Detail programu/oboru

Studium v doktorském studijním programu Mediální a komunikační studia je určeno uchazečům, kteří se hlouběji odborně zajímají o:

- Mediální studia

- Žurnalistická studia

- Politickou komunikaci

- Sociální konstrukci reality

- Diskurzivní studia

- Vizuální žurnalistiku

- Sportovní žurnalistiku

- Dějiny médií

- Strategickou komunikaci, marketing a PR

- Umělou inteligenci, Big Data, algoritmy

- Kulturální studia

- Audience Studies

- Participatory Studies

Studium je zaměřeno na přípravu k samostatné vědecké a pedagogické práci v oblasti komunikačních a mediálních studií a teorie mediální komunikace na vysokých školách, s důrazem na znalost mediální a komunikační teorie a metodologie. 

Přihláška spolu s projektem disertační práce se podává elektronicky prostřednictvím studijního informačního systému nejpozději do 30. dubna 2025.

Přijímací řízení probíhá na základě písemně zpracovaného projektu disertační práce. Ke studiu je přijat pouze ten uchazeč, který úspěšně projde přijímacím řízením. Je doporučeno, aby uchazeč konzultoval svůj projekt s některým z pedagogů Institutu komunikačních studií a žurnalistiky již v přípravné fázi, tj. před odevzdáním chystaného projektu. Školiteli doktorandů mají být především docenti a profesoři (či lidé, kteří obdobné pozice dosáhli v zahraničí), nebo výjimečně také mimořádní odborníci v daném oboru se soustavnou publikační činností ve vztahu k tématu projektu s titulem Ph.D., obvykle s perspektivou brzké habilitace. Zohledňujte tato kritéria při oslovování konzultantů projektu.

Projekty předkládané k přijímacímu řízení se vztahují k oblasti zkoumání médií a musí tematicky souviset se zaměřením vědeckovýzkumné práce IKSŽ. Vědeckovýzkumná činnost na IKSŽ se soustředí zejména na následující oblasti:

●        vývoj masových médií a jejich postavení ve společnosti v období 1918-1989 a jejich vztah k dalším sociálním institucím

●        vývoj masových a síťových médií a jejich postavení ve společnosti po roce 1989 (včetně vývoje technologií, obsahů a funkcí) a jejich vztah k dalším sociálním institucím

●        proměny veřejné komunikace po roce 1989 s důrazem na stav žurnalistiky, strategické komunikace, politické komunikace 

●        diskurzivně-ideologická a mediální konstrukce sociální reality, jako je životní prostředí, migrace, domov, historie, paměť, technologie

●        publika, jejich chování a interpretace mediálních obsahů

●        herní studia

●        vizuální komunikace.

Projekt disertační práce musí obsahovat: 

(Doporučený rozsah projektu je minimálně 10 normostran)

●        vymezení tématu disertační práce, 

●        současný stav poznání s důrazem na přínos projektu k vědeckovýzkumné práci na IKSŽ,

●        předpokládaný harmonogram řešení projektu,

●        způsob řešení projektu, plánované využití výzkumných metod, 

●        předpokládané výsledky výzkumu,

●        použitou literaturu,

●        shrnutí v angličtině (v rozsahu max. 1 normostrany).

Přijímací zkouška se skládá:

1. Ústní pohovor se odehrává před přijímací komisí. Součástí pohovoru je rozprava o projektu disertační práce. 

Obsahem rozpravy jsou otázky zjišťující:

●        cíle disertačního výzkumu,

●        formulace výzkumných otázek, 

●        teoreticko-metodologické ukotvení navrhovaného projektu,

●        proveditelnost výzkumného záměru, jeho limity.

Ústní pohovor rovněž prověřuje uchazečovu orientaci v problematice studia dějin a současnosti masových médií a sociální teorie médií na základě témat vztahujících se k jeho disertačnímu projektu.

2. Komise dále na základě motivačního dopisu v rozsahu 1-2 normostran a předloženého strukturovaného životopisu posoudí uchazečovu výzkumnou, publikační a přednáškovou činnost. Za dosavadní uchazečovy odborné aktivity lze získat maximálně 10 bodů.

Uchazeč musí do 30. dubna 2025 zaslat projekt disertační práce, motivační dopis, strukturovaný životopis a jako přílohu elektronické přihlášky. Informace o disertačním projektu a vzorový formulář projektu je možné nalézt na webových stránkách Institutu komunikačních studií a žurnalistiky. Uchazeč, který disertační projekt neodevzdá v uvedeném termínu stanoveným způsobem, bude vyřazen z přijímacího řízení.  

Kritéria pro vyhodnocení přijímacích zkoušek:

Kvalita projektu, orientace v oboru a v odborné literatuře s projektem související, předpoklady pro zapojení do výzkumných a pedagogických aktivit pracoviště.

Hodnocení uchazečů:

1. Kvalita projektu disertační práce max. 20 bodů

2. Rozprava o předloženém projektu max. 20 bodů

3. Dosavadní výzkumná, publikační a přednášková činnost - max. 10 bodů

CELKEM max. 50 bodů

Členové komise hodnotí jednotlivé kategorie hodnocení, bodový součet je pak průměrován pro jednotlivé kategorie a sečten pro získání výsledného počtu bodů. Bodovou hranici pro přijetí stanoví děkan s přihlédnutím k počtu uchazečů skládajících přijímací zkoušku a kapacitním možnostem fakulty.

Dále vizte Obecné podmínky přijímacího řízení

Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu.

Orientační pomůckou pro uchazeče z hlediska požadavků na znalosti k přijímacímu řízení (podle převažujícího tematického zaměření projektu) jsou přehledy tematických okruhů ke státní závěrečné zkoušce magisterského studia studijních oborů Mediální studia, Žurnalistika nebo Strategická komunikace, obsahující rovněž seznam základní literatury.

Absolvent doktorského studijního programu Mediální a komunikační studia ovládá metody analýzy mediální produkce, mediálních produktů a obsahů, publika a uživatelů. Je odborníkem na problematiku dějin a současnosti médií a jejich postavení v proměnách společenského, politického a kulturního kontextu, který je schopen provádět syntézu poznatků z oblasti sociálních a humanitních věd a vykládat současné trendy ve vývoji médií a mediální a strategické komunikace.

Absolventi doktorského studia jsou připraveni na pedagogickou a vědeckou kariéru v rámci vysokých škol v České republice i v zahraničí a na uplatnění jako analytici médií v oblastech aplikovaného výzkumu. Jako sociální vědci mohou pracovat v ústavech Akademie věd ČR či na jiných vědeckých pracovištích. Mohou působit také jako analytici komunikačních procesů v politické sféře, oblasti marketingu a PR a strategické komunikace.