PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Dějiny a teorie média obrazu - YMSMK003P
Anglický název: A History and Theory of Visual Images
Zajišťuje: Program Elektronická kultura a semiotika (24-KEKS)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2020
Semestr: zimní
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Zk [HT]
Počet míst: 30 / 30 (30)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: student může plnit i v dalších letech
Garant: Mgr. Irena Řehořová, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Irena Řehořová, Ph.D.
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Irena Řehořová, Ph.D. (07.09.2023)
Předmět se věnuje tématům, která spadají do oblasti vizuálních studií. Zaměřuje se na obraz jako komunikační médium, jehož podoby i funkce se v průběhu času proměňují. Cílem kurzu je představit různé přístupy k interpretaci, analýze či jen (kritické) reflexi obrazů. Zabývat se přitom budeme obrazy v různých kontextech: v oblasti umění, reklamy, zpravodajství či například vědy.
Požadavky k zápisu
Poslední úprava: Mgr. Jakub Kapičiak, Ph.D. (13.05.2021)

Kurz je určen primárně studujícím 1. ročníku studijního programu Elektronická kultura a sémiotika, a není proto možné si jej zapsat po webu. V případě zájmu o registraci kontaktujte garantku kurzu.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Irena Řehořová, Ph.D. (07.09.2023)

Témata:


1) Uvedení do problematiky. Výklad základních pojmů: obraz, zobrazování, vizuální kultura.

2) Obraz a význam: základní východiska ikonografické a sémiotické analýzy obrazů.

3) Viditelné/neviditelné. Zkušenost s obrazem. Kritika ikonografie.

4) Dekódování obrazů: rekonstrukce schémat vnímání. Koncept „dobového oka“.

5) Nefigurativní umění jako zkoumání „esence“ obrazu.

6) Reprodukovatelnost obrazu, technické „vidění“, indexikalita fotografie.

7) Rétorika fotografického obrazu.

8) Sociálně-sémitoická analýza: reprezentační, interaktivní a kompoziční metafunkce fotografie.

9) Multimodální analýza. Vybrané aspekty vztahu obrazu a textu, téma „hybridních znaků“.


* Povinná literatura:
BARTHES, R. Světlá komora. Bratislava: Archa, 1994. ISBN 80-7115-081-9.
DAMISCH, H. Semiotics and Iconography In: The Art of the Art History: A critical Anthology. Second edition by Donald Preziosi. Oxford University Press, 2009. ISBN 0199229848, 9780199229840.
MITCHELL, W.J.T. Image Science: Iconology, Visual Culture and Media Aesthetics. Chicago: University of Chicago, 2015. ISBN 978-0-226-23133-4. (vybrané kapitoly)
PANOFSKY, E. Význam ve výtvarném umění. Praha: Odeon, 1981.

* Doporučená literatura:

AUMONT, J. Obraz. Akademie múzických umění v Praze, 2005. ISBN 80-7331-045-7.
BARTHES, R. Rétorika obrazu. In: CÍSAŘ, K. Co je to fotografie? Praha: Hermann a synové, 2004. ISBN 80-239 5169-6.
BARTLOVÁ, M. Středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou. Praha: Argo, 2012, 407 s. ISBN 978-80-257-0542-1.
BAXANDALL, M. Painting and Experience in Fifteenth Century Italy: a primer in the social history of pictorial style. (First published 1972), 2nd edition 1988. Oxford: Oxford University Press, 1988. ISBN 0-19-282144-X.
DIDI-HUBERMAN, Georges. Před časem. Brno: Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal, 2008. Dějiny a teorie umění. ISBN 978-80-87029-41-1.
ELKINS, J. Visual Studies: A Skeptical Introduction. Routledge, New York 2003. ISBN 0-415-96681-7

GOMBRICH, E. H. Umění a iluze: studie o psychologii obrazového znázorňování. Vydání druhé. Praha: Argo, 2019. ISBN 978-80-257-3031-7.

HUYGHE, René. Řeč obrazů v psychologii umění. Praha: Odeon, 1973

FOUCAULT, M. Toto nie je fajka. Bratislava: Archa. 1994. ISBN 80-7115-084-3.
KUPKA, F. Tvoření v umění výtvarném. Praha: Brody, 1999. ISBN 80-86112-16-0
LEEUWEN, T. van, KRESS.G. Reading Images: The Grammer of Visual Design, second ed. NY and London: Routlege, 2006. ISBN 0-415-31915-3.
MITCHELL, W.J.T. Picture Theory: Essays on Verbal and Visual Representation. Chicago: University of Chicago, 1994. ISBN 978-0-226-53232-5.
SILVERIO, R. Nefotografie, neslova. Praha: Nakladatelství AMU, 2016. 149 s. ISBN 978-80-7331-420-0.



Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Irena Řehořová, Ph.D. (01.01.2024)

Požadavkem pro získání atestace je zpracování referátu nebo audiovizuální eseje - formu lze zvolit dle vlastních preferencí.

Cílem je rozbor a interpretace konkrétního příkladu (obrazu či série obrazů), opět dle vlastní volby.

Může se jednat o jakýkoli "obraz" v širokém smyslu slova - výtvarné umělecké dílo, fotografii (uměleckou/reklamní/reportážní), umění ve veřejném prostoru, digitální obraz...  Interpretace by měla zohleďnovat specifičnost obrazu - tj. v případě například reportážní fotografie budou pro interpretaci relevantní jiná kritéria než např. u výtvarného umění.  

V případě referátu:

Text o rozsahu cca 4 normostrany musí splňovat nároky kladené na odborné texty - při jeho zpracování je třeba pracovat s odbornou literaturou (včetně citování a uvádění odkazů), všechny teze by měly být dostatečně vyargumentované. Vlastní, více subjektivní názor lze napsat do závěrečného odstavce.

Jako teoretická východiska lze použít práce autorů, o nichž jsme mluvili na přednáškách, doporučenou literaturu + jakékoli další zdroje relevantní pro zvolený příklad.

Struktura referátu:

1) úvod, zdůvodnění výběru příkladu

2) vymezení perspektivy, ze které bude obraz zkoumán (jaký aspekt obrazu stojí za to podrobněji prozkoumat? jeho strukturu? kontext jeho recepce? podmínky, ze kterých vznikl? autenticitu/manipulativnost způsobu zobrazení? ....) 

3) popis, analýza, interpretace

4) shrnutí, vlastní závěr

5) seznam použitých zdrojů

V případě audiovizuální eseje: 

výstup by měl rovněž obsahovat vlastní argumenty o daném "obrazu", podpořené odkazy na relevantní zdroje (např. formou vložených citací, konceptů rámujících dané téma apod.). Obsah by měl zhruba odpovídat tomu, co bylo řečeno o referátu, pouze s využitím jiné formy. 

Dotazy/nejasnosti např. ohledně délky apod. lze řešit individuálně v rámci konzultací. 

Termín odevzdání: do 31.1.2024

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK