DL VII. 85–86; 102; 110–117; AD[7] 5g; 10–10d; Cicero: O nejvyšším dobru a zlu III.16–17; LS[8] 65                  Filip Váňa

10. 1.    Plotin, IV 4.19; VI 7.24–30                Zdeněk Samec



[1] Další texty: Prótagoras 351b–358e; Timaios 64a–65b; 69c–d; 86b–87b.

[2] Seminář se vzhledem k platónské konferenci koná až 13,30-15,00.

[3] Další texty: Etika Nikomachova VII, 12–15 (1152b1–1154b31); Etika Nikomachova II,3 (1104b2–1105a17); Rétorika I,11 (1369b5–1372a4).

[4] Překlad V. Bahník, v: Antická próza, Dialog a satira, Praha 1977, str. 179–361.

[5] Diogenes Laertios, Životy, názory a výroky proslulých filosofů, Pelhřimov 1995.

[6] Další doplňující texty k Epikurovu pojetí slasti: A.A.Long, D.N.Sedley, The Hellenistic philosophers, Cambridge 1987 (21, Epicurean Ethics; Pleasure).

[7] Arius Didymus, Epitome on of Stoic Ethics, Atlanta 1999 (Stobaeus, Eclogae II.VII.5–12).

[8] A.A.Long, D.N.Sedley, The Hellenistic philosophers. Cambridge 1987.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK