velikost textu

Mezi faktem a fikcí. K dokumentárním postupům ve vybraných dílech Alěse Adamoviče

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Mezi faktem a fikcí. K dokumentárním postupům ve vybraných dílech Alěse Adamoviče
Název v angličtině:
Between Fact and Fiction: On the Documentary Devices in Selected Works by Ales Adamovich
Typ:
Diplomová práce
Autor:
Bc. Jana Koliášová
Vedoucí:
Mgr. Hana Kosáková, Ph.D.
Oponent:
PhDr. Hanuš Nykl, Ph.D.
Id práce:
200021
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav východoevropských studií (21-UVES)
Program studia:
Filologie (N7310)
Obor studia:
Ruský jazyk a literatura (RJ)
Přidělovaný titul:
Mgr.
Datum obhajoby:
9. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Výborně
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
běloruská literatura|Alěs Adamovič|literatura faktu|dokumentární literatura
Klíčová slova v angličtině:
Belarusian literature|Ales Adamovich|literature of fact|documentary prose
Abstrakt:
Abstrakt Diplomová práce se zabývá vzájemným prostupováním faktuálního a fikčního psaní v díle běloruského prozaika Alěse Adamoviče. Analyzována jsou dvě díla označovaná v paratextech jako dokumentární (Moje ves lehla popelem, 1975; Kniha o blokádě, 1981), jež jsou složená ze zápisů orálních svědectví, a dvě díla románová, inkorporující řadu autentických dokumentů (Návrat do Chatyně, 1972; Katani, 1981). Na příkladu těchto textů práce ukazuje, jak jsou (hypotetické) hranice mezi faktem a fikcí v jednotlivých dílech stírány a překračovány. První, literárněhistorická část práce stručně shrnuje hlavní koncepce vztahu mezi uměním a skutečností v sovětském prostoru, počínaje formalistickou školou a jejím zájmem o žánrové inovace a konče důrazem na individuální čtenářskou recepci u Lidije Ginzburgové a Pjotra Palijevského. Tato pluralita se odráží nepřímo i ve druhé části práce, věnované Adamovičovu uvažování o pojmu pravdivosti v literatuře; s tím je spojena otázka vlivu žánrové tradice na recepci díla. I v autorově myšlení se ukazuje role čtenáře jako ústřední; pro popis recepčního aktu je využit Lessingem rozpracovaný koncept klasické katharsis, jenž umožňuje poměrně přesný popis procesuality recepce daných textů. Třetí a poslední část práce je zaměřena na interpretaci vybraných děl se zřetelem k tomu, jakou funkci v jejich celku zastávají vložené dokumentární pasáže. Aby bylo názorně prokázáno, že mohou být využity k artikulaci bezútěšnosti fragmentarizovaného světa postrádajícího scelující jednotu, na druhé straně však mohou rovněž tuto ideální a utopickou jednotu a soudržnost světa proklamovat, je využito jednak rozlišení Petera Bürgera mezi díly symbolickými a alegorickými, jednak filosofického konceptu autenticity lidské existence v pojetí Charlese Taylora. Oba přístupy se ukazují jako dostatečně zobecňující, a tedy vhodné literárněteoretické nástroje k deskripci uvedených tendencí. Cílem práce tedy není pomocí vybraného analytického nástroje oddělit v rámci Adamovičova díla faktuální a fikční narativy, ale poukázat na obtíže při aplikaci této distinkce a popsat hlavní faktory, jež je vhodné při vzájemném rozlišování a intepretaci fikčních i nefikčních děl sledovat. Klíčová slova: faktuální literatura, běloruská literatura, válečná literatura, Alěs Adamovič, dokument, trauma, symbol, alegorie
Abstract v angličtině:
Abstract The thesis focuses on mutual blending of the factual and the fictional writing in the work of a Belarusian author Ales Adamovich. Regarding the choice of the analyzed works, two of them (Out of the Fire, 1975; Leningrad Under Siege, 1981) are identified as documentaries in the paratexts. These two works consist of recorded oral testimonies. The other two analyzed works (Khatyn, 1972, The Chasteners, 1981) are fictions, incorporating, however, several authentic documents. Using these works as examples, the thesis illustrates how the (hypothetical) borders between the fact and fiction are blurred and trespassed. The first, literary-historical part will briefly summarize the main concepts of the relationship between art and reality in the Soviet area, beginning with the Formalists and their interest in genre innovations, and concluding with an accent on the individual reader reception of Lidiya Ginzburg and Pyotr Palievsky. The plural aspect is implicitly reflected also in the second part of the thesis, focusing on Adamovich’s thinking about the notion of truthfulness in literature. At this point, there is also a related theme of the impact of the genre tradition on the reception of the text. Also in the author’s view, the role of the reader seems to be crucial. In the description of the receptive process, the concept of the classical catharsis developed by Lessing is used because it allows a relatively precise description of the processual character of the reception of the analyzed texts. The third (which is the last) part focuses on the interpretation of the selected texts, with a special attention towards the function of the documentary passages in the whole works. The thesis argues that on the one hand, these passages may be used to articulate the misery of a fragmentary world missing any unifying frame, but, on the other hand, that they may also proclaim this very unity, however idealistic and utopic. In order to exemplify these aspects, the thesis uses firstly, a distinction by Peter Bürger between symbolical and allegorical works, and secondly, a philosophical concept of the authenticity of the human existence by Charles Taylor. Both approaches appear to be general enough, which means that they are suitable literary- theoretical tools for a description of the above-stated tendencies. Thus, the aim of the thesis is not to distinguish the factual and the fictional narratives in Adamovich’s work from each other by use of a selected analytical tool, but rather to explain some difficulties in the application of this distinction and to describe the main factors which should be observed in the distinction and interpretation of the fictional as well as non-fictional works. Key words: non-fiction, belarusian literature, war literature, Ales Adamovich, document, trauma, symbol, allegory
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Bc. Jana Koliášová 1.09 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Bc. Jana Koliášová 116 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Bc. Jana Koliášová 112 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Mgr. Hana Kosáková, Ph.D. 329 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Hanuš Nykl, Ph.D. 194 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 152 kB