|
|
|
||
|
Cyklus přednášek a odborných seminářů, na nichž vystupují lingvisté z různých odborných pracovišť (včetně zahraničních). Poslední úprava: Mareš Petr, prof. PhDr., CSc. (30.08.2024)
|
|
||
|
Studenti se seznámí s vybranými aktuálními výzkumnými tématy v oblasti lingvistiky. Poslední úprava: Mareš Petr, prof. PhDr., CSc. (30.08.2024)
|
|
||
|
Účast na akcích Jazykovědného sdružení České republiky (alespoň dvě třetiny akcí). Písemné shrnutí obsahu a zhodnocení dvou přednášek, resp. jedné přednášky a odborného semináře (včetně diskuse) - přibližně jedna normostrana o každé vybrané přednášce (dvě strany o semináři). Poslední úprava: Mareš Petr, prof. PhDr., CSc. (30.08.2024)
|
|
||
|
Program akcí Jazykovědného sdružení ČR na zimní semestr 2024/2025
Přednášky se konají v učebně č. 18/přízemí na FF UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1. Další informace jsou uvedeny na webových stránkách Jazykovědného sdružení ČR: https://www.jazykovednesdruzeni.cz/
3. října 2024 Od chtít k muset: devolitivní nutnostní modalita v romštině Romština vykazuje značnou mezinářeční variabilitu ve všech oblastech jazykové struktury, včetně prostředků pro vyjadřování modality. Ze všech modálií jsou nejvýrazněji variabilní necesitativa a necesitativní konstrukce, tj. výrazy a konstrukce vyjadřující nutnost. Příspěvek bude věnován vývoji a variabilitě necesitativ devolitivních, tj. takových, která se vyvinula gramatikalizací z výrazů a konstrukcí vyjadřujících chtění. Zaměřím se především na silně gramatikalizovaná devolutivní necesitativa v tzv. centrální romštině, kterou tradičně hovoří Romové ve východní části střední Evropy. Představím různé podoby, konstrukce a významy devolutivních necesitativ a budu se věnovat mezinářečním rozdílům ve stupni jejich gramatikalizace. Příspěvek je založen na analýze dat z několika set lokálních variet centrální romštiny získaných především terénním výzkumem.
17. října 2024 Změna přednášky (původně plánovaná přednáška doc. Marie Vachkové byla přesunuta na jaro 2025) PhDr. Olga Nádvorníková, Ph.D. Český přechodník jako konverbum: nový pohled díky typologicko-kontrastivní perspektivě a korpusovým datům Cílem přednášky je představit český přechodník v širší typologické perspektivě, díky komparativnímu konceptu konverba (Haspelmath 1995, Ross 2021), a zároveň ukázat výsledky jeho empirické analýzy na rozsáhlých korpusových datech, z hlediska diachronního i synchronního. Podrobněji bude přechodník zkoumán zejména v kontrastu s protějšky v typologicky blízké polštině a vzdálenější francouzštině. Předchozí studie totiž ukázaly, že český přechodník, polský imiesłów przysłówkowy a francouzský gérondif vykazují významné syntaktické a sémantické podobnosti (Čermák et al. 2020, Nádvorníková 2023); navzdory těmto podobnostem se však tyto formy významně liší ve frekvenci výskytu: 4 000 ipm v polštině, 1 700 ipm ve francouzštině a pouze 200 ipm v češtině (literární texty, Nádvorníková 2023). Ukážeme, jaké diachronní faktory způsobily tyto rozdíly, a poté za pomoci paralelního francouzsko-česko-polského korpusu prozkoumáme dopad těchto rozdílů na (ne)ekvivalenci těchto tří forem v současném jazyce.
31. října 2024 Zpráva o dokončeném velkém etymologickém projektu V přednášce budu informovat o Etymologickém slovníku jazyka staroslověnského, který vycházel po sešitech v letech 1989–2022. Vysvětlím, proč tento slovník vznikal právě v Brně, připojím zajímavé okolnosti jeho zrodu. Stručně popíši historii vzniku etymologických slovníků staroslověnštiny. Uvedu charakteristické rysy Etymologického slovníku jazyka staroslověnského a jeho silné i slabé stránky, na příkladech budu dokumentovat původ slov zpracovaných ve slovníku. Zmíním rovněž připravovanou digitalizaci slovníku a jeho propojení se Slovníkem jazyka staroslověnského v rámci digitálního portálu Gorazd.
14. listopadu 2024 prof. PhDr. Ivana Čeňková, CSc. Komunitní tlumočení přispívá k větší otevřenosti a integraci migrantů do české společnosti aneb jakou roli zde hraje Ústav translatologie FF UK V přednášce se zaměřím na oblast komunitního tlumočení a interkulturní mediace v České republice v 21. století, při kterých právě kulturní rozdíly mají někdy větší váhu než samotné jazykové kompetence účastníků komunikace. Projdeme si společně jednotlivé „vývojové“ etapy tohoto druhu tlumočení u nás a aktivní zapojení našeho Ústavu translatologie, jeho spolupráci s neziskovými organizacemi; zmíním i nejnovější vývoj zejména v souvislosti s přílivem uprchlíků z Ukrajiny od února 2022 a nutnost přípravy profesionálních tlumočníků s touto jazykovou kombinací. Na závěr stručně představím i nově připravené a nabízené Kurzy komunitního tlumočení s mikrocertifikátem, jež jsou výstupem z NPO Tlumočnictví (2022–2024).
28. listopadu 2024 Odborný seminář Mezi jazykem a hudbou Odborný seminář se koná od 13 hodin v budově AV ČR na Národní třídě č. 3, Praha 1, v místnosti č. 206. Mezi jazykem a hudbouLetopočty zakončené čtyřkou často odkazují k narozením či úmrtím našich nejvýznamnějších hudebních skladatelů – Bedřich Smetana se narodil v roce 1824 a zemřel v roce 1884, Leoš Janáček se narodil v roce 1854 a Josef Suk v roce 1874, Antonín Dvořák zemřel v roce 1904. A abychom nezapomněli na hudbu populární, před sto lety, v roce 1924, se narodil Jiří Šlitr. Seminář Jazykovědného sdružení se proto letos z různých perspektiv a s využitím především písňových textů z doby minulé i současné věnuje vztahu hudby a jazyka. Program: 13:00–13:10 Úvod 13:10–13:40: Jan Králík: Styčné body, plochy a prostory mezi jazykem a hudbou 13:40–14:10: Olga Navrátilová: Jazyk kramářských písní 14:10–14:40: Petr Nejedlý: Básníkem snadno a rychle, textařem těžko a pomalu 14:40–15:10: Anna Christou: Obraz ženy v lidové písni 15:10–15:40 Přestávka 15:40–16:10: Jan Volín: Fonetická měření analogií v řeči a hudbě 16:10–16:40: Vladimír Merta: Hit: slogan, význam, rytmus, nebo zpívatelnost? 16:40–17:10: Jiří Zeman: Výstavba písňových textů moderní populární hudby Kromě prezentací je letos na programu také workshop hudebníka Vladimíra Merty, během něhož si účastníci budou moci vyzkoušet překlad písňového textu z angličtiny do češtiny. 12. prosince 2024 Středověké šestero k zachování dobrého zdraví – poznámky k vývoji jazyka, textu i odborných poznatků Mezi lékařskými rukopisy, které jsou zapsány česky, se nachází krátký text o šesti pravidlech, jejichž dodržování prospívá lidskému zdraví, uzuálně zvaný Akvinovo lékařství. Tento text se zachoval v mnohých rukopisech a později byl opakovaně tištěn. Analýzou 24 textů, z nichž nejstarší pochází z počátku 15. století a nejmladší z poloviny 16. století, ukážeme, jak se text mění po stránce obsahové i jazykové a jaké mohou být důvody k těmto změnám. Zaměříme se hlavně na stránku lexika a ukážeme, že písaře k volbě jiného výrazu mohly vést jak důvody jazykové, tak důvody nejazykové. Současně na příkladech představíme možná rizika, která při práci zvláště s naukovými (odbornými) rukopisy i starými tisky badatelům hrozí. Správné pochopení předkládaných informací, včetně jazykových, navíc často hatí fragmentárnost jazykového materiálu, s nímž badatel pracuje. Na okraj se dotkneme i revidování odborných informací, které se vztahují k této dietetice, zejména k otázce autorství původního textu i českého překladu.
Poslední úprava: Mareš Petr, prof. PhDr., CSc. (15.11.2024)
|