Obrazy člověka v evropské tradici - YMFA2ZS2

• Anglický název: Figures of a Man in European Tradition
• Zajišťuje: Program Antropologická studia (24-KOA)
• Fakulta: Fakulta humanitních studií
• Platnost: od 2020
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 6
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:kombinovaná
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/3, KZ [HT]
• Počet míst: neurčen / 30 (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Garant: Mgr. Jakub Chavalka, Ph.D.; Mgr. Jakub Marek, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Jakub Chavalka, Ph.D.; Mgr. Jakub Marek, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Tatiana Chavalková Badurová (24.05.2018)

Povinný předmět Obrazy člověka v evropské tradici seznamuje studující specializace filosofická antropologie s metodami, přístupem a paradigmatem filosoficko-antropologického výzkumu. V bezprostřední projektové spolupráci s vyučujícími se studující učí analyzovat textové, (mas)mediální či odborné zdroje a interpretovat implicitní obrazy lidství v nich obsažené. Takto analyticky získané profily pak zasazují do kontextu tradice filosofie, z níž patřičné obrazy lidství vzchází. Předmět probíhá formou blokových seminářů v průběhu semestru, v jehož průběhu se uskuteční výjezdní soustředění, kde probíhají prezentace samostatných projektů a témat filosoficko-antropologických studujících jak magisterského, tak doktorského stupně. Sylabus (témata): 1. Filosofická antropologie jako studium obrazů člověka. 2. Tradiční filosofická antropologie a její nedostatky (Gehlen, Scheler a jiní). 3. Formulace nového výzkumného zájmu a metod filosofické antropologie. 4. Hermeneutika, fenomenologie a kontextuální čtení jako metody filosofické antropologie. 5. Předchůdci nového pojetí filosofické antropologie: Jaspers, Ricoeur, Foucault 6. Tradice filosofie a náboženství a normativita obrazů člověka. 7. Autor a čtenář ve filosofii. 8. Formy působnosti filosofie. 9. Téma transformativní role obrazů člověka. 10. Výzkum dějinného přežívání obrazů člověka. 11. Filologické, literární a naratologické metody ve filosofické antropologii. 12. Další pole zájmu filosofické antropologie – masmédia, popkultura. 13. Význam filosofické antropologie v celku současného filosofického výzkumu.

Požadavky k zápisu

Poslední úprava: Mgr. Jan Potoček (09.05.2021)

Kurz je určen výhradně studujícím 2. ročníku studijního programu Antropologická studia, a není proto možné si jej zapsat po webu.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Jan Potoček (16.12.2018)

Povinná literatura:
MAREK, J., Leporello. Práce, smrtelnost a ne-přirozenost člověka. Praha: Togga, 2016. 978-80-7476-084-6

NOVÁK, A., Dělník, nadčlověk, smrtelník. Tři podoby lidství ve filosofické antropologii. Praha: Univerzita Karlova, 2006. 80-239-8973-1

CHAVALKA, J., Přivtělení a morálka. Pojetí tělesnosti ve filosofii Friedricha Nietzscheho. Praha: Togga, 2014. 978-80-7476-054-9

Doporučená literatura:
RICOEUR, P., Filosofie vůle II. Konečnost a vina. Praha: Oikoymenh, 2011. 978-80-7298-285-1

FOUCAULT, M., Slova a věci. Praha: Computer Press, 2007. 978-80-251-1713-2

SCHELER, M., Místo člověka v kosmu. Praha: ČSAV, 1968.

Studijní opora:
Naskenované texty a prameny k jednotlivým tématům budou k dispozici v SIS.