|
|
|
||
|
Seminář se zaměřuje na moderní perskou literaturu 20. a 21. století v širším blízkovýchodním a světovém kontextu. Studenti se seznámí s klíčovými autory a autorkami, tématy i narativními postupy moderní prózy a poezie. Diskutována budou literárně-vědná hlediska (narativní techniky, jazyková hybridita, žánrové inovace), ale také čtenářská zkušenost a estetické či emocionální působení textů. Vedle íránských autorů se seminář dotkne i komparativních paralel z dalších blízkovýchodních a světových literatur.
Cílem kurzu je: rozvíjet schopnost kritického čtení moderní perské literatury, uvažovat o literárních dílech jak z odborné, tak z „čtenářské“ perspektivy, analyzovat témata jako gender, moc, trauma, válka, exil či cenzura, sledovat formální strategie: vícehlasost, vyprávění v 1., 2. i 3. osobě, rámcová struktura, alegorie, satira, hybridní jazyk, uvědomit si přesahy mezi perskou a světovou literaturou. Studenti budou každý týden číst ukázky literárních textů (v anglickém překladu) a připravovat odborný článek v angličtině k danému tématu pro společnou diskusi. Poslední úprava: Kříhová Zuzana, PhDr., Ph.D. (30.08.2025)
|
|
||
Poslední úprava: Kříhová Zuzana, PhDr., Ph.D. (30.08.2025)
|
|
||
Poslední úprava: Kříhová Zuzana, PhDr., Ph.D. (30.08.2025)
|
|
||
|
1. Úvod: Co je moderní perská literatura? Přístupy, metodologie, kontexty. Vymezení moderní perské literatury ve vztahu k tradici a k evropským literárním proudům. Pojmy „modernost“, „tradiční“ vs. „moderní“ ve specifickém íránském kontextu. Přehled hlavních směrů 20. století a metod čtení (literárně-vědné, kulturně-historické, čtenářsky-zkušenostní). 2. Sociální realismus a kritika společnosti. Próza a povídka jako prostředek reflexe sociálních nerovností a každodenní reality. Literatura jako „zrcadlo společnosti“ a jako forma odporu. Diskuse o tom, jak realistické zobrazení společnosti formuje čtenářovo porozumění modernímu Íránu. 3. Gender, sexualita a tabu v moderní literatuře četba:
4. Tradice versus modernita; město a venkov. Literární zpracování konfliktu mezi venkovským a městským prostředím, mezi modernizačními změnami a zakořeněnou tradicí. Diskuse nad tím, jak literární texty zachycují sociální a kulturní proměny a jak se liší perspektiva městských a venkovských vypravěčů. 5. Mystika, alegorie, filosofie. Pokračování klasických motivů v moderní literatuře: mystické symboly, alegorie a filosofická reflexe. Literatura jako prostor pro reinterpretaci duchovních tradic i jako forma kulturní kritiky. 6. Trauma, válka a násilí. Ztvárnění válečných konfliktů (např. íránsko-irácké války), politického násilí, vězeňských zkušeností i osobních traumat. Diskuse o tom, jak se literatura vyrovnává s tématy utrpení, paměti a kolektivní identity. 7. Narativní techniky: vícehlasost, druhá osoba, hybridita jazyka. Experimentální podoby vyprávění v moderní próze. Vícehlasé texty, vyprávění v druhé osobě, jazyková hybridita a kódové přepínání. Literatura jako laboratoř nových narativních forem. 8. Exil, diaspora a transnacionální psaní. Literatura jako prostor mezi kulturami: témata vykořenění, identity, nostalgie a transnacionální zkušenosti. Jak se mění narativní strategie v exilové a diasporické literatuře a jak oslovují západní čtenářské publikum. 9. Satira, parodie, subverze. Funkce humoru, satiry a parodie v literárním textu: od drobných jazykových hříček po politickou subverzi. Jak může ironie a groteska zpochybňovat autority a odhalovat mocenské mechanismy. 10. Cenzura a peritexty. Literatura pod dohledem cenzury: strategie autorů a nakladatelů, význam předmluv, doslovů a paratextů. Jak omezení produkce a distribuce formují čtenářskou zkušenost i samotný význam textu. 11.–12. Studentské prezentace a diskuse nad závěrečnými projekty. Prezentace výsledků samostatné práce studentů: analýza vybraného textu, překlad nebo komparativní studie. Reflexe: jaké poznání o literatuře a společnosti si studenti odnášejí. Poslední úprava: Kříhová Zuzana, PhDr., Ph.D. (11.09.2025)
|
