|
|
|
||
|
„Svět musí být romantizován. Tak znovuobjevíme jeho původní smysl“: tento proslulý požadavek, vyslovený Novalisem (Friedrich Freiherr von Hardenberg) a zrozený z opozice k osvícenskému racionalismu, je mj. výrazem snahy o dosažení jednoty poezie a života. Poesie, nejen básnictví, ale – podle Novalise – všechny lidské aktivity, směřující ke zdokonalení, měla člověku zjevit a zpřístupnit niterný cit pro absolutno a harmonizovat „vyšší“ a „nižší“ světy. Poezie, podle Novalise, „to vskutku absolutně reálné“: „To je jádrem mé filozofie – čím poetičtější, tím pravdivější!“ Zde se také v eminentním smyslu rodí fenomén, který nazýváme „moderní lyrika“. Především proto, že zde spočívá, jak se zdá, výchozí bod všech zásadních estetických a uměleckých inovací a experimentů, které tvoří podstatu umělecké moderny vůbec. K tomu patří také sebereprezentace subjektivity ve všech oblastech uměleckého tvoření, proces sebezpytování, sebehledání a (fiktivní) sebekonstituce Já v estetickém aktu a estetickém (sebe-)prožitku. Básník se stává „transcendentálním lékařem“. Výchozí otázkou přednášky je: v čem spočívá „modernost“ moderní poezie a čím a zda je obtížnější než poezie minulých epoch? Můžeme mluvit o zásadní proměně ve vývoji moderní poezie, spočívající mimo jiné v tom, že básníci 19. a 20. století vyslovují radikálně jiným způsobem a jinými uměleckými prostředky zkušenost uměleckého poznání, které se konstituuje mimo oblast racionálního poznání, v antitezi rozumu a citu, světa a pojmu, skutečnosti světa a skutečnosti člověka? Kromě toho se pojmy „moderna“ a „moderní“ se v této souvislosti vztahují k složitému problému, který by bylo možné charakterizovat jako kontinuitu ve zlomu s tradicí. Moderna se tak jeví jako dynamický proces, jehož počátky bychom mohli spatřovat již v římské literatuře, např. u Ovidia: existují tedy různé vývojové formy modernosti, ať již historické nebo aktuální. Mluvíme-li o „moderní lyrice“, předpokládáme, že má svoji aktuální modernost, která má dokonce své datum: 1857, kdy vycházejí Baudelairovy Květy zla, jejichž poetika radikálním způsobem zasahuje do tradice romantické a poromantické náladové lyriky a lyriky prožitku a proměňuje ji. Jedním z hlavních příznaků moderní lyriky je, vedle jejího internacionálního charakteru, že se pohybuje mezi extrémy, což nachází svůj výraz v prolínání protikladů a dokonce v úsilí o jejich syntézu. Může být lyrická promluva pravdivá, jak připouští Käte Hamburgerová? Tato a další naznačené otázky budou v přednášce sledovány na konkrétních příkladech a poetologických úvahách. Poslední úprava: Kafka Ivan, Mgr. Bc. (20.02.2017)
|
|
||
|
ABRAMS, Meyer Howard: Zrcadlo a lampa. Romantická teorie a tradice estetického myšlení. Triáda: Praha 2002. BACHELARD, Gaston: Poetika snění. Malvern: Praha 2010. BACHELARD, Gaston: Poetika prostoru. Malvern: Praha 2009. BLANCHOT, Maurice: Literární prostor. Herrmann & synové: Praha 1999. ČERVENKA, Miroslav: Fikční světy lyriky. Paseka: Praha – Litomyšl 2003. ČERVENKA, Miroslav et al. (eds.): Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Host: Brno 2001. FRIEDRICH, Hugo: Struktura moderní lyriky. Host: Brno 2005. HAMBURGER, Kate: The Logic of Literature. Indiana University Press 1993. HAMBURGER, Käte: Wahrheit und ästhetische Wahrheit. Klett-Cotta: Stuttgart 1979. HAMBURGER, Michael: The Truth of Poetry. Weidenfeld & Nicholson: London 1996. HEIDEGGER, Martin: Básnicky bydlí člověk. Oikoymenh: Praha 2006. HOCKE, Gustav René: Svět jako labyrint. Manýrismus v literatuře. Triáda – H & H: Praha 2001. JAKOBSON, Roman: Poetická funkce. H + H: Jinočany – Praha 1990. JAUSS, Hans Robert. Aesthetic Experience and Literary Hermeneutics. Minneapolis: University of Minnesota Press 1982. KRISTEVA, Julia. Revolution in Poetic Language and Desire in Language: A Semiotic Approach to Literature and Art. Columbia University Press 1984. LOTMAN, Jurij M.: Culture and explosion. Mouton de Gruyter: Berlin 2009. MINKOWSKI, Eugène: Vstříc kosmologii. Filozofické fragmenty. Malvern: Praha 2011. PEŠAT, Zdeněk: Dialogy s poezií. Československý spisovatel: Praha 1985. PERKINS, David: A History of Modern Poetry. Modernism and after.Harvard Press: New Haven 1987. RIFFATERRE, Michael: Semiotics of Poetry. Bloomington and London: Indiana University Press 1978. STAIGER, Emil: Poetika, interpretace, styl. Triáda: Praha 2008. STAIGER, Emil: Základní pojmy poetiky. Čs. Spisovatel: Praha 1969. Poslední úprava: Kafka Ivan, Mgr. Bc. (20.02.2017)
|