Dialektologie a jazyková variace - ABO700735

• Anglický název: Dialectology and Laguage Variation
• Zajišťuje: Ústav českého jazyka a teorie komunikace (21-UCJTK)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / 12 (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. Mgr. Jan Chromý, Ph.D.; PhDr. Robert Dittmann, Ph.D.
• Vyučující: PhDr. Robert Dittmann, Ph.D.; doc. Mgr. Jan Chromý, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: doc. Mgr. Jan Chromý, Ph.D. (22.08.2023)

Seminář se zaměřuje na problematiku jazykové variace češtiny, a to jak z hlediska dialektologického, tak z hlediska variačně sociolingvistického. Studenti se seznámí s dosavadními poznatky o českých a moravských nářečích a o městské mluvě a s metodami dialektologického a variačně sociolingvistického výzkumu. Pozornost bude věnována rovněž zpracování materiálu, zejména pak transkripci.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: PhDr. Robert Dittmann, Ph.D. (31.08.2023)

Průběžné plnění úkolů, prezence (max. 2 absence)

Literatura

Poslední úprava: PhDr. Robert Dittmann, Ph.D. (31.08.2023)

Balhar, J. et al. (1992): Český jazykový atlas 1. Praha: Academia.

Balhar, J. et al. (1997): Český jazykový atlas 2. Praha: Academia.

Balhar, J. et al. (1999): Český jazykový atlas 3. Praha: Academia.

Balhar, J. et al. (2002): Český jazykový atlas 4. Praha: Academia.

Balhar, J. et al. (2005): Český jazykový atlas 5. Praha: Academia.

Balhar, J. et al. (2011): Český jazykový atlas: Dodatky. Praha: Academia.

Bělič, J. (1972): Nástin české dialektologie. Praha: SPN.

Český národní korpus: korpus Dialekt.

Český národní korpus: aplikace Mapka.

Havránek, B. (1934): Nářečí česká. In: Československá vlastivěda. Díl III, Jazyk. Praha: Sfinx, s. 84–218.

Karlík, P. et al. (eds.) (2017): Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha (online: https://www.czechency.org/).

Lamprecht, A. a kol. (1976): České nářeční texty. Praha: SPN.

Milroyová, L. – Gordon, M. (2012): Sociolingvistika: metody a interpretace. Praha: Karolinum.

Slovník nářečí českého jazyka (online: http://sncj.ujc.cas.cz).

Tagliamonte, S. (2006): Analysing Sociolinguistic Variation. Cambridge: Cambridge University Press.

Tagliamonte, S. (2012): Variationist Sociolinguistics: Change, Observation, Interpretation. Chichester: Wiley.

Sylabus

Poslední úprava: PhDr. Robert Dittmann, Ph.D. (31.08.2023)

Přednášková témata

Variační sociolingvistika: 1) Podoby jazykové variace 2) Metody výzkumu jazykové variace 3) Typy přepisu, transkripční nástroje 4) Proměnné ve variační sociolingvistice 5) Variace na různých jazykových rovinách 6) Limity variační sociolingvistiky 7) Dialektometrie, historická sociolingvistika

Cvičení k variační sociolingvistice

1. Kvantitativní prezentace dat v publikovaných výzkumech

2. Transkripce v programu ELAN

3. Stylová variace a sociální variace, korpusová data

Dialektologie:

1) Jazyková variabilita zeměpisně: spis. č. jako nejunifikovanější jazyk s nejdelší spis. tradicí ze středoevr. prostoru (pragocentrismus spisovné češtiny: středočeské nářečí a obecná čeština); proč a jak studovat nářečí (vývoj nespoutaný kodifikací řešící různým způsobem táž/podobná systémová pnutí; bohatství národního jazyka; chronologie promítnutá do prostoru - vrstvení izoglos; nejstarší zjistitelný stav, historická dialektologie /gramotné elity produkující historické texty/ a zahraniční čeština jako cesta poznání starší mluvené češtiny); vznik nářečí (otázka kmenového osídlení, geneze dnešních nářečí - tradiční teritoriální dialekt jako projev jisté konstelace proměnných: kdy, kde, jak); milníky ve vývoji české dialektologie a současné projekty (projekt ČJA; Slovník nářečí českého jazyka; korpus Dialekt, aplikace Mapka); hlavní svazky izoglos - rozdělení českých nářečí v širším smyslu, jazykové kontinuum a problémy s vymezením nářečních hranic; moravská čeština

2)-6) Hlavní znaky českých nářečí v širším smyslu: středočeská skupina, jzč. skupina, svč. skupina atd. 7) Čeština v kontaktu s jinými jazyky; mikrojazyk laština, brněnské hantec a emblematická funkce nářečí, stylizace nářečí ve filmu a beletrii  

Cvičení k dialektologii - jádrem je rozbor audioukázek a transkripcí jednotlivých nářečních skupin:

1. Středočeská nářečí, obecná čeština, historické dialektismy, lingua Moravica

2. Jihozápadočeská nářečí

3. Severovýchodočeská nářečí

4. Českomoravská a středomoravská nářečí

5. Východomoravská nářečí

6. Slezskomoravská nářečí a česko-polský smíšený pruh

7. Čeština v zahraničí

8. Kontakt s jinými jazyky na českém území