Branch programme/details

kombinovatelnost: samostatné, sdružené nebo dvouspecializační studium; kombinovatelnost se všemi programy bakalářského studia, které to nevylučují; lze kombinovat buď jednu specializaci s jiným programem (sdružené studium), nebo dvě specializace zároveň (dvouspecializační studium), nebo studovat jen jednu specializaci (samostatné studium)

volba specializace: závazně v přihlášce; na každou specializaci je třeba podat samostatnou přihlášku, lze podat přihlášky i na více specializací

předpoklady ke studiu: Pro studium programu se předpokládají obecné schopnosti a znalosti důležité pro vysokoškolské studium programů zaměřených na studium jazyka a kultury, tj. zejména schopnost jazykové reflexe, schopnost uvažovat o přečteném textu, schopnost usouvztažňovat poznatky a schopnost adekvátně se vyjadřovat. Vstupní znalost polštiny není požadována. Znalost literárních děl polské literatury je u přijímací zkoušky výhodou, nikoli podmínkou. Předpokládá se obecný kulturní a historický rozhled; hlubší znalosti středoevropského regionu či Polska jsou u přijímací zkoušky výhodou. Studijní program mohou studovat jak uchazeči a uchazečky bez předchozího vzdělání zaměřeného na polštinu, tak uchazeči a uchazečky s polskou maturitou.

Povinnou součástí výuky je i splnění studijních povinností mimo prostory univerzity (exkurze apod.). Náklady na tyto aktivity hradí studující. Informace a) o odhadované částce za tyto aktivity, b) o možnostech náhradního plnění těchto aktivit v prostorách univerzity a c) o případné možnosti žádat o částečnou náhradu vynaložených nákladů prostřednictvím stipendia za předem určených podmínek budou studujícím sděleny vždy před začátkem daného semestru (resp. před zápisem do předmětů v informačním systému univerzity).

přijímací zkouška: jednokolová (ústní)

popis přijímací zkoušky:

ústní zkouška

1)      motivace ke studiu a zájem o obor (max. 20 bodů)

2)      obecné jazykovědné znalosti (jevy v češtině/slovenštině či dalších jazycích, které uchazeč zná) a obecný kulturní a historický přehled, případně s ohledem na středoevropský region či Polsko (max. 50 bodů)

3)      diskuse nad odevzdaným seznamem beletristické četby (max. 30 bodů)

kritéria hodnocení motivace a zájmu (viz 1. část zkoušky):

·         nadprůměrná motivace – konkrétně formulovaná motivace; dlouhodobější aktivity svědčící o zájmu o obor: 20–14 bodů

·         průměrná motivace – poměrně konkrétně formulovaná motivace; aktivity prokazující zaujetí pro obor (např. předložený seznam četby obsahuje polskou beletrii a/nebo odbornou literaturu vztahující se k polonistice): 13–7 bodů

·         slabá motivace – vágní motivace; bez aktivit svědčících o zájmu o obor: 6–0 bodů

další požadavky ke zkoušce:

Uchazeči u ústní zkoušky odevzdají:

·         Seznam četby s přečtenou beletrií (buď seznam tří či více děl z polské literatury přečtených v překladu či originále, nebo seznam přečtených děl z české a světové literatury) a případně, nikoli však povinně, také s prostudovanou odbornou literaturou na jazykovědná, kulturní, historická a jiná témata (může sloužit jako podklad pro 2. část zkoušky); na seznamu uchazeč uvede své jméno a příjmení.

--------------------------------

Podmínky přijímacího řízení ke studiu na FF UK: https://is.cuni.cz/studium/prijimacky/index.php?do=info_fakulta&fak=11210

Admission to Bachelor's studies is conditioned by completed secondary education confirmed by a school-leaving certificate.

seznam doporučené literatury: Konkrétní četba k přijímací zkoušce není předepsána. Uchazeč vybírá dle vlastního zájmu. Pro inspiraci může posloužit seznam na webu Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií.

další informace: web Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií: https://uesebs.ff.cuni.cz/

Absolventi se mohou uplatnit například:

·      jako překladatelé literárních i neliterárních textů z polštiny a do polštiny,

·      ve státních institucích vyvíjejících zahraničněpolitické a další aktivity ve střední Evropě (např. v rámci spolupráce Visegrádské skupiny),

·      ve státních i jiných institucích jako analytici polskojazyčných médií a dalších informačních zdrojů,

·      v médiích jako korespondenti, redaktoři nebo specialisté na Polsko,

·      v nadnárodních společnostech působících ve středoevropském prostoru např. jako marketingoví pracovníci,

·      v institucích poskytujících informační zázemí pro firmy vstupující na regionální trhy (ČR, Polsko, další země střední Evropy),

·      v cestovních kancelářích zaměřených na Polsko jako delegáti či programoví koordinátoři,

·      ve veřejných výzkumných institucích (v. v. i.) a univerzitních pracovištích jako znalci Polska a polské kultury.