Základním cílem kurzu je seznámit studenty s vývojem finského politického systému a finských politických stran od
konce 19. století až po současnost. Kromě dějin významných politických stran bude diskutována i jejich vzájemná
interakce a střety v rámci politického boje na pozadí finských dějin. V návaznosti na to bude pozornost zaměřena i
na vývoj volebních systémů ve Finsku a soupeření politických stran a uskupení v rámci voleb. Ať už se jednalo o
volby prezidentské, parlamentní, regionální nebo v poslední době i evropské. V neposlední řadě bude věnována
pozornost i významným minoritám ve Finsku, zejména švédsky mluvícím Finům a sámské menšině.
Po absolvování kurzu by se studenti měli orientovat ve finském politickém systému, jeho jednotlivých institucích a
způsobu, jakým byly tyto instituce voleny. Zároveň by měli získat znalosti o finských politických stranách a jejich
vývoji za posledních 150 let.
Poslední úprava: Fárová Lenka, Mgr., Ph.D. (26.11.2024)
The main goal of the course is to introduce to the students the development of the Finnish political system and
Finnish political parties from the end of the 19th century till nowadays. Beside the history of the main political
parties their mutual interactions and conflicts within the political competition on the background of Finnish history
will also be discussed. In connection to this the focus will be also on the development of Finnish electoral
systems and the contest of political parties and coalitions in the elections. Whether it was in presidential,
parliamentary, regional or lately also European elections. Attention will be also dedicated to important minorities in
Finland, especially Swedish speaking Finns a Sami people.
After passing the course student should be able to navigate themselves in the Finnish political system, its
institutions and the way, how these institutions were elected. They should also gain the knowledge about Finnish
political parties and their development in last 150 years.
Poslední úprava: Fárová Lenka, Mgr., Ph.D. (26.11.2024)
Literatura
- JUTIKKALA Eino, PIRINEN Kauko: Dějiny Finska, NLN, Praha 2001. -
- ALAPURO Risto: Regional Variations in Political Mobilisation, On the incorporation of the agrarian population into the State in Finland, 1907-1932, Scandinavian Journal of History 1/1976, č. 1-4, s. 215-242. - ČERV Filip: Alandské ostrovy jako specifický region EU, bakalářská práce 2014, Západočeská univerzita, Filozofická fakulta, Katedra politologie a mezinárodních vztahů, . - ČÁSTEK Michal: Finsko a EU. Finská cesta z periferie Evropy do jádra unie, in: Z. KASÁKOVÁ, L. ROVNÁ, J. VÁŠKA (eds.) Evropská unie v členských státech a členské státy v Evropské unii, Eurolex Bohemia - VIP Books, Praha 2007, s. 227-259. - ENGMAN Max: The Finland-Swedes: a case of failed national history?, in: M. BRANCH (ed.) National History and Identity, Approaches to the Writing of National History in the North-East Baltic Region Nineteenth and Twentieth Centuries, Studia Fennica Ethnologica 6, Finnish Literature Society, Helsinki 1999, s. 166-177. - HAAPALA Pertti: How was the Working Class Formed? The Case of Finland, 1850-1920, Scandinavian Journal of History 12/1987, č. 3, s. 179-197. - HENTILÄ S.: The Finnish labour movement and national thinking until 1907, in: Nationality and nationalism in Italy and Finland from the mid-19th century to 1918, Studia Historica 16, SHS, Helsinki 1984, s. 71-90. - HUXLEY Steven D.: Constitutionalist insurgency in Finland, Finnish “Passive resistance” against Russification as a case of nonmilitary struggle in the European resistance tradition, Suomen historiallinen seura, Helsinki 1990. - JUSSILA Osmo: Nationalism and Revolution, Political dividing lines in the Grand Duchy of Finland during the last years of Russian rule, Scandinavian Journal of History 2/1977, č. 1-4, s. 289-309. - KORHONEN Keijo: Treaty of Friendship, Cooperation and Mutual Assistance between the Soviet Union and Finland: Some Aspects of Internationl Politics, Cooperation and Conflict, 8/1973, č. 3/4, s. 183-188. - KORPPI-TOMMOLA Aura: Fighting together for freedom, Nationalism, Socialism, Feminism, and Women's Suffrage in Finland 1906, Scandinavian Journal of History, 15/1990, č. 1-2, s. 181-191. - KORPPI-TOMMOLA Aura: The first women Members of Parliament in Finland, 1907-1908, - KUUSISTO Allan A.: The Paasikivi Line in Finland’s Foreign Policy, The Western Political Quarterly, 12/1959, č. 1, s. 37-49. - LÄHTEENMÄKI Maria: To the Margins and Back? The Role of Women in the Finnish Labour Movement in the Twentieth Century, Scandinavian Journal of History 23/1998, č. 3-4, s. 113-126. - RAIK Kristi: Renaissance of realism, a new stage of Europeanization, or both? Estonia, Finland and EU foreign policy, Cooperation and conflict, 50/2015, č. 4, s. 440-456. - RENTOLA Kimmo: The Finnish Communists and the Winter War, Journal of Contemporary History, 33/1998, č. 4, s. 591-607. - RINTALA Marvin: Väinö Tanner in Finnish Politics, The American Slavic and East European Review, 20/1961, č. 1, s. 84-98. - SIAROFF Alan: Democratic Breakdown and Democratic Stability: A Comparison of Interwar Estonia and Finland, Canadian Journal of Political Science, 32/1999, č. 1, s. 103-124. - SINGLETON Fred: Finland after Kekkonen, The World Today, 38/1982, č. 3, s. 90-96. - SINGLETON Fred: The Myth of ‚Finlandisation‘, International Affairs, 57/1981, č. 2, s. 270-285. - SKÁLOVÁ Barbora: Na čí straně stojíš? Radikální levice v poválečném Finsku - fenomén marxismu-leninismu v zemi mimo východní blok, disertační práce 2021, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií, - STENIUS Henrik: The Breakthrough of the Principle of Mass Organization in Finland, Scandinavian Journal of History, 5/1980, č. 1-4, s. 197-217.
Poslední úprava: Masař Tomáš, Mgr., Ph.D. (27.11.2024)
Požadavky ke zkoušce
Úspěšnému absolvování předmětu bude sestávat z následujících částí: 1) 5-10 minutová ústní prezentace, 2) aktivní účast ve výuce (s povolenými dvěma absencemi).
Poslední úprava: Fárová Lenka, Mgr., Ph.D. (26.11.2024)
Sylabus
1) Úvod
Seznámení s obsahem předmětu, shrnutí základní literatury
Nastínění formování politických stran a institucí v průběhu 19. století a jejich vymezení působnosti v rámci carského Ruska
2) Období rusifikace Finska a reforma volebního systému (1906)
Postoj jednotlivých stran k rusifikační politice
Geneze nového volebního systému a první parlamentní volby v roce 1907
3) Nezávislost Finska a občanská válka
Volby v letech 1916 a 1917 a jejich vliv na postoj jednotlivých stran
Střet pravice a levice v občanské válce
4) Meziválečné období
Formování nového politického systému; prezidentské volby v letech 1921, 1925 a 1931
Hnutí Lapua a potlačování levicových politických sil ve Finsku
5) 2. světová válka a poválečné období
Prezidenti Ryti a Mannerheim
Poválečné procesy s předními finskými politiky
6) Paasikiviho-Kekkonenova linie
Návrat komunistů na finskou politickou scénu
Vzestup U. K. Kekkonena
7) Finlandizace
Politické střety mezi Kekkonenem a opozicí na pozadí udržování dobrých vztahů se SSSR (Noční mrazy a nótová krize)
8) Finska reakce na pražské jaro (1968) a snaha o mediaci mezi východem a západem
Hnutí tzv. Taistovců a rozštěpení komunistické strany
Postoj finských politiků k sovětské invazi do ČSSR
9) Finsko po rozpadu bipolárního světa
Vstup Finska do EU (1995)
Reforma prezidentských voleb a změny v postavení prezidenta
10) Finská politika v novém tisíciletí
Vzestup populismu
Postoj Finů k NATO
Parlamentní (2023), evropské (2024) a prezidentské (2024) volby
11) Ålandské ostrovy a jejich specifické postavené v rámci finského politického a volebního systému
Ålandská krize a její řešení Společností národů (1921)
Ålandy a EU
12) Sámové a jejich politická reprezentace ve Finsku
Sámský parlament (1995) a sámská samospráva
13) Švédskojazyční Finové a jejich politická reprezentace
Jazykový boj a snaha o potlačení švédského jazyka ze strany extrémní pravice
Švédská lidová strana (SFP)
Poslední úprava: Fárová Lenka, Mgr., Ph.D. (26.11.2024)
