Úvod do antropologie jídla - AETV00007

• Anglický název: Introduction to the Anthropology of Food
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2025
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 6
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: 41 / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: RNDr. Michaela Pixová, Ph.D.
• Vyučující: PhDr. Mgr. Eva Ferrarová, Ph.D.; RNDr. Michaela Pixová, Ph.D.; Mgr. Markéta Slavková, Ph.D.; André Thiemann, Dr. phil.

Anotace

čeština

Úvod do antropologie jídla

Kurz nabízí komplexní antropologický pohled na jídlo jako kulturní, sociální, politický a ekonomický fenomén. Zaměřuje se na to, jak jsou stravovací praktiky utvářeny historickými procesy, mocenskými vztahy, genderem, věkem, identitou, globalizací i environmentálními podmínkami. Studenti a studentky se seznámí s klíčovými teoretickými přístupy antropologie jídla – od kulturního materialismu, strukturální a symbolické antropologie přes koncepty identity, komensality a gastronacionalismu až po kritickou politickou ekonomii, teorii potravinových režimů (food regime theory) a perspektivu světového systému (world system perspective).
Kurz propojuje klasické antropologické teorie s aktuálními výzkumy a případovými studiemi zaměřenými na historické proměny stravování, vznik národních kuchyní, jídlo ve válečných konfliktech, globalizované potravinové systémy, alternativní potravinové sítě, městské potravinové iniciativy, otázky potravinové suverenity a správy jídla (food governance). Zvláštní pozornost je věnována genderovým aspektům stravování, tělu a poruchám příjmu potravy, stejně jako významu jídla ve vyšším věku a strategiím resilience a důstojnosti.
Součástí kurzu je také analýza infrastruktury potravinové produkce, hodnotových řetězců, standardizace, geografických označení a jejich role při vytváření hodnot, nerovností a exkluzí v globálním potravinovém systému. Kurz klade důraz na evropský kontext, přičemž jej zasazuje do širších globálních souvislostí.
Cílem kurzu je rozvinout schopnost kriticky analyzovat jídlo jako klíčový prvek sociální organizace a kulturního řádu, porozumět propojení každodenních stravovacích praktik s makrostrukturálními procesy a seznámit se s interdisciplinárními přístupy současných food studies.

Poslední úprava: Pixová Michaela, RNDr., Ph.D. (29.01.2026)

angličtina

Language of instruction: Czech and English

The course offers a comprehensive anthropological perspective on food as a cultural, social, political, and economic phenomenon. It focuses on how food practices are shaped by historical processes, power relations, gender, age, identity, globalization, and environmental conditions. Students will be introduced to key theoretical approaches in the anthropology of food – cultural materialism, structural and symbolic anthropology, concepts of identity, commensality, and gastronationalism, as well as critical political economy and ecology, food regime theory, and urban and civic perspectives.
The course connects classical anthropological theories with current (interdisciplinary) research and case studies focused on historical changes in the food domain, such as the emergence of national cuisines, food in wars and armed conflicts, globalized food systems, alternative food networks, urban food initiatives, issues of food sovereignty, and food governance. Special attention is paid to gendered aspects of food, the body, and eating disorders, as well as the meaning of food in older age and strategies of resilience and dignity.
The course also includes an analysis of food production infrastructure, value chains, standardization, geographical indications, and their role in value creation, inequalities, and exclusions in the global food systems. The overall focus is on European foodways, while placing it in a broader global context.
The course aims to develop the ability to critically analyze food as a key element of social organization and cultural order, to understand the connection between everyday eating practices and macrostructural processes, and to become familiar with interdisciplinary approaches in contemporary food studies.

Poslední úprava: Pixová Michaela, RNDr., Ph.D. (28.01.2026)

Cíl předmětu

čeština

• Analyzovat jídlo a pití z antropologického hlediska a zkoumat, jak jsou “konzumační vzorce” (consumption patterns) formovány kulturním, sociálním, politickým a ekonomickým kontextem

• Seznámit se s úvodními teoriemi v antropologii jídla a klíčovými výzkumníky

• Seznámit se s historickým vývojem české kuchyně v evropském kontextu

• Propojit různé socio-environmentální problémy s produkcí, spotřebou a potravinovou politikou

• Rozlišit různé typy potravinových alternativ a hnutí včetně jejich metod působení

• Analýza strukturálních příčin současných krizí globálního potravinového systému a navrhnutí jejich řešení v různých měřítcích

Poslední úprava: Pixová Michaela, RNDr., Ph.D. (29.01.2026)

angličtina

Learning Objectives 

 

By completing this course, students will be able to: 

 

• Analyse food and drink from an anthropological perspective and examine how consumption patterns are formed by cultural, social, political, and economic contexts

• Know introductory theories in food anthropology and key researchers

• Examine the development of Czech cuisine in the European context

• Link various socio-environmental problems to food production, consumption and politics

• Distinguish different types of food alternatives and movements as well as their methods of action

• Analyze the structural causes of the current crises of the global food system and propose its solutions at different scales

Poslední úprava: Pixová Michaela, RNDr., Ph.D. (28.01.2026)

Podmínky zakončení předmětu

čeština

• Aktivita v rámci výuky 50 % (znalost a porozumění povinné literatuře, zapojení do výuky/aktivní naslouchání a účast v diskuzích)

• Závěrečná zkouška 50 % (Závěrečná zkouška bude mít formu ústní zkoušky, každý student si připraví 15 minutovou prezentaci na předem zvolené téma. Prezentace bude založena na jednostránkovém dokumentu, který si student předem připraví. Každý student musí své poznatky založit na „doporučené četbě“ kurzu v rozsahu cca. 150 stran. Literaturu lze doplnit po konzultaci a schválení jedním z vyučujících kurzu.)

 

Témata: 1) klíčové teorie v antropologii jídla, 2) jídlo před modernitou, 3) vznik národních kuchyní, 4) jídlo a válka, 5) krize kulturních vzorců a globalizace, 6) antropologie jídla a genderu, 7) význam jídla v procesu stárnutí, 8) jídlo ve světovém systému a kapitalismu dodavatelského řetězce, 9) hodnotové infrastruktury, které jsou základem produkce potravin, 10) standardy, zeměpisná označení a vyloučení konkurence

Poslední úprava: Pixová Michaela, RNDr., Ph.D. (29.01.2026)

angličtina

Course completion conditions 

 

• In-class Engagement 50 % (knowledge and understanding of the required readings, in-class engagement/ active listening and participation in discussions)

• Final examination 50 % (Final examination will have the form of an oral exam, each student will prepare a 15 minute presentation on a previously selected topic. The presentation will be based on a 1 page document that the student will prepare in advance. Each student needs to base their findings in course “recommended readings” equalling approx. 150 pages of text. Additional literature can be added after a consultation and approval by one of the course lecturers. 

 

Topics: 1) Key theories in the anthropology of food, 2) History of food and eating, 3) The emergence of national cuisines, 4) Food and war, 5) Crisis of cultural patterns & globalization, 6) Anthropology of food and gender, 7) The importance of food during the ageing process, 8) Food in the world system & supply chain capitalism, 9) Infrastructures of value underlying food production, 10) Standards, geographical indications and excluding competition

Poslední úprava: Pixová Michaela, RNDr., Ph.D. (28.01.2026)

Literatura

Literature

 

Ana, D. (2024). Nature’s Value: Evidencing a Moldovan Terroir Through Scientific Infrastructures. Ethnos: Journal of Anthropology, 89(2), 237–252. 

Blanchette, A. (2023). The Politics of Palatability: Hog Viscera, Pet Food, and the Trade in Industrial Sense Impressions. In H. Paxson (Ed.), Eating beside ourselves: Thresholds of foods and bodies (pp. 89–110). Duke University Press. 

Bourdieu, P. (1996). Distinction: A Social Critique of the Judgement of Taste (Eighth printing). Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press. 

Cañás Bottos, L. (2019). Race and Process: Certifying Iberian Pigs and Invisibilising Humans. Norsk Antropologisk Tidsskrift, 30(3–4), 258–273. https://doi.org/10.18261/issn.1504-2898-2019-03-04-06.

Collinson, Paul and Macbeth, Helen eds. (2014). Food in Zones of Conflict: Cross- Disciplinary Perspectives. New York, Oxford: Berghahn. 

Douglas, M. (1966). Purity and danger: An analysis of the concepts of pollution and taboo. Routledge, London.

Ferrarová, E. (2022). Jídlo je mostem k dialogu v Evropě, Prostor Revue: Evropa prochází žaludkem, č. 117, ročník XXXIX, 16-21.

Ferrarová, E.; Faltusová, K.; Goerojová, K.; Kašparová, M.; Matějíčková, P.; Moravcová, A.; Poulová, V.; Vlčková, E. (2019). Krize kulturních vzorců a nové trendy ve stravování z hlediska Antropologie jídla. Anthropologia integra, 10(2), 7-16. https://doi.org/10.5817/AI2019-2-7.

Gille, Z. (2016). The 2004 Hungarian Paprika Ban. In Paprika, Foie Gras, and Red Mud: The Politics of Materiality in the European Union (pp. 19–44). Indiana University Press.

Gonzalez, C. G. (2015). Food justice: An environmental justice critique of the global food system. In S. Alam, S. Atapattu, C. G. Gonzalez, & J. Razzaque (Eds.), International environmental law and the Global South. Cambridge University Press. (Seattle University School of Law Research Paper No. 17-02). https://ssrn.com/abstract=2880060

Harris, M. (1985). Good to Eat: Riddles of Food and Culture. Simon & Schuster.

Hetherington, K. (2020). Agribiopolitics: The health of plants and humans in the age of monocrops. Environment and Planning D: Society and Space, 38(4), 682–698.

Holub, K. (2022). Osvícenci u prostřeného stolu. Prostor Revue: Evropa prochází žaludkem, č. 117, ročník XXXIX, 148-153. 

Jehlička, P., Grīviņš, M., Visser, O., & Balázs, B. (2020). Thinking food like an East European: A critical reflection on the framing of food systems. Journal of Rural Studies, 76, 286–295. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0743016719315086?casa_token=w0fdQ18VdKAAAAAA:Kg9n2DYhT6lQJ2tgGg6mhVPiAMZjwkKOUrd4u7ksyZywmx7E3Mo9c3CPpWGoSZuMBSHEAEgPy2g 

Korbelářová, I. (2022). Česká kuchyně: národní, nebo jen “naše”?, Prostor Revue: Evropa prochází žaludkem, č. 117, ročník XXXIX, 50-55.

Kouba, M. (2017). Podoby gastronacionalismu ve středoevropských národních hnutích “dlouhého” 19. století. In Jedličková, Lenderová, Kouba, Říha eds. Krajiny prostřených i prázdných stolů. II. Evropská gastronomie v proměnách staletí, 116-144.

Lammer, C. (2024). Valuing Organics: Labels, People, and the Materiality of Information Infrastructure in China. Ethnos: Journal of Anthropology, 89 (2), 269–288. ´

Lammer, C., & Thiemann, A. (2024). Introduction: Infrastructuring Value. Ethnos: Journal of Anthropology, 89(2), 195–218. 

Liberti, S. (2025). Vládci jídla. Absynt.

Melles, M. (2024). Iberian Ham. A Landscape Luxury. In K. Kitagawa, V. Tumolo, & M. D.-Z. Bonilla (Eds.), Beyond subsistence: Human-nature interactions (Vol. 26, pp. 131–144). Tübingen University Press. 

Messer, Ellen (1997) ‘Three centuries of Changing European Tastes for the Potato’ pp. 101-113 in Helen Macbeth (ed.) Food Preferences and Taste: Continuity and Change.

Mintz, Sidney W. (1985). Sweetness and Power: The Place of Sugar in Modern History. New York: Penguin Books. 

Nyberg, M., Olsson, V., Örtman, G., Pajalić, Z., Andersson, H. S., Bluecher, A., Lindborg, A., Wendin, K., & Westergren, A. (2018). The meal as a performance: Food and meal practices beyond health and nutrition.Ageing & Society, 38(1), 83–107. https://doi.org/10.1017/S0144686X16000945.

Panenková, D. (2022). Hostiny, slavnosti jídla. Prostor Revue: Evropa prochází žaludkem, č. 117, ročník XXXIX, 142-147.

Parrish, S., Begueria, A., Bevan, I., Choi, T., Kelly, T. M., Mejia López, J., Pozzi, S., Reid, M., Thornton, J. L., & Fontefrancesco, M. F. (2025). Anthropology of Food: History, Topics, and Trajectories to Understand a Discipline. Encyclopedia, 5(1), 22. https://doi.org/10.3390/encyclopedia5010022

Pixová, M. & Plank, C. (2025). Quiet right to the city: contributing to urban sustainability by converging allotment and community gardens. Environmental Sociology 11(4), 438–450. https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/23251042.2025.2512599

Pixová, M., & Plank, C. (2024). Urban food governance without local food: missing links between Czech post-socialist cities and urban food alternatives. Agriculture and Human Values 41(4): 1523–1539. https://link.springer.com/article/10.1007/s10460-024-10567-2

Plank, C., & Pixová, M. (2026). State politics and food alternatives in the post-socialist food regime in Czechia, Journal of Rural Studies, 122: 103972. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0743016725004139  

Plank, C., Stotten, R., & Hafner, R. (2024). Values-based modes of production and consumption: Analyzing how food alternatives transform the current food regime, Frontiers in Sustainable Food Systems, 8, 1266145. https://www.frontiersin.org/journals/sustainable-food-systems/articles/10.3389/fsufs.2024.1266145/full

Pollan, M. (2011). Dilema všežravce: Přírodní historie čtyř jídel (P. Pšeja, Přel.). Argo. (Původní dílo vydáno 2006 jako The Omnivore’s Dilemma: A Natural History of Four Meals.) 

Rozin, P. (1976). The selection of food by rats, humans and other animals. In J. Rosenblatt, R. A. Hinde, C. Beer, & E. Shaw (Eds.), Advances in the Study of Behavior, Volume 6 (pp. 21-76). New York: Academic Press.

Schmelzkopf, K. (2002). Incommensurability, land use, and the right to space: Community gardens in New York City. Urban Geography 23(4): 323–343. 

Sippel, S. R. (2024). Infrastructures of Farmland Valuation in Australia. Journal of Anthropology, 89(2), 219–236. 

Slavková, M. (2022). Cestopis evropských chutí a příběhy o vaření bez hranic. Prostor Revue: Evropa prochází žaludkem, č. 117, ročník XXXIX, 10-15.

Slavková, M. (2019) Vaříme z ničeho: Válečné stravování v Bosně a Hercegovině mezi lety 1992–1995. Národopisná revue 3: 225-235.

Sobal, J. (2005). Men, meat, and marriage: Models of masculinity. Food and Foodways, 13(1–2), 135–158. https://doi.org/10.1080/07409710590915409.

Thiemann, A. (2024). Infrastructuring ‘Red Gold’: Agronomists, Cold Chains, and the Involution of Serbia’s Raspberry Country. Ethnos: Journal of Anthropology, 89(2), 298–311.

Thiemann, A. (2022). 30. Commodity chains. In J. G. Carrier (Ed.), A Handbook of Economic Anthropology (3rd ed., pp. 368–378). Edward Elgar Publishing. 

Thompson, B. (1996). Multiracial feminist theorizing about eating problems: Refusing to rank oppressions. Eating Disorders: The Journal of Treatment & Prevention, 4(2), 104–114. https://doi.org/10.1080/10640269608249178.

Trenouth, L., & Sovová, L. (2025). (Alternative) food consumption practices in Central             and Eastern Europe: An integrative critical literature review. Agriculture and Human Values, 1–14.

Tsing, A. (2012). On Nonscalability: The Living World Is Not Amenable to Precision Nested Scales. Common Knowledge, 18(3), 505–524.

Uhnák, T. (2020). Krmíme naše národy a budujeme hnutí, abychom změnili svět. Sborník deklarací mezinárodního hnutí potravinové suverenity. Nadace Rosy Luxemburgové. https://cms.rosalux.cz/api/files/file/ROSA_PUDA_online-verze.pdf

Vesnaver, E., & Keller, H. H. (2011). Social influences and eating behavior in later life: A review. Journal of Nutrition in Gerontology and Geriatrics, 30(1), 2–23. https://doi.org/10.1080/01639366.2011.545038.

Welz, G. (2013). Contested Origins: Food Heritage and the European Union’s Quality Label Program. Food, Culture & Society, 16(2), 265–279. 

Whitelock, E., & Ensaff, H. (2018). On your own: Older adults’ food choice and dietary habits. Nutrients, 10(413). https://doi.org/10.3390/nu10040413.

Poslední úprava: Pixová Michaela, RNDr., Ph.D. (18.02.2026)

Metody výuky

čeština

Tento kurz kombinuje přednášky, diskuze teorií a povinné literatury, studijních materiálů, skupinovou práci, studentský výzkum a prezentace. Očekáváme vaši plnou, aktivní a profesionální účast. To znamená docházet včas (opakující se pozdní příchody negativně ovlivní hodnocení aktivity v rámci výuky); uctivé jednání s vyučujícími/přednášejícími a vašimi kolegy; odpovědnost za zadanou literaturu a materiály: pokud hodinu zameškáte, je vaší odpovědností si ji přečíst a získat poznámky od jednoho z vašich kolegů.

Poslední úprava: Pixová Michaela, RNDr., Ph.D. (29.01.2026)

angličtina

Methods of Instruction

 

This course combines lectures, discussions of assigned readings and course materials, group work, student research, and presentations. We expect your full, active, and professional participation in class. This means showing up on time (persistently showing up late will negatively affect your class engagement grade); respectfully engaging with the course instructors/lecturers, and your peers; being responsible for the assigned readings and materials: if you miss a class, it is your responsibility to do the reading and get class notes from one of your peers.

Poslední úprava: Pixová Michaela, RNDr., Ph.D. (28.01.2026)

Sylabus

čeština

1) Úvodní přednáška bude věnovaná představení přednášejících a studentů. Dále bude podrobně popsána a vysvětlena náplň kurzu, včetně obsahu jednotlivých přednášek, rozdělení úkolů a podmínek absolvování kurzu.

 

2) Základní teoretické přístupy v antropologii jídla (E. Ferrarová, M. Slavková) (26. 2.)

Kurz poskytuje úvod do zásadních teorií antropologie jídla, které formovaly porozumění vztahu mezi stravou, kulturou a společností. Studenti se seznámí s myšlenkami autorů, jako jsou Paul Rozin, Claude Fischler, Marvin Harris, Mary Douglas, Pierre Bourdieu a Sidney Mintz, a budou zkoumat, jak jejich přístupy vysvětlují potravní volby, symboliku jídla, mocenské struktury i sociální význam každodenních stravovacích praktik. Anotace zdůrazňuje klasické koncepty – od kulturního materialismu a strukturální analýzy přes habitus až po identitu a globalizaci potravin – a nabízí rámec pro pochopení, jak se teorie vyvíjely a jak nadále ovlivňují současná studia jídla.

 

Povinná četba: 

Parrish, S., Begueria, A., Bevan, I., Choi, T., Kelly, T. M., Mejia López, J., Pozzi, S., Reid, M., Thornton, J. L., & Fontefrancesco, M. F. (2025). Anthropology of Food: History, 

Topics, and Trajectories to Understand a Discipline. Encyclopedia, 5(1), 22. 

https://doi.org/10.3390/encyclopedia5010022

 

Doporučená četba:

Bourdieu, P. (1996). Distinction: A Social Critique of the Judgement of Taste (Eighth printing). Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press. 

Douglas, M. (1966). Purity and danger: An analysis of the concepts of pollution and taboo. Routledge, London.

Harris, M. (1985). Good to Eat: Riddles of Food and Culture. Simon & Schuster.

Mintz, Sidney W. (1985). Sweetness and Power: The Place of Sugar in Modern History. New York: Penguin Books. 

Rozin, P. (1976). The selection of food by rats, humans and other animals. In J. Rosenblatt, R. A. Hinde, C. Beer, & E. Shaw (Eds.), Advances in the Study of Behavior, Volume 

6 (pp. 21-76). New York: Academic Press.

 

3) Historický vývoj stravování: jídlo před modernitou a v novověké Evropě / (M. Slavková) (5. 3.)

Jak se stravovací návyky měnily v průběhu dějin? Přednáška nabízí vhled do stravovacích návyků v různých historických obdobích (od starověku až po moderní dobu) se zaměřením na Evropu v globálním kontextu. Diskutovány budou zejména změny stravovacích návyků našich předků se zaměřením na historické šíření důležitých plodil po objevení Ameriky. V neposlední řadě se přednáška dotkne tématu původu a šíření různých surovin a jídel, které jsou dnes běžně dostupné.

Povinná četba:

Panenková, D. (2022). Hostiny, slavnosti jídla. Prostor Revue: Evropa prochází žaludkem, č. 117, ročník XXXIX, 142-147.

Holub, K. (2022). Osvícenci u prostřeného stolu. Prostor Revue: Evropa prochází žaludkem, č. 117, ročník XXXIX, 148-153. 

Slavková, M. (2022). Cestopis evropských chutí a příběhy o vaření bez hranic. Prostor Revue: Evropa prochází žaludkem, č. 117, ročník XXXIX, 10-15.

 

Doporučená četba:

 

Messer, Ellen (1997) ‘Three centuries of Changing European Tastes for the Potato’ pp. 101-113 in Helen Macbeth (ed.) Food Preferences and Taste: Continuity and 

Change.

 

4) Formování národní kuchyně (M. Slavková) (12. 3.) 

Přednáška si klade otázku, co je česká kuchyně, a zkoumá vznik národních kuchyní v kontextu nacionalismu a procesu budování národního státu. Zvláštní pozornost bude věnovaná konceptu gastronacionalismu a jeho chápání od 19. století po současnost.

Povinná četba:

Kouba, M. (2017). Podoby gastronacionalismu ve středoevropských národních hnutích “dlouhého” 19. století. In Jedličková, Lenderová, Kouba, Říha eds. Krajiny prostřených i prázdných stolů. II. Evropská gastronomie v proměnách staletí, 116-144.

 

Doporučená četba:

Korbelářová, I. (2022). Česká kuchyně: národní, nebo jen “naše”?, Prostor Revue: Evropa prochází žaludkem, č. 117, ročník XXXIX, 50-55.

Ferrarová, E. (2022). Jídlo je mostem k dialogu v Evropě, Prostor Revue: Evropa prochází žaludkem, č. 117, ročník XXXIX, 16-21.

 

5) Jídlo a válka (M. Slavková) (19. 3.) 

Tato hodina se zabývá rolí potravin v ozbrojených konfliktech a jejich záměrným použitím jako válečné zbraně. Tato důležitá společenská otázka je ilustrovaná na příkladu rozpadu bývalé Jugoslávie se zaměřením na bosenskou válku (1992-1995). Zvláštní pozornost je věnovaná bývalé „bezpečné zóně OSN“ Srebrenici v kontextu genocidy. Kromě válečných událostí a strategií budou diskutovány i individuální strategie přežití.

 

Povinná četba:

Slavková, M. (2019) Vaříme z ničeho: Válečné stravování v Bosně a Hercegovině mezi lety 1992–1995. Národopisná revue 3: 225-235.

 

Doporučená četba:

Collinson, Paul and Macbeth, Helen eds. (2014). Food in Zones of Conflict: Cross- Disciplinary Perspectives. New York, Oxford: Berghahn. 

 

6) Globální potravinový systém, teorie potravinového režimu a potravinové alternativy (M. Pixová) (26. 3.)

Přednáška diskutuje systémové environmentální, socioekonomické a politické krize zakořeněné v globálním potravinovém systému. S využitím teorie potravinových režimů a kritických politicko-ekonomických perspektiv analyzuje formování, transformaci a zpochybňování národních potravinových režimů. Dále se věnuje boji sociálních hnutí proti průmyslovým zemědělsko-potravinovým systémům a konceptům, jako je potravinová suverenita, potravinová demokracie a potravinová spravedlnost. Přednáška dále nastíní, jakým způsobem komunity a sociální hnutí bojují proti průmyslovým zemědělsko-potravinovým systémům a jak je zpochybňují budováním alternativních potravinových systémů založených na solidaritě, udržitelnosti a autonomii. Ukážeme si, jaké existují strategie a iniciativy na místní úrovni pro vytváření spravedlivé a ekologicky odolné budoucnosti.

Povinná četba:

Gonzalez, C. G. (2015). Food justice: An environmental justice critique of the global food system. In S. Alam, S. Atapattu, C. G. Gonzalez, & J. Razzaque (Eds.), International environmental law and the Global South. Cambridge University Press. (Seattle University School of Law Research Paper No. 17-02).

https://ssrn.com/abstract=2880060

Pixová, M., & Plank, C. (2024). Urban food governance without local food: missing links between Czech post-socialist cities and urban food alternatives. Agriculture and Human Values 41(4): 1523–1539. https://link.springer.com/article/10.1007/s10460-024-10567-2

Doporučená četba:

Jehlička, P., Grīviņš, M., Visser, O., & Balázs, B. (2020). Thinking food like an East European: A critical reflection on the framing of food systems. Journal of Rural Studies, 76, 286–295. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0743016719315086?casa_token=w0fdQ18VdKAAAAAA:Kg9n2DYhT6lQJ2tgGg6mhVPiAMZjwkKOUrd4u7ksyZywmx7E3Mo9c3CPpWGoSZuMBSHEAEgPy2g 

Pixová, M. & Plank, C. (2025). Quiet right to the city: contributing to urban sustainability by  converging allotment and community gardens. Environmental Sociology 11(4), 438–450. https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/23251042.2025.2512599

Plank, C., & Pixová, M. (2026). State politics and food alternatives in the post-socialist food regime in Czechia, Journal of Rural Studies, 122: 103972. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0743016725004139 

Plank, C., Stotten, R., & Hafner, R. (2024). Values-based modes of production and consumption: Analyzing how food alternatives transform the current food regime, Frontiers in Sustainable Food Systems, 8, 1266145. https://www.frontiersin.org/journals/sustainable-food-systems/articles/10.3389/fsufs.2024.1266145/full

Schmelzkopf, K. (2002). Incommensurability, land use, and the right to space: Community gardens in New York City. Urban Geography 23(4): 323–343

Trenouth, L., & Sovová, L. (2025). (Alternative) food consumption practices in Central and Eastern Europe: An integrative critical literature review. Agriculture and Human Values, 1–14. https://link.springer.com/article/10.1007/s10460-025-10717-0

Uhnák, T. (2020). Krmíme naše národy a budujeme hnutí, abychom změnili svět. Sborník deklarací mezinárodního hnutí potravinové suverenity. Nadace Rosy Luxemburgové. 

https://cms.rosalux.cz/api/files/file/ROSA_PUDA_online-verze.pdf

 

7)  2. 4. - přednáška Michaely Pixová se nekoná z důvodu konání "čtecího týdne" - téma bude propojeno s přednáškou 26.3. -  za změny v harmonogramu se omlouváme

 

8)  Krize kulturních vzorců & globalizace (E. Ferrarová) (9. 4.) 

Tato přednáška popisuje příčiny krize kulturních stravovacích vzorců a její dopady na stravování. Globalizaci pojednává jako důležitého aktéra změn ve stravování. Zaměřuje se i na alternativní zdroje stravování. 

 

Povinná četba:

Ferrarová, E.; Faltusová, K.; Goerojová, K.; Kašparová, M.; Matějíčková, P.; Moravcová, 

A.; Poulová, V.; Vlčková, E. (2019). Krize kulturních vzorců a nové trendy ve stravování z hlediska Antropologie jídla. Anthropologia integra, 10(2), 7-16. https://doi.org/10.5817/AI2019-2-7.

 

Doporučená četba:

Pollan, M. (2011). Dilema všežravce: Přírodní historie čtyř jídel (P. Pšeja, Přel.). Argo. 

(Původní dílo vydáno 2006 jako The Omnivore’s Dilemma: A Natural History of Four Meals.)

Liberti, S. (2025). Vládci jídla. Absynt.

 

9) Antropologie jídla prizmatem genderu (E. Ferrarová) (16. 4.)

Přednáška se zabývá genderovými aspekty jídla, body image a poruchami příjmu potravy ve vztahu k genderové performativitě.

 

Povinná četba:

McLean, A. L. (2013). Feminist food studies: A critical overview. In M. Koc, J. Sumner & A. Winson (Eds.), Routledge international handbook of food studies (str. 248–264). 

Routledge.

 

Doporučená četba:

Sobal, J. (2005). Men, meat, and marriage: Models of masculinity. Food and Foodways, 

13(1–2), 135–158. https://doi.org/10.1080/07409710590915409.

Thompson, B. (1996). Multiracial feminist theorizing about eating problems: Refusing to 

rank oppressions. Eating Disorders: The Journal of Treatment & Prevention, 4(2), 104–114. https://doi.org/10.1080/10640269608249178.

 

10)  Význam jídla ve vyšším věku (E. Ferrarová) (23. 4.)

​​Změny ve vnímání významu jídla ve vyšším věku úzce souvisí s věkem, zdravotním stavem, genderem, sociální situací a kulturou člověka. Starší dospělí si v souvislosti s jídlem vytvářejí resilienční mechanismy pro zachování kontinuity a důstojnosti. 

 

Povinná četba:

Nyberg, M., Olsson, V., Örtman, G., Pajalić, Z., Andersson, H. S., Bluecher, A., Lindborg, 

A., Wendin, K., & Westergren, A. (2018). The meal as a performance: Food and meal practices beyond health and nutrition. Ageing & Society, 38(1), 83–107. https://doi.org/10.1017/S0144686X16000945.

 

Doporučená četba:

Vesnaver, E., & Keller, H. H. (2011). Social influences and eating behavior in later life: A 

review. Journal of Nutrition in Gerontology and Geriatrics, 30(1), 2–23. https://doi.org/10.1080/01639366.2011.545038.

Whitelock, E., & Ensaff, H. (2018). On your own: Older adults’ food choice and dietary 

habits. Nutrients, 10(413). https://doi.org/10.3390/nu10040413.

11)  Potraviny ve světovém systému a kapitalismu dodavatelského řetězce (A. Thiemann) (30. 4.)

Produkce potravin v rámci světového systému je charakteristická principy exploitace a těžby. Tato přednáška se zaměřuje na porozumění dlouhé historie „kapitalismu dodavatelského řetězce“ (supply-chain capitalism) řízeného kupujícími a „agrobiopolitikou“, přičemž zdůrazňuje roli nadnárodních firem a států, ale také pracovníků, rostlin a zvířat v masové produkci potravin. Cílem je pochopit, jak tyto dodavatelské řetězce fungují.

 

Povinná četba:

Tsing, A. (2012). On Nonscalability: The Living World Is Not Amenable to Precision

Nested Scales. Common Knowledge, 18(3), 505–524.

 

Doporučená četba:

Blanchette, A. (2023). The Politics of Palatability: Hog Viscera, Pet Food, and the Trade in

Industrial Sense Impressions. In H. Paxson (Ed.), Eating beside ourselves: Thresholds of foods and bodies (pp. 89–110). Duke University Press. 

Hetherington, K. (2020). Agribiopolitics: The health of plants and humans in the age of

monocrops. Environment and Planning D: Society and Space, 38(4), 682–698.

Thiemann, A. (2022). 30. Commodity chains. In J. G. Carrier (Ed.), A Handbook of

Economic Anthropology (3rd ed., pp. 368–378). Edward Elgar Publishing. 

 

12)  Hodnotové infrastruktury, které ovlivňují produkci potravin (A. Thiemann) (7. 5.)

Přednáška se zaměřuje na infrastruktury, které jsou základem konvenčního i alternativního zemědělství, a zkoumá, jak se vzájemně propojené infrastruktury informací, práva a vědy, omezování, dopravy a průřezového konceptu „lidé jako infrastruktura“ (people as infrastructure) podílejí na utvářejí hodnoty potravin. To umožňuje rozšířit studium zemědělství časově i prostorově za předpokládané milníky a hranice a sledovat, jak modularita infrastruktur vytváří tření, problémy, ale zároveň i kompatibilitu a kreativitu a brání tak kontrole shora dolů.

 

Povinná četba:

Lammer, C., & Thiemann, A. (2024). Introduction: Infrastructuring Value. Ethnos: Journal

of Anthropology, 89(2), 195–218. 

 

Doporučená četba:

Ana, D. (2024). Nature’s Value: Evidencing a Moldovan Terroir Through Scientific

Infrastructures. Ethnos: Journal of Anthropology, 89(2), 237–252. 

Sippel, S. R. (2024). Infrastructures of Farmland Valuation in Australia. Journal of

Anthropology, 89(2), 219–236. 

Thiemann, A. (2024). Infrastructuring ‘Red Gold’: Agronomists, Cold Chains, and the

Involution of Serbia’s Raspberry Country. Ethnos: Journal of Anthropology, 89(2), 298–311.

 

13) Normy, zeměpisná označení a vyloučení z hospodářské soutěže (A. Thiemann) (14. 5.)

V rámci zobecněných komoditních trhů se ochranné známky staly znakem rozlišení. Od 80. let 20. století se rozvíjely také „trhy kvality“, přičemž spotřebitele informovaly o specifických vlastnostech zboží prostřednictvím „zeměpisných označení“. Zeměpisná označení, založená na informačních infrastrukturách, omezují nabídku zboží (na zboží vyrobené v určitém regionu pomocí standardizovaného know-how). Tyto nové luxusní výrobky (založené na zeměpisné lokalitě) slibují vyšší blahobyt pro komunity producentů, ale také vytvářejí (i současně zakrývají) nové nerovnosti.

 

Povinná četba:

Melles, M. (2024). Iberian Ham. A Landscape Luxury. In K. Kitagawa, V. Tumolo, & M. D.-Z. Bonilla (Eds.), Beyond subsistence: Human-nature interactions (Vol. 26, pp. 131–144). Tübingen University Press. 

 

Doporučená četba:

Cañás Bottos, L. (2019). Race and Process: Certifying Iberian Pigs and Invisibilising Humans. Norsk Antropologisk Tidsskrift, 30(3–4), 258–273. https://doi.org/10.18261/issn.1504-2898-2019-03-04-06.

Gille, Z. (2016). The 2004 Hungarian Paprika Ban. In Paprika, Foie Gras, and Red Mud: The Politics of Materiality in the European Union (pp. 19–44). Indiana University Press.

Lammer, C. (2024). Valuing Organics: Labels, People, and the Materiality of Information Infrastructure in China. Ethnos: Journal of Anthropology, 89 (2), 269–288. ´

Welz, G. (2013). Contested Origins: Food Heritage and the European Union’s Quality Label Program. Food, Culture & Society, 16(2), 265–279.

Poslední úprava: Pixová Michaela, RNDr., Ph.D. (19.03.2026)

angličtina

Course Schedule

 

1) Introduction to the Course (E. Ferrarová, M. Pixová, M. Slavková, A. Thiemann) (19 Feb)

The first lecture will be devoted to the introduction of the lecturers and students. Also, the course will be described and explained in detail including the content of different lectures, task division and course completion conditions.

 

2) Introduction to Key Theories in the Anthropology of Food (E. Ferrarová, M. Slavková) (26 Feb)

The lecture provides an introduction to the major theories of food anthropology that have shaped the understanding of the relationship between food, culture, and society. Students will be introduced to the ideas of authors such as Paul Rozin, Claude Fischler, Marvin Harris, Mary Douglas, Pierre Bourdieu, and Sidney Mintz, and will explore how their theoretical approaches explain food choices, food symbolism, power structures, and the social meaning of everyday eating practices. The emphasis is on classic concepts—from cultural materialism and structural analysis to habitus, identity, and the globalization of food—offering a framework for understanding how the theories have developed and continue to influence contemporary food studies.

 

Required reading: 

Parrish, S., Begueria, A., Bevan, I., Choi, T., Kelly, T. M., Mejia López, J., Pozzi, S., Reid, M., Thornton, J. L., & Fontefrancesco, M. F. (2025). Anthropology of Food: History, 

Topics, and Trajectories to Understand a Discipline. Encyclopedia, 5(1), 22. 

https://doi.org/10.3390/encyclopedia5010022

 

Recommended readings:

Bourdieu, P. (1996). Distinction: A Social Critique of the Judgement of Taste (Eighth printing). Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press. 

Douglas, M. (1966). Purity and danger: An analysis of the concepts of pollution and taboo. Routledge, London.

Harris, M. (1985). Good to Eat: Riddles of Food and Culture. Simon & Schuster.

Mintz, Sidney W. (1985). Sweetness and Power: The Place of Sugar in Modern History. New York: Penguin Books. 

Rozin, P. (1976). The selection of food by rats, humans and other animals. In J. Rosenblatt, R. A. Hinde, C. Beer, & E. Shaw (Eds.), Advances in the Study of Behavior, Volume 

6 (pp. 21-76). New York: Academic Press.

 

3) History of Food and Eating: Food before Modernity and in the Modern Age Europe (M. Slavková) (5 March)

How have food practices changed over the course of history? Europe in a global context. This class offers an overview of changing foodways in different historical periods (Ancient Times until modernity) with a focus on Europe in the global context. Students will get an insight into the eating practices of our ancestors. Additionally, they will learn about the Columbian Exchange and discuss the origins of different ingredients and food items.

Required readings:

Panenková, D. (2022). Hostiny, slavnosti jídla. Prostor Revue: Evropa prochází žaludkem, č. 117, ročník XXXIX, 142-147.

Holub, K. (2022). Osvícenci u prostřeného stolu. Prostor Revue: Evropa prochází žaludkem, č. 117, ročník XXXIX, 148-153. 

Slavková, M. (2022). Cestopis evropských chutí a příběhy o vaření bez hranic. Prostor Revue: Evropa prochází žaludkem, č. 117, ročník XXXIX, 10-15.

 

Recommended reading:

 

Messer, Ellen (1997) ‘Three centuries of Changing European Tastes for the Potato’ pp. 101-113 in Helen Macbeth (ed.) Food Preferences and Taste: Continuity and 

Change.

 

4) The Emergence of National Cuisines (M. Slavková) (12 March)

This class poses the question of what Czech cuisine is and examines the emergence of national cuisines in the context of nationalism and the process of nation-state building. Special focus will be paid to the concept of gastronationalism and its understanding from the 19th century till the present day. 

Required reading:

Kouba, M. (2017). Podoby gastronacionalismu ve středoevropských národních hnutích “dlouhého” 19. století. In Jedličková, Lenderová, Kouba, Říha eds. Krajiny prostřených i prázdných stolů. II. Evropská gastronomie v proměnách staletí, 116-144.

 

Recommended readings:

Korbelářová, I. (2022). Česká kuchyně: národní, nebo jen “naše”?, Prostor Revue: Evropa prochází žaludkem, č. 117, ročník XXXIX, 50-55.

Ferrarová, E. (2022). Jídlo je mostem k dialogu v Evropě, Prostor Revue: Evropa prochází žaludkem, č. 117, ročník XXXIX, 16-21.

 

5) Food and War (M. Slavková) (19 March) 

This class discusses the role of food in armed conflicts and the deliberate use of food as a weapon of war. This important social issue is illustrated by the example of the disintegration of the former Yugoslavia with a focus on the Bosnian War (1992-1995). Special attention is paid to the former “UN Safe Area” Srebrenica in the context of genocide. Besides the war events and strategies, individual strategies of survival will be discussed. 

 

Required reading:

Slavková, M. (2019) Vaříme z ničeho: Válečné stravování v Bosně a Hercegovině mezi lety 1992–1995. Národopisná revue 3: 225-235.

 

Recommended reading:

Collinson, Paul and Macbeth, Helen eds. (2014). Food in Zones of Conflict: Cross- Disciplinary Perspectives. New York, Oxford: Berghahn. 

 

6) Global Food System, Food Regime Theory & Food Sovereignty Movement (M. Pixová) (26 March)

This class explores the systemic environmental, socioeconomic, and political crises embedded in the global food system. Drawing on food regime theory and critical political-economic perspectives, we will analyze the formation, transformation, and contestation of national food regimes. We will pay attention to social movements' struggle against industrial agrifood systems and concepts such as food sovereignty, food democracy and food justice.

 

Required reading:

Gonzalez, C. G. (2015). Food justice: An environmental justice critique of the global food system. In S. Alam, S. Atapattu, C. G. Gonzalez, & J. Razzaque (Eds.), International environmental law and the Global South. Cambridge University Press. (Seattle University School of Law Research Paper No. 17-02).

https://ssrn.com/abstract=2880060

 

Recommended readings:

Plank, C., & Pixová, M. (2026). State politics and food alternatives in the post-socialist food regime in Czechia, Journal of Rural Studies, 122: 103972. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0743016725004139 

Plank, C., Stotten, R., & Hafner, R. (2024). Values-based modes of production and consumption: Analyzing how food alternatives transform the current food regime, Frontiers in Sustainable Food Systems, 8, 1266145. https://www.frontiersin.org/journals/sustainable-food-systems/articles/10.3389/fsufs.2024.1266145/full

Uhnák, T. (2020). Krmíme naše národy a budujeme hnutí, abychom změnili svět. Sborník deklarací mezinárodního hnutí potravinové suverenity. Nadace Rosy Luxemburgové. 

https://cms.rosalux.cz/api/files/file/ROSA_PUDA_online-verze.pdf

 

7) Food Alternatives, Self-Sufficiency and Urban Food Governance (M. Pixová) (2 April)

This class introduces how communities and social movements struggle against industrial agrifood systems and challenge it by building alternative food systems rooted in solidarity, sustainability, and  autonomy. We will examine grassroots strategies and initiatives for creating fair and ecologically resilient futures, paying special attention to their East European versions. The class will also focus on the role of cities in food system transformation. 

 

Required reading:

Jehlička, P., Grīviņš, M., Visser, O., & Balázs, B. (2020). Thinking food like an East European: A critical reflection on the framing of food systems. Journal of Rural Studies, 76, 286–295. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0743016719315086?casa_token=w0fdQ18VdKAAAAAA:Kg9n2DYhT6lQJ2tgGg6mhVPiAMZjwkKOUrd4u7ksyZywmx7E3Mo9c3CPpWGoSZuMBSHEAEgPy2g 

Pixová, M., & Plank, C. (2024). Urban food governance without local food: missing links between Czech post-socialist cities and urban food alternatives. Agriculture and Human Values 41(4): 1523–1539. https://link.springer.com/article/10.1007/s10460-024-10567-2

Recommended readings:

Pixová, M. & Plank, C. (2025). Quiet right to the city: contributing to urban sustainability by  converging allotment and community gardens. Environmental Sociology 11(4), 438–450. https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/23251042.2025.2512599

Schmelzkopf, K. (2002). Incommensurability, land use, and the right to space: Community gardens in New York City. Urban Geography 23(4): 323–343. 

Trenouth, L., & Sovová, L. (2025). (Alternative) food consumption practices in Central and Eastern Europe: An integrative critical literature review. Agriculture and Human Values, 1–14. https://link.springer.com/article/10.1007/s10460-025-10717-0

 

8)  Crisis of cultural patterns & globalization (E. Ferrarová) (9 April)

This lecture describes the causes of the crisis of cultural eating patterns and illustrates the effects of these processes on eating. It discusses globalization as an important actor in changes in eating. The focus will also be placed on alternative food sources.

 

Required reading:

Ferrarová, E.; Faltusová, K.; Goerojová, K.; Kašparová, M.; Matějíčková, P.; Moravcová, 

A.; Poulová, V.; Vlčková, E. (2019). Krize kulturních vzorců a nové trendy ve stravování z hlediska Antropologie jídla. Anthropologia integra, 10(2), 7-16. https://doi.org/10.5817/AI2019-2-7.

 

Recommended readings:

Pollan, M. (2011). Dilema všežravce: Přírodní historie čtyř jídel (P. Pšeja, Přel.). Argo. 

(Původní dílo vydáno 2006 jako The Omnivore’s Dilemma: A Natural History of Four Meals.)

Liberti, S. (2025). Vládci jídla. Absynt.

 

9) Anthropology of food and gender (E. Ferrarová) (16 April)

Gender aspects of food, body image and eating disorders in relation to gender performativity.

 

Required readings:

McLean, A. L. (2013). Feminist food studies: A critical overview. In M. Koc, J. Sumner & A. Winson (Eds.), Routledge international handbook of food studies (str. 248–264). 

Routledge.

 

Recommended readings:

Sobal, J. (2005). Men, meat, and marriage: Models of masculinity. Food and Foodways, 

13(1–2), 135–158. https://doi.org/10.1080/07409710590915409.

Thompson, B. (1996). Multiracial feminist theorizing about eating problems: Refusing to 

rank oppressions. Eating Disorders: The Journal of Treatment & Prevention, 4(2), 104–114. https://doi.org/10.1080/10640269608249178.

 

10)  The importance of food during the ageing process (E. Ferrarová) (23 April)

Changes in the perception of the meaning of food in old age are closely related to a person's age, health status, gender, social situation and culture. Older adults develop resilience mechanisms around food to maintain continuity and dignity.

 

Required reading:

Nyberg, M., Olsson, V., Örtman, G., Pajalić, Z., Andersson, H. S., Bluecher, A., Lindborg, 

A., Wendin, K., & Westergren, A. (2018). The meal as a performance: Food and meal practices beyond health and nutrition. Ageing & Society, 38(1), 83–107. https://doi.org/10.1017/S0144686X16000945.

 

Recommended readings:

Vesnaver, E., & Keller, H. H. (2011). Social influences and eating behavior in later life: A 

review. Journal of Nutrition in Gerontology and Geriatrics, 30(1), 2–23. https://doi.org/10.1080/01639366.2011.545038.

Whitelock, E., & Ensaff, H. (2018). On your own: Older adults’ food choice and dietary 

habits. Nutrients, 10(413). https://doi.org/10.3390/nu10040413.

11)  Food in the World System & Supply Chain Capitalism (A. Thiemann) (30 April)

Food production in the world-system has been exploitative and extractive. By studying the long history of buyer-driven ‘supply-chain capitalism’ and ‘agribiopolitics’, this class highlights the role of transnational firms and states but also of workers, plants and animals in mass food production. We zoom in on how supply chains hit the ground.

 

Required reading:

Tsing, A. (2012). On Nonscalability: The Living World Is Not Amenable to Precision

Nested Scales. Common Knowledge, 18(3), 505–524.

 

Recommended readings:

Blanchette, A. (2023). The Politics of Palatability: Hog Viscera, Pet Food, and the Trade in

Industrial Sense Impressions. In H. Paxson (Ed.), Eating beside ourselves: Thresholds of foods and bodies (pp. 89–110). Duke University Press. 

Hetherington, K. (2020). Agribiopolitics: The health of plants and humans in the age of

monocrops. Environment and Planning D: Society and Space, 38(4), 682–698.

Thiemann, A. (2022). 30. Commodity chains. In J. G. Carrier (Ed.), A Handbook of

Economic Anthropology (3rd ed., pp. 368–378). Edward Elgar Publishing. 

 

12)  Infrastructures of Value underlying Food Production (A. Thiemann) (7 May)

This class focuses on the infrastructures underlying both conventional and alternative agriculture, looking at how the interlocking infrastructures of information; law and science; containment; transportation; and the cross-cutting concept of “people as infrastructure” shape food’s value. This allows to extend the study of agriculture temporally and spatially beyond supposed ruptures and boundaries, tracing how the modularity of infrastructures creates frictions, compatibility issues and creativity, preventing top-down control.

 

Required reading:

Lammer, C., & Thiemann, A. (2024). Introduction: Infrastructuring Value. Ethnos: Journal

of Anthropology, 89(2), 195–218. 

 

Recommended readings:

Ana, D. (2024). Nature’s Value: Evidencing a Moldovan Terroir Through Scientific

Infrastructures. Ethnos: Journal of Anthropology, 89(2), 237–252. 

Sippel, S. R. (2024). Infrastructures of Farmland Valuation in Australia. Journal of

Anthropology, 89(2), 219–236. 

Thiemann, A. (2024). Infrastructuring ‘Red Gold’: Agronomists, Cold Chains, and the

Involution of Serbia’s Raspberry Country. Ethnos: Journal of Anthropology, 89(2), 298–311.

 

13) Standards, Geographical Indications and Excluding Competition (A. Thiemann) (14 May)

In generalized commodity markets, trademarks have become signs of distinction. From the 1980s “quality markets” were also developed by informing consumers of specific qualities of goods through “Geographical Indications”. Based on information infrastructures, Geographical Indications limit the supply of goods (to those produced in a specific region by standardized know-how). These new place-based luxuries promise higher welfare for the producer communities, but also contribute to – and silence – new inequalities. 

 

Required reading:

Melles, M. (2024). Iberian Ham. A Landscape Luxury. In K. Kitagawa, V. Tumolo, & M. D.-Z. Bonilla (Eds.), Beyond subsistence: Human-nature interactions (Vol. 26, pp. 131–144). Tübingen University Press. 

 

Recommended readings:

Cañás Bottos, L. (2019). Race and Process: Certifying Iberian Pigs and Invisibilising Humans. Norsk Antropologisk Tidsskrift, 30(3–4), 258–273. https://doi.org/10.18261/issn.1504-2898-2019-03-04-06.

Gille, Z. (2016). The 2004 Hungarian Paprika Ban. In Paprika, Foie Gras, and Red Mud: The Politics of Materiality in the European Union (pp. 19–44). Indiana University Press.

Lammer, C. (2024). Valuing Organics: Labels, People, and the Materiality of Information Infrastructure in China. Ethnos: Journal of Anthropology, 89 (2), 269–288. ´

Welz, G. (2013). Contested Origins: Food Heritage and the European Union’s Quality Label Program. Food, Culture & Society, 16(2), 265–279. 

Poslední úprava: Pixová Michaela, RNDr., Ph.D. (19.03.2026)