|
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Eva Krásová, Ph.D. (30.08.2022)
|
|
||
Poslední úprava: Mgr. Eva Krásová, Ph.D. (30.08.2022)
Aktivní účast v semináři, 1 referát. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Eva Krásová, Ph.D. (19.09.2022)
Auerbach, Erich. 1998. „Odysseova jizva". In Mimesis - Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách, Praha: Mladá fronta, 9–26. Austin, J. L. 2000. Jak udělat něco slovy. Praha: Filosofia - nakladatelství Filosofického ústavu AV ČR. Bachtin, Michail Michajlovič. 1971. Dostojevskij umělec: k poetice prózy. Praha: Československý spisovatel. Boccaccio, Giovanni. 1965. Dekameron. Vyd. v SHKLU 2. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění. Conrad, Joseph. 2010. Srdce temnoty. Vydání v tomto překladu třetí, v Dokořán první. Praha: Dokořán. Dostojevskij, Fedor Michajlovič. 1989. Zápisky z podzemí. Vyd. 4. Praha: Odeon. Doyle, Arthur Conan. 2011. Příběhy Sherlocka Holmese. Praha: Městská knihovna. http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/34/76/85/pribehy_sherlocka_ holmese.pdf. Ebbott, Mary. „Butler’s Authoress of the Odyssey: Gendered Readings of Homer, Then and Now – Classics@ Journal". https://classics-at.chs.harvard.edu/classics3-mary-ebbott-butlers-authoress-of-the-odyssey-gendered-readings-of-homer-then-and-now/ (16. září 2022). Eco, Umberto. 1966. „James Bond: une combinatoire narrative". Communications (8): 83–99. Fischerová, Sylva. 2012. „Odysseia jako ustanovující dílo evropské tradice". In Odysseia, Praha: Academia, 425–80. Girard, René. 1998. „Dostojevského apokalypsa". In Lež romantismu a pravda románu, Podlesí: Dauphin, 284–320. Hegel, Georg Wilhelm Friedrich. 2019. Fenomenologie ducha. Vydání první. Praha: Filosofia, s. 154-161 (Kapitola "Samostatnost a nesamostatnost sebevědomí - panství a rabství") Homér. 2021. Odysseia. Praha: Leda. Homéros. 2012. Odysseia. Vyd. 4., v Academii 1. Praha: Academia. ———. 2020. Odysseia. Devatenácté vydání. Praha: Rezek. Chandler, Raymond. 2004. Vysoké okno. Praha: Albatros. Chaucer, Geoffrey. 1970. Canterburské povídky. 2. vyd. v Odeonu. Praha: Odeon. McCarter, Stephanie. 2018. „Is Homer’s Calypso a Feminist Icon or a Rapist?" electricliterature. https://electricliterature.com/is-homers-calypso-a-feminist-icon-or-a-rapist/. Neubauer, Zdeněk. 1990. Do světa na zkušenou čili O cestách tam a zase zpátky: malá rukověť k trilogii J. R. R. Tolkiena Hobit - Pán prstenů - Silmarillion. Praha: Hrnčířství a nakladatelství Michal Jůza & Eva Jůzová. Pošta, Miroslav, ed. 2020. Chorvatské pohádky. Praha: Verzone. Tauer, Felix. 1973. Tisíc a jedna noc. Díl 1, Noc první až pětačtyřicátá po sté. 2. vyd. Praha: Odeon. Todorov, Tzvetan. 1996. Dobytí Ameriky: problém druhého. Vydání první. Praha: Mladá fronta. ———. 2000a. „Hra s jinakostí: Zápisky z podzemí". In Poetika prózy, Praha: Triáda, 239–69. ———. 2000b. „„Lidé – vyprávění: Tisíc a jedna noc“". In Poetika prózy, Praha: Triáda, 126–41. ———. 2000c. „Poetika vyprávění: Dekameron". In Poetika prózy, Praha: Triáda, 142–54. ———. 2000d. „Poznání prázdna: Srdce temnoty". In Poetika prózy, Praha: Triáda, 270–84. ———. 2000e. „Primitivní vyprávění: Odysseia". In Poetika prózy, Praha: Triáda, 112–25. ———. 2000f. „Typologie detektivního románu". In Poetika prózy, Praha: Triáda, 99–111. ———. 2011. Strach z barbarů: kulturní rozmanitost, identita a střet civilizací. Praha ; Paseka. |
|
||
Poslední úprava: Mgr. Eva Krásová, Ph.D. (19.09.2022)
Todorovův projekt gramatiky vyprávění nám bude sloužit pouze jako východisko. Těžištěm kurzu bude naopak posun k pozdějším interpretacím velkých děl světové literatury a s ním jdoucí formulace problému Druhého v otázce vypravěče a vyprávění. Při bližším zkoumání Todorovových „gramatik vyprávění“ zjištujeme, že navzdory velké vůli k systematizaci a zakladatelské roli ve vztahu k naratologii se Todorov od kategorií vyprávění rychle odklání ve prospěch obecné reflexe konkrétních textů, z nichž s velkou citlivostí extrahuje témata jim vlastní (např. dynamika pána a raba, téma vyprávění, kritika kolonialismu). Z těchto reflexí vyrůstá nakonec všeobecné téma Druhého, či spíše problém promluvy jako kontaktu s Druhým, a jeho možných podob. Jsou to právě modality užívání a ovládání znaků, co je klíčem k pochopení europocentrické pozice kolonizátorů, ať už jde o situaci tváří v tvář „barbarům“ či vězňům v nacistických a komunistických likvidačních táborech, onoho „my a oni“, které, jak se ukazuje, charakterizuje práci se znaky v „naší“ civilizaci. Způsob práce v semináři: Každému z uvedených témat budou věnovány dva semináře. V prvním si přečteme zkoumané dílo nezávisle na Todorovově intepretaci a pokusíme se vypracovat vlastní pohled na text. V druhém semináři pak budeme tyto závěry konfrontovat s Todorovovou pozicí, případně se zaměříme na širší souvislosti nastoleného tématu. Témata: 1) Gramatika vyprávění 2) Vypravěč a detektiv v detektivním románu 3) Vyprávěcí postupy v Odysseie ve vztahu k moderní literární tradici 4) Existenciální pozicie subjektu v Zápiscích z podzemí 5) Kritika kolonialismu 6) Postkoloniální pozice v době po 11. září. |