Základní etapy historického vývoje jihovýchodní Evropy 19. století (2011/2012) - AJS1000080

• Anglický název: Southeast European Region: Historical Development in the 19th Century
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:4/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Poznámka: student může plnit i v dalších letech
• Garant: prof. PhDr. Jan Pelikán, CSc.; Mgr. Přemysl Vinš; PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
• Záměnnost : AJS1000184
• Je záměnnost pro: AJS1000164

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (02.09.2011)

Cílem přednášky je seznámit studenty se základními vývojovými tendencemi areálu jihovýchodní Evropy v první
etapě moderní éry. Důraz bude při výkladu kladen na stěžejní aspekty ovlivňující ekonomickou, sociální a
politickou situaci v regionu. Na jedné straně budou vysvětleny identické či podobné procesy probíhající ve
vymezeném období, na druhé straně se výklad zaměří na specifické rysy vývoje jednotlivých států a národních či
etnických prostředí. Výklad bude zahrnovat celý areál jihovýchodní Evropy (tedy např. i výklad dějin albánských a
řeckých). Při analýze a interpretaci historických faktů bude uplatněn komparativní přístup, a to jak v rámci areálu,
tak i v celoevropském kontextu. Chronologicky je výklad ohraničen počátkem formování moderních národních
hnutí v jihovýchodní Evropě (tedy přelomem 18. a 19. století) a balkánskými válkami, respektive počátkem první
světové války (léta 1912-1914 zakončují v dějinách jihovýchodní Evropy první etapu moderní éry).

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (17.01.2014)

Zahraniční výměnní studenti mohou být v tomto předmětu klasifikováni dle stupnice ECTS.

International Exchange students may gain an ECTS grade in this course.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (02.09.2011)

Základní studijní literatura:
HRADEČNÝ, P. a kol.: Dějiny Řecka. Praha 1998.

HRADEČNÝ, P. : Dějiny Albánie. Praha 2008.

PELIKÁN, J. a kol.: Dějiny Srbska. Praha 2004.

RYCHLÍK, J: Dějiny Bulharska. Praha 2000.

RYCHLÍK, J., KOUBA, M.: Dějiny Makedonie. Praha 2003.

RYCHLÍK, J. : Dějiny Chorvatska. Praha 2007

ŠESTÁK, M. a kol.: Dějiny jihoslovanských zemí. Praha 1998.

HLADKÝ, L.: Bosenská otázka v 19. a 20. století. Brno 2005.

HROCH, M.: V národním zájmu. Požadavky a cíle evropských národních hnutí v komparativní perspektivě. Praha 1996.

TREPTOW, K. W.: Dějiny Rumunska. Praha 2000.

HRADEČNÝ, P.: Kosovská otázka ve vývoji albánsko-jihoslovanských vztahů do roku 1944, Slovanské historické studie 20. Praha 1994.

HRADEČNÝ, P.: Řekové a Turci. Nepřátelé nebo spojenci? Praha 1996.

HROCH, M.: Evropská národní hnutí v 19. století. Společenské předpoklady vzniku novodobých národů. Praha 1986.

PAULOVÁ, M.: Balkánské války 1912-1913 a český lid. Praha 1963.

Další odborná literatura:
BANAC, I.: The National Question in Yugoslavia. Origins, History, Politics. New York 1984.

BARTL, P.: Albanien vom Mittelalter zur Gegenwart. Regensburg 1995.

CLOGG, R.: A Short History of Modern Greece. Cambridge 1985.

CRAMPTON, R. J.: A Concise History of Bulgaria. Cambridge 1997.

ČEPIČ, Z. (red.): Zgodovina Slovencev. Ljubljana 1979.

EKMEČIĆ, M.: Stvaranje Jugoslavije 1790-1918. Beograd 1989.

GOLDSTEIN, I: Hrvatska povijest. Zagreb 2003.

GOUDOEVER, A. P.: Romanian History, 1848-1918. Goningen 1979.

GRAFENAUER, B.: Zgodovina slovenskega naroda. Ljubljana 1974.

HÖSCH, E.: Geschichte der Balkanländer. Von der Frühzeit bis zur Gegenwart. München 1995.

INALCIK, H., QUATAERT, D. (ed.): An Economic and Social History of the Ottoman Empire 1300-1914. Cambridge 1994.

KOLEJKA, J.: Národy habsburské monarchie v revoluci 1848-1849. Praha 1989.

KOSEV, D.: Istorija na Balgarija, T. 6, 7. Sofija1989-1991.

LJUŚIĆ, R.: Istorija srpske državnosti. t.II: Srbija i Crna Gora: novovekovne srpske države. Novi Sad 2001.

MACKENZIE, D.: Ilija Garašanin. Balkan Bismarck. New York 1985.

PRUNK, J.: A Brief History of Slovenia. Historical Background on the Republic of Slovenia. Ljubljana 1994.

STOJANOVSKI, A. (ed.): Istorija na makedonskiot narod 3. Skopje 1999.

ŠIDAK, J.: Hrvatski narodni preporod - ilirski pokret. Zagreb1990.

TODOROVA, M: Imagining the Balkane. New York 1997.

VICKERS, M.: Between Serb and Albanian: a History of Kosovo. London 1988.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (02.09.2011)

1. Periodizace vývoje jihovýchodní Evropy od konce 18. století do první světové války. Přehled a stručná analýza základní literatury.

2. Bulharské, srbské, rumunské, albánské a řecké prostředí v době krize osmanské říše na počátku 19. století.

3. Jihoslovanské národy habsburské monarchie v období v období prvních třech dekád 19. století.

4. Počátky a první etapa národních hnutí v jihovýchodní Evropě.

5. Úpadek osmanské říše; vznik řeckého, srbského, rumunského, černohorského a bulharského státu.

6. Formování politické společnosti v chorvatském etnickém prostředí.

7. Vývoj slovinské politické společnosti.

8. Obecné a specifické rysy ekonomického, sociálního a demografického vývoje jihovýchodní Evropy ve druhé polovině 19. století.

9. Jihovýchodní Evropa v kontextu velmocenské politiky v posledních dekádách 19. století a na počátku 20. století.

10. Jižní Slované a Rumuni v habsburské monarchii od 60. let 19. století do první světové války.

11. Vývoj Srbska, Rumunska, Řecka, Bulharska a Černé Hory před balkánskými válkami.

12. Albánská a makedonská otázka.

13. Příčiny, průběh a důsledky balkánských válek; jihovýchodní Evropa v předvečer první světové války.