Detail programu/oboru

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Studijní program navazuje na bakalářský studijní program Český jazyk se zaměřením na vzdělávání.

Studijní program připravuje pro praxi plně kvalifikované učitele českého jazyka a literatury na základních a středních školách, příp. absolventy s předpoklady pro další lingvistickou a literárněvědnou práci na vědeckých a vědecko-pedagogických bohemistických pracovištích a na všech takových místech, kde se předpokládá důkladná znalost českého jazyka a literatury.
V jazykové části jsou oborové kompetence získané v bakalářském studiu dále obohacovány o zastřešující filologické předměty orientované přímo k učitelské praxi. Prohloubené poznání pomezních lingvistických disciplín je zabezpečeno soustavou povinně volitelných předmětů. Dosavadní oborové znalosti jsou transformovány v didaktickou znalost obsahu a za zohlednění nejnovějších psychodidaktických poznatků využity k předávání kompetencí oborovědidaktických.
Literární část studia rozvíjí a upevňuje kompetence nabyté v bakalářském bohemistickém studiu, zejména schopnost odborně všestranně poučené a kreativní interpretace literárních děl, a propojuje je s didaktickými a vzdělávacími aspekty. Oborové znalosti studenta jsou rozšiřovány povinným předmětem Světová literatura, povinný předmět Didaktika literatury se soustředí na všestranný rozbor textů s cílem vychovat žáky k uvažování o významech a smyslu literárních děl, k rozvoji čtenářství, k hlubokému a fundovanému uvažování o (literárním) umění a textu a o budování jeho významu při četbě. Povinné předměty jsou doplněny povinně volitelnými předměty.
Ústřední pozornost studijního programu je zacílena k oborové didaktice, posílené jednak Integrovanou náslechovou praxí z českého jazyka, jednak souvislými reflektivními oborovými praxemi. Program je provázen doporučenými volitelnými předměty, které se orientují mimo jiné na aktuální otázky současné didaktiky.

Studijní program v plánu maior respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT. Pedagogicko-psychologická příprava zahrnuje předměty pedagogiky, psychologie a speciální pedagogiky, včetně pedagogicko-psychologické praxe. Součástí  je zpracování diplomové práce.

Učitelství výtvarné výchovy pro 2. stupeň základní školy a střední školy a základní umělecké školy

Studijní program Učitelství výtvarné výchovy pro 2. stupeň základní školy, střední školy a základní umělecké školy poskytuje ucelené magisterské vzdělání v kombinaci dvou oborů. Navazuje na bakalářský studijní program Výtvarná výchova se zaměřením na vzdělávání. Je jediným studijním programem, v jehož centru pozornosti je vzdělávání učitelů výtvarné výchovy a rovnocenný rozvoj reflektované autorské umělecké tvorby v interdisciplinární teoretické reflexi, která propojuje vizuální výtvarné umění a jeho teorie s výtvarnou pedagogikou a oborovou didaktikou. Magisterský studijní program je zaměřen i na osobnostní rozvoj studentů v oblasti reflektované autorské tvorby, v oblasti vizuální komunikace, vizuální gramotnosti a v oblasti učitelství. Důraz je kladen na získání znalostí teorie a dějin umění, znalostí oborové didaktiky a rozvoj reflektivního přístupu k vlastní autorské umělecké tvorbě. Studium je koncipováno jako dynamický průnik tří zmíněných oblastí. Absolvent se v nich aktivně pohybuje, dokáže vzájemně propojovat osvojené znalosti a dovednosti, reflektuje je i v aplikacích a kontextech využití. Samostatně uvažuje v konceptech, využívá teoretické znalosti i osvojené umělecké dovednosti v didaktické transformaci obsahů výtvarné výchovy. Cílem studijního programu je dále rozvíjet vizuální gramotnost studentů a schopnost využívat výtvarné umění a jeho vyjadřovací prostředky ve vizuálně komunikující kultuře s ohledem na expertní znalosti uměleckého a kulturního vzdělávání, uplatnitelné v dalším rozvoji, kultivaci a demokratizaci společnosti.

Studijní program v plánu minor respektuje vyváženost oborové, didaktické a pedagogicko-psychologické složky přípravy dle standardů učitelské přípravy MŠMT.

Přijímací zkouška má 3 části:

1)   Zkouška z 1. studijního programu, plán maior, max. 30 b.

2)   Zkouška z 2. studijního programu, plán minor, max. 30 b.

3)   Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy (maior), max. 30 b.

Celkem max. 90 b.

1) Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Přijímací zkouška prověřuje jak dosažené znalosti a dovednosti z bakalářského studia Český jazyk se zaměřením na vzdělávání, tak jazykovou kompetenci uchazeče/uchazečky. Očekává se také znalost aktuálních témat bohemistiky, která jsou řešena současnými bohemistickými časopisy.

Zkouška vychází z obsahu dílčích disciplín, které tvoří studijní plán bakalářského studijního programu Český jazyk se zaměřením na vzdělávání v aktuálním akademickém roce (viz Studijní informační systém), a to zejména z obsahu tzv. profilujících (povinných) předmětů bakalářského studia Český jazyk se zaměřením na vzdělávání.

Přijímací zkouška má charakter písemného testu.

Písemný test sestává ze dvou částí, a to z
(1) části jazykové a
(2) z části literární.
Z celkového počtu 30 bodů může uchazeč získat 16 bodů z (1) jazykové části a 14 bodů z (2) části literární. Délka trvání písemného test je 40 min.

2) Učitelství výtvarné výchovy pro 2. stupeň základní školy a střední školy a základní umělecké školy

Přijímací zkouška má tři části:
Ústní pohovor (max. 18 b.)
Obhajoba portfolia výtvarných prací (max. 6 b.)
Pohovor nad seznamem prostudované literatury a zhlédnutých výstav (max. 6 b.)

Maximální počet dosažených bodů celkem: 30
Ani jedna část přijímací zkoušky nesmí být hodnocena počtem bodů 0.

K ústnímu pohovoru uchazeč/ka připraví a přinese tištěné portfolio své výtvarné tvorby, vztahující se k zadanému tématu a seznam prostudované literatury a zhlédnutých výstav.

Téma 2022-2023: Reálný a nereálný prožitek  1. Při ústním pohovoru uchazeč/ka na základě připravené prezentace představí, jak chápe zadané téma. Východiskem výkladu budou vybrané odborné texty (alespoň 2 odborné prameny). Uchazeč/ka představí klíčová teoretická a umělecká východiska a zdůvodní své postoje k nim. Dále představí vlastní výtvarnou reflexi zadaného tématu v autorském projektu, založeném na individuálním výtvarném vyjádření (v rozsahu 5-10 artefaktů). Představí také vlastní návrh pedagogické výtvarné činnosti vztahující se k zadanému tématu.

2. Uchazeč/ka představí portfolio své dosavadní výtvarné tvorby, které přinese k ústní zkoušce vytištěné(formát pdf., max. 20 stran)

3. Uchazeč/ka představí komisi seznam prostudované literatury, zhlédnutých výstav a edukačních materiálů.

Kritéria hodnocení:
-srozumitelná argumentace vlastních postojů s oporou o prostudované teoretické prameny
-autorská reflexe tématu
-reflexe tvůrčího postupu
-vizuální podoba artefaktů
-vnitřní souvislosti
-schopnost souvislého kultivovaného projevu

3) Písemná zkouška z pedagogicko-psychologické přípravy

Maximální počet bodů 30 b. Test trvá 30 minut.

Didaktický test prověřuje znalosti z povinných předmětů pedagogicko-psychologické přípravy  (pedagogika,  psychologie, speciální pedagogika, základy didaktiky) zařazených do tzv. společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku na úrovni výstupních požadavků pro bakalářské studium se zaměřením na vzdělávání. Kromě základních znalostí (terminologie, poznatky) jde i o schopnost aplikovat teoretické znalosti do řešení modelových situací v pedagogické praxi.

Studijní plán společného základu pro obory se zaměřením na vzdělávání a pedagogiku v aktuálním akademickém roce je dostupný na http://studium.pedf.cuni.cz/karolinka/.

Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Základní podmínkou přijetí ke studiu je ukončené bakalářské studium stejného nebo příbuzného studijního programu. Ve shodě s koncepcí dvoustupňové učitelské přípravy dle Rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků (MŠMT), bude posuzováno splnění minimálních požadavků na bakalářské programy se zaměřením na vzdělávání dle příslušných složek učitelské přípravy, na základě posouzení doložených dokumentů. Toto posouzení se ve stejném rozsahu týká jak absolventů bakalářských studijních programů se zaměřením na vzdělávání, tak absolventů ostatních bakalářských studijních programů.

Uchazeč doloží výpis předmětů absolvovaných v předchozím bakalářském studiu, včetně jejich výsledků, spolu s dokladem o dosaženém vzdělání, popřípadě potvrzením o studiu, pokud ještě nebylo studium zakončeno, do 28. 02. 2022.

Posuzovány jsou složky učitelské přípravy: 1a) pedagogicko-psychologická příprava, 1b) oborová didaktika, 2) obor, 3) praxe. Vyžadované kredity pro jednotlivé složky:

I.          Učitelské studijní programy s plnými studijními plány - dříve tzv. jednoobor

•                  1a) pedagogicko-psychologická příprava 6 kreditů

•                  1b) oborová didaktika 4 kredity,

•                  2) obor 60 kreditů,

•                  3) praxe 2 kredity

II.        Učitelské studijní programy ve sdruženém studiu, se studijními plány maior (hlavní studijní plán) a minor (přidružený studijní plán) – dříve tzv. dvouobor

Za studijní program „maior“ i za studijní program „minor“ ve sdruženém studiu, do kterého se uchazeč hlásí, se vyžadují kredity pro jednotlivé složky učitelské přípravy za oba programy takto:

•                  1b) oborová didaktika 4 kredity,

•                  2) obor 60 kreditů,

•                  3) praxe 2 kredity.

Pro program „maior“ se navíc vyžaduje složka 1a) pedagogicko-psychologická příprava v rozsahu 6 kreditů.

Uchazeči z ostatních bakalářských studijních oborů/programů mohou být přijati při posouzení příbuznosti navazujícího magisterského studijního programu s absolvovaným bakalářským studiem z hlediska složek učitelské přípravy dle Rámcových požadavků MŠMT (viz výše) a složení přijímacích zkoušek zahrnujících jednotlivé složky učitelské přípravy.

Příbuznost absolvovaného studia posuzují na základě podkladů dodaných s přihláškou (do 28. 02. 2022) po přijetí přihlášky garanti příslušných navazujících magisterských programů prostřednictvím studijního oddělení fakulty, nejpozději k 30. 4. 2022, uchazeči budou vyrozuměni do 31. 5. 2022. Ten, kdo splní podmínku příbuznosti programu, bude pozván k přijímací zkoušce. Při nesplnění podmínky příbuznosti programu nemůže být uchazeč ke studiu přijat, a proto nebude dále pozván k přijímací zkoušce.

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Základní literatura

pro morfematiku a terminologii:

ADAM, R. – BENEŠ, M. – BOZDĚCHOVÁ, I. – MARTÍNEK, F. – PROKŠOVÁ, H. – SYNKOVÁ, P. Gramatické rozbory češtiny (výklad a cvičení s řešeními). Praha: Karolinum, 2017.

pro morfologii:

ADAM, R. Příručka k morfologii češtiny (výklad a cvičení s řešeními). 2. vyd. Praha: Karolinum, 2019.

ČECHOVÁ, M. a kol. Čeština – řeč a jazyk. Praha: SPN, 2011 (morfologie, tvoření slov).

zejm. pro morfologii a pravopis:

PRAVDOVÁ, M. – SVOBODOVÁ, I. (eds.). Akademická příručka českého jazyka. 2., upravené a rozšířené vydání. Praha: Academia, 2019.

pro lexikologii:

MALIŠ, O. – MACHOVÁ, S. – SUK, J. Současný český jazyk. Lexikologie (Nauka o tvoření slov, lexikografie, slang). Praha: Karolinum, 1997.

pro stylistiku:

ČECHOVÁ, M. a kol. Současná česká stylistika. Praha: ISV, 2003 (příp. ČECHOVÁ, M. a kol. Stylistika současné češtiny. Praha: ISV, 1997; příp. ČECHOVÁ, M. – KRČMOVÁ, M. – MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. Praha: NLN, 2008).

ČMEJRKOVÁ, S. Čeština v síti: Psanost či mluvenost? NŘ 80, 1997, s. 225–247.

pro syntax:

GREPL, M. – KARLÍK, P. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998.

CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, © Masarykova univerzita, Brno, 2012–2020, příslušná hesla.

pro vývoj jazyka:

LAMPRECHT, A. – ŠLOSAR, D. – BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986.

pro syntetizující pohled:

KOL. Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, 2012.

Dále studijní literatura dílčích disciplín, které tvoří studijní plán bakalářského studijního oboru Český jazyk se zaměřením na vzdělávání, a současné bohemistické časopisy.

Učitelství výtvarné výchovy pro 2. stupeň základní školy a střední školy a základní umělecké školy

AUMONT, J.: Obraz. Praha: AMU, 2005.

BERGER, J.: O pohledu. Praha: Agite/Fra, 2009.

BLÁHA, J.: Výtvarné umění a hudba. Tvar prostor a čas I/1,2. Praha: Togga, 2012, 2013.

ECO, U.: Skeptikové a těšitelé. Praha: Argo, 2006.

FULKOVÁ, M.: Diskurz umění a vzdělávání. Praha: H+H, 2009.

HORÁČEK, R.: Galerijní animace a zprostředkování umění. Akademické nakladatelství CERM, 1998.

CHALUPECKÝ, J.: Nové umění v Čechách. Praha: H+H, 1994.

KULKA, T.: Umění a falzum. Praha: Academia, 2004.

Kol. autorů: Umění 20. století - Malířství, skulptury a objekty, nová média, fotografie. Praha: Slovart 2004.

LYOTARD, J. - F.:O postmodernismu. Praha: Filosofia, 1993.

PANOFSKY, E.: Význam ve výtvarném umění. Praha: Academia, 2013.

PETŘÍČEK, M.: Myšlení obrazem. Praha: Hermann a synové, 2009.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. http://www.msmt.cz/file/41216/

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-gymnazia

Příklad otázek přijímací komise:
„Jak byste motivoval/a žáky k zájmu o výtvarné umění?"
„Jak byste vysvětlil/a pojem vizuální gramotnost?"
„Kterou z výstav nebo uměleckých osobností ze seznamu považujete za nejvýznamnější a proč...?"
„Jak rozumíte pojmu edukační program v kulturní instituci?"

Studijní literatura k testu z pedagogicko-psychologické přípravy je dostupná na webových stránkách:

- katedry pedagogiky, viz http://pages.pedf.cuni.cz/kssp/pro-uchazece/

- katedry psychologie, viz http://kpsold.pedf.cuni.cz/index.php?p=5

- katedry speciální pedagogiky, https://pages.pedf.cuni.cz/ksppg/prijimaci-rizeni

Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základní školy a střední školy

Absolvent se především uplatní jako učitel českého jazyka a literatury na základních a středních školách. Rovněž se může uplatnit jako učitel vyšší odborné školy nebo učitel v jazykových školách. Volba učitelské profese je jeho prioritou.
Má rovněž předpoklady a kvalifikaci pro lingvistickou a literárněvědnou práci na vědeckých bohemistických pracovištích a na místech, kde se předpokládá důkladná znalost českého jazyka a literatury (redaktor, editor, publicista, tiskový mluvčí apod.).
Díky svému širokému historicko-kulturnímu rozhledu a rozvinutým komunikačním dovednostem se může flexibilně uplatnit i v jiných příbuzných humanitně orientovaných zaměstnáních.

Učitelství výtvarné výchovy pro 2. stupeň základní školy a střední školy a základní umělecké školy

Absolvent/ka nalezne uplatnění především jako učitel výtvarné výchovy ve veřejných i soukromých základních i středních školách. Může se podílet na vzniku vzdělávacích programů v galeriích a muzeích, knihovnách, obcích i v dalších kulturních institucích.
Absolvent/ka plného studijního programu nalezne uplatnění také jako lektor/ka, tvůrce a kurátor/ka vzdělávacích programů v galeriích a muzeích i v dalších kulturních institucích, jako kurátor/ka kulturních a společenských projektů, festivalů s edukačním pozadím. Jako pracovník/pracovnice v oblasti propagace a public relations může významně ovlivňovat místní kulturu a vzdělanost. Může být projektovým manažerem/manažerkou kulturních událostí na domácí i zahraniční scéně. Uplatní se v kulturně prospěšné činnosti pro rozvoj a iniciaci živé vizuální kultury a vizuálního umění.
Nejlepší absolventi magisterského studijního programu s praxí v oboru se hlásí k doktorskému studiu ve studijním programu Didaktika výtvarné výchovy, kde mají možnost rozvinout vlastní výzkumné záměry v oboru, v souladu s teoretickým směřováním katedry.