PředmětyPředměty(verze: 837)
Předmět, akademický rok 2018/2019
   Přihlásit přes CAS
Středověká filosofie - AFS100612
Anglický název: Medieval Philosophy
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2013
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/2 Z [hodiny/týden]
letní s.:2/2 Z [hodiny/týden]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Vysvětlení: část I: filosofie 12. stol. (L. Karfíková)Část II: Arabská filosofie a vrcholná scholastika 13. stol. (V. Němec)Část III-IV: Jan Duns Scotus a Vilém Ockham (L. Novák)
Garant: prof. Lenka Karfíková, Dr. theol.
Mgr. Václav Němec, Ph.D.
Mgr. Lukáš Novák, Ph.D.
Rozvrh   Nástěnka   
Soubory Komentář Kdo přidal
stáhnout Anselm.pdf anselm prof. Lenka Karfíková, Dr. theol.
stáhnout De libertate arbitrii.pdf Anselm, De libertate arbitrii prof. Lenka Karfíková, Dr. theol.
stáhnout Thierry-Tractatus_de_sex.pdf thierry prof. Lenka Karfíková, Dr. theol.
Anotace
Poslední úprava: prof. Lenka Karfíková, Dr. theol. (26.08.2012)
Kurs je složen ze tří částí:
Část I: Filosofie 12. století (Anselm z Canterbury, Hugo ze Sv. Viktora, Thierry ze Chartres, Petr Abélard)
(Lenka Karfíková)
ZS pondělí 17,30-19,05 (225 V)

Část II: Arabská filosofie a vrcholná scholastika 13. století
(Václav Němec)
LS pondělí 17,30-19,05 (225 V)

Část III-IV: Jan Duns Scotus a Vilém Ockham
(Lukáš Novák)
ZS a LS
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: prof. Lenka Karfíková, Dr. theol. (26.08.2012)

Zápočty ze všech částí kursu

 

Posluchač/ka získá z těchto kursů dva zápočty na základě sepsání dvou esejů, tj. domácích prací v rozsahu 8-10 str. na zvolené téma z oblasti středověké filosofie (obvykle pojednání o vybraném filosofickém tématu u některého autora, příp. srovnání dvou autorů). Práce by měla mít výstižný název, v úvodu je třeba vyložit zvolené téma a metodu, jíž zkoumání postupuje, vlastní stať by měla být rozdělena na podkapitoly s příhodnými názvy, závěr přináší shrnutí výsledků a vlastní stanovisko, nesmí chybět seznam literatury. Tvrzení týkající se zpracovávaných textů je třeba vždy doložit odkazy na prameny či sekundární literaturu, v případě klíčových zjištění také citacemi a termíny v původním jazyce zpracovávaného díla. Středověké texty je třeba citovat podle struktury díla, nikoli podle stran českého vydání (kupř. Augustin, Vyznání, XI,1, nikoli jen str. 111).Téma a zvolenou literaturu je třeba předem konzultovat s vedoucími kursů.

 

 

Předpokladem přistoupení ke zkoušce ze středověké filosofie je získání uvedených dvou zápočtů, obvykle ze dvou různých částí kursu. Oba eseje je třeba odevzdat nejpozději deset dnů před plánovanou zkouškou. Tento požadavek se netýká posluchačů navazujícího magisterského studia, kteří eseje nepíší.

 

 

Literatura
Poslední úprava: Mgr. Václav Němec, Ph.D. (19.02.2013)

Část I: Filosofie 12. století

Edice a úvodní studie:

  • Anselm z Canterbury, Fides quaerens intellectum, Praha 1990.
  • Hugo ze Sv. Viktora, De tribus diebus / O třech dnech, Oikúmené, Praha 1997.
  • Petr Abélard, Logica "Ingredientibus" (Glosy k Porfyriově Isagoge, úvod), in: L. Karfíková, Ideje a slova, Praha 2010, str. 164-199.
  • Petr Abélard, Sic et non. Ano a ne, Praha 2008.
  • Petr Abélard, Scito te ipsum, vyd. R. M. Ilgner, CCM 190, Turnhout 2001.
  • Thierry ze Chartres, Tractatus de sex dierum operibus / O stvoření světa, Oikúmené, Praha 2000.

 

Část II: Arabská filosofie a vrcholná scholastika 13. století

Obecná:

  • P. Adamson, R. C. Taylor (vyd.), The Cambridge Companion to Arabic Philosophy, Cambridge 2007, str. 10-71; 92-136; 18-200; 370-404.
  • M. Fakíry, A History of Islamic Philosophy, New York 2004, str. 111-166; 280-302.
  • G. Hendrich, Arabisch-islamische Philosophie. Geschichte und Gegenwart, Frankfurt a. M. 2005.
  • J. McGinnis, D. C. Reisman (překlad, úvod, poznámky), Classical Arabic Philosophy. An Anthology of Sources, Indianopolis/Cambridge 1984.
  • A. de Libera, Středověká filosofie, Praha 2001, str. 66-190.
  • P. Morewedge (vyd.), Neoplatonism and Islamic Thought, New York 1992.

    K dílčím tématům:

    • J. A. Aertsen, Medieval Philosophy and the Transcendentals. The Case of Thomas Aquinas, Leiden/New York/Köln 1996.
    • H. A. Davidson, Alfarabi, Avicenna, and Averroes, on Intellect, New York/Oxford 1992.
    • E. Gilson, „Les sources gréco-arabes de l’augustinisme avicennisant“, in: Archives d’histoire doctrinale et littéraire du moyen age 4 (1929), str. 5-141.
    • A. de Libera, L’Unité de l’intellect de Thomas d’Aquin, Paris 2004.
    • M. E. Marmura, „Avicenna on Primary Concepts in the Metaphysics of his al-Shifá’“, in Logos Islamikos. Studia Islamica in Honorem Georgii Michaelis Wickens, vyd. R. M. Savory – D. A. Agins, Toronto 1984, str. 219-239.
    • V. Němec, „Esence ‚uvažovaná absolutně‘ u Avicenny, Tomáše Akvinského a Jindřicha z Gentu“, in: Studia Neoaristotelica – Supplementum I: Univerzálie ve scholastice, vyd. D. Heider, D. Svoboda, 2012, str. 72-98.
    • J. Owens, „Common Nature: A Point of Comparison between Thomistic and Scotistic Metaphysics“, in Inquiries into Medieval Philosophy. A Collection in Honor of Francis P. Clarke, vyd. J. F. Ross, Westport, Connecticut 1971, str. 185-209.
    • M. Otisk, Metafyzika jako věda. Ibn Síná a Ibn Rušd ve scholastické diskusi, Praha 2006.
    • G. Verbeke, Avicenna, Grundleger einer neuen Metaphysik, Opladen 1983.
    • J. F. Wippel, Metaphysical Themes in Thomas Aquinas I, Washington 1984, str. 37-68.
    • J. F. Wippel, Metaphysical Themes in Thomas Aquinas II, Washington 2007, str. 31-64.

       

      Část III a IV: Jan Duns Scotus a Vilém Ockham

      Základní literatura:

      • Sousedík, Stanislav: Jan Duns Scotus, doctor subtilis, a jeho češti žáci, Praha: Vyšehrad 1989
      • Sousedík, Stanislav (ed.): Texty k studiu dějin středověké filosofie. Praha: Karolinum 1994.
      • Novák, Lukáš: Scire Deum esse. Praha: Kalich, 2011.
      • Chabada, Michal: Ján Duns Scotus. Vybrané kapitoly z jeho epistemológie a metafyziky, Univerzita Komenského Bratislava 2007.
      • Williams, Thomas (ed.): The Cambridge Companion to Duns Scotus, Cambridge: Cambridge University Press 2003
      • Spade, Paul V (ed.): The Cambridge Companion to Ockham, Cambridge: Cambridge University Press 1999.
      • Saxlová, Tereza: Povaha obecného pojmu u Viléma Occama, in: Filosofický časopis AV ČR, 45, 1997, str. 179-203

       

      Další doporučená rozšiřující literatura

      • Lukáš Novák, Petr Dvořák: Úvod do logiky aristotelské tradice, 2. vyd., Praha: Krystal, 2011.
      • Transcendentals and their Function in the Metaphysics of Duns Scotus, Washington D.C.: The Catholic University of America Press 1946
      • Honnefelder, Ludger - Wood, Rega - Dreyer, Mechthild (eds.): John Duns Scotus: Metaphysics and Ethics, Leiden - New York - Koln: Brill 1996
      • Cross, Richard: Duns Scotus on God, Oxford: Ashgate 2005
      • Prentice, Robert P. The Basic Quidditative Metaphysics of Duns Scotus as Seen in His De Primo Principio, Roma: Antonianum 1970
      • Pini, Giorgio: "Scotus on Individuation", in: Proceedings of the Society for Medieval Logic and Metaphysics, vol. 5 (2005), online, URL = http://www.fordham.edu/gsas/phil/klima/SMLM/PSMLM5/PSMLM5.pdf, str. 50-69
      • Hoffman, Tobias: Creatura intellecta. Die Ideen und Possibilien bei Duns Scotus mit Ausblick auf Franz von Mayronis, Poncius und Mastrius, Beitrage zur Geschichte der Philosophie und Theologie des Mittelalters, N. F., vol. 60, Münster: Aschendorff, 2002
      • Honnefelder, Ludger: Ens inquantum ens. Der Begriff des Seienden als solchen als Gegenstand der Metaphysik nach der Lehre des Johannes duns Scotus, Münster: Aschendorff 1989 (2. Aufl.)
      • Josef de Vries: Základní pojmy scholasatiky. Praha: Rezek 1998.
      • F. van Steenberghen: Dějiny středověké filosofie, Praha, TRS 1990
      • Ferederick Copleston: Geschichte der Philosophie im Mittelalter, München: Beck 1976

       

       

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Václav Němec, Ph.D. (19.02.2013)

Středověká filosofie 2012/13

Část I: Filosofie 12. století (Anselm z Canterbury, Hugo ze Sv. Viktora, Thierry ze Chartres, Petr Abélard)

(Lenka Karfíková) ZS pondělí 17,30-19,05 (225 V)

  • - úvod (antické a patristické zdroje)
  • - Anselm z Canterbury: Má smysl dokazovat Boží existenci? Co je to svoboda? (Proslogion, O svobodě rozhodování)
  • - Hugo ze Sv. Viktora: První středověká estetika? (O třech dnech)
  • - Thierry ze Chartres: Kosmogonie mezi Timaiem a Genesí (O stvoření světa)
  • - Petr Abélard: Hermeneutika protichůdných autorit? Co je to obecnina? Co činí lidské jednání dobrým? (Sic et non,výklady Porfyriovy Isagoge, Scito te ipsum

 

Část II: Arabská filosofie a vrcholná scholastika 13. století

(Václav Němec) LS pondělí 17,30-19,05 (225 V)

 

Kurs je věnován středověké arabské filosofii (tzv. falsafa) a jejímu vlivu na vrcholnou scholastiku ve 13. století. V rámci kursu budou představena stěžejní témata arabské falsafa, jako je kosmologicko-metafyzický emanační model universa, učení o aktivním intelektu, pojetí univerzálií a esence uvažované absolutně, distinkce mezi esencí a existencí či učení o prvních pojmech intelektu (transcendentáliích). V návaznosti na to pak bude sledováno, jak byly tyto koncepty recipovány a reinterpretovány některými mysliteli na latinském Západě ve 13. století. Cílem kursu je ukázat, jakým způsobem bylo tradováno a dále promýšleno dědictví antické filosofie v rámci islámského i křesťanského středověkého světa a do jaké míry arabská filosofie vytvořila předpoklady k velkým myšlenkovým syntézám vrcholné scholastiky. Zkoumání těchto souvislostí zároveň umožní seznámit se s klíčovými postavami arabské filosofie i vrcholné scholastiky, jako je al-Farábí, ibn-Síná, ibn-Rušd, Vilém z Auvergne, Albert Veliký, Tomáš Akvinský, Siger z Brabantu či Jindřich z Gentu.

 

Část III-IV: Jan Duns Scotus a Vilém Ockham

(Lukáš Novák) ZS a LS

 Kurs se bude věnovat dvěma klíčovým postavám ostrovní františkánské tradice konce 13. a první poloviny 14. století. Kurs bude vyučován formou přednášek kombinovaných podle potřeby s četbou a interpretací klíčových pasáží děl obou autorů v českém překladu. Ve výkladu a četbě se budeme hlouběji věnovat následujícím tématům, v nichž se nauky obou myslitelů střetávají:

 

  • - Scotova teorie poznání a její metafyzické základy
  • - Scotova teorie vědy
  • - Scotova teorie pojmu a sémiotika.
  • - Scotův voluntarismus
  • - Ockhamův nominalismus a kritika Scota
  • - Ockhamova teorie pojmu a sémiotika
  • - Ockhamovo pojetí vědy
  • - Ockhamův voluntarismus

 

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK