Volba jazyka
  • čeština
  • english
Uživatel
  • Anonym

    Detail programu/oboru

    Religionistika (0221TA1000100000)

    Fakulta: Filozofická fakulta
    Studijní program: Religionistika (N0221A100010)
    Forma studia: prezenční
    Druh studia: navazující magisterské
    Jazyk výuky: čeština
    Předpokládaný počet přijímaných: 8
    Standardní doba studia: 2 roky
    Forma přihlášky: Elektronická

    Poměr přijatých a přihlášených v minulém akad. roce

    3 / 8

    • Na tento program/obor nyní nelze podat elektronickou přihlášku.

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Termín podání přihlášky: 31.03.2024
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Poplatek za elektronickou formu přihlášky: 880, 440 a 1200 Kč
      Poznámka: 4 Poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením

      4.1 Výše poplatku za úkony spojené s přijímacím řízením (dále jen „poplatek“) je pro přijímací řízení ke studiu začínajícímu akademickým rokem 2024/2025 stanovena následovně:
      a) 880 Kč za jednu přihlášku ke studiu programu umožňujícímu samostatné i sdružené studium,
      b) 440 Kč za jednu přihlášku ke studiu programu umožňujícímu pouze sdružené studium – je třeba podat nejméně dvě přihlášky,
      c) 1 200 Kč za jednu přihlášku ke studiu programu uskutečňovaného v cizím jazyce.

      4.2 Za každou přihlášku je nutné poplatek uhradit samostatně.

      4.4 Poplatek je možné uhradit on-line platbou, převodem na účet, vkladem v bance na účet nebo v hotovosti v pokladně Filozofické fakulty UK.

      4.5 Stav přijetí, zpracování a úhrady poplatku může uchazeč sledovat ve svém účtu v informačním systému.

      4.6 Poplatek je nevratný v kterékoli fázi přijímacího řízení.

      4.7 Uchazeč v tíživé sociální situaci může za stanovených podmínek podat přihlášku ke studiu na Univerzitě Karlově zdarma (více informací zde: https://centrumcarolina.cuni.cz/CC-200.html).
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      kombinovatelnost: samostatné a sdružené studium; kombinovatelnost se všemi programy navazujícího magisterského studia, které to nevylučují

      specializace: Historicko-filologická religionistika, Symbolické fenomény současnosti

      volba specializace: předběžně v přihlášce, závazně při zápisu do studia
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      přijímací zkouška: jednokolová (ústní)

      popis přijímací zkoušky:
      ústní zkouška
      1) vyhodnocení bakalářské práce či jiného významnějšího písemného výstupu (max. 40 bodů)
      2) metody a dějiny religionistiky (max. 20 bodů)
      3) uchazečem zvolený náboženský okruh (max. 10 bodů)
      4) pohovor nad projektem magisterského studia (max. 30 bodů)

      Uchazeč musí projekt svého magisterského studia zpracovat písemně a dodat nejpozději dva týdny před konáním zkoušky. Projekt musí obsahovat nejen samotný nápad, ale také nárys postupu řešení, zvolené metody, rozvahu nad rozsahem projektu a představení toho, na jaké bádání bude projekt navazovat, co chce přinést nového a jak konkrétně by měl vypadat konečný výstup projektu; zřetelné by měly být výzkumné otázky, které si uchazeč klade a na které chce výzkumem odpovědět. Uchazeč by zpracováním projektu měl ukázat, že je schopen dobrého teoreticko-metodologického uchopení svých plánovaných témat, ale stejně tak by měl předvést i schopnost pracovat s primárními i sekundárními prameny na úrovni potřebné pro kvalitní zpracování zvolených témat. Projekt by měl mít rozsah cca 5 normostran a musí být opatřen relevantní bibliografií.

      Při pohovoru nad projektem magisterského studia má uchazeč za úkol ústně prezentovat svůj projekt a být připraven zodpovídat upřesňující otázky komise a o tématu diskutovat, přičemž by měl předvést zejména schopnost dobrého teoreticko-metodologického uchopení svých plánovaných témat, ale stejně tak i schopnost pracovat s primárními i sekundárními prameny na úrovni potřebné pro kvalitní zpracování zvolených témat. Při hodnocení tohoto předmětu bude vzata v potaz též bakalářská práce (tj. komise bude hodnotit, nakolik již tato práce svým zpracováním potvrzuje příslib při zkoušce ústně prezentovaný uchazečem). Uchazeč má případně možnost společně s bakalářskou prací a projektem předložit jakékoli další materiály dokládající jeho akademické schopnosti (další studentské práce, anotace přednesených konferenčních příspěvků apod.).

      další požadavky ke zkoušce:
      Pro okruhy 2) a 3) je předepsán přesný seznam témat a učebních textů, jejichž znalost je u zkoušek vyžadována (viz níže).

      Uchazeč je povinen nejpozději do 30. 4. 2024 odevzdat prostřednictvím informačního systému text projektu svého magisterského studia a svou bakalářskou práci s posudky, popř. jiný významnější písemný výstup. Povinnost zaslat bakalářskou práci se nevztahuje na uchazeče, kteří obhájili bakalářskou práci z Religionistiky na FF UK. Práce bude komisí vyhodnocena podle následujících kritérií:
      1. Struktura argumentace: Je výklad srozumitelný? Je na každém místě zřejmé, co chce autor říci a proč to říká právě nyní? Je práce přehledně členěna a splňuje cíl, který si autor vytknul?
      2. Formální úroveň: Pracuje autor koherentně se zkratkami, syntaxí bibliografických odkazů, přepisy cizích slov apod.? Užívá správně poznámek pod čarou? Nedopouští se pravopisných chyb a jazykových neobratností?
      3. Práce s prameny: Pracuje autor průhledným způsobem se sekundárními prameny? Využívá primární prameny a pracuje s pramennými jazyky všude tam, kde je to na místě?
      4. Vlastní přínos: Je práce pouze mechanickým kompilátem, nebo autor své primární i sekundární prameny přetavuje v nějaký nový, organický celek a vnáší do tématu nějaký vlastní pohled?
      5. Obecný přesah práce: Je práce způsobem zpracování tématu zajímavá i pro toho, kdo se sám danou problematikou nezabývá?
      Bodování: Každé z těchto hledisek je hodnoceno v rozsahu 0–8 bodů.

      seznam okruhů a učebních textů:

      Metody a dějiny religionistiky
      Prameny studia:
      • Douglas, Mary, Purity and Danger: An Analysis of Concept of Pollution and Taboo, London – New York: Routledge, 20022 (19661)
      • Mircea Eliade (ed.), The Encyclopedia of Religion, New York: Macmillan, 1987 (= EOR)
      • E. E. Evans-Pritchard, Theories of Primitive Religion, Oxford: Oxford University Press, 1965
      • Břetislav Horyna – Helena Pavlincová (eds.), Dějiny religionistiky, Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2001
      • Robin Horton – Ruth Finnegan, Modes of Thought, Cambridge: Cambridge University Press, 1987
      • Dušan Lužný, Náboženství a moderní společnost, Brno: Masarykova univerzita, 1999
      • Rudolf Otto, Posvátno, Praha: Vyšehrad, 1998
      • Daniel L. Pals, Osm teorií náboženství, přel. Lucie Valentinová, ExOriene: Praha, 2015
      • Daniel L. Pals, Nine Theories of Religion, Oxford – New York: Oxford University Press, 2015.
      • Roland Robertson (ed.), Sociology of Religion, Harmondsworth: Penguin, 1969
      • Eric J. Sharpe, Comparative Religion. A History, London: Duckworth, 19862
      • Arnold van Gennep, Přechodové rituály, Praha: Portál, 2008
      • Jacques Waardenburg (ed.), Classical Approaches to the Study of Religion, New York – Berlin: Walter de Gruyter, 19992 (19731)
      • Margit Warburg, „William Robertson Smith and the Study of Religion“, Religion 19 (1989): 41–61
      • David M. Wulff, Psychology of Religion, New York: John Wiley & Sons, 19972

      Zkoušení autoři (v chronologickém pořadí dle dat narození):
      • F. Max Müller (1823–1900) – EOR; Waardenburg 85–95
      • Edward Tylor (1832–1917) a James G. Frazer (1854–1941) – Pals 35–75
      • William James (1842–1910) – Pals (Nine Theories) 185–226
      • W. Robertson Smith (1846–1894) – Warburg 41–61; Douglas 19–22; Waardenburg 150–9
      • Sigmund Freud (1856–1939) – Pals 76–115
      • Lucien Lévy-Bruhl (1857–1939) – Horton 250–8; Waardenburg 334–44; Evans-Pritchard 78–92
      • Émile Durkheim (1858–1917) – Pals 119–158
      • Max Weber (1864–1920) – Pals 200–255
      • N. Söderblom (1866–1931) – Sharpe 154–61; Waardenburg 382–388; Horyna 390–396
      • Rudolf Otto (1869–1937) – EOR; Posvátno 17–40; 110–113; 128–132
      • Arnold van Gennep (1873–1957) – Přechodové rituály 11–31 + doslov Martina Pehala, str. 209–220; Waardenburg 293–300
      • Carl Gustav Jung (1875–1961) – Wulff 414–53
      • Gerardus van der Leeuw (1890–1950) – Sharpe 229–35; Waardenburg 399–412; 419–425; Horyna 265–271
      • Joachim Wach (1898–1955) – EOR; Horyna 436–441; Waardenburg 498–504; 509–519 (+ poznámky 519–523)
      • Edward E. Evans-Pritchard (1902–1973) – Pals 301–340
      • Mircea Eliade (1907–1986) – Pals 256–299

      Vybraný náboženský okruh
      Judaismus
      1. Klein, Guide to Jewish Religious Practice
      2. Finkelstein, Jews: Their History
      3. Kugel, Bible as it Was
      4. Bokser, The Talmud: Selected writings
      5. Pirkej avot

      Křesťanství
      1. McGrath, Christian Theology, německá verze Der Weg der christlichen Theologie
      2. Pokorný, Literární a teologický úvod do NZ
      3. Filipi, Křesťanstvo
      4. Brown, Ježíš v pohledu NZ
      5. Franzen, Malé církevní dějiny
      6. Nový zákon

      Islám
      1. Kropáček, Duchovní cesty islámu
      2. Kropáček, Islámský fundamentalismus
      3. Křikavová et al., Islám: ideál a skutečnost
      4. Cook, Muhammad
      5. Korán (Hrbkův úvod a vybrané súry)
      Súry pro zkoušku z islámu – v závorce pořadové číslo (podle Vulgáty); celkem 17 súr (cca 151 stran):
      (2) Kráva, (4) Ženy, (17) Noční cesta, (18) Jeskyně, (19) Marie, (20) Tá há, (22) Pouť, (24) Světlo, (30) Byzantinci, (36) Já sín, (37) Stojící v řadách, (40) Odpouštějící, (53) Hvězda, (55) Milosrdný, (76) Člověk, (84) Rozštěpení, (90) Město.

      Buddhismus
      1. Williams, Buddhistické myšlení: úplné uvedení do indické tradice
      2. Harvey, An Introduction to Buddhism: Teachings, History and Practices
      3. Lopez, Příběh buddhismu
      4. Fišer, Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu
      5. Carrithers, Buddha

      Indická náboženství
      1. Flood, Introduction to Hinduism
      2. Fuller, Camphor Flame
      3. Zbavitel et al., Bohové s lotosovýma očima
      4. Fišer, Filosofická koncepce nejstaršího buddhismu
      5. Carrithers, Buddha
      6. Gaur-Singh, Sikhismus

      Náboženství Řecka
      BS: Louise Bruit-Zaidman – Pauline Schmitt-Pantel, Religion in the Ancient Greek City, Cambridge: Cambridge University Press, 1992.
      WB: Walter Burkert, Greek Religion, Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 1985

      Hvězdičkou jsou označeny kapitoly z W. Burkerta, které daná témata probírají velmi podrobně, a u nichž se tudíž neočekává znalost obsahu do posledních detailů.

      Okruhy:
      1. Mínójsko-mykénské náboženství (WB I 3-4*)
      2. Oběť, úlitba, modlitba (BS 27-45, WB II 1-3*)
      3. Očista, hlavní typy znečištění, farmakos, rituální čistota, smrt, nemoc, šílenství (WB II 4)
      4. Svatyně, chrám, posvátný okrsek, kněží (BS 46-62, WB II 5-6)
      5. Slavnosti, typy obřadů, základní náboženské svátky (BS 102-111, WB II 7 a V 2)
      6. Věštění (BS 121-128, WB II 8)
      7. Rity přechodu (BS 63-79, WB V 3.4, V 2.2 [část o Arrhéforiích])
      8. Kult mrtvých, héróové, chthonická božstva (WB IV*)
      9. Mystéria, orfismus (WB VI*).
      10. Filosofické náboženství (WB VII*).

      Náboženství Říma
      1. Beard et al., Religions of Rome, 2 vols.
      2. Dumézil, Archaic Roman Religion, 2 vols.

      Náboženství Keltů, Germánů a Slovanů
      1. Edda (přel. L. Heger)
      2. Sturlusson, Edda – Sága o Ynglinzích, s. 7-133
      3. Váňa, Svět slovanských bohů a démonů

      i) Anglická varianta
      4. Gantz, Early Irish Myths and Sagas
      5. Mac Cana, Celtic Mythology
      6. Green, Exploring the World of the Druids
      7. Turville-Petre, Myths and Religion of the North

      ii) Francouzská varianta
      4. Guyonvarc’h, Textes mythologiques irlandais
      5. Vries, La religion des Celtes
      6. Derolez, Les dieux et la religion des Germains

      iii) Německá varianta
      4. Vries, Keltische Religion
      5. Derolez, Götter und Mythen der Germanen

      Náboženství Syropalestiny a Mezopotámie
      1. Mýty staré Mezopotámie
      2. Epos o Gilgamešovi
      3. Ringgren, Religions of the Ancient Near East
      4. Bottéro, Nejstarší náboženství: Mezopotámie
      5. Ugaritic Narrative Poetry
      6. Popko, Religions of Asia Minor

      Náboženství starého Egypta
      EB: Hornung, Erik. The Ancient Egyptian Books of the Afterlife. Ithaca, N.Y: Cornell University Press, 1999.
      GM: Dunand, Françoise. Gods and Men in Egypt: 3000 BCE to 395 CE. Ithaca: Cornell University Press, 2004.
      King: Frankfort, Henri. Kingship and the Gods. Chicago: University of Chicago Press, 1948.
      Ox.: Bonhême, Marie-Ange. “Kingship.” In The Oxford Encyclopedia of Ancient Egypt. Vol. 2, edited by Donald B. Redford, 238–245. Oxford: Oxford University Press, 2001.
      Queen: Roth, Silke. “Queen.” UCLA Encyclopedia of Egyptology 1, no. 1 (July 3, 2009). http://escholarship.org/uc/item/3416c82m#page-1.
      SN I: Janák, Jiří. Staroegyptské Náboženství I Bohové Na Zemi a v Nebesích. Vyd. 1. Oikúmené, sv. 151. Praha: OIKOYMENH, 2009.
      SN II: Janák, Jiří. Staroegyptské Náboženství II Život a Úděl Člověka. 1. vyd. Oikúmené, sv. 171. Praha: OIKOYMENH, 2012.
      Temple: Wilkinson, Richard H. The Complete Temples of Ancient Egypt. New York: Thames & Hudson, 2000.
      Taylor: Taylor, John H. Death and the Afterlife in Ancient Egypt. Chicago: University of Chicago Press, 2001.

      Okruhy:
      1. Kosmologie a kosmogonické tradice [SN I: s. 73–113]
      2. Egyptští bohové [SN I: s. 157–206]
      3. Král a královna [King: s. 36–88; Queen; Ox.]
      4. Chrámy a kněží [Temple: s. 16–100]
      5. Antropologie [SN II: s. 64–154]
      6. Zádušní architektura a hrobová výbava [Taylor: s. 64–66 (kanopy), 112–117 (vešebty), 136–141 (symbolika hrobky), 155–158 (nepravé dveře), 162–165 (sochy), 214–217 (sarkofágy); EB: s. 59–77]
      7. Smrt a představy o zásvětí [SN II: s. 171–234]
      8. Zádušní texty [EB: s. 1–53]



      --------------------------------
      Podmínky přijímacího řízení ke studiu na FF UK: https://is.cuni.cz/studium/prijimacky/index.php?do=info_fakulta&fak=11210
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

      Způsob ověření: přijímací zkouška
      Datum ověření (přijímací zkoušky) od: 11.05.2024 Do: 14.06.2024
      Náhradní termín (přijímací zkoušky): 17.06.2024 Do: 21.06.2024
    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      další informace:
      • vizitka studijního programu: https://www.ff.cuni.cz/prijimaci-rizeni/studijni-obory/navazujici-magisterske-obory/religionistika_nmgr/
      • web Ústavu filozofie a religionistiky: https://ufar.ff.cuni.cz/cs/

    • sbalit Rozbalit (další informace – např. detail přihlášky)
      Studium je určeno pro perspektivní absolventy bakalářského studia religionistiky nebo příbuzných humanitních programů. Absolvent bude velmi dobře znát hlavní teoretické a metodologické přístupy ke studiu náboženství a bude schopen je samostatně aplikovat na interpretaci náboženských jevů. Bude schopen nahlížet kulturní a společenská témata z více stran a v hlubších souvislostech. Bude připraven akceptovat jinakost odlišných kultur, dokáže proniknout do logiky jejich modelu světa, a tím bude moci napomáhat v mezikulturním porozumění. Naučí se třídit a zpracovávat informace a přesně a srozumitelně vyjadřovat své myšlenky v ústním i písemném projevu; díky tomu pak lépe obstojí v řadě oborů a bude kvalifikován pro práci ve veřejných nebo soukromých institucích vyžadujících právě takovéto dovednosti. Bude se moci uplatnit i jako vědecký pracovník v oblasti společenských věd, jako kritik, komentátor, redaktor a po doplnění pedagogické průpravy též jako středoškolský učitel. Znalost různých náboženských prostředí absolventy kvalifikuje k práci na pomezí odlišných kultur, např. v diplomacii, v žurnalistice, v mezinárodních organizacích.