Dějiny českého divadla V.: Oficiální i alternativní scény ve vichru dějin 1900-1945) - ADIV005
|
|
Rozvrh Nástěnka
|
||
|
Přednáška je součástí kontinuálního výkladu dějin českého divadla od středověku až po druhou polovinu
20.století. Navazuje na ni přednáška o českém divadle 20.století II. (Divadlo v totalitním systému 1945 - 1989). Konec 19. století a nástup modernismu znamená i v českém divadle – kromě nově položené otázky smyslu českého divadla v dobových společenských peripetiích - především emancipaci režie jako dominantního komponentu divadelní tvorby. Proto si ukážeme na vybraných osobnostech velkých („kamenných“) i malých („alternativních“) scén stylové podoby a vývojové proměny české režie – a s ní spojené scénografie - ve spletitých společenských podmínkách a a peripetiích 20.století. Tematické rozpětí bude sahat od zakladatelských osobností, působících od počátku století na velkých pražských scénách (Jaroslav Kvapil, K.H.Hilar, Pujmanova, Kovařovicova a Ostrčilova éra v opeře) po osobnosti, vzešlé z meziválečné avantgardy (E.F.Burian, Jindřich Honzl, Jiří Frejka). Nemenší pozornost bude věnována (opět vybraným) portrétům určujících hereckých osobností jak velkých scén (Vojan, Kvapilová, Hübnerová, Kohout) tak zejména scén neoficiálních (V+W, Vlasta Burian), jejichž význam se samotnou hereckou tvorbou zdaleka nevyčerpával. Na vybraných dílech se budeme věnovat i českému dramatu, které zejména po roce 1918 postupně ztrácelo provinční charakter (František Langer, Karel a Josef Čapkové, Vilém Werner, Miloš Hlávka aj.) a české kritice, pokud do divadelního dění podstatněji zasáhla (/F.X.Šalda, Jindřich Vodák, Václav Tille, Miroslav Tille, Julius Fučík). Literatura: (Pouze orientačně, vzhledem k její šíři a snadné dostupnosti předpokládá se samostatná individuální iniciativa při jejím vyhledávání a doplňování, rovněž se předpokládá znalost alespoň některých klíčových filmů s V&W, Vlastou Burianem a dalšími velkými hereckými osobnostmi první republiky a okupace). Dějiny českého divadla IV., Praha: 1983 (kapitoly o režii a hercích) Konečná, Hana /Kopecký Jan/. Čtení o Národním divadle, Praha: 1983 (pouze kapitoly, týkající se daného období, což se týká i následujících titulů) Kvapil, Jaroslav. O čem vím, Praha: 1952. Hilar, Karel Hugo. O divadle (ed. E.Šormová), Praha: 2002 Frejka, Jiří. Divadlo je vesmír (ed. L.Petišková), Praha: 2004 Honzl, Jindřich. Inspirované herectví (in: 10 let Osvobozeného divadla, Praha: 1937, též Divadelní a literární podobizny, Praha: 1963. Tille, Václav. Kouzelná moc divadla (ed.F.Knopp), Praha: 2007 Vodák, Jindřich. Tváře českých herců Praha: 1967 Šalda, F.X. O věcech divadelních. Praha: 1987 Schonberg, Michal. Osvobozené divadlo, Praha: 1992 Srba, Bořivoj. Poetické divadlo E.F.Buriana, Praha: 1971 (popř. další autorovy práce o E.F.B.) Just, Vladimír. Vlasta Burian – Mystérium smíchu, Praha: 1993 Just, Vladimír. Miloš Hlávka: Světák nebo Kavalír Páně?, Praha: 2013 Just, Vladimír. Případ Vilém Werner, Divadelní revue, 14, 2003. č.1. Langer, František. Periferie (+další hry), in: HryII, Spisy F.L. 7, Praha: 2001 Čapek, Karel. Věc Makropulos. R.U.R., Bílá nemoc, s Josefem Čapkem: Ze života hmyzu, Adam stvořitel (libovolná vydání). Forma atestace: ústní zkouška. Předpoklady: zvládnutá základní literatura, schopnost myšlení v souvislostech. Poslední úprava: Pšenička Martin, doc. Mgr., Ph.D. (21.09.2015)
|
