PředmětyPředměty(verze: 996)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
Lexikologie II - AFR10049
Anglický název: Lecicology II
Podoba výuky: přednáška+seminář
Zajišťuje: Ústav románských studií (21-URS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2022
Počet semestrů výuky: 1
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Maximální kapacita předmětu: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: francouzština
Forma uskutečňování: prezenční
Úroveň:  
Možnost opakovaného zápisu: 2 / 2 / 2 / 2
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. Mgr. Radka Mudrochová, Ph.D.
Třída: Exchange - 09.1 Modern EC Languages
Exchange - 09.3 Linguistics
Prerekvizity : AFR500103
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Předmět volně navazuje na Lexikologii I a dále rozvíjí pojmy z francouzské slovotvorby a věnuje se i otázkám lexikální sémantiky. Pozornost bude také věnována aktuálním tendencím v jazyce (neologie, argot, CMO).

Témata přednášek:
1) Kompozita, frazeologické jednotky, slovní spojení, konverze
2) Abreviace, typy zkratek (grafická zkratky, iniciálové zkratky, akronyma, tronkace)
3) Lexikografie a slovníky
4) Sémantická struktura francouzské slovní zásoby, význam slova (obecně)
5) Homonyma a jejich výskyt ve francouzské slovní zásobě
6) Otázka synonymie a antonymie, polysémie, vlastní a přenesený význam slova
7) Lexikální zvláštnosti ve frankofonním světě - pojem frankofonie z hlediska lexikologie
8) Québecká francouzština (stručný vývoj lexika v Québeku, aktuální tendence, otázka anglicismů, kalky)
9) Jazykové vrstvy a lexikální projev
10) Argot, verlan
11) Neologie, vymezení neologismů, klasifikace
12) Zdroje neologismů, výzkumy v oblasti neologie (Logoscope, Néoveille, EmpNéo) <br>
13) Terminologická neologie a institucionální péče o francouzský jazyk

V případě karantény nebo jiné mimořádné situace bude distanční výuka realizována kombinací interaktivní výuky přes Moodle a konzultací v reálném čase přes Skype, či obdobnou platformu.
Poslední úprava: Mudrochová Radka, doc. Mgr., Ph.D. (29.01.2021)
Literatura

Barlézizian, Aram (2009). Précis de lexicologie du français moderne. Erevan : Université Brussov. 

Calvet, Louis-Jean (2011). Il était une fois 7000 langues. Paris : Fayard. 

ChaurandJ.acques (1977). Introduction à l´histoire du vocabulaire français. Paris : Bordas. 

Corbin, Danielle (1987). Morphologie   dérivationnelle   et   structuration   du   lexique. Tübingen : Niemeyer. 

De Saussure, Ferdinand (1972). Cours de linguistique générale. Paris : Payot. 

Dubois, Jean et al. (1999). Dictionnaire de linguistique et des sciences du langage. Paris : Larousse. 

Ducháček, Otto (1969). A. J. Greimas. La sémantique structurale. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university, pp. 23-40. 

GreimasAlgirdas Julien (1966). La sémantique structurale. Recherche de méthode. Larousse (Collection Langue et Langage).  

Lehmann, Alise ; Martin-Berthet, Françoise (2014). Lexicologie. Sémantique, morphologie, lexicographie. Paris : Armand Colin. 

Martinet, André (1967). Éléments de linguistique générale. Paris : Colin. 

Martinet, André (1979). Grammaire fonctionnelle du français. Paris : Didier. 

Matoré, Georges (1968). Histoire des dictionnaires français. Paris : Larousse. 

Mitterand, Henri (1996). Les mots français. Paris : Presses Universitaires de France. 

Niklas-Salminen, Aïno (2010). La lexicologieParis : Armand Colin. 

Mounin, Georges (1995). Dictionnaire de la linguistique. Paris : PUF. 

Picoche, Jacqueline (1976). Précis de lexicologie française. Paris : Nathan. 

Polguère, Alain (2001). Notions de base en lexicologieMontréal : Observatoire de Linguistique Sens-Texte (OLST). 

Polická, Alena (2014). Initiation à la lexicologie française. Brno : Masarykova univerzita. 

Roché, Michel. (2011). Pression lexicale et contraintes phonologiques dans la dérivation en -aie du français. Linguistica, Ljubljana University PressFaculty of Arts, pp.522. 

Tournier, Nicole ; Tournier, Jean (2009). Dictionnaire de lexicologie française. Paris : Ellipses. 

ŠtichauerJaroslav (2014). Études sur la formation des mots en français préclassique et classiquePraha : Karolinum. 

Walter, Henriette (1988). Le français dans tous les sens. Paris. 

Poslední úprava: Mudrochová Radka, doc. Mgr., Ph.D. (13.02.2019)
Kontroly studia předmětu a podmínky pro jejich úspěšné vykonání, způsob hodnocení - francouzština

Předmět je zakončen zkouškou formou hodnocené prezentace na vybrané lexikální téma, které je předem schváleno vyučující.

 

Okruhy tematiky (Lexikologie I a II):

1. La formation de mots (en général)

2. La dérivation, la composition, la conversion

3. Les structures sémantiques : antonymie, synonymie, homonymie, polysémie, monosémie, hyponymie, hypéronymie

4. La néologie et le néologisme, la néologie terminologique 

5. Les sources de néologismes

6. Les emprunts, les calques, la pureté de la langue, les faux amis

7. Les abréviations (acronyme, troncation, sigle, abréviation graphique), mots-valises

8. Les registres de langue, l´argot

9. La lexicographie, les types de dictionnaires

10. L´évolution du lexique français, doublets étymologiques

Poslední úprava: Mudrochová Radka, doc. Mgr., Ph.D. (04.05.2020)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK