PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Albánská historie - AJS1000184
Anglický název: History of Albania
Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: základní
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
student může plnit i v dalších letech
Garant: Mgr. Přemysl Vinš
Záměnnost : ASZJV1001
Je záměnnost pro: AJS1000080, ASZJV1001
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (27.05.2016)
Cílem přednášky je seznámit posluchače se základními fázemi historického vývoje Albánců a s klíčovými
otázkami albánských dějin, které jsou podstatné k pochopení aktuálních historicko-politických reálií jak albánského
etnického prostoru, tak obecněji jihovýchodní Evropy. Důraz je kladen na seznámení s teoriemi albánské
etnogeneze, dále se přednášky zabývají složitým procesem formování albánské národní identity v závěru 19. a na
počátku 20. století. Náležitá pozornost je rovněž věnována období 20. století, především druhé světové válce a
vývoji v druhé polovině 20. století. Při analýze a interpretaci historických faktů je uplatněn komparativní přístup, a to
jak v rámci areálu, tak i v celoevropském kontextu.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (27.05.2016)
Základní studijní literatura:
HRADEČNÝ, P.: Dějiny Albánie. Praha, 2008.

SUROVČÁK, M.: Základy albanistiky. Brno, 2013.

VICKERS, M.: The Albanians: a modern history. London, 1999.

VYKOUKAL, J., LITERA, B., TEJCHMAN, M.: Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989. Praha, 2000.

Další odborná literatura:
BARTL, P.: Albanien: vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Regensburg, 1995.

CLAYER, N.: Aux origines du nationalisme albanais: La naissance d'une nation majoritairement musulmane en Europe. Paris, 2006.

DANYLOW, P.: Die außenpolitischen Beziehungen Albaniens zu Jugoslawien und zur UdSSR 1944-1961. München, 1982.

DUKA, V.: Histori e Shqipërisë 1912-2000. Tiranë, 2007.

FISCHER, B. J.: Albania at war 1939-1945. London, 1999.

FISCHER, B. J.: Albania at War 1939-1945. West Lafayette, 1999.

GRIFFITH, W. E.: Albania and the Sino-Soviet Rift. Cambridge, 1963.

JACQUES, E.: The Albanians: an ethnic history from prehistoric times to the present. Jefferson, 1995.

PEARSON, O.: Albania as dictatorship and democracy: from isolation to the Kosovo war 1946-1998. London, 2006.

PEARSON, O.: Albania and King Zog: independence, republic and monarchy 1908-1939. London, 2004.

PEARSON, O.: Albania in occupation and war: from fascism to communism, 1940-1945. London, 2005.

PRIFTI, K., GJEÇOVI, Xh., KORKUTI, M., SHPUZA, G.: Historia e popullit shqiptar II: Rilindja kombëtare vitet 30 të shek. XIX - 1912. Tiranë, 2002.

PUTO, A.: Shqipëria politike 1912-1939. Tiranë, 2009.

SCHMITT, O. J.: Die Albaner. Eine Geschichte zwischen Orient und Okzident. München, 2012.

SCHMITT, O. J.: Skanderbeg, Der neue Alexander auf dem Balkan. Regensburg, 2009.

SCHWANDNER-SIEVERS, S., FISCHER, B. J.: Albanian Identities. Myth and History. London, 2002.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (27.05.2016)

1. Periodizace vývoje albánského etnického areálu. Přehled a stručná analýza základní literatury.

2. Teorie o původu Albánců ve světle moderní vědy a politické manipulace.

3. Albánci ve středověku a raném novověku: byzantské dědictví, postava Skanderbega mezi mýtem a fakty.

4. Osmanské období albánských dějin, počátky albánského písemnictví.

5. Počátky albánského národního obrození: význam albánských kolonií v Itálii, Bukurešti, Istanbulu a Egyptě.

6. Albánci v době velké východní krize: počátek politické emancipace, Prizrenská liga, pilíře albánské národní identity.

7. Albánci na počátku 20. století: mladoturecká revoluce, Manastirský kongres, balkánské války, vyhlášení nezávislosti Albánie a formování hranic albánského státu.

8. Albánci za první světové války a v době meziválečné, vláda Ahmeta Zogu.

9. Druhá světová válka, formování komunistické strany a nástup komunismu v Albánii.

10. Albánský komunistický režim do roku 1948: vztahy s Jugoslávií, západní Evropou, situace Albánců mimo Albánii.

11. Albánie součástí sovětského bloku (1948-1961).

12. Cesta do izolace: albánsko-čínské spojenectví, sebeizolace země, Hodžův kult osobnosti, albánská každodennost za socialismu.

13. Pád komunismu na počátku 90. let 20. století, doba transformace a albánský faktor v procesu rozpadu bývalé Jugoslávie.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK