PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2012/2013
   Přihlásit přes CAS
Základní kurz matematiky - MB162P05
Anglický název: Basic course of math for ecologists
Zajišťuje: Katedra ekologie (31-162)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2012 do 2012
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: 101
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Vysvětlení: pisemny test
Další informace: http://pisemny test
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: RNDr. Mgr. Arnošt Leoš Šizling, Ph.D.
Vyučující: RNDr. Mgr. Arnošt Leoš Šizling, Ph.D.
Atributy: Modul Ostatní předměty
Neslučitelnost : MS710P03A, MS710P03B, MS710P04A, MS710P04B, MS710P52, MS710P53, MS710P56
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Poslední úprava: RNDr. Mgr. Arnošt Leoš Šizling, Ph.D. (30.09.2014)
Kurz Interpretované Matamatiky (základní kurz matematiky) je postaven na myšlence, že důležitější než umět samostatně spočítat složitý integrál, je rozumět tomu proč a kdy ho počítat (na konkrétní řešení je dnes k dispozici software a profesionální matematici). Neočekávejte tudíž intenzivní tréning počítání (řešit se budou jen jednoduché příklady, na kterých je lépe vidět jejich podstata), ale spíš trpělivé vysvětlování proč se co v matematizující biologii počítá. To nedělá kurs "jednoduchou matematikou", naopak to vyžaduje od studenta jak zájem tak snahu porozumět a intenzivní komunikaci s vyučujícím. Pro zdatnější v matematickém myšlení je určen kurz Dr. Zváry, který nabízí intenzivnější tréning matematického kalkulu.

Cílem kursu je: Naučit se vidět souvislost formálního zápisu s grafem, vypěstovat si návyk vše při čtení matematicko-biologického textu kreslit a počítat s pokud možno s konkrétníma hodnotami (to jsou návyky, které biologové nemají a zabraňují jim rozumět matematizujícím textům); porozumět rozdílu mezi diskrétním a spojitým světem; na konkrétních příkladech bude předveden postup řešení biologicko-matematických problémů a jejich interpretace; bude předvedeno, že formální způsob myšlení je součást jazyka, která nám může pomoci v porozumění přírodě.

Kurz probehne v akademickem roce 2012-13 jako řádný (nikoli turnusový) a to v zimním semestru.
Literatura
Poslední úprava: RNDr. Mgr. Arnošt Leoš Šizling, Ph.D. (29.04.2015)

Bittinger, M. L. 1981. Calculus: a Modeling Approach. Addison -Wesley Publishing, Copany, Inc., Reading, Massachusetts.

Caswell, H. 1989. Matrix Population Models. Sinauer Associates, Inc. Publisher Sunderland, Massachusetts.

Jarník, V. 1984. Diferenciální počet (I) a (II). Academia, Praha.

Katriňák, T. et. al. 1985. Algebra a teoretická aritmetika (1) a (2). ALFA, Bratislava.

Kotvalt, V. 1997. Základy matematiky pro biologické obory. Skriptum UK, Praha.

Rektory, K. 1973. Přehled užité matematiky. SNTL, Praha.

Smítalová, K. & Šujan, Š. 1989. Dynamické modely biologických společenstev. VEDA, Bratislava.

Todd, J. 1962. A Survey of Numerical Analysis. Mc Graw-Hill Book Copany, New York.

Vitásek, E. 1987. Numerické metody. SNTL, Praha.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: RNDr. Mgr. Arnošt Leoš Šizling, Ph.D. (29.04.2015)

Písemný test.

Sylabus -
Poslední úprava: RNDr. Mgr. Arnošt Leoš Šizling, Ph.D. (29.04.2015)

"gramatika" a "syntax" "vzorců" s důrazem na to že jde o větu, která se dá přečíst, interpretovat a zařadit do psaného textu; správný zápis zlomků, rovnítek a závorek

ekvivalentní úpravy při řešení rovnic a nerovnic; krácení, rozšiřování zlomků, vytýkání před závorky; jednotková invariance

numerické problémy při násobení a dělení; kdy je lépe nejdřív násobit a poté dělit; proč jsou některé jinak ekvivalentní postupy při praktických výpočtech neekvivalentní; stabilita výpočtu

definice a základní vlastnosti logaritmických, mocninných a exponenciálních funkcí; základní operace s logaritmy a mocninami; Eulerovo číslo a přirozený logaritmus - jeho význačnost a převod na logaritmus o jiném základu; graf logaritmu, exponenciely a mocniny

definice a základní vlastnosti polynomů; průběh, počet řešení a odhad nejvyššího a nejnižšího kořene

grafy v normálním, semilogaritmickém a logaritmickém prostoru; změny křivek při přechodech mezi těmito prostory (rozuměj důsledky a interpretace logaritmických transformací os grafů)

operace s vektory; lineárně závislé a nezávislé vektory; souřadná soustava (repér); pravotočivý a levotočivý systém;

řešení soustavy lineárních rovnic; geometrická interpretace; maticový zápis

matice jako prvek tělesa (není na příkladu analogie s reálnými čísly); operace s maticemi; jednotkový a neutrální prvek; hodnost matice; determinant a charakteristické číslo a vektor matice a jejich interpretace

Frobeniova věta; numerické problémy při řešení soustav lineárních rovnic;

funkce a řada; spojitost a nespojitost funkce; geometrická interpretace věty o nabývání mezihodnot; klasifikace funkcí (rostoucí, nerostoucí, monotónní, ryze monotónní, konvexní, konkávní, konvergence, divergence atd.); hromadný bod, a limita v nevlastním bodě (vše graficky)

pojem infinitezimálně malé; graficky pojem limity ve vlastním bodě; graficky pojem derivace - její geometrická, fyzikální a jiné interpretace (pojmy změna s .., rychlost); rozdíl mezi fyzikálním a matematickým uchopením derivace - zápis derivace jako podíl diferenciálů; možnost osamostatnění diferenciálu

pravidla pro derivování polynomů, logaritmů, exponenciálních funkcí

sestavování diferenčních rovnic; numerické řešení diferenčních rovnic; jednoduché praktické použití nějakého kriteria konvergence a divergence řad (asi jen podílové, má snadnou interpretaci); počáteční podmínky a okrajové podmínky; implicitní a explicitní proměnná; prostor řešení; stabilita řešení vzhledem k počátečním podmínkám; nestabilita výpočtu vlivem zaokrouhlování; numerické dořešení rovnice k nějakému zvolenému obzoru a odhad chyby tohoto řešení způsobené nestabilitou; velký důraz na vizualizaci a interpretace všech pojmů a schopnost přečtení formálních zápisů

sestavování diferenciálních rovnic; řešení Eulerovou metodou; rozdíl v numerických řešeních při různě velkém diferenciálu; problém existence řešení; odkaz na sofistikovanější metody např. Runge-Kutta

shrnout zásadní výpočetní a interpretační rozdíly mezi diferenčními a diferenciálními rovnicemi; vznik chaosu (chaos u diferenční rovnice a chaos vzniklý nesprávným numerickým řešením diferenciální rovnice); vše ručními výpočty, na počítači a graficky

graficky pojem Ljapunova stabilita, nestabilita a asymptotická stabilita řešení diferenciálních rovnic s odkazem na odchylky mezi v matematice a biologii zavedenou terminologií; globální a lokální stabilita; jiné definice stability vhodnější pro biologii - jde o vhodný termín k cviku umění vidět meze použitelnosti, užitečnosti formálního způsobu uvažování

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK