Detail programu/oboru

Doktorský studijní obor Německá a francouzská filozofie, zaměřený na německou klasickou filosofii, fenomenologii a soudobou francouzskou filosofii, jejich dějinné předpoklady a jejich vzájemné vlivy v intelektuálním a kulturním evropském prostoru, poskytne náročnou odbornou přípravu pro bádání a další samostatné rozvíjení aktuálních filosofických přístupů, které se vyprofilovaly ve střední Evropě a ve Francii a které zásadně ovlivňují dění na soudobé světové filosofické scéně a zároveň zásadně utvářejí podobu soudobé české filosofické scény, se kterou jsou tradičně spjaty.
Jde o filosofické směry a přístupy německé klasické filozofie (od Kanta dále) a reakce na ni, dále o fenomenologii (především Husserlovu) a její percepci a samostatný rozvoj ve Francii, o filosofii života a existence, hermeneutiku, fenomenologickou ontologii až po soudobé aktuální modifikace fenomenologie.
Studijní plán doktoranda zahrnuje plánované publikační aktivity, účasti na konferencích a zkoušky z povinných a povinně volitelných předmětů podle akreditačního materiálu.

Promotionsstudium in deutscher und französischer Philosophie mit Schwerpunkt auf der deutschen klassischen Philosophie, der Phänomenologie und der zeitgenössischen französischen Philosophie, ihren historischen Voraussetzungen und ihren gegenseitigen Einflüssen im geistigen und kulturellen europäischen Raum, Es wird eine anspruchsvolle Ausbildung für die Erforschung und weitere eigenständige Entwicklung aktueller philosophischer Ansätze bieten, die in Mitteleuropa und Frankreich entstanden sind und die die zeitgenössische philosophische Weltszene grundlegend beeinflussen und gleichzeitig die Gestalt der zeitgenössischen tschechischen philosophischen Szene, mit der sie traditionell verbunden sind, grundlegend prägen.
Dazu gehören die philosophischen Strömungen und Ansätze der deutschen klassischen Philosophie (ab Kant) und die Reaktionen darauf, die Phänomenologie (insbesondere die von Husserl) und ihre Wahrnehmung und eigenständige Entwicklung in Frankreich, die Lebens- und Existenzphilosophie, die Hermeneutik, die phänomenologische Ontologie und die zeitgenössischen Modifikationen der Phänomenologie.
Das Curriculum des Doktoranden umfasst geplante Publikationen, die Teilnahme an Konferenzen und Prüfungen in Pflicht- und Wahlfächern gemäß den Akkreditierungsunterlagen.

Do programu se přijímá na základě posouzení stanovených podkladů (není stanovena přijímací zkouška)
Uchazeč doloží tyto podklady:
1. Projekt disertační práce, který musí být předem konzultován se školitelem vybraným z řad členů Oborové rady nebo ze seznamu školitelů schválených Oborovou radou. Součástí projektu disertační práce bude:
1.1.a. Vytyčení výzkumné oblasti a jasná formulace otázek či problémů, které chce uchazeč v práci řešit a předpokládaný způsob a postup řešení;
1.1.b. Seznamy textů, případně autorů či pramenů, ze kterých bude práce vycházet či které v ní budou využívány, a to
1.1.b.1. Uchazeč předloží seznam odborných textů, které již prostudoval a
1.1.b.2. Uchazeč předloží seznam textů, z kterých chce vycházet ve své disertační práci.;
2. Uchazeč předloží vlastní odborný filozofický text (publikovaný nebo vzniklý v rámci dosavadního studia);
3. Profesní životopis se seznamem publikací.

Uchazeč všechny stanovené podklady přiloží k přihlášce ke studiu, doklady jsou povinnou přílohou k přihlášce.

Podklady zkušební komise ohodnotí body dle následujících kritérií:
Ad 1. Komise posoudí relevantnost předloženého projektu disertační práce, rozhodujícími kritérii hodnocení budou relevance projektu k tematickému vymezení oboru Německá a francouzská filozofie, smysluplnost projektu, možnosti řešení projektu, časový harmonogram řešení práce. Komise dále posoudí kvalitu a dostatečnost prostudovaných textů relevantních ke studiu oboru a seznam textů, ze kterých chce uchazeč vycházet při psaní disertační práce. Hodnocení bude probíhat na škále 0-10 bodů.
Ad 2. Komise posoudí kvalitu a odbornost vlastního filosofického textu na škále 0-7 bodů.
Ad 3. Komise posoudí dosavadní akademickou dráhu uchazeče a předpoklady pro studium oboru na škále 0-3 body.

Maximálně může uchazeč získat 20 bodů. Podle bodového zisku bude sestaveno pořadí uchazečů, přičemž děkanka stanoví bodovou hranici nutnou pro přijetí na základě výsledku přijímacího řízení a s ohledem na ekonomické a kapacitní možnosti fakulty


Die Zulassung zum Studiengang erfolgt auf der Grundlage einer Bewertung bestimmter Unterlagen (es gibt keine Aufnahmeprüfung)
Der Bewerber muss die folgenden Unterlagen vorlegen:
1. ein Dissertationsprojekt, das im Voraus mit einem Betreuer abgesprochen werden muss, der aus den Reihen der Mitglieder des Fachbereichsrats oder aus einer vom Fachbereichsrat genehmigten Liste von Betreuern ausgewählt wird. Das Dissertationsprojekt muss Folgendes umfassen:
1.1.a. Eine Abgrenzung des Forschungsgebiets und eine klare Darstellung der Fragen oder Probleme, die der Kandidat in der Dissertation behandeln möchte, sowie die vorgesehene Methode und das Verfahren zur Lösung;
1.1.b. Auflistung der Texte, Autoren oder Quellen, auf die sich die Arbeit stützen wird oder die in der Arbeit verwendet werden, wie folgt
1.1.b.1. der Kandidat muss eine Liste der bereits studierten Fachtexte vorlegen und
1.1.b.2 Der Kandidat muss eine Liste der Texte vorlegen, auf die er seine Dissertation zu stützen beabsichtigt;
2. Der Kandidat legt einen eigenen philosophischen Fachtext vor (veröffentlicht oder im Rahmen eines früheren Studiums verfasst);
3. Ein beruflicher Lebenslauf mit einer Liste der Veröffentlichungen.

Der Kandidat muss dem Antrag auf Zulassung zum Studium alle genannten Unterlagen beifügen; die Unterlagen sind eine obligatorische Anlage zum Antrag.

Der Prüfungsausschuss bewertet die eingereichten Arbeiten nach den folgenden Kriterien:
Ad 1. der Ausschuss bewertet die Relevanz des eingereichten Dissertationsvorhabens, die entscheidenden Bewertungskriterien sind die Relevanz des Vorhabens für die thematische Definition des Faches Deutsche und Französische Philosophie, die Sinnhaftigkeit des Vorhabens, die Möglichkeiten der Lösung des Vorhabens, der Zeitplan für die Lösung der Dissertation. Der Ausschuss bewertet auch die Qualität und die Hinlänglichkeit der studierten Texte, die für das Studium des Fachgebiets relevant sind, sowie die Liste der Texte, auf die sich der Kandidat für seine Dissertation stützen will. Die Bewertung erfolgt auf einer Skala von 0-10 Punkten.
Ad 2: Der Ausschuss bewertet die Qualität und Professionalität des eigenen philosophischen Textes auf einer Skala von 0-7 Punkten.
Zu 3: Der Ausschuss bewertet die akademischen Leistungen und die Eignung des Kandidaten für das Fachgebiet auf einer Skala von 0-3.

Es können maximal 20 Punkte vergeben werden. Der Dekan legt auf der Grundlage des Ergebnisses des Zulassungsverfahrens und unter Berücksichtigung der wirtschaftlichen und kapazitären Möglichkeiten des Fachbereichs die Mindestpunktzahl für die Zulassung fest.

Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.

Die Aufnahmebedingungen: Abschluss eines Master-Studiengangs oder anschließenden Master Studienprogramms.

Způsob ověření:	jiná forma
Datum ověření (přijímací zkoušky) od:	11.06.2025	Do:	20.06.2025
Náhradní termín (přijímací zkoušky):	25.06.2025	Do:	27.06.2025

Absolvent doktorského studijního oboru Německá a francouzská filozofie je připraven pro samostatnou vědeckou práci v rámci příslušné oblasti teoretického zájmu oboru a schopen profesionálního uplatnění v akademickém světě, a to jak na domácí půdě, tak i v zahraničí. Rovněž se orientuje v nezbytném akademickém provozu jako je např. získávání podpory z grantů, vytváření badatelských týmů, organizace konferencí, zahraniční stáže, uplatňování výstupů badatelské činnosti, vedení seminářů a přednášek atd. Absolvent je dobře připraven pro uplatnění v rámci evropských politických či kulturních institucích.

Die Absolventen des Promotionsstudiengangs in deutscher und französischer Philosophie sind auf eine selbständige wissenschaftliche Arbeit in dem jeweiligen theoretischen Interessengebiet des Fachs vorbereitet und in der Lage, in der akademischen Welt im In- und Ausland beruflich tätig zu werden. Er/sie ist auch mit den notwendigen akademischen Abläufen vertraut, wie z.B. der Beschaffung von Fördermitteln, der Bildung von Forschungsteams, der Organisation von Konferenzen, Auslandspraktika, der Anwendung von Forschungsergebnissen, der Durchführung von Seminaren und Vorlesungen usw. Der Absolvent ist gut auf eine Beschäftigung in europäischen politischen oder kulturellen Einrichtungen vorbereitet.