Úvod do filozofie pro germanisty II - ADE101002
|
|
|
||
|
ÚVOD DO FILOSOFIE PRO GERMANISTY
Cílem přednášky je seznámit posluchače s hlavními postavami a proudy evropské filosofie po romantiku, se základními vývojovými stadii, jimiž filosofie v těchto období prošla a s problémy, jež v těchto stádiích tematizovala. Důraz je kladen zejména na filosofii německy mluvících zemí. Přednáška by měla posluchače seznámit s metodami interpretace filosofického textu a zasvětit je do problémů jejich překladu. Absolvování semináře je studentům germanistiky započítáno jako ekvivalentní k Úvodu do filosofie ze Společného základu. Předpokladem k udělení atestu je: - pravidelná aktivní (sic!) účast na hodinách, - příprava textů (překlad a analýzy), - vypracovávání a prezentace referátů - odevzdání dvou analýz filosofického textu - nastudování předepsané sekundární literatury Texty pro jednotlivá sezení spolu s programem a seznamem referatu a literatury budou zapsaným studentům zaslány přes úschovnu. Sekundární literatura může být na požádání zpřístupněna. Program ZIMNÍ SEMESTR 1. Úvod 2. Mýtus a filozofie, presokratici 3. Platón a Aristoteles 4. Ostatní antické filosofické školy 5. Středověká filosofie 6. Německá mystika 7. Filosofie baroka, Descartes, Spinoza, Leibniz, leibnizovsko-wolffovský systém LETNÍ SEMESTR 8. Kant I: Předkritické období a Kritika čistého rozumu 9. Kant II: Kritika praktického rozumu, Metafyzika mravů a Kritika soudnosti 10. Kantova recepce a první výhrady: Schiller 11. Fichte 12. Počátky romantismu: Haman a Herder 13. Filosofie víry: Jacobi, Baader, Schleiermacher 14. Schelling I: rané spisy 15. Schelling II: pozdní dílo 16. Hegel I: Logika 17. Hegel II: Fenomenologie ducha a filosofie dějin LITERATURA I. PRIMÁRNÍ TEXTY Platón: Hippiás menší; Aristotelés: Etika Níkomachova, Kniha třetí: Záměrná volba, s. 67-81; Marcus Aurelius: Hovory k sobě, Kniha čtvrtá; Augustin: Vyznání, Hlava xiv-xxviii; Německá teologie, kap. III ('Wie deß menschen fäl und abkeren ...') a kap. IX ('Wie der gerecht mensch yn der tzeit ...'); Gottfried Wilhelm Leibniz: Vernunftprinzipien der Natur und der Gnade §7-11; Immanuel Kant: Kritik der reinen Vernunft, kap. Auflösung der kosmologischen Ideen von der Totalität der Ableitung der Weltbegebenheiten aus ihren Ursachen, s. 418-422; Immanuel Kant: Kritik der Urteilskraft, kap. Übergang von dem Beurteilungsvermögen des Schönen zu dem des Erhabenen, s. 97-100; Friedrich Schiller: Briefe über die ästhetische Erziehung des Menschen, 25. dopis, s. 157-161; Johann Gottlieb Fichte: Grundlage der gesamten Wissenschaftslehre §3, s. 26-28; Johann Gottfried Herder: Nation und Staat, in: Geist der Völker, s. 18-22; Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher, Über die Religion, s. 60-4; Friedrich Wilhelm Joseph Schelling: System des transzendentalen Idealismus, s. 290-292; Friedrich Wilhelm Joseph Schelling: Weltalter, s. 207, s. 259-261; Georg Wilhelm Friedrich Hegel: Phänomenologie des Geistes, s. 147-8; Georg Wilhelm Friedrich Hegel: Vorlesungen über die Esthetik, s. 111-113 II. SEKUNDÁRNÍ LITERATURA II.1 Povinná Störig, Hans Joachim, Malé dějiny filozofie, Praha: Zvon, 1996 Tretera, Ivo: Nástin dějin evropského myšlení. Od Thaléta k Rousseauovi, Praha: Paseka, 2000 II.2 Doporučená Röd, Wolfgang, Novověká filosofie, Praha: Oikoymenh, 2001-4 Röd, Wolfgang, Filosofie 19. a 20. století, Praha: Oikoymenh, 2006 Horkheimer, Max, Vorlesung über die Geschichte der deutschen idealistischen Philosophie, Frankfurt am Main : Fischer, 1990 Coreth, Emerich, Filosofie 17. a 18. století, Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002 Coreth, Emerich, Filosofie 19. století, Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003 Poslední úprava: Zbytovský Štěpán, Mgr., Ph.D. (23.09.2026)
|