PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Sociologie medicíny a genderové aspekty zdraví (kombinovaná forma) - YMGS217
Anglický název: Sociology of Medicine and Gender Aspects of Health
Zajišťuje: Program Genderová studia (24-KGS)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/16, Z [HS]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: kombinovaný
Způsob výuky: kombinovaný
Úroveň:  
Garant: doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.
Mgr. Jana Dvořáčková, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Jana Dvořáčková, Ph.D.
Je záměnnost pro: YMGS212
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Jana Dvořáčková, Ph.D. (03.10.2022)
Kurz představí klíčové koncepty a perspektivy sociologie medicíny, zdraví a nemoci, přičemž zvláštní pozornost bude věnována jejich genderovým aspektům. Medicína, zdraví a nemoc budou nahlíženy prostřednictvím několika vzájemně provázaných rovin a skupin aktérů, kteří souřadnice a dynamiky tohoto pole spoluutvářejí (pracovníci v oblasti zdravotnictví, pacienti a pacientská hnutí, stát, lékařský výzkum, farmaceutický průmysl, medicínské technologie). Úvodní bloky se zaměří na kulturní rámování a procesy konstrukce nemoci a faktory ovlivňující sociální distribuci onemocnění. Následně bude pozornost věnována genderovým aspektům lékařské profese a lékařko-pacientských interakcí, individuální zkušenosti nemoci a postupné rekonfiguraci vztahu medicíny a laického vědění. V neposlední řadě budou diskutovány vybrané aspekty lékařského výzkumu, problematická místa tzv. politiky diference v lékařském výzkumu a narůstající role medicínských technologií ve formování a managementu zdraví a nemoci. Tematické okruhy: 1. Lidské tělo v socio-kulturní perspektivě a aktéři medicínského pole; 2. Sociální distribuce onemocnění v kontextu společenských nerovností; 3. Procesy medikalizace a demedikalizace; 4. Biomoc, biopolitika a její techniky; 5. Nemoc a zdraví v rizikové společnosti; 6. Gender a lékařské a nelékařské zdravotnické profese; 7. Zkušenost nemoci v individuální perspektivě, gender v lékařsko-pacientských interakcích; 8. Aktivizace v oblasti zdraví, pacientská hnutí, biologické občanství; 9. The Women´s Heath Movement; 10. „Mužský standard“ v lékařském výzkumu, diagnostice a léčbě; 11. Politika diference v lékařském výzkumu a její problematické aspekty, personalizovaná medicína; 12. „Genderové diagnózy“, jejich medicínský management a jeho kritiky; 13. Lékařská etika a její genderově relevantní aspekty; 14. Moderní technologie v medicíně a v péči o zdraví.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK