PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Manifesty evropských avantgard - ABO500375
Anglický název: Manifests of European Avant-Guardes
Zajišťuje: Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2015
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Garant: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Rozvrh   Nástěnka   
Literatura
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (06.02.2015)

ASHOLT, Wolfgang, FÄHNDERS (eds.), Manifeste und Proklamationen der europäischen Avantgarde (1909-1938). Stuttgart - Weimar 1995.

AVANTGARDA známá a neznámá I-III. Ed. Š. Vlašín. Praha 1970 (sv.III), 1971 (sv. I.), 1972 (sv. II.).

BRETON, André, Manifest surrealismu. In: Analogon 16, 1996, s. I-X.

 Druhý manifest surréalismu. In: Zvěrokruh 1-2. Surrealismus v ČSR. Mezinárodní

bulletin surrealismu. Surrealismus. [Přetisk původních vydání.] Praha 2004, s. 60-74.

BÜRGER, Peter: Theorie der Avantgarde. Frankfurt/Main 1974, 71988.

Der französische Surrealismus. Frankfurt/Main 1996.

CLAIR, Jean: O surrealismus. S jeho vztahem k totalitarismu a ke spiritismu. Příspěvek k historii nesmyslu. Brno: Barrister & Principal 2010.

CLAIR, Jean: Úvahy o stavu výtvarného umění. Odpovědnost umělce. Kritika modernity. Avantgardy mezi strachem a rozumem. Brno: Barrister & Principal 2006.

EFFENBERGER, Vratislav: Realita a poesie. K vývojové dialektice moderního umění. Praha 1969.

GROYS, Boris: Gesamtkunstwerk Stalin. Rozpolcená kultura v Sovětském svazu. Praha: Edice VVP AVU 2011.

HUELSENBECK, Richard (ed.): Dada. Eine literarische Dokumentation. Reinbek bei Hamburg 1964.

HULTEN, Pontus (ed.): Futurism & Futurisms. London 1992.

LAMAČ, Miroslav (ed.): Myšlenky modeních malířů. Praha1989.

MANN, Paul: The Theory-Death of the Avant-Garde. Bloomington, Indiana [UP] 1991.

MARKOV, Vladimir (ed.): Die Manifeste und Programmschriften der russischen Futuristen. München 1967.

SCHMIDT-BERGMANN, Hansgeorg: Futurismus. Geschichte, Ästhetik, Dokumente. Reinbek bei Hamburg 1993.

SCHULTZ, Joachim: Das literarische Manifest zwischen Symbolismus und Surrealismus. In: lendemains, 9., č. 36, 1984, s. 47-52.

SUS, Oleg: Estetické problémy pod napětím. Meziválečná avantgarda. Surrealismus. Levice.

Praha 1992.

VATTIMO, Gianni: La fine della modernità. Milano 1985.

VOJVODÍK, Josef - WIENDL, Jan (eds.): Heslář české avantgardy. Estetické koncepty a proměny uměleckých postupů v letech 1908-1958. Filozofická fakulty Univerzity Karlovy v Praze: Praha 2010.

Sylabus
Poslední úprava: prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. (06.02.2015)

"Manifest" jako specifický typ/druh literárního textu je bezprostředně spojen s vývojem historické avantgardy. V žánru manifestu, který avantgarda "pro sebe" objevila, v němž také sama sebe znovu objevovala (nebo chtěla objevovat) a definovala, se manifestuje jednak podstata avantgardního akcionismu, jednak základní intence a cíl avantgardních hnutí - evropských i mimoevropských: nové uspořádání světa. S určitou nadsázkou by se dalo říci, že historická avantgarda "zapletla" svět prvních tří desetiletí 20. století do sítě manifestů, které vyzývaly k určitým postojům, k estetickým, společenským a politickým akcím, provokovaly k určitým činům nebo dávaly pokyny k produkci uměleckých děl. Z této perspektivy je manifest perfektním místem diskursivně formulované syntézy života a umělecké praxe; zde se zřetelně projevuje zásadně odmítavá reakce avantgardních hnutí (již v desátých letech 20. století) na estetismus výlučnosti a jedinečnosti umění v (post)symbolismu. Avantgarda věřila v překonání tohoto typu autonomie umění a uměleckého tvoření, které obrátila - v ostrém protikladu k umělecké praxi symbolistické moderny - navenek, k "životní praxi". Podle zajímavé teze Paula Manna, kterou rozvíjí ve své práci The Theory-Death of the Avant-Garde (1991), se avantgarda nakonec nestala "obětí" institucionalizovaného umění a jeho trhu, jak často sama ráda tvrdila, ale mnohem spíše obětí svého vlastního diskurzu a diskurzívního kontextu, který se kolem ní vytvořil. Historická avantgarda se ve svém nejoblíbenějším žánru, v manifestu, sebeafirmovala, v něm žila a také zemřela. V semináři půjde o tematizaci a diskusi manifestů ‘hlavních’ evropských avantgardních hnutí a skupin prvních tří desetiletí 20. Století, o rekonstrukci jednak specifických aspektů manifestu jako literárního druhu nebo "typu" textu, jednak performativní funkce manifestu a avantgardního manifestantismu, jednak estetické a politické pozice a implikace historické avantgardy v jejích manifestech a konečně o "zrušení" avantgardního "manifestismu" v manifestu samotném a ve vztahu k současné debatě o "smrti avantgardy".

 

Hlavní tematické okruhy:

Futurismo & futurismi… a jejichmanifesty

Akce, provokace, skandál: manifesty expresionismu a dadaismu

"Svět začíná v NÁS a NÁMI": manifesty ruské avantgardy

Manifesty "nového člověka" na troskách "starého světa"

"Nic. Nic než lyricko-plastické vzrušení…" manifesty české avantgardy 20. let

"Požaduji hlubokou, opravdovou okultnost surrealismu": manifesty surrealismu

Poslední manifest? Avantgarda za hranicemi avantgardy

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK