|
|
|
||
Poslední úprava: UCJHUDAK (12.09.2008)
specifických strukturních rysech znakových jazyků. |
|
||
Poslední úprava: UCJHUDAK (12.09.2008)
ZS Asher, R. E., Simpson, J. M. Y. The Encyclopedia of Language and Linguistics. Vol. 7, Oxford, 1994, s. 3890-3912. Boyes Braem, P., Kolb, A. An Introduction to Sign Language Research. In Prillwitz, S., Vollhaber, T. Sign Language Research and Application. Hamburg, 1990, s. 97-113. Macurová, A. Proč a jak zapisovat znaky českého znakového jazyka. Speciální pedagogika, roč. 6, 1996, č.1, s. 5-19. Macurová, A. Jazyk a hluchota. Slovo a slovesnost, roč. 62, 2001, s. 92-104. Macurová, A., Homoláčová, I., Ptáček, V. Výzkum komunikace neslyšících. Český znakový jazyk. Speciální pedagogika, roč. 7, 1997, č. 3, s. 1-15. Valli, C., Lucas, C. Linguistics of American Sign Language: An Introduction. Washington, D.C., 1996 (2. vyd.), s. 1-15.
LS DEUCHAR, M. British Sign Language. London, 1984, s. 1-26, 47-105. HRONOVÁ, A. Poznáváme český znakový jazyk III. Tvoření tázacích vět. Speciální pedagogika, roč. 12, 2002, č. 2, s. 113-123. KLIMA, E., BELLUGI, U. The Signs of Language. Cambridge : Mass, 1979, s. 225-242. KYLE, J., WOLL, B. Sign Language. The Study of Deaf People and Their Language. Cambridge, 1993, s. 131-161. MACUROVÁ, A. Poznáváme český znakový jazyk IV. Vyjadřování času. Speciální pedagogika, roč. 13, 2003, č. 2, s. 89-98. MACUROVÁ, A., BÍMOVÁ, P. Poznáváme český znakový jazyk II. Slovesa a jejich typy. Speciální pedagogika, roč. 11, 2001, č. 5, s. 285-296. MACUROVÁ, A., PETŘÍČKOVÁ, J. Poznáváme český znakový jazyk. Poznámky k vyjadřování mnohosti. Speciální pedagogika, roč. 14, 2004, č. 2, s. 107-126. MACUROVÁ, A., VYSUČEK, P. Poznáváme český znakový jazyk. Klasifikátorové tvary ruky. Speciální pedagogika, roč. 15, 2005, č. 4, s. 22-35. MOTEJZÍKOVÁ, J. Poznáváme český znakový jazyk V. Specifické znaky. Speciální pedagogika, roč. 13, 2003, č. 3, s. 218-226. VYSUČEK, P. Poznáváme český znakový jazyk VI. (Specifické znaky). Speciální pedagogika, roč. 14, 2004, s. 1, s. 16-27. diplomové práce oboru CNES zaměřené na český znakový jazyk (podle potřeby) |
|
||
Poslední úprava: UCJHUDAK (25.05.2008)
ZS Aktivní účast na výuce, průběžně studium zadávané literatury (a schopnost o ní s porozuměním diskutovat), úvod k seminární diskusi, znalost předepsané literatury, splnění podmínek průběžných zápočtových testů (75 %).
LS Důkladná znalost odpřednášené látky, látky diskutované v semináři a předepsané literatury. Zk je písemná (minimální úspěšnost 70 %). Podmínkou složení zkoušky je aktivní práce v semináři, průběžné studium předepsané literatury (schopnost o ní diskutovat) a předložení seminární práce (shromáždění dokladů z českého znakového jazyka k vybranému problému). |
|
||
Poslední úprava: UCJHUDAK (25.05.2008)
ZS Celý kurs podává informace o strukturních a funkčních specifikách přirozeného jazyka neslyšících, českého znakového jazyka. Výklad vychází z rozlišení verbální a neverbální komunikace, znakových systémů a přirozených jazyků (znakový jazyk jako přirozený jazyk) a na tomto základě charakterizuje podobnost vs. odlišnost struktur znakového jazyka a jazyka mluveného. Probrány jsou vybrané otázky stavby jednotlivých rovin českého znakového jazyka. Součástí kursu je základní informace o metodách sběru dat znakového jazyka.
1. ? 2. sem.: Výklad obecných charakteristik znakového jazyka v blocích věnovaných tématům: znakový jazyk jako přirozený jazyk, přirozený jazyk - strukturní a funkční přístup, znakový jazyk a znakovaná čeština v komunikaci neslyšících (jazyk a umělý znakový systém, získávání dat znakového jazyka, specifika fungování českého znakového jazyka), podobnost struktur (lexikálních, gramatických) znakového jazyka a jazyka mluveného, jejich odlišnosti, fonetika a fonologie znakových jazyků.
LS Celý kurs podává informace o strukturních a funkčních specifikách přirozeného jazyka neslyšících, českého znakového jazyka. Výklad vychází z rozlišení verbální a neverbální komunikace, znakových systémů a přirozených jazyků (znakový jazyk jako přirozený jazyk) a na tomto základě charakterizuje podobnost vs. odlišnost struktur znakového jazyka a jazyka mluveného. Probrány jsou vybrané otázky stavby jednotlivých rovin českého znakového jazyka. Součástí kursu je základní informace o metodách sběru dat znakového jazyka.
3. ? 5. sem.: Charakteristické strukturní vlastnosti českého znakového jazyka v blocích věnovaných okruhům lineárnost vs. simultánnost, manuální a nemanuální ve znakových jazycích (ve vztahu k verbálnímu a neverbálnímu v komunikaci), výpověď ve znakovém jazyce (a znakosled), zájmena a jiné typy tzv. zástupek v znakovém jazyce a jejich funkce v konstrukci výpovědních celků, povaha a funkce klasifikátorů, povaha a funkce specifikátorů velikosti a tvaru, otázky a zápor, kategorie sloves znakového jazyka, typy sloves a jejich flexe, vyjadřování času, pluralizace, lexikon znakového jazyka (tvoření znaků, zvl. funkce orálních a mluvených komponentů, přejímání znaků, přenášení významu, vizuální motivace a metafory, produktivní vs. neproduktivní znaky, simultánní konstrukce a tzv. komplexní znaky). |