Detail programu/oboru

kombinovatelnost: samostatné, sdružené nebo dvouspecializační studium; kombinovatelnost se všemi programy navazujícího magisterského studia, které to nevylučují; lze kombinovat buď jednu specializaci s jiným programem (sdružené studium), nebo dvě specializace zároveň (dvouspecializační studium), nebo studovat jen jednu specializaci (samostatné studium) volba specializace: závazně v přihlášce; na každou specializaci je třeba podat samostatnou přihlášku, lze podat přihlášky i na více specializací

-----

Informace pro dodatečné přijímací řízení:

Lhůta pro podávání přihlášek: do 12. 8. 2024

Termín přijímacích zkoušek: 26.–30. 8. 2024, náhradní termín 2.–4. 9. 2024

Předpokládaný počet přijímaných v dodatečném řízení pro tento program: 10

přijímací zkouška: jednokolová (ústní) popis přijímací zkoušky: ústní zkouška 1) motivace ke studiu a zájem o obor (max. 10 bodů) 2) jazykové kompetence v polštině na úrovni B2 a přehled o struktuře tohoto jazyka (max. 30 bodů) 3) přehled o polské literatuře 19.–21. století (max. 30 bodů) 4) přehled o polských dějinách a reáliích (max. 30 bodů) U přijímací zkoušky musí uchazeč prokázat jazykové znalosti, které jsou dány požadavky na ústní a písemný projev na úrovni B2 podle SERR. Zkouška začíná písemnou přípravou (v délce 30 minut), při níž jsou ověřovány praktické znalosti polštiny. V průběhu dne pak probíhá vlastní ústní zkouška, která se skládá ze čtyř částí. Nejdříve uchazeč vysvětlí, proč se rozhodl studovat právě program Středoevropská studia ve specializaci Polonistika na FF UK, a popíše, v čem spočívá jeho zájem o obor. Při zkoušce z jazykových znalostí se vychází z již opravené písemné přípravy; požadován je ovšem i teoretický vhled do základních souvislostí a pravidel jazykového systému polštiny. Třetí část ověřuje znalosti polské literatury 19.–21. století, čtvrtá část pak znalosti polských dějin a reálií. (Zejména) u těchto dvou částí je brán zřetel na předložený seznam prostudované literatury – předpokládá se schopnost uchazeče sestavit si vlastní výběr literatury na základě předchozího studia. Úroveň požadovaných znalostí odpovídá bakalářské zkoušce ze specializace Polonistika na FF UK (informace k bakalářské zkoušce, včetně seznamů doporučené literatury, jsou na webu Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií). kritéria hodnocení motivace a zájmu (viz 1. část přijímací zkoušky): • nadprůměrná motivace – konkrétně formulovaná motivace; dlouhodobější aktivity svědčící o nadprůměrném zájmu o obor a přesahující povinnosti bakalářského studia: 10–7 bodů • průměrná motivace – poměrně konkrétně formulovaná motivace; aktivity prokazující zaujetí pro obor v rámci povinností bakalářského studia: 6–4 bodů • slabá motivace – vágní motivace; bez aktivit svědčících o zájmu o obor: 3–0 bodů další požadavky ke zkoušce: Seznam prostudované polské beletrie a odborné literatury relevantní pro polonistiku. Počet položek seznamu není stanoven. Vytištěný seznam se odevzdává u přijímací zkoušky; na seznamu uchazeč uvede své jméno a příjmení. -------------------------------- Podmínky přijímacího řízení ke studiu na FF UK: https://is.cuni.cz/studium/prijimacky/index.php?do=info_fakulta&fak=11210

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

další informace: • vizitka specializace: https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/studijni-obory/navazujici-magisterske-obory/stredoevropska-studia_nmgr/stredoevropska-studia-polonistika_nmgr/ • web Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií

Absolventi samostatného studia získají odbornou způsobilost zejména v oblasti překladatelství, příp. tlumočnictví. Všichni absolventi se mohou uplatnit v následujících oblastech, resp. organizacích: • vládní a nevládní neziskové organizace působící v ČR, v Polsku i šíře ve střední Evropě zaměřené na kulturně společenské aktivity, lidská práva, budování občanské společnosti, sociální pomoc a poradenství; • česká, polská či další středoevropská média a nakladatelství (jazykový redaktor, odborný redaktor, editor, korespondent, mediální analytik, korektor); • vědecká a vědecko-pedagogická pracoviště (vysoké školy, ústavy akademie věd, výzkumná centra); • veřejná správa; • státní instituce vyvíjející kulturní, diplomatické nebo obchodní aktivity v regionu střední Evropy (Česká centra, CzechTourism, CzechInvest, CzechTrade apod.); • regionální veřejné organizace vyvíjející aktivity v oblasti přeshraniční spolupráce (regionální rozvoj, Euroregiony); • subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu se zaměřením na tvorbu programové nabídky v oblastech ČR, Polska či šíře střední Evropy (programový manažer cestovní kanceláře, odborný průvodce apod.); • organizace poskytující informační podporu pro domácí a zahraniční firmy vstupující na středoevropské trhy, nadnárodní společnosti působící v ČR, Polsku či dalších státech střední Evropy řídící své aktivity z center v Praze, Bratislavě, Varšavě, Budapešti.