PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Sociální a kulturní antropologie - YDA003
Anglický název: Socio-Cultural and Linguistic Anthropology
Zajišťuje: Doktorský program Antropologie (24-DAN)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2012
Semestr: oba
E-Kredity: 0
Způsob provedení zkoušky:
Rozsah, examinace: 0/0, Zk [HT]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: kombinovaný
Způsob výuky: kombinovaný
Úroveň:  
Poznámka: předmět je určen pouze pro doktorandy
student může plnit i v dalších letech
předmět lze zapsat v ZS i LS
Garant: PhDr. Marek Halbich, Ph.D.
prof. PhDr. Josef Kandert, CSc.
prof. PhDr. Jan Sokol, CSc., Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: HALBICH (16.11.2009)
Okruhy k dílčí zkoušce pokrývají širší škálu bádání v oblasti sociální, kulturní a lingvistické antropologie. Výběr tematických okruhů je volen s ohledem na možné vědecko-výzkumné zaměření doktorandů, jejichž specializací jsou různé (sub)disciplíny sociální antropologie. Povinná četba i doplňková literatura může být průběžně doplňována a upravována.
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: HALBICH (16.11.2009)

Průběh zkoušky

 

Každý doktorand, který dělá zkoušku ze sociokulturní a lingvistické antropologie, dostane 3 otázky:

 

1. otázka vztahující se k dizertační práci ? např.: Charakterizujte kulturní vzorce conquisty.

 

2. obecněji (teoretičtěji) formulovaná otázka z předepsané literatury ? např.: Porovnejte teoretické přístupy ke studiu národů mezi E. Gellnerem a M. Hrochem (Hroch, ed., 2003).

 

3. konkrétněji formulovaná otázka z povinné četby ? např.: Jak se vytváří sociální identita obyvatel v alpském údolí v severní Itálii? (Cole, Wolf, 1999).

 

 

Informace učitele: hodnocení předmětu zapisuje do IS děkanát FHS UK.

 

Sylabus
Poslední úprava: HALBICH (16.11.2009)

SOCIOKULTURNÍ a LINGVISTICKÁ ANTROPOLOGIE

 

Okruhy k dílčí zkoušce pokrývají širší škálu bádání v oblasti sociální, kulturní a lingvistické antropologie. Výběr tematických okruhů je volen s ohledem na možné vědecko-výzkumné zaměření doktorandů, jejichž specializací jsou různé (sub)disciplíny sociální antropologie. Povinná četba i doplňková literatura může být průběžně doplňována a upravována.

 

1. Etnografie jako metoda, etika antropologického výzkumu

Povinná četba:

HAMMERSLEY, M., ATKINSON, P., Ethnography. Principles in Practice. London-New York: Routledge, 2007 (1. vydání, 1983).

Doplňková literatura:

CASTA?EDA, Q. E., Ethnography in the Forest: An Analysis of the Ethics in the Morals of Anthropology, in Cultural Anthropology, 21, 1, 2006, s. 121-145.

Otázky (výběr):

1. Jak Hammersley charakterizuje etnografii a etnologii?

2. Jaké jsou základní rysy etnografické práce podle Hammersleyho?

3. Jak Hammersley charakterizuje pozitivismus a naturalismus?

4. Co to znamená psát etnografii? Jaké jsou styly a typy etnografického psaní?

5. Co považuje Hammersley za klíčové z hlediska etiky etnografického výzkumu?

 

2. Kultury jako adaptivní systémy (ekologická antropologie)

Povinná četba:

COLE, J. W., WOLF, E. R., The Hidden Frontier. Ecology and Ethnicity in an Alpine Valley. With a New Introduction. Berkeley-Los Angeles-London, 1999 (původní vydání, 1974).

Doplňková literatura:

KOTTAK, C. P., The New Ecological Anthropology, in American Anthropologist, 101, 1, 1999,s. 23-35.

Otázky (výběr):

1.      Jak se formovala tyrolská identita?

2.      Jak charakterizují autoři ekologii horského zemědělství, na čem je založena?

3.      Jak jsou v Horní Anaunii organizovány vesnické zdroje?

4.      Jak charakterizují autoři nový ekonomický řád v jižním Tyrolsku?

5.      Charakterizujte typy sociálních vazeb v jižním Tyrolsku.

 

3. "Kognitivní obrat" v antropologických paradigmatech (kognitivní antropologie)

 

Povinná četba:

CASSON, R. W., Schemata in Cognitive Anthropology, in Annual Review of Anthropology, 12, 1983, s. 429-462.

 

Doplňková literatura:

EMBER, C. R., Cross-Cultural Cognitive Studies, in Annual Review of Anthropology, 6, 1977, s. 33-56.

 

Otázky (výběr):

1.       Co se rozumí schematem z hlediska kognitivní antropologie?

2.       Jak autor vysvětluje pojem framing ve vztahu ke kognitivní antropologii?

3.       Jak ve svém článku Casson popisuje paměť (memory)?

4.       Jak charakterizuje kulturní schemata, co je jejich objektem?

5.       Jaký význam mají v antropologii, lingvistice a psychologii pojmy metafora a narativ?

 

4. Jazyk a symbolická moc (lingvistická antropologie a sociolingvistika)

 

Povinná četba:

DURANTI, A., Language as Culture in U. S. Anthropology, in Current Anthropology, 44, 3, 2003, s. 323-347.

 

Doplňková literatura:

KEESING, R. M., Exotic Readings as Cultural Texts, in Current Anthropology, 30, 4, 1989, s. 459-479.

 

Otázky (výběr):

1.       Jaké je první jazykové paradigma v severoamerické kulturní antropologii?

2.       Co je charakteristické pro druhé jazykové paradigma v SA kulturní antropologii?

3.       Charakterizujte pojmy performance a indexikalita z lingvistického pohledu.

4.       Jaká témata jsou studována v třetím jazykovém paradigmatu vývoje SA kulturní antropologie podle Durantiho?

5.       Vyberte si některý z komentářů k Durantiho článku a charakterizujte jej (např. D. Hymese, D. Spitulnikové aj.).

 

5. Etnicita, etnická identita, národy a nacionalismus

 

Povinná četba:

 

HROCH, M. (ed.), Pohledy na národ a nacionalismus. Čítanka textů. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003.

 

Doplňková literatura:

CAMPBELL, A., Ethical Ethnicity: A Critique, in The Journal of Modern African Studies, 35, 1, 1997, s. 53-79.

 

Otázky (výběr):

1.       Jak pohlíží na nacionalismus E. Hobsbawm?

2.       Jak charakterizuje W. Connor etnonacionalismus?

3.       Charakterizujte typologii vzniku národů dle J. A. Armstronga.

4.       Co ví o národní identitě R. Grew? Jak je národní identita konstruována?

5.       Co jsou dle B. Andersona tzv. pomyslná společenství (imagined communities)?

 

6. Turismus jako symbol moderního a postmoderního světa (antropologie turismu)

 

Povinná četba:

 

NASH, D., Tourism as an Anthropological Subject, in Current Anthropology, 22, 5, 1981, s. 461-481.

 

Doplňková literatura:

STRONZA, A., Anthropology of Tourism: Forging New Ground for Ecotourism and Other Alternatives, in Annual Review of Anthropology, 30, 2001, s. 261-283.

 

Otázky (výběr):

1.       Jaký význam má antropologické studium turismu dle D. Nashe?

2.       Co je vlastně turismus podle Nashe?

3.       Jaké vidí Nash teoretické možnosti při studiu turismu?

4.       Jaké hlavní případy a jaké hlavní důsledky turismu přináší podle Nashe?

5.       Jaký komentář má k Nashovu článku E. Cohen?

 

7. Medicínská antropologie (antropologie těla - tělo jako "nástroj", který nevlastníme, tetování aj. tělesné mutilace jako symbolické vyjádření vztahu k okolnímu světu apod.)

Poviná četba:

MURPHY, R., Umlčené tělo. Praha: Sociologické nakladatelství, 2001.

 

Doplňková literatura:

GRUENBAUM, E., Sexuality Issues in the Movement to Abolish Female Genital Cutting in Sudan, in Medical Anthropology Quarterly, 20, 1, 2006, s. 121-138.

 

Otázky (výběr):

1.       Jak popisuje R. Murphy vztah nemocnice vs. chovanec?

2.       Jak funguje lidský mozek podle Murphyho?

3.       Jak Murphy popisuje dimenze své invalidity?

4.       Jak charakterizuje Murphy své postižení z hlediska sociální identity?

5.       Jak autor popisuje paralýzu v poslední části své knihy?

 

8. Materiální kultura a studium její symboliky či sémantiky (ekonomická antropologie)

 

Povinná četba:

APPADURAI, A., The Social Life of Things: Commodities in Cultural Perspective. Cambridge: Cambridge University Press, 1988.

 

Doplňková literatura:

GUYER, J. I., Prophecy and the near future: Thoughts on macroeconomic, evangelical and punctuated time, in American Ethnologist, 34, 3, 2007, s. 409-421.

 

Otázky (výběr):

1.       Co je dle Appaduraie komodita?

2.       Jaký je duch komodity dle Appaduraie?

3.       Jak charakterizuje I. Kopytoff komodifikaci?

4.       Co jsou dle P. Gearyho posvátné komodity a jaký je jejich význam ve společnosti?

5.       Jak charakterizuje z hlediska sociologie poptávky autenticitu orientálních koberců B. Spooner?

 

9. Urbánní antropologie - např. studium sídlišť jako reliktu socialismu či rezervoáru sociální mobility současné společnosti, symbolika prostoru apod.

Povinná četba:

SMITH, M. P., Postmodernism, Urban Ethnography, and the New Social Space of Ethnic Identity, in Theory and Society, 21, 4, 1992, s. 493-531.

 

Doplňková literatura:

WALLACE, J. M., Urban Anthropology in Lima: An Overview, in Latin American Research Review, 19, 3, 1984, s. 57-85.

 

Otázky (výběr):

1.       Co je dle Smithe charakteristické pro postmodernismus z hlediska sociálních věd?

2.       Co je dle autora charakteristické pro postmoderní (urbánní) etnografii?

3.       Jak autor analyzuje etnickou identitu?

4.       Jaký příklad nového sociálního prostoru etnické identity autor zmiňuje a jak ho charakterizuje?

5.       Jaké jsou dle Smithe nové obzory při urbánně antropologických výzkumech?

 

10. Aplikovaná antropologie (vztah sociální antropologie k veřejnému životu)

 

Povinná četba:

RYLKO-BAUER, B., et al., Reclaiming Applied Anthropology: Its Past, Present, and Future, in American Anthropologist, 108, 1, 2006, s. 178-190.

 

Doplňková literatura:

OKONGWU, A. F., MENCHER, J. P., The Anthropology of Public Policy: Shifting Terrains, in Annual Review of Anthropology, 29, 2000, s. 107-124.

 

Otázky (výběr):

1.       Co autoři rozumí pojmem aplikovaná antropologie?

2.       Jak autoři charakterizují koloniální kořeny aplikované antropologie?

3.       Charakterizujte další období ve vývoji aplikované antropologie.

4.       S jakou kritickou revizí přicházejí autoři článku?

5.       Jak nahlížejí autoři na upevnění pozice aplikované antropologie a v čem může být dnes užitečná?

 

11. Etnohistorie - pokus o syntetičtější  přístup ke studiu jednotlivých regionů (historická antropologie a její metody studia člověka - nová historie, mikrohistorie, antrohistorie apod.; komunitární studia, resp. studium "malých komunit")

 

Povinná četba:

SALOMON, F., Unethnic History: On Peruvian Peasant Historiography and Ideas of Autochthony, in Ethnohistory, 49, 3, 2002, s. 475-506.

 

Doplňková literatura:

 

KŘÍŽOVÁ, M., Etnologie, historie, etnohistorie (Ethnology, history, ethnohistory), in Cargo, 3-4, 1999, s. 202-208.

 

Otázky (výběr):

1.       Jaká je výchozí situace v oblasti etnické identity v Peru a v provincii Huarochirí, kde dělal autor výzkum?

2.       V čem spočívá dle autora diskontinuita v historickém vývoji Huarochirí či předkolumbovská smrt?

3.       V čem naopak spočívá kontinuita v tomto vývoji?

4.       V čem se projevuje jednání nebožtíka a jak je rozvíjeno v lidové exegezi?

5.       Jaké závěry ze svého výzkumu Salomon vyvodil?

 

12. Interdisciplinární přesahy (sociologie, politologie, psychologie aj. - např. střet civilizací vs. koncept konce dějin apod.)

Povinná četba:

BERGER, P., LUCKMANN, T., Sociální konstrukce reality. Brno: CDK, 1999.

 

Doplňková literatura:

HUNTINGTON, S., Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Praha: Rybka Publishers, 2001.

 

Otázky (výběr):

1.       Jak charakterizují autoři v Úvodu problematiku sociologie vědění?

2.       Jak charakterizují autoři role ve vztahu k institucím?

3.       Jaké úrovně legitimizace autoři popisují a jak je charakterizují?

4.       Co rozumí autoři primární a sekundární socializací?

5.       Co je charakteristické pro konverzaci dle Bergera a Luckmanna?

 

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK