Rousseau o původu nerovnosti mezi lidmi - AFS100777

• Anglický název: Rousseau on the Origin of Inequality
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. PhDr. Karel Thein, Ph.D.

Anotace

čeština

„Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi“, vydaná roku 1755, předkládá model vývoje člověka od hypotetického „přírodního stavu“ až k životu v moderní společnosti. Jakkoli Rousseau zdůrazňuje, že nelíčí faktickou historii lidského druhu, předkládá svůj text jako dějiny čtené nikoli v knihách, které mohou lhát, ale „v přírodě, jež nelže nikdy.“ Naším cílem bude sledovat tuto četbu s důrazem na její hlavní motivy, jimiž jsou (1) pojetí lidské přirozenosti včetně jejího proto-evolučního rozměru, (2) přirozené city člověka včetně soucitu, (3) rozdíl sebelásky a lásky k sobě, (4) motiv smlouvy jako základu práva (jímž Rousseau předjímá svůj pozdější text O společenské smlouvě), (5) pojem vlastnictví a vztah lidské osoby a vlastnictví (výrazně odlišný od pojetí Lockova). Spolu s rekonstrukcí Rousseauovy subtilní argumentace, kterou nelze redukovat na obhajobu každopádně nereálného přírodního stavu člověka, nás bude zajímat vztah jeho textu k aktuální otázce po možnosti či nemožnosti dobrovolného posunu ekonomicky a právně složité společnosti k alespoň částečně jednoduššímu způsobu života.

Poslední úprava: Thein Karel, prof. PhDr., Ph.D. (31.01.2022)

angličtina

Rousseau’s Discourse on the Origin and Causes of Inequality among Humans (or The Second Discourse) establishes a model of human development from a hypothetical “state of nature” to life in modern society. Although Rousseau emphasizes that he is not recounting the factual history of the human species, he presents his text as a history read not in books, which can lie, but “in nature, which never lies.” Our aim will be to trace this reading with an emphasis on its main motifs, which are (1) the concept of human nature, including its proto-evolutionary dimension, (2) the natural affections of man, including compassion, (3) the distinction between self-love and love of self, (4) contracts as the basis of law (with which Rousseau anticipates his later On the Social Contract), and (5) the notion of property and the relation between human person and property (distinctly different from Locke). Along with a reconstruction of Rousseau’s subtle argument, which cannot be reduced to a defense of the unrealistic “natural” state of humankind, we will be interested in the relation of his text to the actual question of the possibility or impossibility of a voluntary shift of an economically and legally complex society towards an at least partially simpler way of life.

Poslední úprava: Thein Karel, prof. PhDr., Ph.D. (31.01.2022)

Podmínky zakončení předmětu

Podmínkou získání atestu je pravidelná účast v semináři a referování spolu s vedením četby v jednom týdnu. Součástí atestu je odevzdání písemné přípravy na referování a vedení četby. Pro podrobnosti viz první seminář v semestru.

Poslední úprava: Thein Karel, prof. PhDr., Ph.D. (05.02.2022)

Literatura

Primární text:

Jean-Jacques Rousseau, „Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi“, přel. Eva Blažková, in týž, Rozpravy, Praha, Svoboda, 1989, s. 75-168 (viz PDF v SISu).

Znalost francouzštiny není podmínkou účasti v semináři, francouzský originál je dostupný například v edici Jeana Starobinského: Jean-Jacques Rousseau, Discours sur l’origine et les fondements de l’inégalité parmi les hommes, édition de Jean Starobinski, Paris Gallimard, 1965 (nouvelle édition 1989). Standardní francouzský text najdete též v SISu (dokument ve wordu).

Sekundární literatura:

Podrobnější rozbor různých intepretací Rousseauovy Rozpravy není předmětem tohoto kurzu. Pro diskusi nad textem během semináře je však třeba seznámit se s následujícími texty (všechny jsou zapsaným studentům dostupné v SISu jako PDF dokumenty):

 - Arthur O. Lovejoy, „The Supposed Primitivism of Rousseau's Discourse on Inequality“, Modern Philology 21, č. 2, 1923, s. 165-186.

 - N. J. H. Dent and T. O’Hagan, „Rousseau on Amour-Propre“, Proceedings of the Aristotelian Society, Supplementary Volumes 72, 1998, s. 57-107 (v SISu jako dva různé soubory PDF).

- David S. Siroky and Hans-Jörg Sigwart, „Principle and Prudence. Rousseau on Private Property and Inequality“, Polity 46, č. 3, 2014, s. 381-406.

- Richard Teichgraeber III, „Rousseau’s Argument for Property“, History of European Ideas 2, č. 2, 1981, s. 115-134.

- Milan Sobotka, „Jean-Jacques Rousseau. Od Rozpravy o původu nerovnosti ke Společenské smlouvě“, Filosofický časopis 59, č. 6, 2011, s. 803-836.

Z databází dostupných přes katalog UKAŽ lze doporučit alespoň monografii:

- Frederick Neuhouser, Rousseau’s Critique of Inequality: Reconstructing the Second Discourse, Cambridge, Cambridge University Press, 2014.

Poslední úprava: Thein Karel, prof. PhDr., Ph.D. (31.01.2022)

Sylabus

22. 2. Úvod ke kurzu. Rousseau a jeho „druhá Rozprava“ (a rozdělení textu mezi účastníky)

1. 3. Předmluva (s. 77-82) a „Rozprava“ (s. 83-85) = přiděleno

15. 3. Příroda a přírodní stav, s. 86 – 94 (konec 2. odstavce) = přiděleno

22. 3. První vynálezy a vznik řeči, s. 94 (od 3. odstavce) – 102 (konec 1. odstavce) = přiděleno

29. 3. Morálka a city, soucit, sebeláska, s. 102 (od 2. odstavce) – 108 (konec 2. odstavce) = přiděleno

5. 4. Láska, s. 108 (od 3. odstavce) – 111 (konec 2. odstavce) = přiděleno

12. 4. Shrnutí a závěr první části, s. 111 (od 3. odstavce) – 114 = přiděleno

19. 4. První lidé, touha po blahobytu, rodina, s. 115 – 120 (konec 1. odstavce) - přiděleno

26. 4. Vznik a vývoj společnosti, s. 120 (od 2. odstavce) – 125 (konec 3. odstavce) = přiděleno

3. 5. Lidstvo „v tomto novém řádu“, s. 125 (od 4. odstavce) – 130 (konec 2. odstavce) = přiděleno

10. 5. Původ politických společenství, s. 130 (od 3. odstavce) – 139 (konec 2. odstavce) = přiděleno

17. 5. Forma politické správy a závěrečné poznámky, s. 139 (od 3. odstavce) – 145 = přiděleno

Poslední úprava: Thein Karel, prof. PhDr., Ph.D. (05.04.2022)