|
|
|
||
|
Tvrzení, že čas není prostor, shrnuje jeden ze základních náhledů Bergsonovy filosofie. Naše uvažování o čase je podle Bergsona příliš těsně svázáno s představou prostoru. Domníváme se například, že dva okamžiky v čase lze od sebe odlišit podobně, jako odlišujeme dvě části prostoru. Máme za to, že čas je podobně jako prostor homogenní a nekonečně dělitelné kontinuum. Jakkoli je taková představa rozšířená, nevypovídá nic o skutečném čase, ale jen o čase, do něhož jsme chybně promítli prostorová rozlišení. Skutečný čas či slovy H. Bergsona „skutečné trvání“ je uplýváním, jehož části nelze počítat, neboť jsou kvalitativně odlišné a vzájemně se prostupují jako tóny melodie. Skutečný čas není něčím, co bychom měřili. Uplývat dle Bergsona neznamená posouvat se na ose času, nýbrž procházet kvalitativní změnou. Specificky časová určení nás zpravují o tom, že to, co zakoušíme – ať už ve vlastním prožívání či ve svém okolí – prochází kvalitativní změnou, stává se jiným. V čase nejde o počet, rychlost či predikci, ale o proměnu.
Kurz se zaměří na podrobnou rekonstrukci Bergsonova myšlení o čase, které je ve své nejhutnější podobě obsaženo ve druhé kapitole Eseje o bezprostředních datech vědomí. K dispozici bude nový, pracovní překlad textu. Při četbě se též zaměříme na vztah Bergsonovy koncepce ke dvěma jiným klasickým teoriím času, totiž Aristotelově a Kantově. Když se Bergson kriticky vymezuje vůči tradičnímu pojetí času, míří na Aristotelovo pojednání ve Fyzikách (IV, kap. 10-14). Zároveň se vztahuje ke Kantově tezi, podle níž jsou prostor a čas formou názoru. V závěru kurzu přejdeme k některým důsledkům, které má Bergsonovo pojetí času pro úvahy o společnosti, o individuálním „já“ a svobodě. Poslední úprava: Čapek Jakub, doc. Mgr., Ph.D. (25.01.2023)
|
|
||
|
Požadavky na získání zápočtu: · referáty · četba předem (příprava z hodiny na hodinu) alternativa k referátu: písemná práce v rozsahu 7-10 stran. Poslední úprava: Čapek Jakub, doc. Mgr., Ph.D. (25.01.2023)
|
|
||
|
Primární literatura – Bergson
H. Bergson, Essai sur les données immédiates de la conscience, édition critique (Arnaud Bouaniche), PUF, Paris 2007, Chapitre II. H. Bergson, Time and Free Will. An Essay on the Immediate Data of Consciousness, transl. by F. L. Pogson, Dover Publications 2001 (přetisk vydání z roku 1913, online: https://www.gutenberg.org/files/56852/56852-h/56852-h.htm ). H. Bergson, Zeit und Freiheit. Versuch über das dem Bewußtsein unmittelbar Gegebene, übers. von M. Drewsen, Meiner, Hamburg 2016. H. Bergson, Čas a svoboda. O bezprostředních datech vědomí, přel. B. Jakovenko, Praha 1947 a 1994 (reprint). H. Bergson, O mnohosti stavů vědomí. Idea trvání (Čas a svoboda. Esej o bezprostředních danostech vědomí, kap. II, pracovní překlad J. Čapek).
Primární literatura – další Aristotelés, Fyzika, přel. A. Kříž, Praha 2010, kniha VI, kap. 10-14. I. Kant, Kritika čistého rozumu, přel. J. Loužil, Praha 2001, A12-A32.
Sekundární literatura
(A) Přehledy Bergsonovy filosofie
M. Čapek, Henri Bergson, Prha 1939. G. Deleuze, Bergsonismus, přel. J. Fulka, Praha 2006. M. Sinclair, Bergson, Routledge, New York – London 2019.
(B) Studie k problematice času u Bergsona
R. Brague, „Einleitung“, in: H. Bergson, Zeit und Freiheit. Versuch über das dem Bewußtsein unmittelbar Gegebene, Meiner, Hamburg 2016, s. VI-XXV. J. Čapek, „Henri Bergson na cestě ke skutečnému času.“ In: Filosofický časopis, 2002, 50/2, str. 229-248. J. Derrida, Ousia et grammé, in: Marges de la philosophie, Paris 1972, str. 31 – 78 (ke vztahu Aristotelés – Bergson). P. Kouba, „Pohyb mezi časem a prostorem. Bergsonův zápas s vlastním objevem“, in: Filosofie Henri Bergsona. Základní aspekty a problémy, vyd. J. Čapek, Praha: Oikoymenh 2003, s. 91-105. B. Prado, Présence et champ transcendantal. Conscience et négativité dans la philosophie de Bergson, OLMS 2002, chap. II: La présence interne. F. Worms, La conception bergsonienne du temps, in: Philosophie, LIV, 1997, str. 73-91. Poslední úprava: Čapek Jakub, doc. Mgr., Ph.D. (25.01.2023)
|