Jedním z typických užití matematických pojmů a příkladů ve filosofických dílech bývá uvedení matematiky jako jistého případu poznání, a to v jejím dalším vymezení vůči příkladům poznání nejistého či jinak kontingentního. V kurzu se budeme zabývat texty, v nichž tomu tak není, z jednoduchého důvodu, že takové pojetí matematiky považují za zásadně pomýlené a tvrzení její jistoty za dogmatické. Především spolu s Hegelem a Wittgensteinem se tak budeme zabývat matematickými pojmy jako instancemi obecnější reflexe na dialektickou povahu poznání, což znamená především jeho (1) evoluční, vývojový a (2) sociální charakter. Konkrétně budeme sledovat vývoj pojmu (reálného) čísla a jeho souvislosti s problematikou sebe-vědomí, totiž schopnosti rozumu tematizovat sebe sama jako svůj předmět. Matematika nám tedy bude sloužit k logickým zkoumáním, která nejsou - jak se často domnívají (špatní) čtenáři Hegela - v rozporu s logikou formální (např. s ohledem na připuštění sporu coby dialektického principu), ale pouze podstatně radikálnější, než ona.
Kurz je veden jako magisterský, je ale přístupný i studentům bakalářského studia. Výhodou mají ti, kdo absolvovali základní kurz logiky, jedinou podmínkou návštěvy kurzu je ale ochota si případně doplnit požadované základní znalosti.
Literatura
Poslední úprava: LOGKOLMA (08.02.2015)
Kolman, V., Zahlen, manuskript knihy
Kolman, V., Roreitner, R. (eds.), O špatném nekonečnu, Filosofia 2013
