PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Fenomenologie jako estetická teorie - ABO900412
Anglický název: Phenomenology as an Aesthetic Theory
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Ivan Kafka (20.02.2017)

V Idejích k čisté fenomenologii a fenomenologické filozofii píše Husserl, že „fikce tvoří životní moment fenomenologie“, že „fikce je zdrojem, z něhož poznání „věčných pravd“ čerpá svoji potravu. Husserl si byl vědom, že teorie fenomenologické redukce obsahuje estetickou perspektivu, proto nejpozději v Idejích (1913) klade důraz na fantasii jako zvláště preferované pole fenomenologických deskripcí. Tady získává fenomenologická redukce novou podobu: stává se estetickou figurou, transcendentálně filozofickým analogonem estetické zkušenosti. Estetický postoj a estetická zkušenost nemá být však jen psychologickým procesem, má mít také svoji objektivní stránku a funkci, která nám zpřístupňuje svět. V estetickém postoji se spojuje jedinečným způsobem smyslovost a smysl. Této estetické dimenze prožívání si byla fenomenologie od samého počátku velmi jasně vědoma a zahájila tím skutečně epochální obrat v teoretické filosofii 20. století. V přednášce půjde o to, naznačit kontury fenomenologické estetiky – od Husserla a jeho žáků, až do současnosti – zejména ve vztahu k jednomu z nejprovokativnějších, ale také „nejzáhadnějších“ pojmů fenomenologie: k transcendentální redukci. V popředí stojí otázka, zda je možné chápat teorii redukce („uzávorkování“ / “Einklammerung“) vnějšího světa jako podstatu umělecké praxe. Neznamená básnická, narativní, ikonická, vizuálně-filmová re-prezentace specifickou operaci fenomenologické „redukce“, proměnu světa v „ens fictum“, a na druhé straně, není interpretace literárních, výtvarných a filmových uměleckých děl ve specifickém smyslu ekvivalentem Husserlem požadované „deskripce“, zaměřené ovšem na základní aspekty významové výstavby světa skutečnosti člověka a mezilidských vztahů? A není zkušenost se světem, přístup ke skutečnosti světa, jinak „zatarasený“ abstraktními vědeckými pojmy, možný právě fikcí, „akty fingování“? Není „zaslíbená země“ fenomenologické redukce, totiž Husserlem postulované dosažení absolutního vědomí jako „nejhlubšího“ poznání sebe sama, přístupná hlavně prostřednictvím příběhů, jak předpokládal Husserlův žák Wilhelm Schapp? „Ve skutečnosti je každý čtenář, když čte, jen čtenářem sebe sama.“ (Marcel Proust, Hledání ztraceného času. Tyto a další otázky, směřující k hlavní otázce celého přednáškového cyklu: k aktuálnosti fenomenologického přístupu k umění, k fenomenální podstatě uměleckého díla, které se ukazuje nejen specifickým způsobem svého vytvoření, ale také jako smyslově vnímatelná „umělecká věc“ („Kunst-Ding“). Půjde tedy – na konkrétních dílech – také o to, co zásadně zkušenost s uměním umožňuje, co ji činí nenahraditelnou.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Ivan Kafka (20.02.2017)

HUSSERL, Edmund

Přednášky k fenomenologii časového vědomí. Praha 1996.

Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii I. Oikoymenh: Praha 2004.

Karteziánské meditace. Svoboda: Praha 1968.

Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie. Academia: Praha 2000.

BERNET Rudolf, KERN, Iso, MARBACH, Ernst: Úvod do myšlení Edmunda Husserla. Oikoymenh: Praha 2004.

BENSCH, Georg D.: Vom Kunstwerk zum ästhetischen Objekt: zur Geschichte der phänomenologischen Ästhetik. Fink Verlag: München 1994.

BIEMEL, Walter: Martin Heidegger. Mladá fronta: Praha 1995.

BLUME, Anna (ed.): Zur Phänomenologie der ästhetischen Erfahrung. Karl Alber Verlag: Freiburg – München 2005.

BOURNE-TAYLOR, Carole (ed.): Phenomenology, modernism and beyond. Peter Lang: Frankfurt/Main – Oxford 2010.

FELLMANN, Ferdinand: Phänomenologie als ästhetische Theorie. Karl Alber Verlag: Freiburg i. Bresigau – München 1989.

FINK, Eugen: Bytí, pravda, svět: předběžné otázky k pojmu „svět“. Oikoymenh: Praha 1996.

FINK, Eugen: Hra jako symbol světa. Český spisovatel: Praha 1993.

HEIDEGGER, Martin: Bytí a čas. Oikoymenh: Praha 2002.

LÉVINAS, Emmanuel: Existence a ten, kdo existuje. Oikoymenh: Praha 1997, 2009.

HEIDEGGER, Martin: Básnicky bydlí člověk. Oikoymenh: Praha 2006.

KAUFMANN, Fritz: Im Reich des Schönen. Bausteine zu einer Philosophie der Kunst. W. Kohlhammer Verlag: Stuttgart 1960.

MERLEAU-PONTY, Maurice: Viditelné a neviditelné. Oikoymenh: Praha 1998

NOVOTNÝ, Karel (ed).: Co je fenomén? Husserl a fenomenologie ve Francii. Pavel Mervart – Oikoymenh: Červený Kostelec, Praha 2010.

PARRY, Joseph D. (ed.): Art and phenomenology. Routledge: London 2011.

PATOČKA, Jan: Umění a čas I-II. Oikoymenh: Praha 2004.

PATOČKA, Jan: Úvod do fenomenologické filosofie. Oikoymenh: Praha 1993.

PETŘÍČEK, Miroslav: Úvod do (současné) filosofie, Praha: Herrmann a synové 1991, II. vyd. 1992.

PETŘÍČEK, Miroslav: Myšlení obrazem. Herrmann a synové: Praha 2009.

RICŒUR, Paul: O sobě samém jako o jiném. Oikoymenh: Praha 2016.

RICŒUR, Paul: Čas a vyprávění I. Zápletka a historické vyprávění, Oikoymenh: Praha 2000.

RICŒUR, Paul: Čas a vyprávění II. Konfigurace ve fiktivním vyprávění. Oikoymenh: Praha 2000.

RICŒUR, Paul: Čas a vyprávění III. Vyprávěný čas. Oikoymenh: Praha 2007.

SOBCHACK, Vivian: The Address of the Eye: A Phenomenology of Film Experience. Princeton University Press: New Jersey 1992.

SCHAPP, Wilhelm: In Geschichten verstrickt. Zum Sein von Mensch und Ding. Hamburg 1953, 1976, Wiesbaden, 1985 Frankfurt/Main.

Francouzský překlad: Empêtrés dans les histoires. L’être de l’homme et de la chose. Paris 1992.

SEPP, Hans Rainer, EMBREE, Lester (Eds.): Handbook of Phenomenological Aesthetics. Springer Verlag: Dordrecht, Heidelberg, London, New York 2010.

SPIEGELBERG, Herbert: Phenomenology in psychology and psychiatry; a historical introduction. Northwestern University Press: Evanston, Illinois 1972.

SPIEGELBERG, Herbert: The Phenomenological Movement: A Historical Introduction. [3rd edition. with the collaboration of Karl Schuhmann]. Martinus Nijhoff: The Hague 1982.

WIESING, Lambert: Phänomene im Bild. Wilhelm Fink Verlag: München 2000.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK