|
|
|
||
|
Tento kurz uvede studentky a studenty do politiky na současném Blízkém východě a v severní Africe, se zvláštním důrazem na domácí politiku. Hlavním cílem je porozumět tomu, kdo v jednotlivých zemích kontroluje politickou moc, jakými způsoby ji udržuje, jaké problémy z toho vyplývají, jak se tyto dynamiky proměňují v čase pod vlivem domácích i mezinárodních událostí a jak jsou zpochybňovány – například opozicí či protestními hnutími. Studující si osvojí klíčové politologické koncepty (např. režim, autoritářství, stát) a srovnávací přístup. Namísto podrobného probírání jednotlivých zemí se zaměříme na témata, která zásadně ovlivňují politiku napříč regionem, a budeme sledovat, jak nám tato témata pomáhají porozumět politickým procesům v různých státech a obdobích. Kurz zároveň představí aktuální akademické debaty a různé typy zdrojů a databází, které mohou studujícím usnadnit orientaci v současném dění. Pravidelná příprava a pečlivé nastudování textů a dalších materiálů přidělených na jednotlivé hodiny budou klíčové pro společnou práci v semináři. Doufáme, že si díky těmto nástrojům studující vytvoří pevný základ pro porozumění nejen současným, ale i budoucím politickým situacím v regionu. Poslední úprava: Kotalová Karolína, Bc. (29.01.2026)
|
|
||
|
1) 1) 1) Docházka. Kurz předpokládá pravidelnou docházku a aktivní účast na hodinách. Pro získání zápočtu je možní zmeškat max. 2 hodiny (za každou další zmeškanou hodinu bude student-ům/kám zhoršena celková známka o 10 bodů; samozřejmě se může stát, že řešíte nějaký akutní problém nebo životní situaci – v takovém případě mě ale prosím kontaktujte ideálně před samotnou absencí nebo co nejdřív po ní). 2) 2) Domácí příprava. Student-ům/kám bude na jednotlivé hodiny zadávána četba, případné jiné materiály k prostudování. Jejich úkolem bude ji před danou přednáškou nastudovat, abychom o ní na hodinách mohli diskutovat. Znalost četby bude zároveň kontrolovaná během závěrečného testu – nenechávejte proto přípravu na poslední chvíli. 3) 3) Aktivní participace na skupinové prezentaci (20 % celkové známky). Student-i/ky budou mít za úkol si ve skupině připravit krátkou (cca 10 minut dlouhou) power-pointovou prezentaci na předem určené téma. Více informací viz. téma „Postoje veřejnosti a jejich proměny“. 4) 4) Závěrečný test (80 % celkové známky) Test bude vycházet z látky probrané v hodinách a zadané povinné četby pro jednotlivé přednášky. Bude se zaměřovat spíše na dobré pochopení probíraných témat než na výčet dat a jmen. Dobrou představu o otázkách vám dají synopse jednotlivých hodin. Poslední úprava: Kotalová Karolína, Bc. (29.01.2026)
|
|
||
|
Student-ům/kám bude na jednotlivé hodiny zadávána povinná četba o přibližném rozsahu jeden odborný článek/kapitola a doplňující publicistický článek, video nebo podcast k poslechu. Poslední úprava: Kotalová Karolína, Bc. (29.01.2026)
|
|
||
|
Sylabus Pořadí i témata přednášek jsou prozatím orientační a mohou se změnit. Texty budou vždy s předstihem k dispozici v Moodle. Prosím pravidelně Moodle sledujte.
1) Úvod do kurzu a do studia politiky na současném Blízkém východě - 19.2. (Tereza Jermanová) Co je Blízký východ, jak ho studujeme, a proč na tom záleží? Kde hledat spolehlivé informace o regionální politice? Čemu se budeme v kurz věnovat? Doporučené: · Lynch, M. (2025) What is the Middle East? The theory and practice of regions. Cambridge: Cambridge University Press. (Elements in the Middle East Politics). · Halliday, F. (1993) ‘“Orientalism” and its critics’, British Journal of Middle Eastern Studies, 20(2). · Khalidi, R. (1998) ‘The “Middle East” as a framework for analysis: Re-mapping a region in the global era’, Comparative Studies of South Asia, Africa and the Middle East, 18(1). · Shaheen, J. (2003) ‘Reel bad Arabs: How Hollywood vilifies a people’, The Annals of the American Academy of Political and Social Science, 588(1).
2) Politické režimy - 26.2. (Tereza Jermanová) Jaké typy politických režimů najdeme a Blízkém východě najdeme? Co je to autoritářství, a jak se od sebe nedemokratické režimy liší na základě toho, kdo vládne, čí podporu vládci mají, jakou míru politické plurality a (omezené) politické soutěže umožňují? Podíváme se také na databáze jako Freedom House nebo Polity, které měří míru svobody / demokracie ve světě - co nám říkají o situaci na Blízkém východě? Povinné: · Brown, N., Adly, A. and Hatab, S. (2021) Lumbering state, restless society: Egypt in the modern era. Stanford, CA: Stanford University Press. Chapter 3: “Between state and society: The evolution of Egyptian authoritarianism”, pp. 43–62. Doporučené: · Lust, E. (2017) ‘Institutions and governance’, in Lust, E. (ed.) The Middle East. London: SAGE, pp. 160–204.
3) Revoluce tzv. arabského jara - 5.3. (Tereza Jermanová) Čemu říkáme „arabské jaro“, co ho odstartovalo, a jaké země zasáhlo? S jakými požadavky vyšli protestující do ulic? Jaké krátkodobé a dlouhodobé výsledky tato povstání měla? Proč povstání nepřinesla pozitivní politickou změnu? Povinné: · Sowers, J.L. and Rutherford, B.K. (2017) ‘Revolution and counterrevolution in Egypt’, in Haas, M. and Lesch, D. (eds) The Arab Spring: The hope and reality of the uprisings. Boulder, CO: Westview Press. · Erasing the revolutionary identity of Tahrir Square (The New Arab) - https://www.newarab.com/analysis/erasing-revolutionary-identity-egypts-tahrir-square Doporučené: · Jermanová, T. (2021) ‘Tuniská revoluce za důstojnost a demokracie v arabském světě’, in Outrata, F. (ed.) Demokracie: Jak dál? Praha: Vyšehrad. · Revolution 1 Podcast - Gafsa Mining Base - zejména od minuty 11.50 do konce (ale pokud můžete, dejte si ho celý!) - dostupné na https://revolution1.buzzsprout.com/1575499/7513882-episode-3-the-gafsa-mining-strikes
4) Politická ekonomie - 12.3. (Tereza Jermanová) Jak se liší politické trajektorie zemí, které mají přístup k nerostným surovinám a těch, které jimi neoplývají (nebo jich mají méně)? Co jsou to renty – a pomáhají udržení autoritářského zřízení v regionu? Jak tyto dynamiky přispěly k povstáním z let 2010/11, a jak ovlivnily jejich výsledky? Povinné: · Moore, P.W. (2019) ‘Political economy’, in Penner Angrist, M. (ed.) Politics and society in the contemporary Middle East. Cambridge: Cambridge University Press, pp. 75–97. · Ross, Michael, ‘The Oil Curse’, YouTube, (sledujte od začátku do 16:55) dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=y7ESq_O3Odw Doporučené: · Moritz, J. (2019) ‘Oil and societal quiescence: Rethinking causal mechanisms in rentier state theory’. Washington, DC: Project on Middle East Political Science (POMEPS). · Cammett, M. and Diwan, I. (2017) ‘The political economy of development in the Middle East’, in Lust, E. (ed.) The Middle East. London: SAGE, pp. 106–159. · Krotký, J., a B. N. Jaworsky, 'Remitence,' Encyklopedie Migrace, dostupné na: remitence.
5) Proměny autoritářských režimů 19.3. (Tereza Jermanová) Autoritářské režimy využívají tři hlavní strategie, kterými se udržují u moci: legitimizaci, kooptaci a represi. V této hodině se podíváme na to, jak tyto strategie fungují, jak se vzájemně doplňují, a jak se jejich využití režimy poměňuje v čase. Jaký byl kontext, ve které přibližně od 90. let některé blízkovýchodní země přijímaly reformy ekonomické a politické liberalizace? Vedly tyto reformy ke skutečné změně vztahu mezi režimy a občany, nebo jen autoritářům otevřely nové způsoby vládnutí a kontroly? A jaký je globální kontext, který režimy na BV obklopuje dnes – a jak mění chování tamních vládců? Povinné: · Heydemann, S. (2007) Upgrading authoritarianism in the Arab world. Washington, DC: The Saban Center at the Brookings Institution, pp. 1–28. · Lawrence, A. (2019) ‘Trump’s enabling role in rising regional repression’, Middle East Report (MERIP). Doporučené: · Ghobadzadeh, N. and Rahim, L.Z. (2016) ‘Electoral theocracy and hybrid sovereignty in Iran’, Contemporary Politics. · Gerschewski, J. (2013) ‘The three pillars of stability: Legitimation, repression, and co-optation in autocratic regimes’, Democratization, 20(1). · Lynch, M., Schwedler, J. and Yom, S. (eds) (2022) The political science of the Middle East: Theory and research since the Arab uprisings. Oxford: Oxford University Press. Chapter 2. · Lust, E. (2014) ‘Elections’, in Lynch, M. (ed.) The Arab uprisings explained: New contentious politics in the Middle East. New York: Columbia University Press, pp. 219–245. · Lust-Okar, E. (2006) ‘Elections under authoritarianism: Preliminary lessons from Jordan’, Democratization, 13(3).
6) Donucovací instituce: policie, armády, a represe - 26.3 (Tereza Jermanová a Jan Daniel) Jak se od sebe liší blízkovýchodní režimy vzhledem k tomu, jak využívají represi, na koho ji cílí, a kdo ji zajišťuje? Je represe dlouhodobě udržitelnou strategií udržení se u moci, nebo musí autoritáři spoléhat i na jiné taktiky? Jakou roli hrály donucovací instituce během revolucí tzv. arabského jara – a proč blízkovýchodní armády přijímaly odlišné strategie vzhledem k potlačení protestů? Jak se proměňuje podoba represe v současné digitální době? Povinné: · POMEPS Podcast s Sharanem Grewalem – Soldiers of Democracy. Dostupné na: https://pomeps.org/soldiers-of-democracy-s-13-ep-17 · Golkar, S. (2024) ‘Deep society and new authoritarian societal control in Iran after the Green Movement’, in Künkler, M. and Lehtinen, T. (eds) New authoritarian practices in the Middle East and North Africa. Edinburgh: Edinburgh University Press. Doporučené: · Sharan Grewal (2023) Soldiers of Democracy: Military Legacies and the Arab Spring. Oxford University Press. · Marc Owen Jones (2023) Big Tech’s Partnership with Authoritarianism. MERIP, dostupné zde.
30.3. - 2.4. Čtecí týden
7) Sekularismus a náboženství v politice - 9.4. (Tereza Jermanová) Proč před začátkem arabských revolucí v prosinci 2010 byly islamistické strany nejvlivnějšími protivníky autoritářského statu quo? Mohou být islamistické politické strany pozitivními nositeli demokratické změny? Platí teze o inkluzi a moderaci? Jak autoritáři kontrolují náboženské instituce a pracují s náboženskými diskurzem, a jak tyto nástroje využívají ke kooptaci nebo naopak vyloučení islamistických stran z politiky? Povinné: · Mandaville, P. (2020) Islam as politics. 2nd edn. Abingdon: Routledge. Read: Chapter 4 “Islam in the system: The evolution of Islamism as political strategy”, pp. 121–149. · Lynch, M. (2025) ‘The Muslim Brotherhood still isn’t a terrorist organization’, Foreign Policy. · Marc Lynch (2025) “The Muslim Brotherhood Still Isn’t a Terrorist Organization.” Foreign Policy, dostupné zde. Doporučené: · Mandaville, P. (2020) Islam as politics. 2nd edn. Abingdon: Routledge. Chapter 5 ‘Islam as the system’. · Volpi, F. (2015) ‘Islamism and the state after the Arab uprisings: Between people power and state power’, Democratization. · Brown, N.J. and Hamzawy, A. (2006) Islamic movements and the democratic process in the Arab world: Exploring the gray zones. Washington, DC: Carnegie Endowment for International Peace. Dostupné na: https://assets.production.carnegie.fusionary.io/static/files/cp_67_grayzones_final.pdf · Poslechněte si krátký rozhovor s Tarekem Masoudem o jeho knize “Counting Islam: Religion, Class, and Elections in Egypt”, dostupné na: https://youtu.be/oHhbJFbbjmU
8) Izrael a Palestina - 16.4. (Jakub Záhora) Jaké jsou hlavní rozdíly mezi izraelskými a palestinskými chápáními a narativy týkajících se dění v regionu od vypuknutí tzv. druhé intifády v roce 2000? A jak se tyto rozdíly politicky projevují nyní v kontextu útoku ze 7. října a války v Gaze? Povinné · Beinin, Joel and Lisa Hajjar (2025) “Palestine and Israel—A Primer.” Middle East Research and Information Project. https://www.merip.org/palestine-israel-primer-2/ Doporučené · Di-Capua, Yoav. 2024. “Genocidal Mirroring in Israel/Palestine.” Journal of Genocide Research (online first): 1–15. https://doi.org/10.1080/14623528.2024.2361978.
9) Gender a politika - 23.4. (Tereza Jermanová) Jaká je situace ženských práv na Blízkém východě? Jak autoritáři v regionu pracují s ženskými právy – a co je to státní feminismus? Měli bychom takový přístup k ženským právům chápat výlučně negativně? Jak se autoritářský důraz na ženská práva propsal do politiky vytváření nové ústavy po arabském jaru v Tunisku? Povinné: · Marks, Monica (2013) Women’s rights before and after the revolution. In The Making of the Tunisian Revolution: Contexts, Architects, Prospects, ed. Nouri Gana. Edinburgh University Press. Čtěte jen str. 1-9. · Hamideh Sedghi (2007) Women and Politics in Iran: Veiling, Unveiling, and Reveiling. Camrbidge: Cambridge University Press. Kapitola 1. Doporučené: · Gray, Doris (2012) “Tunisia after the Uprising: Islamist and Secular Quest for Women’s Rights.” Mediterranean Politics 17(3). · Tripp, Aili Mari (2019) Seeking Legitimacy: Why Arab Autocracies Adopt Women's Rights. Cambridge: Cambridge University Press.
10) Sektářství a identity - 30.4. (Jan Daniel) Sunnité, šiité, drúzové, zajdovci, koptové, alávité... jako roli hrají náboženské a etnické identity v blízkovýchodní politice? Jakým způsobem ovlivňují politické systémy fungující v regionu? Jak to, že v nějakých kontextech fungují v rámci jednoho státu, v jiných se tyto identity stanou zdrojem konfliktu? A jakou roli hrají ve formování těchto identit regionální mocnosti? Povinné · Haddad, Fanar et al. (2022) „The Politics of Identity and Sectarianism", in Marc Lynch, J. Schwedler, a Sean Yom (ed.) The Political Science of the Middle East: Theory and Research Since the Arab Uprisings. Oxford University Press, s. 182 – 205. · Rozhovor s Ussamou Makdisim pro Ottoman History Podcast https://www.ottomanhistorypodcast.com/2015/09/rethinking-sectarianism-in-middle-east.html. Doporučené · Haddad, Fanar (2020) Understanding „sectarianism": Sunni-Shi’a relations in the modern Arab world. New York: Oxford University Press. · Hashemi, Nader a Postel, Danny (ed.) (2017) Sectarianization: mapping the new politics of the Middle East. London: Hurst & Company. · Makdisi, Ussama (2000) The Culture of Sectarianism: Community, History, and Violence in Nineteenth-Century Ottoman Lebanon. Berkeley, Calif: University of California Press.
11) Konflikt a rozpadlé státy - 7.5. (Jan Daniel) Jaké jsou hlavní funkce, které má stát v rámci svého teritoria? A co se stane, když je přestane plnit, jako se stalo v minulých dvou dekádách nejrozsáhleji například v Iráku, Sýrii, Jemenu, či Libyi? Jaký typ aktérů nastupuje místo státu a co nám to vypovídá o politice a společnosti na Blízkém východě? Povinné · Fawcett, L.ouise (2017) „States and sovereignty in the Middle East: myths and realities", International Affairs, 93(4), s. 789–807. Dostupné z: https://doi.org/10.1093/ia/iix122. · Jeden z následujících textů o Libye: Droz-Vincent, Philippe (2018) „Competitive Statehood in Libya: Governing Differently a Specific Setting or Deconstructing its Weak Sovereign State with a Fateful Drift Toward Chaos?", Small Wars & Insurgencies, 29(3), s. 434–455. o Libanon: Meier, Daniel (2018) “Hizbullah’s Shaping Lebanon Statehood. Small Wars and Insurgencies, 29 (3), s. 515-536. o Jemen: Clausen, Maria-Lousie (2018) „Competing for Control over the State: The Case of Yemen", Small Wars & Insurgencies, 29(3), s. 560–578. o Sýrie: Hinnebusch, Raymond (2018) „From Westphalian Failure to Heterarchic Governance in MENA: The Case of Syria", Small Wars & Insurgencies, 29(3), s. 391–413. Doporučené · Heydemann, Steven (2018) „Civil War, Economic Governance & State Reconstruction in the Arab Middle East", Daedalus, 147(1), s. 48–63. · Heydemann, Steven and Lynch, Marc (ed.) (2024) Making sense of the Arab state. Ann Arbor: University of Michigan Press
12) Protestní hnutí po „arabském jaru“ - 14.5. (Jan Daniel a Tereza Jermanová) Tzv. arabské jaro nebylo poslední vlnou mobilizace na Blízkém východě. V posledních letech se nespokojenost obyvatel významně projevila mj. v Libanonu, Alžírsku, Íránu, Súdánu, nebo Tunisku. Co vede protestující do ulic? Jak na protesty reagují tamní režimy? A jak to vypadá s vyhlídkami na politickou změnu 15 let od arabského jara? Povinné: · Jonathan Fenton-Harvey (2019) “Regional Uprisings Confront Gulf-backed Counter-revolution", MERIP, dostupné na: https://www.merip.org/2019/12/regional-uprisings-confront-gulf-backed-counterrevolution/ · Následně si vyberte alespoň 3 z následujících textů/poslechů: o Tunisko: Dhouha Djerbi (2025) “We Want to Breathe – Dispatch from Gabes, Tunisia”, MERIP, dostipné na https://www.merip.org/2025/11/we-want-to-breathe-dispatch-from-gabes-tunisia/ o Alžírsko: Robert Parks (2019) “From Protesta to Hirak to Algeria’s New Revolutionary Moment,” MERIP, dostupné na: https://www.merip.org/2019/12/from-protesta-to-hirak-to-algerias-new-revolutionary-moment/ o Libanon: POMEPS podcast k protestům z roku 2019, dostupné na: https://pomeps.org/the-lebanon-uprising-of-2019s-12-ep-16 o Írán: MERIP roundtable k protestům v Íránu z prosince/ledna https://open.spotify.com/episode/4OsXWbGhAjcy8evrmL7r6J Doporučené: · Lisa Blaydes, Amr Hamzawy, a Hesham Sallam (2022) Struggles for Political Change in the Arab World: Regimes, Oppositions, and External Actors After the Spring. Michigan University Press, dostupné online na: https://www.fulcrum.org/concern/monographs/6w924f270
13) Závěrečná hodina: Postoje veřejnosti a jejich proměny 21.5. Pro tuto hodinu se student-i/ky rozdělí do několika skupin, přičemž každá bude mít na starost s předstihem nastudovat a připravit si krátkou, power-pointovou prezentaci (na přibližně 10 minut) k jednomu z tematických okruhů (postavení žen ve společnosti a politice, demokracie, náboženství, postoje mladých, migrace). Jejich úkolem bude na základě dat z Arab Barometer (www.arabbarometer.org) seznámit ostatní student-y/ky s postoji veřejnosti k dané otázce a nezapomenout přitom uvést původ dat (např. jakých zemí a jakých časových období se týkají, případně jaký typ otázek byl respondentům pokládán?). Prezentace by měla zahrnovat všeobecnější přehled, ale srovnání různých časových období nebo různých zemí, případně zaměření na konkrétní problém(y) je vítaným doplňkem. Na "odříkání" prezentace se nemusí podílet všech pět člen-ů/ek skupiny, ale všichni se musí rovně podílet na její přípravě. Nezapomeňte, že prezentace tvoří 20 % vaší závěrečné známky z kurzu. Poslední úprava: Kotalová Karolína, Bc. (29.01.2026)
|