|
|
|
||
|
Literární dílo Marcela Prousta je územím, které přes svou relativní prozkoumanost badatelům odhaluje dosud neznámá zákoutí. Století, které uplynulo od autorovy smrti, je vyplněno periodicky se navracející snahou se s dílem Marcela Prousta vyrovnat a pochopit jej, anebo alespoň rozmnožit Hledání o svou vlastní, interpretující řeč. Otevřená povaha Proustova díla je branou k možnostem a vyvolává nové odpovědi na staré i nové otázky: je Hledání ztraceného času oním pověstným pokusem zaznamenat celý svůj život, pokusem překonat smrt silou řeči vyjadřující esence věcí? Je monumentálním výkonem volního i mimovolného vzpomínání? Anebo je meditací nad mnoha společenskými problémy, meditací, jejíž expoziční část byla v zájmu výstižnosti rozvedena do sedmi svazků? Gérard Genette považuje Hledání za dokonalé prolnutí diegetického a mimetického způsobu zobrazování, syntézu nespojitelného, a tudíž vrchol tradice evropského románu, jak to vidí i René Girard či Antoine Compagnon. <br>
Cílem kurzu bude seznámit studenty s nejrůznějšími úhly, z nichž lze k Hledání ztraceného času přistoupit. Začneme pokusem chápat Hledání jako běžné vyprávění na pozadí pretence autobiografičnosti, pak se přesuneme ke „klasické“ Genettově interpretaci Hledání jako databáze naratologických jevů a diskrepance mezi zápletkou a vyprávěním. Odtud povedeme několik pokusů o „detektivní“ čtení jeho textury, jednou optikou homosexuality jako utajeného klíče k zobrazeným jevům, podruhé skrze touhu jako princip chápání vztahů postav. Dotkneme se otázky, zda a do jaké míry je Hledání ztraceného času obrazem společnosti své doby. Pak se otočíme k Proustově technice, kterou budeme zkoumat nejprve na způsobech, jak jsou v průběhu románu popisovány postavy, následně na způsobu, jakým samotná řeč textu podporuje či subvertuje zobrazované. V průběhu těchto spíše tematických přístupů, začne pomalu vyvstávat osobnost Vypravěče a jeho skutečná úloha ve vztahu k tématu Hledání. V tu chvíli budeme mít už dosti „zkušenosti“ s textem, abychom se obrátili k nejobvyklejším intepretacím, uchopujícím Hledání ztraceného času jako příběh Času či příběh Vypravěče. V závěru se se zaměříme na ty pasáže Hledání, v nichž se zavedených technik využívá k uchopení povahy smyslové zkušenosti a pokusíme se celkovou syntézu uchopit v rámci pojmu umění, jak je v Hledání ztraceného času rozvíjen. Během této cesty neopomeneme vnímat Proustovo stěžejní dílo v kontextu jeho ostatních textů i v soudobém kontextu jiných literatur. <br> Předchozí znalost textu není nezbytná, na každý týden budou kromě sekundární literatury určeny příslušené úryvky k četbě. <br> Poslední úprava: Krásová Eva, Mgr., Ph.D. (31.08.2021)
|
|
||
|
Účast v semináři, patronát nad sekundárním textem. Poslední úprava: Krásová Eva, Mgr., Ph.D. (31.08.2021)
|
|
||
|
BALSAMO, Gian. Proust and His Banker: In Search of Time Squandered. University of South Carolina Press, 2017. JSTOR, www.jstor.org/stable/j.ctv6sj718. Benjamin, Walter. „K Proustovu obrazu“, in Benjamin, Walter. Výbor z díla. I, Literárněvědné studie. Přel. M. Ritter. Praha: OIKOYMENH, 2009. BERSANI, Leo. Marcel Proust: the fictions of life and of art. New York: Oxford University Press, 2013. COMPAGNON, Antoine. La Troisième Republique des lettres, de Flaubert à Proust. Paris: Editions du Seuil, 1983. https://www.college-de-france.fr/site/antoine-compagnon/seminar-2019-03-26-17h45.htm DELEUZE, Gilles. Proust a znaky. Přel. J. Hrdlička. Praha: Herrmann, 1999. Dubois, Jaques. Les Romanciers du réel. De Balzac à Simenon. Paris, Seuil, 2000. Ferraris, Maurizio. Learning to live: six essays on Marcel Proust. Brill, 2020. Genette, Gérard: „Metonymie chez Proust“, in Figures III. Seuil, Paris, 1972, s. 41–61. Genette, Gérard: „Discours du récit: Ordre, Durée, Fréquence“, in: Figures III. Seuil, Paris, 1972, s. 77–182; anglicky: „Ordre“, „Duration“, „Frequency“, in: Narrative Discourse, trans. Jane E. Lewin, Cornell UP, New York, 1980, s. 33 – 160. GIRARD, René. „Trojúhelníková touha“, „Proustovské světy“, in: Lež romantismu a pravda románu. Přel. A. Šabatková. Praha: Dauphin, 1998, s. 11–64 a s. 217–254. Hughes, Edward J. Proust, Class, and Nation. Oxford UP, 2000. Konůpek, Jiří: Proust a jeho románový svět. Praha: Pulchra, 2012. PETITOT, Jean. Morphologie et esthétique: la forme et le sens chez Goethe, Lessing, Lévi-Strauss, Kant, Valéry, Husserl, Eco, Proust, Stendhal. Paris: Maisonneuve & Larose, c2004 Ricœur, P.: „Hledání ztraceného času: napříč časem“ in RICŒUR, Paul. Čas a vyprávění. II, Konfigurace ve fiktivním vyprávění. Přel. M. Petříček, jr. Praha: OIKOYMENH, 2002. TADIÉ, Jean-Yves. Marcel Proust: životopis. Přel. Miroslav Drozd. V Podlesí: Dauphin, 2014. Poslední úprava: Krásová Eva, Mgr., Ph.D. (31.08.2021)
|
|
||
|
Probíraná témata:
- Biografická východiska a jejich úskalí - Zápletka a vyprávění v Hledání ztraceného času - Homosexualita jako klíč ke čtení Hledání ztraceného času - Hledání ztraceného času jako obraz touhy - Hledání ztraceného času jako sociologie - Konstrukce postavy v Hledání ztraceného času - Jazykový styl Hledání ztraceného času - Čas jako centrální téma Hledání ztraceného času - Vyprávění jako centrální téma Hledání - Hledání ztraceného času jako fenomenologie vnímání - Pojem umění v Hledání ztraceného času Poslední úprava: Krásová Eva, Mgr., Ph.D. (17.09.2021)
|