PředmětyPředměty(verze: 837)
Předmět, akademický rok 2018/2019
   Přihlásit přes CAS
Velké postavy středověké filosofie - AFS100712
Anglický název: Great Figures of Medieval Philosophy
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2018
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/2 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neomezen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Václav Němec, Ph.D.
Mgr. Dita Válová, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Václav Němec, Ph.D.
Mgr. Dita Válová, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Soubory Komentář Kdo přidal
stáhnout Farabi_Ctnostná_obec_text2.docx Mgr. Dita Válová, Ph.D.
stáhnout Farabi_Vybrané_aforismy_text.doc Mgr. Dita Válová, Ph.D.
stáhnout Ibn_Tufajl_Příběh_filosofa.pdf Mgr. Dita Válová, Ph.D.
stáhnout Uvod_přehled.doc Mgr. Dita Válová, Ph.D.
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Václav Němec, Ph.D. (20.09.2018)
Velké postavy středověké filosofie

Část 1: Patristika a raný středověk
Václav Němec, Ph.D.

ZS 2018/2019, úterý 15:50 - 17.25, nám. J. Palacha 2, m. 225v

Tato část kursu je věnována několika významným představitelům latinské a řecké patristiky a západní raně středověké filosofie (Augustin, Boëthius, Dionysios Areopagita, Jan Scotus Eriugena). Cílem je především ukázat, jakým způsobem si myslitelé období patristiky a středověku osvojovali, rozvíjeli a transformovali tradici antické filosofie, kterou vzali do služeb své reflexe a artikulace křesťanské víry. Účastníci kursu se mohou nejenom seznámit s podstatnou částí témat, jež jsou obsahem zkoušky ze středověké filosofie, ale také získat vhled do některých důležitých problémových okruhů západní filosofie a povědomí o kontinuitě filosofických tradic napříč staletími. Kurs je kombinací přednášky a četby vybraných pasáží z textů dotyčných autorů.


Část 2: Arabská a židovská středověká filosofie
Dita Válová, PhD.
Ústav filosofie a religionistiky FF UK

ZS 2018/2019, čtvrtek 9:10 – 10:45, nám Jana Palacha 2, m. 217

V této části kurzu k dějinám středověkého filosofického myšlení budou představena tři témata, která nacházíme v textech arabských a židovských myslitelů: (i) Principy fungování dokonalé obce a nedokonalá společenství; postava dokonalého vládce-filosofa na trůnu, (ii) Emanace jako řecké dědictví a její středověké podoby; Intelekt a (iii) Definice filosofie v islámské a židovské společnosti a obrana filosofie-vědy.

Znalost arabštiny ani hebrejštiny se nepředpokládá.

Literatura
Poslední úprava: Mgr. Václav Němec, Ph.D. (21.09.2018)

Literatura k části 1: Patristika a raný středověk

Augustin

A. H. Armstrong (vyd.), Filosofie pozdní antiky, Praha 2002, str. 426-442.

F. Copleston, Dějiny filosofie II: Od Augustina ke Scotovi, Praha 2016, str. 55-119.

E. von Ivánka, Plato christianus, Praha 2003, str. 199-235.

R. Hošek (úvodní studie a překlad), Aurelius Augustinus. Říman - člověk – světec, Praha 2000.

V. Němec, „Novoplatónská reditio in se ipsum a konverze vůle podle Augustina“, in: Reflexe 27/2005, str. 25-49.

P. Ricoeur, Čas a vyprávění, Praha 2000, str. 19-55.

Boëthius

V. Němec, „Problém ontologické diference jsoucna a bytí u Boëthia“, in: Reflexe 48 (2015), str. 3-30.

A. Vidmanová (úvodní studie a překlad), Boethius – poslední Říman, Praha 1981.

K. Vrána, „Boëthius. Poslední Říman a první scholastik“, in: Křesťanství a filosofie (postavy latinské tradice), vyd. F. Karfík, V. Němec, F. Vilím, Praha 1994, str. 27-41.

Dionysios Areopagita

Dionysios Areopagita, Listy, O mystické theologii, úvodní studie a překlad M. Koudelka a V. Hladký, Praha 2006.

Y. de Andia, „Trojiční theologie Dionysia Areopagity“, in: Orthodox revue 4-5 (2001), str. 38-64.

E. von Ivánka, Plato christianus, Praha 2003, str. 239-306.

F. Karfík, „Dionysios Areopagités: Křesťanské přetvoření antického novoplatonismu“, in: Orthodox revue 4-5 (2001), str. 22-37.

L. Karfíková, „Hierarchické universum Dionysia Areopagity“, in: táž, Studie z patristiky a scholastiky, Praha 1997, str. 109-125.

V. Němec, „Bezejmenná – mnohojmenná thearchie. Theologie božských jmen a její metafyzické předpoklady podle Dionysia Areopagity“, in: Reflexe 37/2009, str. 3-29.

Eriugena

A. H. Armstrong (vyd.), Filosofie pozdní antiky, Praha 2002, str. 584-602.

L. Karfíková, „Jan Eriugena. Svět jako božské zjevení“, in: Křesťanství a filosofie (postavy latinské tradice), str. 42-78.

L. Karfíková, „Dvojí zjevení božského světla. Stvoření a Písmo v teologii Jana Eriugeny“, in: Jan Scotus Eriugena, Homilie a komentář k Janovu evangeliu, Praha 2005, str. 83-141.  

T. Kobusch (vyd.), Philosophen des Mittelalters, Darmstadt 2000, str. 13-26.

 

Vybrané texty k části 2: Arabská a židovská filosofie:

al-Farábí, O ctnostné obci a Státníkovy aforismy (pracovní překlad, D. Válová)

ibn Tufajl, Živý, syn bdícího. Příběh filosofa samouka. (překlad I. Hrbek, Praha: Academia, 2011)
Maimonides, Průvodce tápajících (pracovní překlad D. Válová) a Osm kapitol o lidské duši a mravním konání (překlad B. Nosek, Praha: SEFER, 2001)
Averroes, Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie (překlad O. Beránek, Praha: Academia, 2013)

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Václav Němec, Ph.D. (21.09.2018)

Požadavky k zápočtu:

Písemná práce v rozsahu 8 - 12 normostran na téma předem konzultované s vyučujícím.

 

Požadavky ke skeletové zkoušce Středověká filosofie II

http://ufar.ff.cuni.cz/5/stredoveka-filosofie-ii

 

Komisionální zkouška ze středověké filosofie trvá cca. 30–40 minut a skládá se ze tří částí:

  • jedna z otázek ze seznamu A;
  • interpretace jednoho textu ze seznamu B (uchazeč má nejméně 10 minut na přípravu);
  • rozhovor o jednom ze dvou titulů ze seznamu C.

 

(A)  Otázky

U každé otázky jsou v závorce uvedena orientační dílčí témata a relevantní základní (Z) a rozšiřující (R) pasáže, vybrané ze seznamu sekundární literatury uvedeného níže, z textů k interpretaci v části B a z nabídky děl k četbě v části C. V části A zkoušky se kromě znalosti základní literatury vyžaduje i znalost všech textů k interpretaci předepsaných pro část B. Základní literatura vymezuje rozsah povinných znalostí o jednotlivých tématech v části A. Další znalosti mohou uchazeči čerpat z kursů středověké filosofie a z rozšiřující literatury.

 

1. Augustin (křesťanství a filosofie, lidská mysl, nauka o poznání, vůle, kosmologie, čas, dějinnost)

Z: Armstrong 384–396, 406–418 a 426–469; text 1.

R: Copleston 55–119; Křesťanství a filosofie 9–25; Ivánka 199–235.

2. Boëthius (charakteristika díla, bytí a jsoucno, kategorie, Boëthiův odkaz)

Z: de Libera 248–264.

R: Pieper, Scholastika 23–34; Floss 24–39; Křesťanství a filosofie 27–41.

3. Dionýsios Areopagita (moné–prohodos–epistrofé, hierarchické universum, způsoby vypovídání o Bohu) a Jan Eriugena (čtyřčetné dělení natura)

Z: Armstrong 512–531; text 2; Křesťanství a filosofie 42–62.

R: Floss 60–77; Ivánka 239–306; Pieper, Scholastika, 37–44; Floss 79–99; Jan Scotus Eriugena 83–141.

4. Anselm z Canterbury (fides quaerens intellectum, důkaz Boží existence, pravda, svoboda rozhodování, rectitudo)

Z: Křesťanství a filosofie 79–90; text 3.

R: Copleston 208–219; Floss 101–147; de Libera 292–304; Pieper, Scholastika 45–60; Anselm, Fides 3–18.

5. Avicenna (základní pojmy metafyziky a kosmologie, esence a bytí, absolutně uvažovaná přirozenost, západní a východní moudrost)

Z: Kobusch 237–244; text 4.

R: de Libera 124–128; Copleston 253–260; Nasr 239–243.

6. Averroës (jednota intelektu, rozum jakožto završení věci, otázka dimenzí, pojetí metafyziky, vztah náboženství a filosofie)

Z: Kobusch 244–256.

R: de Libera 170–188; Nasr 336–337 a 341–343; Ibn Rušd;

7. Maimonides (alegorický výklad Písma a intertextualita, stvoření versus věčnost světa, teorie proroctví)

Z: Kobusch 259–267.

R: de Libera 218–227; Nasr 727–734.

8. Vrcholná scholastika (ideové zápasy 13. století, aristotelismus a „augustinismus“, latinský averroismus, spor o věčnost světa, spor o jednotu intelektu, odsouzení 1277)

Z: Kobusch 283–284, 319–337 a 357–370.

R: Kobusch 284–318; Pieper, Scholastika 85–117; Floss 185–201 a 268–298; de Libera 352–413.

9. Tomáš Akvinský (metafyzika, antropologie a psychologie, filosofická teologie, etika)

Z: Křesťanství a filosofie 91–138; Copleston 490–518; texty 5–8.

R: Copleston 426–474 a 490–536; Kobusch 338–356; Pieper, Tomáš Akvinský; Sousedík, Jsoucno a bytí.

10. Duns Scotus (metafyzika a epistemologie, obecniny, důkaz Boží existence, svoboda a kontingence)

Z: Kobusch 467–484; texty 9–11.

R: Copleston 631–693 a 707–715; Sousedík, Jan Duns Scotus 17–132; Chabada.

11.Vilém Ockham (nominalismus, myšlení a jazyk, vlastnosti termínů: signifikace a supozice, teorie vědy, voluntarismus)

Z: Kobusch 567–585; text 12.

R: de Libera 424–443; Saxlová.

12. Mikuláš Kusánský (docta ignorantia, coincidentia oppositorum, Bůh, svět a člověk, contractio)

Z: Hankins 240–255.

R: Patočka – Floss, Mikuláš Kusánský 23–105.

Literatura

Relevantní základní a rozšiřující pasáže jsou specifikovány u příslušných otázek.

  • Armstrong, A. H. (vyd.), Filosofie pozdní antiky, Oikúmené, Praha 2002.
  • Copleston, F., Dějiny filosofie II: Od Augustina ke Scotovi, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc 2016.
  • Hankins, J. (vyd.), Renesanční filosofie, Oikúmené, Praha 2011.
  • Kobusch, Th., Filosofie vrcholného středověku, Oikúmené, Praha 2013.
  • Křesťanství a filosofie. Postavy latinské tradice, vyd. F. Karfík, V. Němec, F. Vilím, Křesťanská akademie, Praha 1994.
  • de Libera, A., Středověká filosofie, Oikúmené, Praha 2001.
  • Elders, L., Filozofie přírody u sv. Tomáše Akvinského, Oikúmené, Praha 2003.
  • Floss, P., Cesty evropského myšlení I: Architekti křesťanského středověkého vědění, Vyšehrad, Praha 2004.
  • Chabada, Michal, Ján Duns Scotus: vybrané kapitoly z jeho epistemológie a metafyziky, Bratislava: UK, 2007.
  • Ivánka, E. von, Plato Christianus, Oikúmené, Praha 2003.
  • Jan Scotus Eriugena, Homilie a Komentář k Janovu evangeliu, přel. I. Zachová, doslov L. Karfíková, Vyšehrad, Praha 2005.
  • Nasr, S. H. a Leaman, O. (ed), History of Islamic Philosophy, Routledge, 2001 (studovna UFaR: D3.0-Lea-2)
  • Pieper, J., Tomáš Akvinský, život a dílo, Vyšehrad, Praha 1997.
  • Pieper, J., Scholastika, Vyšehrad, Praha 1991.
  • Saxlová, T. „Povaha obecného pojmu u Viléma Ockhama. Od teorie představy (fictum) k teorii rozumového aktu (intellectio).“ Filosofický časopis 45, č. 2, (1997): 179–203.
  • Sousedík, S., Jan Duns Scotus: doctor subtilis a jeho čeští žáci, Vyšehrad, Praha 1989.
  • Sousedík, S., Jsoucno a bytí. Úvod do četby sv. Tomáše Akvinského

Viz dále nabídku titulů k četbě v části C.

 

(B)  Texty k interpretaci

Texty jsou k dispozici v databázi moodle ; při zkoušce se vychází z českého překladu.

1. Čas podle Augustina: Vyznání XI (Kalich, Praha 1990, str. 387–417).

2. Katafatická a apofatická teologie Dionýsia Areopagity: Mystická teologie

(Listy. O mystické theologii, Oikúmené, Praha 2005, str. 168–181).

3. Anselmův důkaz Boží existence: Proslogion 2–4

(Fides quaerens intellectum, Kalich, Praha 1990, str. 34–39).

4. Avicennova nauka o absolutně uvažované přirozenosti

(Metaphysica V, c. 1, 86va / A 196 [ed. Riet 228–229])

5. Tomášova nauka o esenci: De ente et essentia, kap. 2–3 (§ 11–53) (S. Sousedík, Jsoucno a bytí. Úvod do četby Tomáše Akvinského, ČKA, Praha 1992, str. 70–85).

6. Tomášova nauka o ipsum esse subsistens: Summa theologiae I,3,4.

7. Vypovídání o Bohu a nauka o analogii podle Tomáše: Summa theologiae I,13,5–6.

8. Duše podle Tomáše: Summa theologiae I,75, art. 2 a 4.

9. Metafyzika Dunse Scota: Ordinatio I,8,1,3 a I,3,1,2–3 (S. Sousedík, Jan Duns Scotus, doctor subtilis, a jeho čeští žáci, Vyšehrad, Praha 1989, str. 209–214).

10. Scotův důkaz Boží existence: Ordinatio I,2,1,1 (S. Sousedík, Jan Duns Scotus, doctor subtilis, a jeho čeští žáci, Vyšehrad, Praha 1989, str. 235–241).

11. Svoboda a kontingence podle Dunse Scota: In Sententias P. Lombardi, lect. I,39,1–5.

12. Ockhamova logická sémantika: Summa logicae I,1–4; I,63-65; I,67–71 (Texty ke studiu dějin středověké filosofie, ed. S. Sousedík, Karolinum, Praha 1994, str. 141–158).

Plné znění textů k interpretaci v Moodle.

 

(C)  Četba

Uchazeč(ka) si z níže uvedeného seznamu zvolí a přečte celkem dvě díla, která však nesmějí mít téhož autora. Předmětem rozhovoru u zkoušky bude jedno z nich. To – podle zadání zkoušejících – buď charakterizuje jako celek, anebo interpretuje jeho důležitou část. Při zkoušce se vychází z českého překladu.

  • Basil z Caesareje, Devět kázání o stvoření světa, Oikúmené, Praha 2004.
  • Řehoř z Nyssy, Proč neříkáme, že jsou tři bohové, Oikúmené, Praha 2009.
  • Řehoř z Nyssy, O stvoření člověka, Oikúmené, Praha 2013.
  • Řehoř z Nyssy, Lidská řeč a pojmenování Boha (výňatky ze spisu Contra Eunomium, II), in: Lenka Karfíková, Čas a řeč. Studie o Augustinovi, Řehořovi z Nyssy a Bernardovi Silvestris, Oikúmené Praha 2007, str. 119–146.
  • Dionysios Areopagita, Listy, Oikúmené, Praha 2005.
  • Marius Victorinus, O soupodstatnosti Trojice, Oikúmené, Praha, 2006).
  • Augustin, O Boží obci I–II, Vyšehrad, Praha, 1950; Karolinum, Praha, 2007 (zejm. kniha VIII–X).
  • Augustin, O nesmrtelnosti duše, Oikúmené, Praha, 2013.
  • Augustin, O pořádku, in: K. Svoboda, Estetika sv. Augustina a její zdroje, Karolinum, Praha, 2000.
  • Augustin, O svobodném rozhodování, in: Aurelius Augustinus: Říman – člověk – světec, Vyšehrad, Praha 2000.
  • Augustin, O učiteli, in: K. Svoboda, Estetika sv. Augustina a její zdroje, Karolinum, Praha 2000.
  • Augustin, Vyznání, Kalich, Praha 1990.
  • Boëthius, Filosofie utěšitelkou, in: A. Vidmanová (vyd.), Boethius – poslední Říman, Vyšehrad, Praha 1981; Filosofie utěšitelka, Praha 1942; nové vydání Olomouc 1995).
  • Jan Scotus Eriugena, Homilie a Komentář k Janovu evangeliu, Vyšehrad, Praha 2005.
  • Anselm z Canterbury, O pravdě, in: Fides quaerens intellectum, Kalich, Praha 1990, str. 124–189.
  • Anselm z Canterbury, O svobodě rozhodování, in: Fides quaerens intellectum, Kalich, Praha 1990, str. 192–241.
  • Anselm z Canterbury, Polemika s Gaunilonem, in: Fides quaerens intellectum, Kalich, Praha 1990, str. 78–121.
  • Hugo ze Sv. Viktora, De tribus diebus / O třech dnech, Oikúmené, Praha 1997.
  • Thierry ze Chartres, Tractatus de sex dierum operibus / O stvoření světa, Oikúmené, Praha 2000.
  • Petr Abélard, Logica „Ingredientibus“ (Glosy k Porfyriově Isagoge, prolog), in: Lenka Karfíková, Ideje a slova. Studie k Augustinovi, Plótínovi, Abélardovi, Dionysiu Areopagitovi a Anselmovi, Oikúmené, Praha 2010, str. 164–199.
  • Ibn Rušd (Averroes), Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie, Academia, Praha 2012.
  • Jehuda ha-Levi, Kniha argumentů a důkazů ve prospěch opovrhovaného náboženství (Kniha Kuzari), Academia, Praha 2013.
  • Maimonides, Výběr z korespondence, Academia, Praha 2010.
  • Tomáš Akvinský, O separovaných substancích, Krystal OP, Praha 2010.
  • Tomáš Akvinský, Rozdělení a metody vědy. Komentář k Boëthiovu spisu De Trinitate, q. 5–6, Krystal OP, Praha 2010.
  • Mistr Eckhart a středověká mystika, uspořádal Jan Sokol, Vyšehrad, Praha 2000, výbor z Eckhartova díla, str. 133–325.
  • Mikuláš Kusánský, Vědění o nevědění I–II, in: J. Patočka – P. Floss, Mikuláš Kusánský. Život a dílo renesančního filosofa, matematika a politika, Vyšehrad, Praha 2001, str. 123–184.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK