PředmětyPředměty(verze: 996)
Předmět, akademický rok 2026/2027
   
Finská lyrika v průběhu věků - AFN200034
Anglický název: The History of Finnish Lyrics
Podoba výuky: přednáška+seminář
Zajišťuje: Ústav germánských a severských studií (21-UGS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2019
Počet semestrů výuky: 1
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Maximální kapacita předmětu: neomezen
Minimální obsazenost: 3
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Forma uskutečňování: prezenční
Úroveň: základní
Možnost opakovaného zápisu: 2 / 2 / 2 / 2
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Michal Švec
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Semestrální kurz seznamuje účastníky s hlavními směry, trendy a tendencemi finské poezie v diachronní
perspektivě od ústní lidové slovesnosti po současnost. Třináct hodinových přednášek se prostřednictvím
jednotlivých sond postupně zaměří na výrazná období, směry a žánry či tvorbu zásadních osobností, které utvářely
finskou lyriku v průběhu věků.
Na hodinovou přednášku vždy naváže interpretační seminář ve stejném časovém rozsahu, založený na rozboru
konkrétního básnického textu s využitím některé teorie či některého přístupu, které rezonují v současném finském
literárněvědném diskurzu (např. ekokritika, materialita jazyka, metatextualita, intermedialita a nová média,
kognitivní přístup, etické a politické interpretace apod.). Kurz tak zároveň poskytne úvodní orientaci v soudobém
finském literárním bádání v oblasti lyriky.
V dalším semestru naváží na kurz překladatelské workshopy zaměřené na finskou lyriku. Kurz vznikl a probíhá v
rámci tříletého projektu Dějiny finské poezie ve světle soudobé finské literární vědy financovaného Grantovou
agenturou Univerzity Karlovy.
Poslední úprava: Fárová Lenka, Mgr., Ph.D. (07.06.2018)
Podmínky zakončení předmětu

Podmínkou zakončení předmětu je aktivní účast včetně přípravy (tj. četba primárních textů - cca jeden finský text týdně).

Poslední úprava: Švec Michal, Mgr. (27.08.2018)
Literatura

ZÁKLADNÍ STUDIJNÍ LITERATURA

HARTLOVÁ, Dagmar a kol. Slovník severských spisovatelů. Praha: Libri, 2004.
HUMPÁL, Martin; KADEČKOVÁ, Helena; PARENTE-ČAPKOVÁ, Viola. Moderní skandinávské literatury 1870-2000. Praha: Karolinum, 2013.
KAINULAINEN, Siru; KESONEN, Kaisu; LUMMAA, Karoliina (eds.). Lentävä hevonen. Välineitä runoanalyysiin. Tampere: Vastapaino, 2010.
KAINULAINEN, Siru; LUMMAA, Karoliina; SEUTU, Katja (eds.). Työmaana runous. Runoudentutkimuksen nykysuuntauksia. Vantaa: Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, 2012.
KATAJAMÄKI, Kari; PENTIKÄINEN, Johanna. Runosta runoon. Suomalaisen runon yhteyksiä länsimaiseen kirjallisuuteen antiikista nykyaikaan. Helsinki: WSOY, 2004.
PARENTE-ČAPKOVÁ, Viola (ed.). Má tvář v jazyce. Antologie současné finské poezie. Brno: Host - Weles, 1998.

Další doporučená literatura

ALANKO, Outi; KÄKELÄ-PUUMALA, Tiina. Kirjallisuudentutkimuksen peruskäsitteitä. Helsinki: Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, 2001.
CULLER, Jonathan. Theory of the Lyric. Cambridge, MA - London: Harvard University Press, 2015/2017.
HAAPALA, Vesa (ed.). Kuvien kehässä. Tutkielmia kirjallisuudesta, poetiikasta ja retoriikasta. Helsinki: Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, 2003.
HOSIALUOMA, Yrjö. Kirjallisuuden sanakirja. Helsinki: WSOY, 2003.
HÖKKÄ, Tuula (ed.). Oi runous. Romantiikan ja modernismin runouskäsityksiä. Helsinki: ntamo, 2000/2016.
HÖKKÄ, Tuula (ed.). Romanttinen moderni. Kirjoituksia runouskäsityksistä. Helsinki: Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, 2001.
KAJANNES, Katriina; KIRSTINÄ, Leena; WAENERBERG, Annika. Katkos ja kytkös. Modernismin ja postmodernismin suhde traditioon. Helsinki: SKS, 2004.
KANTOKORPI, Mervi; LYYTIKÄINEN, Pirjo; VIIKARI, Auli. Runousopin perusteet. Helsinki: Helsingin yliopisto, 1990.
KANTOLA, Jaana. Runous plus. Tutkielmia modernismin jälkeisestä runoudesta. Helsinki: Palmenia-kustannus, 2001.
LAHTINEN, Toni; LEHTIMÄKI, Markku. Äänekäs kevät. Ekokriittinen kirjallisuudentutkimus. Juva: Suomalaisen Kirjallisuuden Seura, 2008.

Poslední úprava: Švec Michal, Mgr. (27.08.2018)
Sylabus

1. Úvod do finské lyriky, teoretická východiska, jak číst báseň

2. Lähteäni laulamahan… (Abych počal píseň pěti…) - finskojazyčná lidová slovesnost

3. Finský romantismus od Franse Mikaela Franzéna k Johanu Ludvigu Runebergovi

4. Aleksis Kivi a finskojazyčná poezie 2. poloviny 19. století

5. Eino Leino, Otto Manninen a podoby finského novoromantismu a symbolismu

6. Edith Södergran a švédskojazyčný modernismus 10. a 20. let 20. století

7. Hledání moderního výrazu finské meziválečné poezie (Uuno Kailas, Aaro Hellaakoski, Mika Waltari, Olavi Paavolainen aj.)

8. Yrjö Jylhä a válečná poezie

9. Eeva-Liisa Manner a finskojazyčný modernismus 50.-70. let

10. Angažovaná poezie 60. let

11. Ekologické reflexe v poezii 70. a 80. let

12. 90. léta 20. století - nový zlatý věk finské poezie?

13. Finská poezie na prahu nového tisíciletí - formální experimenty, nová média…

Poslední úprava: Fárová Lenka, Mgr., Ph.D. (07.06.2018)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK