Kurz poskytuje úvod do historiografické tradice islámského světa v klasickém období (cca 7.–16. století), se zvláštním důrazem na 13.–15. století. Důraz je kladen na kritickou práci s historickými prameny, nikoli na encyklopedický přehled autorů a děl.
Výuka je koncipována jako kombinace krátkých výkladových bloků a řízené seminární práce s textem.
Poslední úprava: Ženka Josef, PhDr., Ph.D. (05.02.2026)
Cíl předmětu
Po absolvování kurzu dokážete:
rozpoznat základní žánry islámské historiografie
kriticky číst dobový historický pramen a určit jeho funkci
analyzovat výpovědní hodnotu pramene v kontextu
rozpoznat argumentační strategie autora pramene
věcně diskutovat historický význam textu
Poslední úprava: Ženka Josef, PhDr., Ph.D. (05.02.2026)
Podmínky zakončení předmětu
Kurz je ukončen zápočtem.
Podmínky udělení zápočtu
Muíte splnit všechny následující podmínky:
minimálně 70 % aktivní účasti (tj. 7 setkání z 10 za semestr)
průběžná práce s historickými prameny na hodinách
Během semestru splníte dvě různé formy práce:
Kritické čtení historického pramene
Analýza historického pramene
Odborná diskuze nad historickým pramenem
Všechny hodnocené aktivity probíhají převážně na semináři a jsou hodnoceny splněno / nesplněno.
1. Kritické čtení historického pramene
Cíl aktivity: Rozvinout schopnost aktivního a kritického čtení historického pramene a porozumění jeho základním charakteristikám.
Průběh:
práce probíhá na semináři s vybraným historickým pramenem
čtení je vedeno pomocí otázek
Zaměření zahrnuje zejména:
identifikaci autora a kontextu vzniku pramene
určení žánru a funkce textu
vymezení účelu textu a zamýšleného publika
rozlišení mezi explicitními a implicitními informacemi
Výstup:
strukturované písemné poznámky ke čtenému textu
odevzdané na konci semináře nebo v termínu určeném vyučujícím
2. Analýza historického pramene
Cíl aktivity: Naučit se systematicky analyzovat historický pramen z hlediska jeho výpovědní hodnoty a možností historické interpretace.
Průběh:
práce s konkrétním úryvkem historického pramene
aktivita probíhá individuálně nebo ve dvojicích
Zaměření zahrnuje zejména:
rozbor hlavních tvrzení obsažených v textu
posouzení důvěryhodnosti pramene a jeho omezení
identifikaci hodnot, předpokladů a perspektivy autora
vyhodnocení možností a limitů využití pramene pro historický výzkum
Výstup:
stručný písemný rozbor historického pramene (cca 0,5–1 strana)
Cíl aktivity: Ověřit porozumění historickému prameni a schopnost formulovat věcnou interpretaci textu v odborné diskuzi.
Průběh:
aktivita probíhá výhradně na semináři
vychází z předem společně čteného historického pramene
ověření porozumění základnímu smyslu textu
schopnost vysvětlit klíčové pasáže vlastními slovy
rozlišení mezi popisem pramene a jeho interpretací
zapojení do odborné diskuse nad významem textu
Výstup:
aktivní účast v seminární diskuzi
Aktivity jsou hodnoceny splněno / nesplněno. Při hodnocení se posuzuje zejména:
porozumění historickému textu
schopnost analytického a kritického myšlení
věcná a srozumitelná argumentace
aktivní zapojení
Poslední úprava: Ženka Josef, PhDr., Ph.D. (05.02.2026)
Literatura
Doporučená základní Literatura: Zde uvedená literatura představuje základní přehled k tématu, případně sumarizuje současný stav bádání. Jde o literaturu doporučenou ne povinnou. Cooperson, Michael, “Biographical Literature,” The new Cambridge History of Islam, volume 4: Islamic Cultures and Societies to the End of the Eighteenth Century, Robert Irwin (ed.), Cambridge, 2010, 458-473. Guo, Li, “History Writing,” in The new Cambridge History of Islam, volume 4: Islamic Cultures and Societies to the End of the Eighteenth Century, Robert Irwin (ed.), Cambridge, 2010, 444-457 Hirschler, Konrad, “Islam: The Arabic and Persian Traditions, Eleventh-Fifteenth Centuries,” in The Oxford History of Historical Writing, Volume 2 400-1400, Sarah Foot and Chase F. Robinson (eds.), Oxford, 2012, 267-286. Hirschler, Konrad, “Studying Mamluk Historiography: From Source-Criticism to the Cultural Turn,” in Ubi sumus? Quo vademus?: Mamluk Studies – State of the Art, Stephan Conermann (ed.), Bonn, 2013, 159-186. Little, Donald P., “Historiography of the Ayubbid and Mamluk epochs,” in The Cambridge History of Egypt: Volume I, Islamic Egypt 640-1517, Carl F. Petry (ed.), Cambridge, 1998, 412-444. Marsham, Andrew, “The Past and Early and Medieval Islamic Middle East (circa 750-circa 1250),”
in Thinking, Recording, and Writing History in the Ancient World, Kurth a Raaflaub (ed.), Oxford, 2014, 314-339. Robinson, Chase, “Islamic Historical Writing, Eighth through the Tenth Centuries,” in The Oxford History of Historical Writing, Volume 2 400-1400, Sarah Foot and Chase F. Robinson (eds.), Oxford, 2012, 238-266. Robinson, Chase, Islamic Historiography, Cambridge, 2003.
Dílčí literatura k tématům: Téma 4: Gabrieli, Francesco, Křížové výpravy očima arabských kronikářů, Praha, 2010. Vybrané pasáže. Hirschler, Konrad, “The Jerusalem Conquest of 492/1099 in the Medieval Arabic Historiography of the Crusades: From Regional Plurality to Islamic Narrative,” Crusades, 13 (2014), 37-76.
Téma 5: al-Qadi, Wadad, “Biographical Dictionaries as the Scholar’s Alternative History of the Muslim Community,” in Organizing Knowledge: Encyclopaedic Activities in the Pre-Eighteenth Century Islamic World, Leiden, 2006, 23-75. Téma 6: al-Dhahabí – Úryvky z dodatků k Sijar a’alám al-nubalá a Ta’rích al-Dhahabí (český překlad k dispozici) Rosenthal, Franz, A History of Muslim Historiography, Leiden, 1968, 338-358. Ženka, Josef, “Abú al-Walíd Ibn al-Hádždž: Bibliofil a tradent paměti al-Andalusu 13. století,” v tisku Téma 7: Ibn al-Khatib a Ibn Khaldún – vybrané pasáže z univerzálních kronik Amál al-Alám a Kitáb al-Ibar (český překlad k dispozici) Fromherz, Allan, Ibn Khaldun: Life and Times, Edinburgh, 2010, 5. kapitola Knysh, Alexander, “Ibn al-Khatib,” The Cambridge History of Arabic Literature, 2002, 358-371. Téma 8: Massoud, Sami, The Chronicles and Annalistic Sources of the Early Mamluk Circassian Period, Leiden – Boston, 2007, 87-130. Téma 9: Bauden, Frederic, “Maqriziana II: Discovery of an Autograph Manuscript of al-Maqrīzī: Towards Better Understanding of His Working Method,” Mamluk Studies Review 12, no. 1 (2008), 51-118.
Téma 10:
Úryvky z Ibn Tawqa. Wollina, Torsten, “Ibn Tawq’s Ta’líq: An Ego-Document for Mamlúk Studies,” Ubi sumus? Quo vademus?: Mamluk Studies – State of the Art, Stephan Conermann (ed.), Bonn, 2013, 337-362.
Poslední úprava: Ženka Josef, PhDr., Ph.D. (05.02.2026)
Sylabus
1. (20. 2.) Úvod do islámské historiografie
Co je historiografie, žánr, pramen
Kritické čtení krátkého historiografického úryvku
2. (6. 3.) Počátky islámské historiografické tradice
rané formy historického psaní
práce s krátkým raným pramenem
3. (13. 3.) Vývoj historiografických žánrů
kronika, biografie, univerzální dějiny
identifikace žánru na základě textu
4. (20. 3.) Historiografie křižáckého období
perspektiva, paměť, selekce událostí
komparativní čtení pramene
5. (27. 3.) Historiografie 13.–15. století
změny měřítka, autority a publika
analytická práce s pramenem
6. (10. 4.) Biografická literatura jako historický pramen
biografie a kolektivní paměť
argumentační analýza pramenného textu
7. (17. 4.) Univerzální historiografie
Ibn Khaldún, Ibn al-Chatíb
struktura argumentu v prameni
8. (24. 4.) Jedna událost, různé interpretace
narativ, výběr, mlčení
řízená odborná diskuze nad prameny
9. (15. 5.) Pracovní metody historika
poznámky, verze, redakce textu
analýza procesu vzniku pramene
10. (22. 5.) Každodennost a mikrohistorie
deníkové záznamy, ego-dokumenty
shrnutí metod práce s prameny
Poslední úprava: Ženka Josef, PhDr., Ph.D. (05.02.2026)
