velikost textu

Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan?

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan?
Název v angličtině:
Ethnicity in China - Who are the Hui and who are the Dungan?
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Bc. Adam Horálek, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Leoš Šatava, CSc.
Oponenti:
Mgr. David Uher, Ph.D.
Dr. Tomasz Wicherkiewicz
Id práce:
104293
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav etnologie (21-UETN)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Etnologie (XETN)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
6. 10. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
etnicita, minzu, Huiové, Dungani, panhuismus, Čína, Kyrgyzstán
Klíčová slova v angličtině:
ethnicity, minzu, Hui, Dungan, panhuism, China, Kyrgyzstan
Abstrakt:
ABSTRAKT: Etnicita Číny – kdo je Hui a kdo Dungan? Práce si klade tři základní cíle – (1) vytvořit koncept vhodný pro komparaci rozdílných etnicit, (2) pomocí něj pak definovat odlišnosti etnicity v čínském kontextu a (3) tyto odlišnosti následně analyticky modelovat na případu Huiů a Dunganů. Druhá kapitola postuluje koncept etnicity jako sekundární identity, který se stává hlavním teoreticko-metodologickým rámcem práce. Z této perspektivy jsou následně diskutovány primární identity a dimenze, dohromady tvořící komponenty etnicity. Univerzálních komponentů etnicity je vymezeno celkem šest, přičemž mezi ně nejsou zařazeny politika, jež je interpretována jako kontext etnicity, a (etno)kultura, chápaná jako projev etnicity. Tato koncepce umožňuje komparaci jak odlišné percepce (emické pojetí), tak i odlišných kvalitativních rysů (etické pojetí) etnicit v jejich šesti základních rozměrech. Třetí kapitola se věnuje etnicitě Číny a etnickým politikám ve 20. a 21. století. Ústředním cílem je snaha o definici čínské oficiální kategorie minzu, její zasazení do kontextu evropských konceptů etnika a národa a její srovnání s pojetím národa v sovětské tradici, ze kterého vychází. Minzu je, na rozdíl od většiny ostatních prací, interpretováno spíše jako etnikum než národ a je chápáno jako politická jednotka, která je však většinově relevantní k samotným etnicitám, jež reprezentuje. V opozici k „flexibilnímu a pravidelnému“ stalinistickému národu je čínské minzu interpretováno jako „rigidní a chaotický“ koncept. Rigiditou je myšlena jeho selektivní funkce (minzu anebo nic), chaotičností pak nesystematické uplatnění pravidel při vymezování minzu. Přes dílčí závěry reiteruje tato část již mnohokrát zmíněné závěry jiných autorů, že k etnicitě Číny je nutno přistupovat flexibilně, neboť jednotné pojetí zde neexistuje. Politika, teorie a praxe etnicity se v Číně výrazně odlišují a navzájem tvoří relativně nezávislé koncepce. Případová studie (IV. kap.) srovnává vliv etnických politik ČLR a SSSR na formování a podobu etnicity Huiů a Dunganů. Huiové a Dungani představují unikátní komparativní materiál, neboť teprve před 130 lety se Dungani emigrací do Střední Asie oddělili od čínských Huiů. Následný vývoj Dunganů v sovětském středoasijském a Huiů v čínském prostředí umožňuje studovat, jak tyto politicky i kulturně-nábožensky odlišné makroregiony ovlivnily současnou podobu jejich etnicit. Z terénních výzkumů u obou komunit (téměř 300 rozhovorů) vyplývá, že etnické politiky přímo ovlivňují samotnou etnicitu jen částečně a spíše krátkodobě. Naopak jako kontext vývoje společnosti ovlivňuje politika i etnicitu dlouhodobě. I rigidní etnické politiky (čínská a sovětská) jsou proto nahlíženy jako marginální hráči na poli etnické identity. Je to prostředí v komplexnějším pojetí, které etnicitu utváří. Představené novodobé pan-Huiské hnutí pak dokládá, jak jsou původně autonomní a ne-etnické oficiální kategorie minzu a národa internalizovány a přetvářeny Huii a Dungany dle vlastních potřeb.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT: Ethnicity in China – Who are the Hui and Who are the Dungan? The thesis has three main objectives: (1) to develop a concept appropriate for the comparison of different ethnicities, (2) to use this concept to identify differences of ethnicity in China, and (3) to analyse these differences in the cases of the Huis and the Dungans. The second section postulates the concept of ethnicity as a secondary identity, and this becomes the main theoretical and methodological frame of the work. Six primary identities and dimensions, that together form the components of ethnicity, are discussed. Policy, which is interpreted as a context of ethnicity, and (ethno)culture, understood as an expression of ethnicity, are not seen as components. The concept enables the comparison of distinct perceptions (emic) and qualitative atributes (etic) of ethnicity from six main perspectives. The third chapter is focused on ethnicity and the ethnic policies of China. The central objective is to define a Chinese official category minzu, its position in the context of European concepts of ethnicity and nation, and its comparison with the concept of nation in the Soviet tradition, which represents minzu’s template. Minzu is interpreted, unlike most other concepts, as an ethnic group rather than a nation, and is seen as a political entity that is mostly relevant to the represented ethnicities. Chinese minzu is interpreted as a "rigid and chaotic" concept in opposition to Stalin’s conception of a "flexible and regular" nation. Rigidity is seen in its selective function (minzu or nothing), and the chaos in its non-systematic application of rules in the categorization of minzu. The section concludes that the ethnicity of China should be treated flexibly, because there is no single dominant concept. The politics, theory and practice of ethnicity in China vary greatly and are relatively independent from each other. The case study compares the impact of the ethnic policies of the PRC and the USSR on the formation of the ethnicity of the Huis and Dungans. Less than 130 years ago Dungans emigrated to Central Asia, and thus separated themselves from Chinese Huis. Subsequent developments among Soviet Dungans and Chinese Huis permits the study of how these politically, culturally, and religiously different macroregions influenced the current form of ethnicity. Field research in both communities (around 300 interviews) found that direct ethnic policies influence ethnicity only partially and in the short term. On the other hand, macro-scale policies influencing the broader environment affects the development of ethnicity in the longer-term perpective. Even rigid ethnic politics (Soviet and Chinese) are regarded as marginal variables in the process of ethnicity formation. The case of the contemporary Pan-Huis movement shows, how originaly non-ethnic categories can be transformed through internalisation into a vital ethnicity.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Bc. Adam Horálek, Ph.D. 6.74 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Bc. Adam Horálek, Ph.D. 258 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Bc. Adam Horálek, Ph.D. 256 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Leoš Šatava, CSc. 192 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. David Uher, Ph.D. 129 kB
Stáhnout Posudek oponenta Dr. Tomasz Wicherkiewicz 113 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 303 kB