|
|
|
||
|
Tento kurs se koná v letním semestru znovu jako jednosemestrální kurs.
Pojetí mysli od Descarta k Humovi 1. Tomáš Akvinský: Mysl v rámci hylemorfismu (Summa Theologica, I, qu. 75). 2. Descartes: Res cogitans a čistý intelekt (Med. II). 3. Descartes: Substanciální jednota a živočichové (Med. VI a Rozprava o metodě V). 4. Hobbes: Materialistická kritika Descarta (Třetí námitky a Leviathan, kap. 1-5, 34). 5. Spinoza: Mysl jako idea těla (Etika II, 1-14). 6. Malebranche: Źádná idea mysli (Recherche III.ii.7 a vysvětlení XI). 7. Locke: Kritika Descartova pojetí res cogitans (Esej II.i, II.xix.4, , IV.iii.6). 8. Locke: Mysl a osoba (Esej II.xxiii, II.xxvii). 9. Leibniz: Percepce a appercepce (MP §33, NE Předmluva, Mon. §§1-28). 10. Leibniz: Sebereflexe, vrozené ideje a věda (MP §§34-35, Mon. §§29-31). 11. Berkeley: Mysl jako princip aktivity (Principy §§25-28, §89, §§135-147). 12. Hume: Mysl bez jednoduchosti (Treatise I.iv.6). Poslední úprava: UFRHILL (15.02.2016)
|
|
||
|
Filosofové v raném novověku mají velmi různá pojetí mysli, ale všichni nějak reagují na Descartovu res cogitans. V našem kursu se budeme nejprve zabývat Descartem samým a pak reakcemi u Hobbese, Malebranche, Locka, Berkeleyho, Spinozy, Leibnize a Huma. Náš zájem se soustředí na otázku, co je u těchto jednotlivých filosofů podstatou mysli. Zvláštní pozornost budeme věnovat roli pojmu substance a pojetí vědomí. Budeme se zabývat rovněž pochybnostmi (hlavně Malebranchovými a Lockovými) ohledně našich schopností podstatu mysli vůbec poznat. Poslední úprava: UFRHILL (15.02.2016)
|
|
||
|
Požadavky:
2. Referát v rámci semináře. 3. Krátký esej na základě předchozího referátu. Poslední úprava: UFRHILL (15.02.2016)
|
|
||
|
Pojetí mysli od Descarta k Humovi: Bibliografie
Primární literatura: René Descartes, Meditationes de prima philosophia (1641) Meditace o první filosofii a námitky a autorovy odpovědi, přeložili Glombíček, Marvan a Zavadil, Oikoymenh, 2003 Thomas Hobbes, Leviathan (1651) Přeložil Karel Berka Nicolas Malebranche, La Recherche de la Vérité (1674-5) The Search after Truth, ed. Thomas Lennon and Paul Olscamp, CUP, 1997 John Locke, An Essay concerning Human Understanding (1690) Esej o lidském rozumu, Svoboda, Praha, 1984 Benedictus Spinoza, Ethica ordine geometrico demonstrata (1677) Etika vyložená způsobem užívaným v geometrii, přeložil Karel Hubka, 1977 a 2001 George Berkeley, A Treatise concerning the Principles of Human Knowledge (1710) Pojednání o principech lidského poznání, přeložili Tomeček a Hubová, Oikoymenh, 2004 Gottfried Wilhelm Leibniz, Nouveaux essais sur l’entendement humain (1765) a Monadologie (1721) Nové úvahy o lidské soudnosti (přel. Věra Rychetská), 1932 Monadologie a jiné práce, přeložil Husák, Svoboda, 1982 David Hume, Treatise on Human Nature (1739-40), ed. Selby-Bigge a Nidditch, OUP, 1978
Sekundární literatura: Lilli Alanen, Descartes‘ Concept of Mind, Harvard, 2003 Michael Ayers, Locke: Epistemology & Ontology, vol. I a II, Routledge, 1991, vol. II, kap. 4 a 23 Jonathan Bennett, ‚Locke’s Philosophy of Mind’, in Vere Chappell, Locke: The Cambridge Companion, Cambridge, 1994 Jonathan Bennett, Learning from Six Philosophers, vol. 1, Oxford, 2001, kap. 6 a 7 Gary Hatfield, Descartes and the Meditations, Routledge, 2003 James Hill, Descartes and the Doubting Mind, Bloomsbury, 2012 Charles J. McCracken, Berkeley’s notion of spirit, in Margaret Atherton (ed.) The Empiricists, Rowan and Littlefield, 1999 Joseph Moreau, Svět Leibnizova myšlení, Praha, 2000, Zdeněk Novotný, David Hume a jeho teorie vědění, Votobia, 1999, ss. 163-180 Donald Rutherford, ‘Metaphysics: The Late Period’ in The Cambridge Companion to Leibniz, ed. by Nicholas Jolley, 1995, ss. 124-175 Udo Thiel, The Early Modern Subject, OUP, 2011
Referenční: The Cambridge History of Seventeenth-Century Philosophy, ed. Garber a Ayers, vol.I, Cambridge, 1998, kap. 23-27 Poslední úprava: UFRHILL (15.02.2016)
|