PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
Přístupy k Blízkému východu - ABV100146
Anglický název: Approaches to the Middle East
Zajišťuje: Katedra Blízkého východu (21-KBV)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2025
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
Počet míst: neurčen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: PhDr. Zuzana Kříhová, Ph.D.
Vyučující: PhDr. Zuzana Kříhová, Ph.D.
Soubory Komentář Kdo přidal
stáhnout Jermanova_From mistrust to understanding_PRQ2020.pdf četba Dr. Jermanové PhDr. Zuzana Kříhová, Ph.D.
stáhnout Jermanova_Making Constitutions_Chapter 6.pdf četba Dr. Jermanové PhDr. Zuzana Kříhová, Ph.D.
Anotace
Seminář je určen studentům druhého ročníku bakalářského studia. Jeho cílem je uvést studenty do základních principů vědecké práce v oblasti blízkovýchodních studií a naučit je uvažovat, jakým způsobem lze téma bakalářské práce postupně formulovat. Kurz seznamuje s hlavními teoreticko-metodologickými přístupy a disciplínami (jazykověda, historie, literární věda, religionistika, politologie) daných oblastí. Zvláštní důraz je kladen na počáteční úvahy o volbě tématu bakalářské práce, orientaci v literatuře a hledání badatelských okruhů, nikoli na jejich detailní rozpracování. Studenti budou vycházet z poznatků, které získají během jednotlivých přednášek a seminářů vedených vyučujícími různých specializací, a vyzkouší si, jak tyto přístupy mohou inspirovat při hledání vlastního tématu. Na konci semestru studenti připraví a obhájí stručný návrh tématu bakalářské práce (pracovní název, rámcový okruh, předběžné zdroje a motivace volby), který jim umožní vyzkoušet si základní kroky akademického uvažování a získat zpětnou vazbu. Samotná formulace výzkumné otázky, metodologie a další podrobnější práce budou předmětem navazujícího semináře v letním semestru.
Poslední úprava: Kříhová Zuzana, PhDr., Ph.D. (29.08.2025)
Podmínky zakončení předmětu

Aktivní účast v hodinách: max. 50 bodů, povoleny jsou dvě neomluvené absence, za každou další absenci ztrácí student 5 bodů.

Závěrečná prezentace: max. 50 bodů.

Udělení zápočtu: celkem min. 60 bodů.

Požadavky k atestaci

Základem pro hodnocení je aktivní účast na semináři. Ta zahrnuje nejen fyzickou přítomnost, ale také přípravu na hodiny v podobě četby zadaných textů a aktivní zapojení do diskusí. Účast na semináři je povinná, omluvit lze maximálně dvě absence.

Druhým podkladem hodnocení je písemná a ústní prezentace ve formě krátkého návrhu bakalářské práce.

  • Písemný podklad bude obsahovat:

  1. pracovní název a rámcové vymezení tématu,
  2. zdůvodnění volby tématu (proč je relevantní, co na něm studenta zajímá),
  3. přehled základních zdrojů a literatury, z nichž by bylo možné vycházet,
  4. stručnou reflexi, jak přednášky, četba a diskuse během semestru ovlivnily studentovu úvahu o tématu.
  5. Ústní prezentace (5–7 minut) proběhne v závěrečné hodině. Cílem je vyzkoušet si formulaci a představení vlastních myšlenek nahlas a získat zpětnou vazbu od vyučujících i spolužáků.

Písemné podklady je třeba odevzdat předem, nejpozději na poslední hodině semináře.

Poslední úprava: Kříhová Zuzana, PhDr., Ph.D. (25.11.2025)
Literatura

Berger, Maurits S. 2021. "Shifting Paradigms in Islamic Higher Education in Europe: The Case Study of Leiden University" Religions 12, no. 1: 63 opensource  https://www.mdpi.com/2077-1444/12/1/63.

Brentjes, Sonja, “The Prison of Categories – Decline and its Company,” in Islamic Philosophy, Science, Culture, and Religion: Studies in Honor of Dimitri Gutas, Eds. Felicitas Opwis and David Reisman, Leiden, Boston: Brill, 2012: 131-156. Csató, E. & Johanson, L.  (1998). Turkish. In: Johanson, L. & Csató, E. (ed.): The Turkic Languages. London and New York: Routledge, 203-235.

Chittick, William C., “Traditional Islamic Thought and the Challenge of Scientism,” Spektrum Iran (2004): 37-61. 

Irwin, Robert. Dangerous Knowledge: Orientalism and Its Discontents. Woodstock Overlook Press 2008.

Laurenson, Diana T.; Swingewood, Alan: The Sociology of Literature, London: McGibbon and Kee, 1972.

Lockman, Zachary, Contending Visions of the Middle East: The History and Politics of Orientalism, 2. vyd., Cambridge UP 2010 (kap. 6: Said’s Orientalism: a book and its aftermath, s. 183-215).

Miura, Toru, “Towards a New Perspective of Islamic Urban Societies from a Suburban Quarter of Damascus,” in Toru Miura, Dynamism in the Urban Society of Damascus: The Salihiyya Quarter from the Twelfth to the Twentieth Centuries, Leiden, Boston: Brill, 2015, 1-10. 

Masoud, Tarek (2015). Has the door closed on Arab democracy? Journal of Democracy 26 (1).

Nafisi, Azar: Reading Lolita in Tehran. London; New York: Random House, 2003 (1. kapitola).

Owens, J. (2012). A house of sound structure, of marvelous form and proportion. In: J.Owens (ed.): The Oxford Handbook of Arabic Linguistics. Oxford: Oxford University Press, 1-22.

Said, Edward.  Orientalismus: západní koncepce Orientu. Praha: Paseka, 2008.

Windfuhr, Gernot and John R Perry: Persian and Tajik. In: Windfuhr, Gernot (ed.): Iranian Languages. London - New York: Routledge, 2009, pp. 416-544.

Zarinebaf, Fariba. Crime and Punishment in Istanbul, 1700-1800, University of California Press 2010, kap. 6, pp. 106-114.
Poslední úprava: Andrlová Jarmila, Mgr. (22.08.2023)
Sylabus

Struktura semináře:

1.            1. 10. Úvod. Jak začít přemýšlet o bakalářské práci

Zuzana Kříhová

V úvodní hodině se studenti seznámí s cíli a strukturou semináře, s podmínkami absolvování a s kritérii hodnocení. Vysvětlíme, jak bude kurz probíhat a jakou roli v něm hrají přednášky jednotlivých vyučujících. Zvláštní pozornost bude věnována tomu, jak lze poznatky z těchto přednášek využít při prvních úvahách o budoucí bakalářské práci. Studenti budou mít možnost klást otázky o kurzu i o svých odborných zájmech a oblastech, které by je v budoucnu lákaly. Studenti představí okruhy svých zájmů vycházející z dosavadního studia. Diskutovat budeme, jakým způsobem hledat vhodné téma, jak si klást první badatelské otázky a jak využít inspirace z přednášek jednotlivých vyučujících. Cílem je naučit se rozeznávat potenciální témata a uvažovat o tom, co činí téma pro bakalářskou práci smysluplným a přiměřeným.

školitelé: https://docs.google.com/spreadsheets/d/1uZ2_oYlVmxr4xFdqBvrxqSgNz-4S0D7NgQiWA547eHw/edit?gid=0#gid=0

témata: https://docs.google.com/document/d/1e7y1zLomurVdkokEOciS3U4zbi7QkbiC5MIYFZ8wr8A/edit?tab=t.0

 

 

2.          15.10.

 Literatura: Literatura a společenský kontext

Zuzana Kříhová

Přednáška a seminář se zaměří na vybrané literárněvědné teoretické přístupy (např. sociologie literatury, genderová kritika, literární kánon, menšinové literatury, recepční teorie), které mohou studentům posloužit jako inspirace při hledání vlastního tématu. Na konkrétních příkladech si ukážeme, jak literárněvědné metody umožňují vnímat literaturu v širších kulturních a společenských souvislostech. Studenti si vyzkoušejí, jak tyto přístupy mohou pomoci formulovat první úvahy o vlastním zájmu a jak je lze využít při přemýšlení o bakalářské práci.

 

Doporučená literatura:

Laurenson, Diana T.; Swingewood, Alan: The Sociology of Literature, London: McGibbon and Kee, 1972.

Bloom, Harold: The Anatomy of Influence: Literature As a Way of Life. New Haven [Conn.]: Yale University Press, 2011.

Bloom, Harold: Kánon západní literatury: knihy, které prošly zkouškou věků. Praha: Prostor, 2000

Nafisi, Azar: Reading Lolita in Tehran. London; New York: Random House, 2003 

Ostle, Robin: Modern literature in the Near and Middle East, 1850-1970. London - New York: Routledge, 2017

Cros, Edmond: Theory and Practice of Sociocriticism. Minneapolis: University of Minnesota Press, 1988

Frye, Northrop: Anatomie kritiky. Brno: Host, 2003

Gorak, Jan: Canons vs. Culture: Reflections on Current Debate, London – New York: Routledge, 2001

 

 

3.       22.10. Jazyk (Přednáška a seminář)

Petr Zemánek

Přednáška podá přehled blízkovýchodní jazykové problematiky, hlavních problémů zkoumání jazyků, a zařadí zkoumání blízkovýchodních jazyků do celkového vývoje současné lingvistiky. Bude se modelově zabývat některými blízkovýchodními tématy, která je možné či důležité řešit také z pohledu lingvistického a představí základní metodologické postupy k jejich řešení. V rámci semináře, zaměřeného vždy na konkrétní studovaný jazyk, pak bude diskutována současná situace v daném oboru na základě četby, nebo bude modelově rozebírán konkrétní problém na základě datasetu, který studenti obdrží během přednášky.

Četba:

Arabština:

Owens, J. (2012). A house of sound structure, of marvelous form and proportion. In: J.Owens (ed.): The Oxford Handbook of Arabic Linguistics. Oxford: Oxford University Press, 1-22.

 

4.     29. 10. Sociální sítě a jejich role při studiu BV

Bořivoj Nachtmann

Seminář má za cíl představit sociální sítě jako zdroj nabízející nový úhel pohledu na zkoumání Blízkého východu. Studenti se seznámí s možnostmi využití sociálních sítí jako výzkumného materiálu, s typy otázek, které lze při jejich analýze klást, i s limity, jež tato data přinášejí. Druhá část semináře se bude věnovat kritické diskurzivní analýze (CDA) jako jedné z klíčových kvalitativních metod vhodných pro zkoumání současných politických a společenských událostí prostřednictvím obsahu publikovaného na sociálních sítích.

Povinná literatura:

Van Dijk, Teun A. “Critical Discourse Analysis.” In The Handbook of Discourse Analysis, edited by Deborah Tannen, Heidi E. Hamilton, and Debora Schiffrin, 466–485. Second edition. Chichester: Wiley, 2015. https://discourses.org/wp-content/uploads/2022/07/Teun-A.-van-Dijk-2015-Critical-discourse-Analysis.pdf

Doporučená četba:

„Archive.“ CyberOrient, accessed August 31, 2025, at https://cyberorient.net/archive/.

Kvasničková, Alžběta. „Saudi Arabia Economic Vision 2023 NEOM: Comparative Analysis of Domestic and Foreign Communication.“ Bachelor’s Thesis, Charles University, 2023. https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/186687/130371968.pdf?sequence=1&isAllowed=y

Nachtmann, Bořivoj. „Two Hundred Eighty Characters of Jihad: Strategic Communication of the Islamic Emirate of Afghanistan on the X Platform.“ Master’s thesis, Charles University, 2024. https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/191453/120477508.pdf?sequence=1&isAllowed=y.

Pojarová, Rachel. „The Development of the Media Presentation of Muhammad al-Jawlani, Leader of Jabhat al-Nusra.“ Master‘s thesis, Charles University, 2025. https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/200602/120509021.pdf?sequence=1&isAllowed=y

5.        5. 11. Pavel Sládek: Dějiny materiálního textu, sociologie textu a způsoby čtení

Tři úzce spojené přístupy se soustřeďují na okolnosti produkce, šíření a recepce informací. Teorie materiálního textu upozorňuje na skutečnost, že médium, tedy nosič informace, samo ovlivňuje sdělovanou informaci – jedná se o iluminovaný rukopis nebo o mobilní aplikaci? Je text opatřen komentářem nebo textově-kritickým aparátem? Sociologie textu si všímá okolností, za kterých text vzniká a šíří se. Jedná se o soukromý dopis, který má adresát po přečtení spálit? Nebo o oběžník, jenž má naopak dále opsat a šířit? Teorie způsobů čtení nás upozorňuje na nejhůře uchopitelnou krok, jímž je recepce čtenářem (nebo posluchačem). Ukazuje, že způsoby čtení podléhají změnám v čase – jak četli lidé, kteří neměli elektrické světlo, ani vlastní pokoj? Existují v dané kultuře knihovny? A kdo si může dovolit vlastnit knihy? Nebo má místo knihovny elektronickou čtečku? Tři zmíněné přístupy upřesňují náš pohled na produkci, šíření a recepci informací ve všech obdobích a s důrazem na kulturní specifika, proto je jejich využití ve výzkumu takřka univerzální.

Doporučená literatura

Pořízková, Lenka – Šmejkalová, Jiřina (eds.), Co jsou dějiny knihy? Antologie textů k dějinám a teorii knižní kultury, Praha: Academia, 2022. 

6.          12.11. Islám

Pavel Ťupek: Kázání, ideologické texty a mediální materiály jako prameny

Seminář představí různé druhy pramenů, které mohou sloužit jako základ bakalářské práce: náboženská kázání, časopisy, brožury, klíčová ideologická pojednání, audiovizuální materiály či propagandistická videa. Studenti se seznámí s možnostmi, jak z takového materiálu formulovat badatelskou otázku a jak zvolit vhodný filologicko-historický přístup. V rámci cvičení si vyzkouší práci s krátkými ukázkami a budou hledat, jaká témata by se z nich mohla rozvinout.

 

 7.      26. 11. Klasické a raně moderní kulturní a intelektuální dějiny

Josef Ženka

Přednáška se zaměří na kritiku tradičních obecných konceptů zpracování klasických a raně moderních kulturních a intelektuálních dějin Blízkého východu. Cílem je ukázat, do jaké míry i v dnešní době je jejich výzkum a zpracování ovlivněn i více než století starými přístupy, hodnotami, definicemi a pojetími, které i přes rozsáhlý vývoj metod a metodologií v různých odvětvích stále přetrvávají. V semináři si na vybraných příkladech prodiskutujeme způsoby a otázky, jimiž se lze s těmito koncepty vyrovnat a jimiž lze adekvátně studovat rozdílné části muslimského světa.

 

Četba:

Brentjes, Sonja, “The Prison of Categories – Decline and its Company,” in Islamic Philosophy, Science, Culture, and Religion: Studies in Honor of Dimitri Gutas, Eds. Felicitas Opwis and David Reisman, Leiden, Boston: Brill, 2012: 131-156.

 

Doporučená literatura:

Ibn Khaldun, The Muqaddimah: An Introduction to History. Translated from the Arabic by Franz Rosenthal, Princeton: Princeton University Press, 1967. (3 volumes)

 

Khaled El-Rouayheb, Islamic Intellectual History in the Seventeenth Century: Scholarly Currents in the Ottoman empire and the Maghreb, Cambridge: Cambridge University Press, 2015.

 

Toru Miura, “Towards a New Perspective of Islamic Urban Societies from a Suburban Quarter of Damascus,” in Toru Miura, Dynamism in the Urban Society of Damascus: The Salihiyya Quarter from the Twelfth to the Twentieth Centuries, Leiden, Boston: Brill, 2015, 1-10.

 

William C. Chittick, “Traditional Islamic Thought and the Challenge of Scientism,” Spektrum Iran (2004): 37-61.

 

8.     3. 12.. Moderní dějiny

Jitka Malečková
 
 V této hodině si připomeneme měnící se přístupy ke studiu dějin (nejen) Blízkého východu a některé zásadní práce, které tento výzkum významně ovlivnily či stále ovlivňují. Soustředíme se na teoretičtější aspekty zkoumání blízkovýchodních dějin a v diskusi si představíme koncept „osmanského orientalismu“. 

Doporučená literatura:

Makdisi, Ussama. Ottoman Orientalism. In: The American Historical Review 107, No. 3, 2002, pp. 768-796

Deringil, Selim. “They Live in a State of Nomadism and Savagery”: The Late Ottoman Empire and the Post-Colonial Debate. In: Comparative Studies in Society and History, 45, No. 2, 2003, pp. 311-342.

Edhem, Eldem. An Ottoman Traveler to the Orient: Osman Hamdi Bey. In: Zeynep Inankur, Reina Lewis and Mary Roberts (eds.). The Poetics and Politics of Place: Ottoman Istanbul and British Orientalism. Istanbul: Pera Museum Publications, 2011, pp. 183-195.

Herzog, Christoph – Motika, Raoul. Orientalism alla turca: Late 19th/Early 20th Century Ottoman Voyages into the Muslim ‘Outback’. In: Die Welt des Islams, 40, No. 2, 2000, pp. 139-195.

Kayalı, Hasan. Arabs and Young Turks: Ottomanism, Arabism, and Islamism in the Ottoman Empire, 1908-1918. Berkeley, Los Angeles and London: University of California Press, 1997.

 

      9.      10. 12.  Současný Blízký východ       Komparativní politologie a současný Blízký východ a severní Afrika
Tereza Jermanová
Tato hodina poslouží studentům a studentkám jako úvod do studia politiky na současném Blízkém východě a v severní Africe optikou (komparativní) politologie. Během krátké přednášky se budeme bavit o tom, co je to politika, a jak se její různé definice odráží v tom, jak ji politologové a politoložky studují. Ve zbylém čase budeme na základě zadané četby přemýšlet nad tím, jaké cesty nám otevírá komparativní politologie ve smyslu výzkumných strategií i přístupu k empirickému materiálu. Při domácí přípravě vás poprosím se při čtení zamýšlet nad následujícími otázkami:  

  • Co je hlavní výzkumná otázka, a proč byla vybraná (tj. proč je relevantní, zajímavá)? 
  • Co je to kauzální mechanismus - a proč myslíte (na základě četby), že je důležité mu rozumět?
  • Jak mohou být pro pochopení studované dynamiky v Tunisku užitečné závěry prací referujících o jiných případových studiích nebo závěry komparativních studií? 
  • Jakou výzkumnou strategii / metodu - a jaký typ evidence - kapitola využívá?
  • Jaké limity tato evidence má - můžeme z ní skutečně usuzovat, že došlo ke změně vztahů mezi ústavodárci/kyněmi?  
  • Mohla by k odpovědi na výzkumnou otázku být využitá jiná metoda nebo například využívat jiný typ evidence? Jak by například jinak šlo ověřit, zda se mění vztahy mezi ústavodárci/kyněmi? Zkuste si představit alternativní výzkum!
  • Jaká rizika podle vás takový výzkum čítal ještě před tím, než s ním autorka začala - například, kde mohl selhat, a tím pádem nebýt dokončen? 


Poznámka k zadaným textům: Zásadnější je kapitola z knihy Making Constitutions, ale než ji začněte číst, přečtěte si prosím zadaný výběr stran z článku From Mistrust to Understanding, který vám dá důležité úvodní informace o případové studii o výzkumného kontextu, do kterého kapitola zapadá. Kapitola je přepracovaná podoba dřívějšího článku, takže se mezi nimi některé věci různí (což vám může prozradit něco o tom, jak se někdy výzkum vyvíjí).   

Povinná četba: 

Jermanová, T. (2020). From Mistrust to Understanding: Inclusive Constitution-Making Design and Agreement in Tunisia. Political Research Quarterly, 74(4), ČTĚTE JEN STR.  1-4 (po první odstavec str. 4) a 5-7 (sekci “ICMD and Agreement…” ).
Jermanová, T. (forthcoming) Making Constitutions: Democratization and Authoritarianism in Tunisia and Egypt. Cambridge: Cambridge University Press. Kapitola 6. 
Doporučená literatura:

Janine A. Clark & Francesco Cavatorta, eds. (2018) „Introduction: The methodologies and ethical challenges of conducting research in the Middle East and North Africa.“ In Political Science Research in the Middle East and North Africa: Methodologies and Ethical Challenges, Oxford: Oxford University Press.   

Daniele Caramani (2020) Comparative Politics. Oxford: Oxford University Press.

      10. a 11. Prezentace návrhů projektů diplomních prací

       Zuzana Kříhová

V závěrečné hodině studenti představí svůj stručný návrh tématu bakalářské práce – pracovní název, rámcový badatelský okruh, předběžné zdroje a motivace volby. Při přípravě vycházejí z poznatků, které získali během semestru z přednášek jednotlivých vyučujících. Prezentace bude sloužit jako cvičení v základních krocích akademického uvažování a studenti získají zpětnou vazbu od spolužáků i vyučujících. Samotná formulace výzkumné otázky a metodologie bude předmětem navazujícího semináře v LS.

Poslední úprava: Kříhová Zuzana, PhDr., Ph.D. (25.11.2025)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK