|
|
|
||
|
V semináři půjde o rekonstrukci a interpretaci poetické sémantiky nevyslovitelného a „nonverbálního“ v poezii Vladimíry Čerepkové. Nabízejí se mj. otázky: v čem je její poezie (přinejmenším 60. let) beatnickou poezií? Je její eliptická „negativní poetika“ nevyslovitelného a zamlčeného výrazem vlastních traumatizujících zkušeností, výrazem exilové zkušenosti nebo (také) výrazem a kompenzací zneklidňující antropologicko-filozofické „nezdůvodnitelnosti člověka“? Jaké je „role“ zvířat, přesněji „řeči“ zvířat, v poezii Čerepkové? Poslední úprava: Vojvodík Josef, prof. Dr. phil., M.A. (01.02.2025)
|
|
||
|
Pravidelná účast a spolupráce v semináři. Poslední úprava: Vojvodík Josef, prof. Dr. phil., M.A. (01.02.2025)
|
|
||
|
Čerepková, Vladimíra: Knihy básní. Torst 2023. Čerepková, Vladimíra: Básně, Praha, Torst 2001.
André, Hans – Buytendijk, Frederik J. J.: Biologická hodnota „Poetického umění“ Claudelova. In: Archy 1932, [Stará Říše] s. 1-15. Bartlett, Lee (ed.): The Beats: Essays in Criticism. McFarland & Company: Jefferson, North Carolina, London 1981. Blasingová, Mutlu Konuk: Lyrická poezie. Bolest a slast slov. Karolinum: Praha 2023. Friedrich, Hugo: Struktura moderní lyriky. Od poloviny 19. do poloviny 20. století. Host: Brno 2005. Horáčková, Alice: Vladimíra Čerepková. Beatnická femme fatale. Argo: Praha 2014. Rabaté, Dominique: Lyrická gesta. Karolinum: Praha 2023. Tallman, Warren – Allen, Donald: The Poetics of the New American Poetry. Grove Press: New York 1973. Waters, William: Dotek poezie. O otázkách lyrického oslovení. Karolinum 2023. Poslední úprava: Vojvodík Josef, prof. Dr. phil., M.A. (01.02.2025)
|
|
||
|
V trojhvězdí české beatnické poezie 60. let představuje – spolu s Václavem Hrabětem a Inkou Machulkovou – Vladimíra Čerepková (1946-2013) velmi osobitý a stále málo doceněný básnický zjev. Jestliže poezie předčasně a tragicky zesnulého (1965) Václava Hraběte vycházela – třebaže sporadicky – i v sedmdesátých a osmdesátých letech a stala se populární především zhudebněním Vladimírem Mišíkem, zmizela jména Inky Machulkové i Vladimíry Čerepkové z české literatury, neboť obě autorky emigrovaly ihned po srpnové okupaci 1968 z Československa: Machulková do západního Německa, Čerepková do Francie. V roce 1969 vyšla ještě v Praze Vladimíře Čerepkové její první a v tehdejším Československu na více než dvě desetiletí poslední útlá sbírka Ryba k rybě mluví. Již samotný název vede k jádru její poezie a poetiky: k nevyslovitelnosti, nesdělitelnosti, k – paradoxně výmluvnému – mlčení a k symbolické „ztrátě řeči“, jak Čerepková pojmenovala sbírku své exilové poezie, která vyšla 1973 v Kolíně nad Rýnem v exilovém nakladatelství Index. Ani v exilu, v jazykové izolaci (nebo právě kvůli ní) nepřestala Čerepková psát básně. Poezie jako médium vyslovení nevyslovitelného se jí stala již od dospívání – a podle vlastních slov – životní nutností. Hermetičnost a nesrozumitelnost jako dominantní čtenářské zkušenosti s lyrickými texty patří k signaturám literární moderny, v níž fenomény významové temnoty, enigmatičnosti, nesrozumitelnosti, sebereferenčnosti, víceznačnosti a mnohoznačnosti, mj. jako „prostředky“ zpochybnění tradiční hermeneutiky, získaly přímo paradigmatický status, jak ukázal již v 50. letech 20. století Hugo Friedrich ve své dnes již historické monografii Struktura moderní lyriky (1956, česky 2005). V semináři půjde o rekonstrukci a interpretaci poetické sémantiky nevyslovitelného a „nonverbálního“ v poezii Vladimíry Čerepkové. Nabízejí se mj. otázky: v čem je její poezie (přinejmenším 60. let) beatnickou poezií? Je její eliptická „negativní poetika“ nevyslovitelného a zamlčeného výrazem vlastních traumatizujících zkušeností, výrazem exilové zkušenosti nebo (také) výrazem a kompenzací zneklidňující antropologicko-filozofické „nezdůvodnitelnosti člověka“? Jaké je „role“ zvířat, přesněji „řeči“ zvířat, v poezii Čerepkové? Poslední úprava: Vojvodík Josef, prof. Dr. phil., M.A. (01.02.2025)
|