|
|
|
||
Kurs se zaměřuje na kontrastivní studium českého znakového jazyka a češtiny. Prohlubují se v něm a usouvztažňují teoretické poznatky o typologii jazyků a o jazykových univerzáliích a směřuje se k uvědomění strukturních odlišností obou jazyků a jejich uvedení v systém. Poslední úprava: Richterová Klára, PhDr. (15.09.2019)
|
|
||
Cílem je prohloubení teoretických poznatků o základních strukturních odlišnostech českého znakového jazyka a češtiny. Poslední úprava: Richterová Klára, PhDr. (01.02.2020)
|
|
||
Prerekvizita: Současný český jazyk I - gramatika a lexikologie Aktivní účast a průběžná práce v semináři, plnění zadávaných úkolů, seminární práce (sběr textů psaných českými neslyšícími a jejich přepis v rozsahu 2 normostran vlastního textu + metadata). Poslední úprava: Bělehrádková Kateřina, Mgr. (28.07.2020)
|
|
||
BAKER, A. - VAN DEN BOGAERDE, B. - PFAU, R. - SCHERMER, T. (eds.) The Linguistics of Sign Languages: an Introduction. Amsterdam/Philadephia: John Benjamins Publishing Company, 2016.
Poslední úprava: Bělehrádková Kateřina, Mgr. (28.07.2020)
|
|
||
Cílem předmětu je prohloubit a usouvztažnit poznatky o rozdílných rysech českého znakového jazyka a češtiny, zvl. z hlediska obecně lingvistického (jazykové univerzálie, typologie jazyků) a z hlediska strukturní lingvistiky (morfologie, slovotvorba, vybrané jevy oblasti lexikologie); zohledněny jsou přitom poznatky zahraniční odborné literatury o vztazích znakového jazyka a příslušného jazyka mluveného. Kontrastivně jsou nahlíženy i rozdílné způsoby užívání znakového a mluveného jazyka v různých typech komunikačních situací, též ve vztahu k odlišným jazykovým, komunikačním, sociologickým a strategickým kompetencím slyšících a neslyšících; v souvislosti se zřetelem k užívání jazyků je pak věnována pozornost různým typům transferů mezi oběma jazyky (např. interferencím) a umělým znakovým / komunikačním systémům v komunikaci českých neslyšících užívaným, zvl. tzv. znakované češtině. Témata: 1. Jazyky a umělé komunikační systémy v komunikaci neslyšících, 2. Typologie jazyků: typ češtiny, 3. Typ českého znakového jazyka: tradiční vs „nový“ úhel pohledu, 4. Jazykové univerzálie, 5. Pojetí morfologie (derivační / produktivní vs flexivní); morfologie a slovotvorba, 6. Nemanuální prostředky znakových jazyků - forma a význam, 7. Užívání češtiny a českého znakového jazyka v komunikaci: bilingvismus, diglosie, umělé komunikační systémy, zvl. tzv. znakovaná čeština, 8. Kontakty (a kontaktové prostředky) českého znakového jazyka a češtiny, 9. Čeština psaná českými neslyšícími, 10. Interference z českého znakového jazyka do psané češtiny českých neslyšících, 11. Jazyky (a umělé znakové/komunikační systémy) českých neslyšících v jejich vzdělávání. Poslední úprava: Bělehrádková Kateřina, Mgr. (28.07.2020)
|